| rišulka | 
 |
(6.9.2011 14:39:35)
Tak můj malý rišánek začal chodit do školky. Pro mě velká událost, pro něj pohoda - to jsem čekala, když jsou děti a hračky, je spokojený.
Píšu sem, protože jsem nervozní z několika věcí.
Svlíkat se umí sám, oblíkat s pomocí, to nic.
Jíst umí sám, jen někdy a něco nechce, ovšem já mu "asistovala". Neumí si nabírat na lžičku a to jsem mu doma pomáhala (sem a jakco) a on se ládoval. Ve školce mu dají tři lžičky, pak řeknou "MUSÍŠ sám", on se v tom povrtá a pak jídlo odnese, že nemá hlad. Beru si ho zatím obědě a poslouchám, že nejí - ne že neumí. Dojedem domů a dostane oběd, všechno sní.
Hrozně mě to rozčiluje, protože jsem měla za to, že to umí a jen "vypiluje" (a taky že to stojí peníze, kterých moc nemám, jsme sami, a taky teď víc pracuju, tak -je to blbý- nemám moc ani čas doma vařit, myslela jsem, že sebe vždycky nějak ošidím. zatím mám něco z víkendu a z mražáku..).
Tak se chci zeptat, jestli myslíte, že si o tom mám promluvit s učitelkou a jestli po ní můžu chtít, aby mu s tím jídlem trošku pomohla, když jich tam má fůru dalších. Anebo se s tím mám smířit, protože tak to chodí a má jich tam fůru a blabla.. Třeba že nové prostředí a že se to časem..
Ale tohle není až tak horké.
Některé asi víte, že se narodil předčasně (váha 720g), byl dlouho v inkubátoru, vyslechla jsem si plno řečí, co všecko nebude dělat atd. Postupem času se vyvíjel sice pomaleji, ale normálně, takže jsem ráda, (samo pořád není vyhráno).
No v posledních pár týdnech se něco změnilo v jeho chování. Není to jen tou školkou, jen díky ní to víc vidím.
Asi to nebudu umět moc popsat, je prostě takový mimo. Umí mluvit a docela mu to myslí. Ale v poslední době jakoby nevnímá a nechápe, co po něm chci. Volám na něj z kuchyně - riško co děláš? dřív - hraju autem, teď ticho nebo něco šeptá nebo polohlasně řekne "tady". Zeptám se ho třikrát, pak se jdu podívat (já na něj vidím pořád, ale aby mě on viděl) a řeknu - jé ty si hraješ s autem a on - ano. A tak je to se vším. Před měsícem povídal, co jsme dělali, kde jsme byli atd, poslední 2-3 týdny já povídám a on jen ano/ne. Sednu si k němu a vysvětluju mu, že potřebuji, aby mi to řekl sám a on mi kouká někam za hlavu (to jak tu často píšete z očí do očí), přikyvuje a usmívá se - myslím, že mi chce udělat radost, ale nejsem si jistá, že by mi rozuměl, protože po tom odkývání jsme stejnak zas na začátku, jen to jeho ano/ne.
Asi to vážně popisuju blbě, ale mám prostě pocit, že se nějak změnilo jeho vnímání.
Taky venku začal více stát a čučet na ostatní děti, jak si hrají, dřív se k nim přidával a bylo ho všude plno. Nebo si vezme autíčko a jezdí si s ním v písku uprostřed chumlu děcek, ale sám.
Prostě ho události nějak míjí. Dneska ve školce procházka, šel s nějakým klukem za ruku, když se ptám na jméno, řekne mi kluk - čtvrtý den?
Doma se nic nestalo, žádná změna, žádné trauma, nic, co by to způsobilo. Akorát nástup do školky, kde se mu prý líbí a je tam rád - podle něj, co říká (opět jen ano/ne a ty jeho úsměvy k tomu).
