| Ytsirka | 
 |
(15.12.2011 22:35:46)
Zdravím všechny rodiče, na R+R jsem byla, je to asi 3 roky zpátky a přemýšlím, že bych zašla znovu 
Můj 3letý syn rád doma dělá velmi hlasité zvuky,jsou to většinou nějaké samohlásky či slabiky (kéž by alespon něco zpíval) a nějak na to nepomáhá nic, co jsem schopna vymyslet, zkouším "ten křik mi vadí" "víš, když takhle někdo křičí, mluví nahlas, ostatní mohou bolet uši" většinou tohle když řeknu,ještě zesílí, skončí to tak, že ho okřiknu jménem a dávám další věty "pokud chceš takhle křičet, můžeš jít do předsíně nebo do svého pokoje" Co teda pomáhá, že odcházím a někde se zavřu, třeba na WC, pak přijde za mnou a řekne, že už to nebude dělat, ale další den zase znovu. Někdy když bouchnu, tak ho vemu za ruku a odvádím do předsíně a zavírám dveře, může si kdykoliv otevřít, ale to ne, raději se vzteká a bouchá do dveří a vztekle brečí a chce abych mu otevřela já. Proč nezabírají ty uvodní věty? Proč to vždycky musí dojít do vyhrocené situace?
A bohužel to není jenom křik, zrovna dnes, nechtěl uklízet (i společně) svoje hračky, raději dělal všechno možné jen ne uklízet (dokonce na mě i štěkal dostal varování, že už je večerníček a mohli bychom ho prošvihnout, nic se nedělo, dokonce pronesl cosi jako nevadí. pak testoval dál moji trpelivost, když dostal na stůl večeři a s pitím shakoval tak, že ohazoval sedačku, stůl apod.když jsem ho upozornila, že když takhel bude dělat s pitím, bude všechno ulepené, udělal to ještě 2x a pořádně. V tuto chvili mi praskají už žilky v oku ustála jsem to, raději utřela sedačku (normálně si to musí uklidit po sobě sám, ale byl večer a já už K.O.)pak mi ukázal na stole ještě tady!! A chtěl pohádku, to už měl ale smůlu, řekla jsem mu, že čas na pohádku už prozlobil, a odvyprávěla jsem mu, co předcházelo (zdržování apod.) pohádka nebyla, vzteknul se (krátce) a šli jsme se mít, tam už sekal dobrotu. Byl to trest nebo přirozený důsledek/nekdy si nejsem jistá.
Víte, on se u toho směje, bere to prostě jako legraci, mám pocit, že buď nechápe, že už je za limitem nebo fakt nevim.
Jindy je to strašně super kluk, s kterým se dá dost věcí domluvit, ale tyto chvíle, jsou někdy hodně náročené a mám co dělat, abych mu nedala přes zadek, což si pak vyčítám a beru to jako osobní selhání, že jsem nevymyslela něco lepšího..
Byla bych ráda, kdyby mi někdo napsal, že to má doma taky A jak řešíte podobné situace. Díky za odpovědi.
|
| foxyna | 
|
(15.12.2011 22:54:48)
Někdy je RaR naprd. Někdy to chce jasný, zručný zásah. U mrňousů.
Připadá mi, že buď má zábavu z tebe a tvého v tu chvíli v podstatě směšného jednání,
nebo si tím o něco říká.
Něco řeší, někde je problém, který neumí pojmenovat, tak jde touhle cestou. Ta tvá pozornost, to že tě vytočí, je pro něj náhražkou toho něčeho chybějícího. Je to takové testování.
|
| foxyna |
|
(15.12.2011 22:59:03)
Upřímě, myslím si, že RaR u malých dětí se dá použít někdy. Občas. Na něco. Ale ne jako jediná varianta výchovného přístupu. Na ně je těch řečí příliš. Ty požadavky, možnosti výběru a tak. Mrňata potřebují jasná pravidla, jasné hranice. A jasnou vůdcovskou roli rodiče. Pro jejich vlastní bezpečí - fyzické i duševní. Na rozhovory je čas později.
Přečetla jsem znovu tvůj příspěvek, nevím proč, ale dělá to na mne dojem, že na tvého syna je toho příliš. Že je to příliš akademické na jeho tříletou klučičí hlavu.
|
| Liškodlak | 
|
(15.12.2011 23:00:47)
Nebo jak řešíš, zda je to důsledek či trest - třeba cítí tvoji lehkou nejistotu a zkouší, co si může dovolit (dle vlastní zkušenosti)
|
|
|
|
| Tante Ema | 
|
(15.12.2011 23:02:08)
Ahoj, nevím, co ti napíší holky, které jedou skalně RaR, možná se budu od nich lišit.
Podle mě je RaR dobrá věc, ale ještě jedna věc je ve výchově minimálně stejně důležitá, totiž být "autentický" (dneska módní slovo).
