Ala | •
|
(16.4.2011 17:44:09) Já se taky trochu těším a trocu bojím jak to bude po MD,ale holky mě nejvíc mě zaujme jak píšete,že vám hlídají babičky,ať už maminky nebo tchyně,to je pochopitelně nejlepší,ale copak nepracujou?Mojí mamce ještě není ani 50,hlídala by ráda,ale než půjde do důchodu,tak už vnoučata budou dospělá.
|
Dalalmánek |
|
(16.4.2011 18:53:48) No mě se babičky taky netýkají. Moji rodiče jsou daleko, manželův otec nezájem a matka už je na tom zdravotně velmi špatně.
|
zaba + 3 |
|
(16.4.2011 19:02:43) Mně hlídá moje mamka, má částečnou invalidku, jsou období, kdy hlídat může, nepracuje a kdy hlídat nemůže, protože pracuje. Pak mi ještě vyzvedával prcka ze školky můj taťka, když dělal na ranní směně. Hodně si ho brala švagrová, dělá krátký dlouhý týden, tak jsem dělala na protisměnu.
|
|
Dalalmánek |
|
(16.4.2011 19:03:48) Vlastně budou období, kdy na to budu úplně sama, manžel jezdí i na několikaměsíční služebky.
|
zaba + 3 |
|
(16.4.2011 19:08:39) Medovníku, já v tomhle taky s manželem počítat nemůžu. Ráno neví, v kolik odpoledne přijede a často jezdí na několik dní pracovně pryč. Řešili jsme to tak, že se vždy zajistil člověk, který vyzvedne prcka ze školky a manžel v případě, že věděl, že to stihne, zavolal hlídači že vyzvedávat nemusí.
|
|
Gerberka1 |
|
(16.4.2011 19:26:17) Medovníku -
jak píšeš, že manžel jezdí na ty dlouhé služební cesty a taky žádnou hlídací babičku nebo tak nemáte.... - tak ty fakt nemáš obavy, jak to budeš dělat, když malá onemocní?? Nebo jak si zvykne ve školce?? Nebo když malá bude třeba mít horečku, venku mráz a nebudeš moct s malou jít ani na nákup - tak budeš mít někoho ochotného, kdo ti třeba nakoupí nebo aspoň na chvilku malou pohlídá - když manžel bude dlouho pryč??
Ono to je všechno totiž dost ve hvězdách do doby, než to opravdu nastane "natvrdo"....jako ono se to vždycky "nějak" zvládne, ale já u staršího syna měla z toho všeho hrozné obavy celé prázdniny před jeho nástupem, byly dny, kdy jsem nedokázala myslet na nic jiného než na to, jak to budeme zvládat. Teď u mladšího to bylo krapet lepší, ale stejně jsem měla pocit, jako když opravdu skáču do naprostého neznáma, kdy nevím, jak se to vyvine....a on si v podstatě doposud tak úplně nezvyknul a to chodí od září; starší syn si zvyknul podstatě lépe a dřív.
Na kolikátou ráno budeš muset holčičku dávat do školky?? A budeš i ty vyzvedávat?? Já pracuju na plný a malý je ve školce jako první v 6.45, jinak to nejde.
Já tady nechci malovat na zeď čerty, jenom píšu, co všechno jsem prožívala před nástupem obou kluků já....ale třeba si všechno moc beru
|
Dalalmánek |
|
(16.4.2011 19:39:30) Má dvě děti, krátce po sobě. Manželovy dlouhé nepřítomnosti jsem musela zvládat i s nedonošeným mimčem a batoletem a dalšími starostmi, takže se nebojím, že to nezvládnu. Co se týče zvykání ve školce, věřím, že nebude problém. Starší nastoupila ve třech letech, aby pak neměly adaptační stres obě - a není problém. Mladší je ještě "oraženější", takže se to snad nebude problém. Problém bude, aby mi mladší vůbec vzali - ono by vůbec bylo ideální umístit holky v jednom zařízení a v jedné třídě. Jediné, čeho se bojím, jsou časté ošetřovačky. Ale v nejhorším případě budu musel "povolat" na pár dní svoji maminku. Snad jí bude zdraví sloužit.
|
Gerberka1 |
|
(16.4.2011 20:26:43) A jak bývá ta starší ve školce nemocná??
U nás to bylo do poloviny ledna dobré, ale jak jsem psala, od té doby nejmíň 6x nemocný, na prstech jedné ruky bych mohla spočítat, kolik týdnů "vydržel" chodit celých 5 dnů v týdnu, běžně byl po nemoci třeba 2 dny ve školce a byl nemocný znovu....momentálně "vydržel" celý předminulý týden a minulý týden jen do středy, protože čtvrtek, pátek - žaludeční viroza.
Já mám mezi klukama 7 let rozdíl, ten starší si ve školce zvykl v pohodě, ale mladší - a to jsem si myslela, že je taky oraženej a vůbec se nebojí - tak brečí každé ráno doteď....., fakt se v tom člověk nevyzná....
No, snad ti malou do školky přijmou, já myslela, že už to máš potvrzené, tak držím palce
|
|
|
Dalalmánek |
|
(16.4.2011 19:40:57) Gerberko, zjistila jsem, že fakt není nutno dělat si starosti dřív, než problémy nastanou. Vždycy se to nějak vyřeší. Děti budu muset dávat na půl sedmou, ale u nás nebudu výjimka.
|
|
|
|
|
|