| astraela | 
 |
(8.2.2011 14:25:14)
Mám sestru. Rodiče se vždy snažili být naprosto přesně spravedliví. Když něco poskytli sestře, okamžitě se snažili mi dát nějakou satisfakci, jako by se báli, že se budu zlobit. Už od dětství. Sice to chápu, že chtějí vše rozdílet stejným dílem, ale na druhou stranu bych jim chtěla nějak, nevím ale jak, je mi to blbý o tom mluvit, říct, že nepožaduju, aby jsme sestra i já dostávaly stejně, já už navíc ani nic nepotřebuju, všeho mám dost. Už jsem to ale párkrát naznačovala.
To samé s dědictvím, nechci, aby se nemovitosti rodičů prodávali, chci aby se to zhruba rozdělilo a já si klidně vezmi míň. Ale oni říkali, nevím kde to sebrali, že až umřou, že se se sestrou serveme o majetek. Není to vůbec pravda, já si klidně vezmu míň.
Je mi to fuk.
|
| Delete | 
|
(8.2.2011 14:33:37)
A mluvila jsi o tom už se sestrou? Možná by pomohlo, kdybyste za rodiči přišly obě najednou s tím, že by vám to vyhovovalo tak a tak....
|
| astraela |
|
(8.2.2011 14:36:15)
se sestrou jsem o tom nemluvila, stydím se
|
| Čekatel na smazání | 
|
(8.2.2011 14:38:39)
Fajn rodiče, ale jinak to asi vyřešit nepůjde dokud si s nima nepromluvíš. Řekni že máš všechno a nic nepotřebuješ a že když chtějí ať se zaměří spíš na ségru.
|
|
| Delete |
|
(8.2.2011 14:44:47)
Tak se nestyď....třeba ji trápí to samé....jste ségry....
A kdyby to nějak blbě dopadlo, tak alespoň budeš vědět, na čem jsi....mnohem horší je, když nevíš, na co se připravit....
Jednou s ní o tom budeš muset mluvit a až tu rodiče nebudou, půjde to mnohem hůř, s člověkem mávají emoce....
|
|
|
|
| Balbína | 
|
(8.2.2011 14:40:00)
cítím to stejně. Řekla jsem našim, že je mi jedno, co dávaj ségře nebo jejímu kloučkovi, že to neřeším. Vlastně jsem to jen zmínila, není ohledně toho problém a naši vědí, že na sebe nežárlíme.
Nevím ale, jestli jednou nebudu chtít, aby bylo vyřešeno, co kdo podědí. Nebo aby nám alespoň jasně řekli, co by si přáli prodat a co ne. Vím, že chatu nebudou chtít prodat, budou chtít, aby zůstala v rodině. Abychom se prostě pak nedohadovali. Ať to rozhodnou rodiče, je to jejich. Se sestrou vycházím skvěle, ale jsem si jistá, že společné spoluvlastnictví či sdílení chaty, by naše vztahy dost negativně ovlivnilo.
|
|
| MishuI | 
|
(8.2.2011 14:40:30)
Važ si toho,jaký máš rodiče.
Koukám,že lidi jsou pořád nespokojený,ať je něco tak nebo tak.Vždycky je to špatně.
|
| Siddhártha | 
|
(8.2.2011 14:49:21)
MIshulo, ale tohle je přesně to, co se dělat nemá. HOndě dobře je to vysvětlené v knize Sourozenci bez rivality.
|
| Štířice | 
|
(8.2.2011 15:11:04)
Naši to mají úplně stejně. Koupí bráchovi třeba vysavač, pžeho potřebuje a nám dají peníze at si taky něco koupíme...nebo, pozvou bráchu s přítelkyní na oběd a další týden nás aby nám to nebylo líto. Užjednou jsem mamce řekla ať si s tím nedělá hlavu, že pokud dá něco jim nemusí i nám, ale stále se snaží být spravedlivá. Já i můj brácha si toho moc vážíme,ale pokud nejsme na ten oběd pozváni nebo nedostanem to co ten druhý rozhodně se na rodiče nezlobíme. Myslím, že pokud by to pro tebe a tvou sestru dělat Tvý rodiče nechtěli, tak by to nedělali...neřešila bych to a vážila bych si toho jaké mám rodiče.
|
|
| Kudla2 | 
|
(9.2.2011 12:53:30)
Siddhártho, PROČ se to nemá dělat?
Musím se přiznat, že mě napadlo totéž, co Mishulu - co má tedy člověk z pohledu rodiče dělat, aby to nebylo špatně? Spousta lidí si tu i jinde už stěžovala, že rodiče protežují jejich sourozence a že to vnímají velmi úkorně. Tady zas zakladatelce naopak vadí, že se snaží o spravedlnost.
