Klára+2M+T |
|
(22.1.2011 19:06:38) Je něco, co byste opravdu nechtěli, aby vaše děti ve svém životě dělaly a ovlivnilo by to váš vztah k nim? Myslím například práci, kterou neschvalujete (např. v pornoprůmyslu), žili s partnerem, kterého nepovažujete za vhodného(ženatý, alkoholik...), začaly si nějakým způsobem ničit, nebo komplikovat život...
Samozřejmě vím, že na život svých dospělých (nebo i skoro dospělých) dětí už moc vliv nebudeme mít, ale vidím rozdíl mezi podporováním, vyjádřit nesouhlasu a tichou tolerancí. Řekli byste si, že jsou už dospělí a tak jim nemáte nárok do toho kecat, nebo byste radší riskovali rozepři, ale snažili byste se stím něco udělat?
Osobně si neumím představit, že bych dceři nebo synovi nic neřekla, nebo je podporovala v chování, které považuji za nesprávné. Stejně tak, jak jim mnoho věcí neschvaluji teď a snažím se je navést na cestu, kterou považuji za správnou, tak doufám že to tak zůstane napořád a nikdy se nebudu "bát" jim jasně říct svůj názor. Ale včera jsme na tohle téma narazili v diskusy s kamarádama a většina by prý do života svých dospělých dětí nijak nezasahovala.
Jak byste se zachovali vy?
|
Len |
|
(22.1.2011 19:08:53) Ja bych nezasahovala, neb sama to nesnesu. Nevim, co by muj vztah k nim zmenilo. Asi ukladna, promyslena vrazda s cilem zisku financi. Jinak asi nic.
|
|
*Niki* |
|
(22.1.2011 19:12:31) Co je horší, být matkou oběti, nebo matkou vraha?
Já bych nezvládla, kdyby mé dítě bylo sadista, agresor, hulvát, vrah, prznitel dětí. Nepodporuju zákeřné chování, prospěchářské lži...
Vše ostatní asi unesu, na vyjádření nesouhlasu i s chováním dospělých dětí mám právo, stejně jako moje děti budou mít právo na ten názor zvysoka kašlat
Vychovávám je teď, pak už jen budeme sklízet plody té výchovy...
|
|
babiki |
|
(22.1.2011 19:32:05) No tak kdyby to byl pornoprumysl tak by to brala jako selhani sve vychovy. Jinak stejne jako Mona a Len...vychovavame deti ted, pozdeji muzeme jen doufat, ze jsme to delali jak nejlip slo...
|
|
Evka13 |
|
(22.1.2011 19:33:28) Ráda bych si uchovala možnost říci jim na věc svůj názor, ale obávám se, že to bude tak jediné, co mi zbude. Výchova jako taková je hotová před začátkem puberty, pak už poslouchají jen kamarády (nejlépy ty, co jsou "cool") a rodiče jsou většinou trapní
|
|
fisperanda |
|
(22.1.2011 19:33:32) Mě děsí, že dcera bude naivní ve vztahu k chlapům. Že například budu poslouchat "mami, ale on slíbil, že s pitím přestane, a už týden nepije, a já mu věřím". Nebo "sice teď nemá peníze, ale já ho uživím, pak mi to vrátí". Případně "nemůže si najít práci, protože má deprese, ale, mami, je to umělec, já ho chápu." Pravděpodobně budu hrozně rozčílená a hrozně bezmocná, a když si tady ty situace představím, a hlavně to, jak jsou ty zkušenosti nepřenosný... hrůza. Kromě toho mě samozřejmě děsí všechno ostatní, jako drogy, alkohol, špatná parta, povrchnost, lhaní... a tak dál. Bezcharakternost, plytkost jednání, nepraktičnost. To mě dokáže rozčílit u kohokoliv.
|
|
Inka | •
|
(22.1.2011 19:45:23) Určitě bych nepodpořila nic protiprávního nebo kdyby někomu ubližoval. Pokud by někdo ubližoval jemu, snažila bych se poradit. Ale u dospělých dětí je to už těžký.
|
|
s s |
|
(22.1.2011 20:10:56) Zastřelila bych ho kdyby:
bral drogy byl alkoholik byl násilník
kdyby byl ve špatném vztahu, snažila bych se mu být oporou co nejvíce. kdyby to byl pornoprůmysl, tak bych se snažila nenarazit na inkriminované materiály.
|
Petra Neomi | •
|
(23.1.2011 0:59:32) Zastřelila? Kdyby třeba začal šňupat koks? A proč?
|
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(23.1.2011 10:50:25) To by nám půlka lidstva vymřela už v pubertě
"Téměř polovina mladých Čechů ve věku 15 až 19 let někdy vyzkoušela marihuanu nebo hašiš."
