Želvička78 |
|
(13.7.2011 9:30:41) Co bych za to dala, kdyby můj skorodvouleťák tohle uměl. Ale on problém má, ještě ho neumím pojmenovat, ale v pořádku není. Je jak chlapeček Bin, přijde mi jak roční dítko, v něčem ani to ne. Bohužel, naše doktorka mě hodila do stejného pytle jako maminky úzkostlivé, a snažila se za každou cenu uklidňovat. Připadala jsem si tam jako pako
|
Binturongg |
|
(13.7.2011 10:12:04) Želvičko - tak se vykašli na pediatryni a rovnou se objednejte k neurologovi a psychologovi (ale k nějakému dobrému - strašně jsem se bála, že nám PhDr. napíše - "psychomotorická retardace s prvky autismu", což píšou vždy a všichni, pokud si nevědí rady, u starších píšou ADHD bez bližšího určení - naštěstí jsme měli na psycho kliku).
Nic za to nedáš a vyloučí se případné jiné vady, které takový stav mohou zapříčinit... Je to sice další zátěž, ale pořád lepší než ten šílený tlak okolí.
V cizině si našeho přerostlého batolete nikdo ani nevšimne, že leze po čtyřech a vodíme ho za ručičky, ač se výškou vyrovná průměrnému tříleťákovi, jen se na něj usmívají, protože je jak sluníčko - u nás má potřebu to řešit i bába ve stánku na pouti a pak už Tě opravdu napadají jen vulgární nebo cynické odpovědi na debilní dotazy typu "On má asi bolavé nožičky, co?" "A japato, že nemluví?"
|
Želvička78 |
|
(13.7.2011 10:43:51) Bin, už jsme u dr. od té doby byli, byla jsem důraznější a ona nás hned na neuro objednala, jdeme v půlce září. V Plzni je jen jeden neurolog se svou ambulancí (dětskej) s šíleným hodnocením a i mi tu mamky psaly do diskuzí i mailem, ať k ní určitě ne, že je strašná...no a druhá možnost je FN, kam nás dětská musela objednat, jinak bychom se nedostali. Takže to je vyřešený. Malej bude mít 2 roky v tý době. Horší je, že ona sama nevěřila, že nás objednají tak brzy, a volala mi, že chtějí, abychom do tý doby měli psychologa. Bohužel to je o prázdninách problém, aktuálně čekám, až se jeden vrátí z dovolené, hodnocení má super a pracuje s malýma dětma, budu mu volat v pondělí, modlím se, aby nás vzal.
Jinak my nemáme motorickej problém, navíc je malej drobnější, vypadá mladší, ale i tak jsem s nima radši na zahradě u baráku. Když někam jdeme a on si začne na písku házet s pískem a vydrží mu to hodinu, necítím se dobře
|
babiki |
|
(13.7.2011 10:54:09) Zelvicko, me na hazeni pisku hodinu nepripada nic az tak strasneho jinak drzim palce
|
Želvička78 |
|
(13.7.2011 11:14:35) Babiki, já to u dvouleťáků běžně nevídám, jen u mého Ale to není ten největší problém, hlavně myslím, že syn skoro nerozumí a z toho plyne další... To s pískem, to je takový povzdech, že už je tak velkej a já ho furt musím hlídat jako mimino, aby někomu neublížil, neudělal někde nějakou škodu, neublížil sobě, nemá pud sebezáchovy, už mi to přijde strašně dlouhý, nejsou žádné pokroky....Nejsem netrpělivá, spíš asi unavená. Poměrně náročný dítě je i dcera, i když v úplně jiných směrech.
Děkuju a vám taky
|
Binturongg |
|
(13.7.2011 11:45:18) Želvičko - unavená, to bude to pravé slovo
|
|
|
|
Binturongg |
|
(13.7.2011 11:43:51) Želvičko - zatím se nestresuj. S tou Plzní máš pravdu, taky jsem slyšela dost šílený hodnocení, je lépe počkat na něco kvalitnějšího.
Buď ráda, že je syn menší. Ten náš kvůli hypotonii prošvihl dobu, kdy se běžné děti staví na nožky a teď není divu, že nechodí, já bych se při té výšce a se současným těžištěm, taky bála
|
Želvička78 |
|
(13.7.2011 20:34:48) Bin a jaký má synáček aktuálně rozměry? A kdy se mu narodí sourozenec?
|
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(13.7.2011 10:48:56) jj, chce to odborníka, kteý se orientuje a má praxi právě s těmato dětma, s mýma klukama si odbornice v ppp ani v spc nebyly jisté, posílaly nás dál a dál, nakonec jsme byli v Brně, prý není nikdo lepší na Moravě (ale kluci jsou už školáci), a dopadlo to tak, že opravdu mají hodně rysů aspergera, ale razítko nám na to nedají, pokud to nebude potřeba, protože se dokážou chovat úplně normálně. Ale my to razítko teď už ani nepotřebujeme, protože máme vynikající školu, kde umí pracovat právě i s tímto "materiálem", ty vyšetření jsme začínali, když byli na normální škole, v normální třídě a to bylo těžký.
takže bych řekla, že není ani tak podstatný mít pro dítě diagnózu (když se něčím liší od většiny), ale smířit se s tím, jaké je, naučit se s ním domlouvat, tolerovat, posunovat ho ve vývoji, a pak najít takovou školu nebo už i školku, kde zvládají i jiné děti, než je běžný průměr
|
|
|