No ženské, ano jsem kvočna, co se týká toho jídla, ale jinak neřeším, jestli má trenky naopak  ale prosím uklidňujte mě, že je to jen nějaké období nebo zkuste mi říct ať nehysterčím, protože mě to děsí a mám o něj hrozný strach a taky nechci, aby stál na okraji a trochu se zapojoval a prostě uspěl v kolektivu i ve světě a hlavně to takhle dřív nebylo a já si to neumím vysvětlit, jen si říkám, co má v té hlavě.. (asi seno, ale jen když jsem fakt naštvaná, ale na to je ještě malý, ani mu to neříkám)
|
| Evka13 | 
|
(6.9.2011 14:50:21)
napadnul mě autismus, ale nevím, od kolika let je jaksi sledovatelný (resp. zřejmý), ale třebas to tak nebude, držím 
|
| sarmi | 
|
(6.9.2011 14:55:56)
v ramci poruch aut.spektra se rozlisuje mimo jine i dezintegracni porucha, kdy prichazi regres v jiz osvojenych dovednostech, znalostech a dite se "meni". jen ta hranice byva kolem 2let.
na diagnozy je brzy a nejlip pomuze stejne jen odbornik.
mozna by stalo za to se poradit v nejakem spc v blizkosti vaseho bydliste.
|
|
|
| Chrysantéma | 
|
(6.9.2011 14:50:37)
Řekla bych stres z nové situace...i skutečnost,že Tebe měl doma sám pro sebe,zatímco ve školce je celá třída na jednu učitelku a jemu chybí individuální přístup...
|
|
| Siddhártha | 
|
(6.9.2011 14:53:21)
Rišulko, ono taky záleží na učitelkách. Já být Tebou, rozhodně bych je poprosila, klidně s tím, že jako velmi předčasně narozený nemá zvládnutou jemnou motoriku. (u nás třeba učitelky jsou takové, že jsem jim řkela, že dceru nemusí nutit jíst vše,ale minimálně dvě třetiny, takže třeba brambory a maso ano, omáčku nemusí, když nebude chtít. Ale prosila jsem je, aby dohlédly, aby jedla, protože dcera je taková, že ji jídlo zdržuje - zbytečná světská věc. A tak, když měla období, kdy nejedla, seděli u ní celou dobu a dokonce ji ve 4 letech krmily. Jako mě by nenapadlo tohle při tolika dětech po učitelce chtít, strašně jsem jim děkovala a jsem jim fakt vděčná).
S tím chováním, to je těžké říct. Je ještě malý, růstové spurty jsou i mentální, jak jsem vypozorovala u našich dětí. Všechno v pohodě a pak najednou nic a to všechno, čeho jsme dosáhli, jakoby nebyli. Trvalo to i měsíc a pak zase bum a velký mozkový třesk. A i moje donošené průměrné děti mají období, kdy mají takovéhle záseky. Asi bych být Tebou tomu zkusila dát čas, jen pozorovat, komunikovat z očí do očí... No moc neporadím. 
Přeju, at je zase brzo vše při starém, at se nemusíš strachovat  
|
| Kubula K. |
|
(6.9.2011 14:57:07)
Nekreje se nástup tohohle chování s nějakým očkováním?
|
|
| Xantipa. | 
|
(6.9.2011 14:58:51)
Vidím to jako Chrys a Sid. Jinak - ve školce bych si rozhodně s učitelkou o tom promluvila, není možný tolerovat, aby se malý nenajedl jen proto, že není tak šikovný. Přece - párkrát učitelka pomůže, párkrát povzbudí a půjde to samo. A navíc - aby si nezvykl na přístup - ono to nejde, ostatním to jde, divně na mě koukají a spěchají, tak to raději nebudu dělat. Ale od toho tam učitelka je.
Že si nepamatuje jméno kamaráda? To se může stát. A klidně bych i učitelce řekla, že teď se jeho chování změnilo, aby si ho víc všímala a pomohla mu se začlenit.