Jiný zdroj - tentokrát ne tak plošný, nýbrž z výběrové školy: "Ankety se zúčastnilo 328 žáků pátých až devátých tříd Základní školy s rozšířenou výukou jazyků. ...celkem 79 dětí přiznalo, že se již opily. K osobní zkušenosti s drogou se přihlásilo 19 děvčat a 11 kluků. V jednom případě šlo o extázi, v jednom o LSD a zbytek vyzkoušel marihuanu. Kouření vyzkoušelo 105 dívek a 62 chlapců."
Ale vzhledem k tomu, že "marihuanu si vyzkoušel v době studií také Bill Clinton", možná by to střílení v některých ohledech byl dobrej skutek
|
|
|
Sisi | •
|
(22.1.2011 20:23:43) Já si myslím, že můžeš říct svůj názor, ale cokoliv víc je přes čáru. Byla tady nedávno diskuze o vstupu dítěte do kláštera, někteří rodiče to považovali za nesprávné dokonce to srovnávali s drogama... to jen pro ilustraci, takže to co si myslíš, že je správné je jen tvůj subjektviní dojem a životní zkušenost, pokud se nejedná o agresi, alkoholismus nebo něco podobně zásadního, kde zasahuješ ze strachu o něčí zdraví nebo život.
|
Klára+2M+T |
|
(22.1.2011 20:44:27) Sisi, diskusi o klášteře jsem četla a to srovnáni s drogama mě celkem šokovalo, je to ale přesně o subjektivitě, to je mi jasné. Mě jde právě o ty chvíle, kdy už považujete to zasahování za objektivní a možná ani ne zasahování, ale minimálně vyjádření se...
|
|
|
štěpánkaa |
|
(22.1.2011 20:29:47) nezasahovat a nepodporovat je přeci rozdíl. Takže bych řekla co si o tom myslím, ale rozhodnutí zda to budou dělat nebo ne bych nechala na nich. Jedinou výjímkou by bylo, kdybych zjistila např. že jsou ve vleku nějakého manipulátora nebo že jsou nějak nemocní ne nic s tím nedělají, případně kdybych zjistila, že se účastní nějaké kriminální činnosti. Zde bych se snažila zasáhnout, ale nevím jak. a doufám, že se to ani nedozvím a děti nic podobného "páchat" nebudou
|
|
Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(22.1.2011 20:31:02) Taky bych chtěla mít s dětmi takový vztah, abych směla říct, že se mi něco, co dělají nelíbí, na druhou stranu bych chtěla mít svobodu je nechat, ale to záleží hodně na tom, o co půjde. Nerada bych, aby cokoliv poškodilo náš vztah.
|
|
Tenna /2 |
|
(22.1.2011 20:45:54) Svůj názor bych jim klidně řekla, ale na žádnou "správnou" cestu bych se je asi navádět nesnažila. Nemám patent na "správný" život a na výchovu jsem měla čas osmnáct let, pak už mohu jen přihlížet, jak se úročí to, co jsem "zasela" (s vědomím, že zklamaná klidně mohu být, i když jsem do toho těch osmnáct let dávala všechno).
|
|
10.5Libik12 |
|
(22.1.2011 20:58:01) Myslím si, že matky menších dětí si neumí představit kontinuitu osobnosti dítěte, ony nepřekvapujou, jsou v zásadě stejní. Takže extravagantní dítě se pozná ve dvou letech a rodina si zvykne na to, co od něj čekat a nestojí tváří tvář velkým šokům. Ani si nemyslím, že v rodinách, kde fungují nějaké konzistentní názory, morálka a zároveń dobré vztahy se stane to, že dítě zčistajasna oznámí chladnokrevné rozhodnutí živit se pornem, třeba.
Jsou tu sice drogy nebo sektářské skupiky, ale i tady si myslím, že nedojde k zásadnímu překvapení tam, kde to základní funguje. Mě zlobil živelný syn, ale zlobil od mala a nezlobil ulítlými rozhodnutími a časem se srovnal.
|
Ananta |
|
(22.1.2011 21:13:07) "Jsou tu sice drogy nebo sektářské skupiky, ale i tady si myslím, že nedojde k zásadnímu překvapení tam, kde to základní funguje."