Není dobře děti trestat a už vůbec ne bít, to děláš podle mě dobře. Ale nepřemýšlela bych tolik, jaké schéma z knížky použít na kterou situaci, jako spíš o tom, co dítě říká svým chováním.
Tvoje dítě (zase podle mě) říká tři věci: 1)Chci víc pozornosti, 2)Zkouším, co mi projde a co ne, 3)Zkusíme, jestli bych tady nemohl poroučet já.
Všechny ty tři věci dělají děti úplně běžně.
Nevysvětlovala bych to, co je jasné nebo už bylo vysvětlené (když patláš jídlo, bude to tu olepené), většinou mnohem líp funguje jasný pokyn "nečuň s jídlem", pokud neposlechne sebrat jídlo, protože jídlo je na snědení a když dál nejíme, uklízíme zbylé jídlo.. atd.
Když tě rozzlobí, je potřeba abys dala najevo, že se zlobíš. Předstírání on moc dobře pozná a oslabuješ tím svoji důvěryhodnost před ním. Není vůbec nic špatného říct: "Nebudu ti číst, protože se zlobím." Neříkat samozřejmě "jsi takový/makový..td." Ale klidně můžeš pojmenovat jak jeho chování, tak svoje pocity a zachovat se podle nich.
On je dítě a ty jsi rodič, který má zodpovědost a tedy vede. Tohle musí být jasné, jinak se nebude nikdy cítit v bezpečí, nejistota ho bude čím dál víc neurotizovat a nutit "přebírat velení", na což nemá dost sil ani zkušeností, čili ho to bude dál jen trápit, přetěžovat, provokovat kompenzační chování.
On musí cítit, že jsi pevná, a uklidní se.
|
| Liškodlak |
|
(15.12.2011 23:08:58)
Ano ano, takhle si to myslím, je to neumím tak dobře zformulovat.
|
|
| Liškodlak |
|
(15.12.2011 23:15:59)
Jo, ještě pro naši malou je teď hrozně důležité, jestli se zlobím. I když se stane nějaká maličkost, tak to zkoumá - zlobíš se? Ale ne, že by se mě bála, spíš jako taková mini psychologická studie mé osoby.
Tu a tam jde spát bez pohádky - "už jsem unavená, jak tady pořád vřískáš".
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(16.12.2011 0:04:44)
Tante, moc pěkně řečeno! 
Z pohledu matky už třetího tříleťáka mě opětovně udivuje, kolik toho nakládáme na naše prvorozené. Chceme po nich ve třechl letech rozum, soustředění, efktivní uklízení ... nejstarší začala opravdu uklízet asi tak v šesti letech, druhá se těm šesti blíží a taky se to lepší, ale pořád ji u toho musím slovně přidržovat, no a tříletá při společném úklidu odnese tři věci a za úspěch považuju, když si s těmi odnášenými věcmi nezačne hrát :))) U první by mě to naštvalo, u třetí už chápu, že v tomhle věku moc jinak nemůže.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(16.12.2011 0:07:54)
A jinak: věty patrně nezabírají, protože jsou na něj patrně složité, nečitelné a stále dokola, aniž by došlo k nějakému důrtaz, který by podtrhl jejich význam. Což vůbec nemusí být to přes prdel, jak tu padlo, ale klidně jen čitelné naštvání a kategorické ukončení činnosti.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(16.12.2011 0:11:25)
Na tříleté fungují jednoduchá, často opakovná pravidla. Takže před večerním uklízením jasně dané podmínky, do kdy se co stíhá a po kterém termínu už ne (a blížící se termín se připomíná), u prasení s jídlem odnesení jídla, při rozlití pití utřou a dostanou jen vodu atd. Hlasité zvůku řešila moje R&bR velmi schopná kamarádka tím, že vymezila synovi prostor, kde mohl řvát, aby to neobtěžovalo ostatní.
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 8:51:45)
Ono taky záleží proč řve, že. RaR hodně operuje s tím vysvětlováním, že je každé dítě hodné a nechce ubližovat. Ukážeme dítěti, co svým jednáním v ostatních vyvolává za nepříjemné pocity a navrhneme nějaké řešení, ono si vybere(třeba řvát v nějakém vymezeném prostoru, pokud teda řve, že chce opravdu jen řvát)..blá blá.Děti ale "zlobí" z různých důvodů.