Taky si myslím, že to je stres z nového prostředí. Zatím bych nikama neběžela, řešila to takhle.
|
| Siddhártha |
|
(6.9.2011 15:01:25)
Jo, ještě to nepamatování si jména kamaráda. To jsme měli celkem běžně, už jen proto, že si třeba hodně hrála jen s určitými dětmi a najednou na procházce šla s někým, o kom věděla, že v její třídě je, ale o jméno se nezajímala. Takže si myslím, že 4. je ještě brzo.
|
| sarmi |
|
(6.9.2011 15:04:56)
jasne, ale kdyz si jmeno nezapamatuje, bud rekne, ze nevi nebo si nejake vymysli, ale nerekne "ctvrty den". taky bych znejistela, viz vyse.
samozrejme to nemusi byt nic, ale taky ano. risulka pise, ze to zacalo uz pred skolkou. 
kazdopadne drzim palce, ty nase zlata nam umi zavarit mozek  .
|
| Siddhártha |
|
(6.9.2011 15:07:42)
Ale já jsem pochopila, že "čtvrtý den" nebyla odpověd, ale podivení se zakladatelky, jakože 4.den neví jméno kamaráda.
|
| Xantipa. |
|
(6.9.2011 15:09:48)
Pochopila jsem to jako Sidd - tazatelka se podivuje, že její syn nezná jméno chlapce, se kterým je čtvrtý den. No nezná, to je normální - řekla bych.
|
| sarmi |
|
(6.9.2011 15:15:27)
ja jsem natvrdla, mea culpa 
|
|
| Eliška Junková | 
|
(6.9.2011 21:00:12)
jo, náš kluk zná po čtvrtém dni asi 3 děti jménem - alespoň nakolik byl schopný mi povědět. to bych brala v tak krátké době jako normální, syn si třeba hraje a jméno kamaráda zas tak až moc vědět nepotřebuje.
|
|
|
|
| Xantipa. |
|
(6.9.2011 15:08:31)
Jo aha, to jsem přeskočila, myslela jsem, že to začalo tou školkou.
Ale pak bych řekla, že to tady nikdo nevyřeší a pokud má pisatelka nějakou obavu, pak bych řekla, že tedy má zajít za odborníky. Takhle bude akorát ve stresu a dítě to pozná a bude to ještě horší /i kdyby to vlastně nic nebylo/.
|
|
|
|
| Alternativní kvočna | 
|
(6.9.2011 15:05:50)
Taky to tak vidím, promluv si s učitelkou, vysvětli jí, že by fakt potřeboval víc pomoci a trpělivosti, tohle přece nejde, držím ...
Jinak jsi si jistá, že tě dobře slyší? Já se nad mladší dcerkou rozčilovala, že mě pořádně neposlouchá, myslela jsem si, že slyší jen to, co se jí hodí, na tříleté prohlídce na pediatrii orientační sluchová zkouška nic moc, navíc špatně mluví, naštěstí pediatrička odeslala na ORL a tam se potvrdila převodní porucha sluchu. Teď je po operaci a rychle se zlepšilo, i mluvení.
|
|
|
|
| Beruška+J02A07T10 | 
|
(6.9.2011 15:09:15)
nečetla jsem diskuzi a tak nevím kolik malému je.
Ale můj nejstarší - teď 9, začal chodit do školky ve dvou letech.. a uměl dobře mluvit.. a hodně komunikoval.. ale o školce z něj nešlo ani prd.. stejně jako tvůj, ano.. ne, nepamatoval si ména dětí, až asi po roce a půl ve školce se to srovnalo a vykládal co jedli, co dělali, a věděl i jak který kamarád se jmenuje.
myslím, že si to sedne.. s tím jídlem, bych klidně učku požádala, jestli to je v rámci jejích možností mu prostě nabagrovat lžiček víc.. nebo třeba tři.. chvíli ho nechat ať sám a za chvíli zase tři, určitě to ráda udělá, když slušně požádáš a třeba se to spraví.. a to mluvení.. a povídání, on má teď prostě podle mě hodně podnětů ke z pracování, určitě je i jakoby vyšťavený a prostě třeba jen nemá chuť povídat.. a prostě ANO či ne.. mu teď ke komunikaci stačí. myslím že mluvit musí ve školce víc než dost.