Chápu, že to nemyslí zle, ale jako matka dvou dětí jsem se zamyslela - obě své děti mám ráda stejně, ale jak jim to mám dát najevo a mohu vůbec nějak ovlivnit jejich vzájemné budoucí vztahy a to, aby některé nemělo pocit, že to druhé protežuji, když vlastně oba způsoby mohou být špatně?
|
|
|
|
| Osamělá | 
|
(8.2.2011 15:21:55)
Závidím, u nás pořád čekám, jak co dopadne. Zatím jsme se sestrou taky zadobře, ale když jde o peníze může se ledacos změnit, zvlášť, když mají obě strany rodiny, děti... Je fajn, že rodiče uvažují dopředu... Já mám slíbeno, že polovina domu bude jednou moje, že ji na mě máma přepíše, ale zatím se nic neděje, urgovat ji nechci, ale bez toho bohužel žádné renovace, kterých je potřeba jako sůl nebudou. Manžel je proti a já ho chápu.... Takže jsme na mrtvém bodě a na nový dům prostě nemáme 
|
|
| Kris | 
|
(8.2.2011 16:17:33)
Zkus se tedy probrat s rodiči. Je chápu, protože nikdy nevíš, jaké budete mít partnery a jak se k majetku postaví oni... už mockrát se do toho pak zamíchaly rodiny a fakt to nedopadá dobře...
Známá měla s bráchou dobrý vztah, když jim umřela mamka (taťka umřel o dost dřív), tak švagrová dotlačila bráchu do toho, aby usilovali o vše, co jejich mamka zanechala. Dostali barák u Prahy, známá chaloupku 200 km od Prahy, kterou ale prodali - a švagrová ještě chtěla, aby je vyplatili. Ale o tom, že by sami vyplatili známou z rodinného domu u Prahy, nepadlo ani slovo... najednou dohoda o tom, že jeden bude mít barák a druhý chaloupku, přestala platit.
|
| Kris |
|
(8.2.2011 16:18:21)
Zkus TO probrat s rodiči...
|
|
|
| tina | •
|
(8.2.2011 16:26:39)
...asi zalezi na uhlu pohledu...nekomu jinemu by to treba vadilo.To res hlavne s rodici, pokud teda je co resit. A ne naznacovanim, ale primo.Ja se take snazim vsem detem davat stejnym dilem a vnimam to jako spravne.
|
|
| espr | 
|
(8.2.2011 17:39:00)
Ci se týče dědictví, tak bych do toho rodičům moc nemluvila...myslím, že je to jejich věc a pokud cítí, že musí rozdělit spravedlivě tak bych jim do toho nemluvila.
U ostatních případů , např. dárky návštěvy atak tak klidně...aby se jim trochu usnadnil život
|
|
| angrešt |
|
(9.2.2011 15:48:14)
Astraelo, mám to stejně, také jsou rodiče úzkostlivě spravedliví. Vím, že to myslí fakt strašně dobře, dělají to proto, aby nevytvářeli řevnivost mezi mnou a bráchou... Jenže mezi mnou a bráchou žádná řevnivost prostě není, ani nebyla (tedy od doby zvané "rozumné" - jaké malí jsme se samozřejmě řezali šíleně:)
Také už jsem jim opakovaně říkala, že nemusí být tak úzkostně spravedliví. Že mi prostě vůbec nijak nevadí, když bráchovi dají něco navíc. Třeba rodiče si pořídili novější auto a starou plečku měl dostat brácha. On ji chtěl, já ani náhodou, nikde tedy žádný problém. Ale rodiče usoudili, že je to vůči mně moc nespravedlivé. I když jsem protestovala, opakovala, ať mu auto dají, tak nepovolili a auto bráchovi prodali. Za celkem nízkou částku, ale přesto. Bylo mi líto, že je to jen kvůli tomu, abych nebyla poškozená, přitom já bych bráchovi auto přála.
Nechtěla bych, aby to vyznívalo jako nějaká veliká nespokojenost s chováním rodičů, to ne. Ale prostě mi to přijde zbytečné. A jestli je v tom něco, co mě trošinku zraňuje, tak asi ta nedůvěra v mou i bratrovu dostatečnou vyspělost, v to, že naše sourozenecká láska přece nemůže být poškozená takovými malichernostmi, jako je finanční nerovnováha darů od rodičů.
Asi by bylo lepší někdy namísto úzkostlivého dělení zvážit i potřeby a možnosti těch obdarovávaných. Tehdejší zpoplatnění auta vlastně nikomu neprospělo. Brácha (v té době s minimem peněz) musel vcelku zbytečně platit částku, která pro něj byla tehdy dosti vysoká. Pro rodiče ta získaná částka byla velmi malá a domácí rozpočet jim neovlivnila. Ten, kdo měl získat výhodu "spravedlnosti", jsme měla být já. Jenže já z toho měla akorát pěkně blbý pocit, že nebýt mě, brácha by auto neplatil a nemusel by při práci, studiu druhé VŠ a ještě jistých dvou dobročinných aktivitách jít navrch o víkendech dělat závozníka pro rozvoz ledniček.
Takže Ti vlastně rozumím, ač to zní ideálně a dokonale, má to i své mouchy, ta absolutní spravedlnost.
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)