Tohle často není pravda, z narušených rodin se sice rekrutuje víc patologie, ale dost feťáků má celkem normální rodinou anamnézu, pak je otázka co to je dnes normální nenarušená rodina... fetovat může začít děcko podnikatelů, které se vzepře proti "plánu" rodičů... neunese tlak, nebo podědilo sklon k závislosti po dědečkovi... počet mladých feťáků se zvyšuje a jedná se už o porevoluční mládež... jsem sama zvědavá jak z toho vyváznou třeba přetěžované děti, chtělo by to nějaký výzkum.
|
10.5Libik12 |
|
(22.1.2011 21:16:25) V normální rodině se vyskytne děcko, co to zkusí a může ho to dostat až k soudu, ale má cestu zpátky.
Navíc normální rodina je připravena.
Diskuse je navíc o rozhodnutích, která máme či nemáme podpořit. Chtěla jsem říct, že nevěřím na funkční rodinu, kde zčista jasna řekne nezfetovaná dceruuška:"mami, já jdu do kláštera respektive budu pornoherečka" (nechci to srovnávat, myslím to jako situaci, kterou směřování rodiny nepředpokládá.
|
štěpánkaa |
|
(23.1.2011 14:11:10) Libiku, bohužel existují také prychická hnutí, až v nejhorším případě psychická nemoc, které z dítěte udělá úplně někoho jiného. Takže bych si tímto tvým tvrzením nebyla ani trochu jistá....
|
|
|
Ecim |
|
(22.1.2011 21:28:03) Ananto, odhaduji, že přetěžované děti z toho vyjdou blbě. Nedávno jsem o nich četla článek a fakt mě z toho mrazilo, i jsem se o tom zmiňovala tady asi ve dvou diskusích.
|
Ananta |
|
(22.1.2011 21:32:18) Jsem docela zvědavá na ten vývoj... možná je to blbý, ale já jsem fakt ráda, že jsem nestrávila dětství v dnešní hektické době a nejsem dcerou nějakých ambiciozních rodičů
|
Ecim |
|
(22.1.2011 21:53:03) Já jsem měla ohromné štěstí v tom, že moje maminka v tomhle dokázala vyhmátnout tu správnou míru, takže ve vztahu ke mně a k bratrovi byla ctižádostivá tak akorát a nároky na nás měla přiměřené našim schopnostem. Na základce jsem měla mimoškolní aktivity cca 2x do týdne, ale vyžadovaly pravidelnou domácí přípravu, dělala jsem to, co mě bavilo. Na drahé kroužky jsme neměli peníze, ale když jsem chtěla dělat jazyky, tak jsem si vždycky našla způsob, jak se je učit za velmi málo peněz. "Lepší" kurzy jsem absolvovala poté, co jsem si na ně sama vydělala. A rozhodně mě to o nic neochudilo, spíš naopak. Já sama jsem ctižádostivá hodně, ale ne nezdravě. A u svých dětí se chci řídit zásadou, že na to, aby byl člověk úspěšný v dospělosti, nemusí mít podělané dětství.
Ten článek byl fakt děsný. Pokud jde o peníze, tak jsem hodně nezávistivá, ale musela jsem konstatovat, že spousta těch dětí by měla šanci prožít normálnější a šťastnější dětství, kdyby jejich rodiče neměli desetitisíce měsíčně na supernáročné školy a desítky nejrůznějších kroužků a kdyby matinky od určitého věku dětí byly nucené jít na plný úvazek do práce a neměly čas se motat dětem za zadkem, věčně je někde tahat a doprovázet a dělat si z nich jedinou životní náplň.
|
|
|
|
|
|
Theend |
|
(22.1.2011 21:25:45) Nejhorší by pro mě bylo, kdyby se z mých dětí vyklubali náckové. To bych se asi neudržela, i kdyby jim bylo třeba třicet. Nevím, co bych konkrétně dělala, ale asi bych byla i hodně nepříjemná.
|
|
terka78 |
|
(25.1.2011 8:57:29) Neskousla bych, kdyby moje děti měly v dospělosti mezi sebou konfliktní vztahy. Jako sourozenci. To mě napadlo jako první.
|
|
|