|
|
| 7kraska | •
|
(6.9.2011 15:15:08)
psimte, to bude dobry
u nas ve skolce byla holcicka, prisla az v 5 letech, nova ve tride, prvni mesic jen sama sedela v koute se svym z domova prinesenym plysakem, s nikym se nebavila....a pak ji holky vzaly mezi sebe a nakonec zlobila s nim spolecne a dokonce pry nejvic
|
| Lenka a dva kluci | 
|
(6.9.2011 15:17:27)
my jsme taky sledovaný neurologem tudíž předpokládám že i vy takže bych mu popsala chování a zašla tam za dr
nevím u nás ve školce děti učí jak spravně stolovat jíst atd prostírat no vše okolo stolování
|
|
| Siddhártha |
|
(6.9.2011 15:18:31)
7krásno, bych si zrovna toto nedovolila zlehčovat. Jasně, u běžně se vyvíjejícího dítěte by to málokdo hrotil, ale tady bych fakt byla pozornější a sledovala.
Plus to, že přeci nebude o hladu.
|
|
|
| Katka, kluci 12 a 8 | •
|
(6.9.2011 15:17:54)
A nemůže to naopak být, že začal mít větší fantazii a prostě se zasní, zadumá a není schopen se hned překlopit do reálu ?Můj mladší takhle bloumá dost často, prostě je myšlenkami úplně jinde a mé přízemní dotazy a pokyny ho ruší....Chápu, že máš o něj strach, o drobka. Ale třeba to je všechno v pořádku a on se posunul v tom smyslu, že víc fantazíruje, což třeba dříve tolik nedělal.
|
|
| adelaide k. | 
|
(6.9.2011 15:25:31)
Rišulko, nemusí to být nic, možná opravdu za tímje nástup do školky. Ale asi bych to víc sledovala a zašla to někam konzultovat.
Takové věci jakože si hraje sám s autíčkem nebo si nepamatuje jméno kamaráda (čtvrtý den? syn neznal jména "spolužáků" ještě po půl roce :-D) nemusí nic znamenat ale v kontextu to může být příznak NĚČEHO.
|
|
| ronniev | 
|
(6.9.2011 15:31:09)
Jako bys mluvila o mém synovi.
Nastoupil ve třech letech do školky a stal se vzápětí třídním mimoněm - žádné kamarády, pořád stranou, taky jsem měla o něj strach.
Pak jsme se stěhovali, přešel do jiné školky a tam se to zlomilo - jako by mi ho vyměnili. Když ze školky odcházel, byl jasným vůdcem té dětské bandy (a vydrželo mu to dodneška, a to je v tercii )
|
|
| Balbína | 
|
(6.9.2011 16:13:30)
jídlo - asi nemůžeš chtít po učitelce, aby ho krmila, to by měl umět. Asi bych ho pozitivně motivovala i doma a nepomáhala mu.
A to ostatní? Mám tříleťáka a jména dětí rozhodně nezná, ve školce je trochu zmaten. Taky si hraje spíš stranou. Dej tomu čas.
|
|
| rišulka |
|
(6.9.2011 16:48:29)
Děkuju moc všem, úplně mě dojalo, jak jsem viděla, kolik je tu příspěvků, kolik z vás si udělalo čas a chtělo mi poradit nebo se podělit o srovnání se svými dětmi - vážně díky.
O jídle - promluvím s učitelkou, tváří se přísně, ale na otázky odpovídá mile; zatím to bylo jen "byl hodný, líbilo se mu?". Nechtěla jsem tam působit jako nějaký konfliktní element, tak jsem klidnější, že jste poradily. Určitě mi nedělá dobře, aby byl o hladu - navíc on tam zůstávat spát chce, takže až ho nechám celý den, chci vědět, že se to nějak s tím jídlem zvládne.
Slyší - ano slyší, dokonce dobře. Dříve se zapojoval, když jsem našim vyprávěla naše veselé příhody, přiběhl odvedle, kde si hrál, aby se přidal k hovoru, takže jsme usoudili, že slyší dobře a dokonce mu naši k narozkám (den před školkou) koupili dětské klávesy, malý klavírek. Radost veliká, šíleně se mu líbí a hraje - zatím blbosti, ale naučí se, stupnici se naučil napodruhé. A pěje a kecá kravinky do mikrofonu a dělá mu to radost i nám, snad i sousedům..
Neurolog - prohlídka je domluvena na začátek října, do té doby vydržím a budu ho sledovat/pomáhat/vysvětlovat.
Ještě jsem chtěla říct, že i v této době je pořád v dobré náladě a ty jeho sladké úsměvy hází.
No ten můj brouk mi dává!
|
|
| KoproFka | 
|
(6.9.2011 17:02:18)
Vůbec si netroufám vyjadřovat se k chování malého vzhledem k jeho "startovnímu" handicapu při narození, na to nemám puvoár.
Ale chování tak, jak popisuješ mi přijde celkem normální reakce mrňouse (netuším, kolik mu je, 3 roky?) na tuhle novou velkou změnu v jeho životě. Nechala bych tomu ještě čas, myslím, že se to srovná.
Z toho cos popsala mi přijde, že ta jeho hlavička to pořád ještě zpracováná (že si prostě myslí své a na své a navíc, jak je to kluk, není schopen tak rychle přepínat a reagovat - to mají všichni chlapi, to je fakt) - no, není divu, je to jen 4 dny, co tam chodí.
Všechno z toho, co popisuješ mi přijde poměrně normální.
Můj synek (upozorňuju, že je to opravdu velký extrovert) šel do školky v čerstvých 3 letech. Je to velice chytrý a šikovný kluk, ale:
- jí tam špatně dosud (a to mu bude zítra 6let), všeobecně špatně jí, ve 3 letech rozhodně sám téměř nejedl
- hrát si začal s kamarády "dohromady" tak počítám kolem 4,5 let - co pozoruju, když jsme na písku - je jedináček, takže byl zvyklý spíš sám, nebo se mnou, ale to je jiné hraní, než s vrstevníky
- ač má chytrou hlavu, fakt chytrou a pamatováka, jména 4 nových dětí ve třídě mi byl schopen vyjmenovat až včera večer - prostě mu nepřipadlo důležité si je pamatovat. Když byl na týden v prázdninové školce, první dny mi vykládal, co tam dělali stylem - "já jsem si hrál maminko s tím chlapečkem co nevím, jak se jmenuje a ještě s tím druhým, co taky nevím, jak se jmenuje a hráli jsme si na..." Když jsem se ho ptala na jména, nevěděl - takže jsem mu polopatě řekla, ať se jim sám představí a zeptá se, jak se jmenují oni .... on to prostě vůbec neměl potřebu řešit...
Povídej si s ním o tom - začni sama, řekni mu (chlapi všeobecně tyhle návody chování někdy fakt potřebují), až mu řekne "ahoj, já jsem Ríša, a jak se jmenuješ ty"...
- Kubča o školce sám od sebe nemluví dodnes - a to tam od začátku chodí rád a má tam velké kamarády - spíš to z něj tak trošku páčím já , páč chci vědět, jak se celý den měl...
Já vím, každé dítě je jiné, píšu Ti to hlavně proto, že mi chování tvého malého nepřijde zas až tak divné, když to srovnám se svým naprosto neřízeně extrovertním a ukecaným synkem...
Jestli ho chceš trošku víc podpořit, za pár týdnů vysleduješ (nebo se zeptej pí uč., když ti to malý neřekne sám), s kým si víc hraje a pokus se spřátelit s jeho rodiči a jen s kluky podnikněte něco společně - to hodně pomáhá.
Držím palce, ať je vše OK
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)