Jedním z nich je, že dítě prostě řve, aby vytočilo matku a odventilovalo svůj vztek. To jsou takové ty dětičky, které když se cítí v nepohodě, budou ubližovat ostatním, ať už fyzicky, nebo psychicky. Považuju za dost nebezpečné je v tomto podporovat nějakým okecáváním. To je chvíle kdy měří síly a mělo by se zakročit, nebo by to mohlo kulminovat. Ony moc dobře ví, že ubližují, že "někoho mohou bolet ouška", dělají to přece kvůli tomu, aby někoho frustrovaly a jim se ulevilo.Jak by na mě dítě začalo takto útočit, kopat, zmazala bych ho jako žito a jsem si jistá, že by to už zase pár let nezkusilo. Naštěstí jsem toto nikdy použít nemusela. Ať jdou americké trendy do háje.
|
| Eržika. | 
|
(16.12.2011 8:56:42)
Hilly, a jak to uděláš, až bude dítěti 10, 11, 12...?
Mám v okolí příklad - 14 klacana už subtilní matka opravdu nezmlátí.
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 9:09:17)
Eržiko, no názor jistého psychologa je ten, že pokud tomu dítěti nevymezíš hranice, a nevychováš ho do těch deseti let, potom už teprve bude nezvládnutelné. Myslím, že potom se na ně už dají použít jiné páky. Období puberty se bude muset prostě nějak přetrpět.Při dobré výchově by zase neměla být prý tak hrozná Takhle velké děti bych teda už opravdu neřezala, je to skoro dospělák. Snad jen při fyzickém útoku, to je ale nutnost ve všech případech, i když útočí třeba manžel, agresor na ulici, že. Jako nechci zevšeobecňovat. Netvrdím, že se mají děti mlátit. Jde spíš o případy, kdy je dítě zlomyslné, fyzicky útočí a obtěžuje(to by mohlo být i to záměrné řvaní, když ví, že je mi to nepříjemné).
|
| Oggová | 
|
(16.12.2011 9:23:10)
Někdy i při dobré výchově může dojít v pubertě k velkým překvapením...
|
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 9:28:26)
Ježiš já tu mudruju, jako kdybych si myslela, že mám nějaký patent na pravdu. To opravdu ne, jen nastiňuji svůj názor, který se tak nějak vyvinul četbou různých knih o výchově a názorů odborníků.
Ještě k těm trestům starších dětí..Ony už jsou intelektově vybaveny skoro jako dospělí, tam se určitě uplatní už i promyšlenější tresty, které nemusí následovat bezprostředně po činu, jako u prcků. Určitě zase není dobré nastavit v rodině rivalitní atmosféru a matka třináctiletého habána ho určitě zvládne, aniž by musela být ženským ztělesněním Bruce Lee Rodiče drží kasu, řídí auto, spoustu oblíbených činností dětí závisí na chování dospělých, tak se to později snad dá nějak zpytlíkovat i bez mlácení. I když puberta je určitě skoro vždycky opruz.
|
|
|
|
| Limai | 
|
(16.12.2011 9:21:47)
Hilly,a kdyby tě dítě psychicky deptalo čtyřikrát denně,tak by jsi ho čtyřikrát denně ztřískala?
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 9:33:19)
Limai, tak pokud by do mě kopalo, tak bych příště ještě přitvrdila, asi to bylo málo, když to zkouší znovu, ne? Zase názor toho psychologa. Jako dost mě udivují matky, které se dušují, že tělesné tresty ne jejich dětičky nepomáhají, protože když onehdá do ní Liborek kopal, protože mu nedovolila TV a ona mu dala pohlavek, tak potom kopal ještě víc. jasně že kopal, protože její fyzická odezva na jeho agresivní útok byla malá.
|
| Oggová |
|
(16.12.2011 9:43:26)
Hilly, každé dítě je jiné a na každé působí něco jiného.
Našeho dvouleťáka bych musela asi "dobít", aby mi ránu nevrátil. Odmítám se prát se svým dítětem. Když mě kope, chytnu mu nohu a držím, když mě bouchne rukou, tak mu držím ruku a opakuji, že se to nedělá...když jsme doma, tak od něj jdu pryč, pokud mě uhodí....teď už se přijde omluvit a pohladit mě.
Nejhorší pro mě je, že po tom, co jsem ho praštila (a on mi ji vrátil, tak dostal ještě jednu a zase mi ji vrátil..) začal "fyzické tresty" uplatňovat na svých sestrách. Stačí, abych na některou zvýšila hlas a on běží a začne jí plácat na zadek....
Teď mě mrzí, že jsem se neudržela a ten fyzický trest použila....asi si z toho vzal to, že když můžu já, může on taky. 
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 10:01:54)
Oggová, ale prdlajs, sourozenci se prostě mlátí, neznám žádnou rodinu, kde by to nebylo.
|
| Oggová |
|
(16.12.2011 10:03:28)
Ano, mlátí.....oni se perou i jinak, mlátí se, ječej na sebe, jako všude jinde.
Tohle je něco jiného.....nevidíš to?
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 10:28:08)
Oggová, asi jo, vím jak to myslíš. Moje dcera mi taky jednu vrátí, když ji za něco plácnu, učím ji to kvůli dětem, že si agresi na sobě nemá nechat líbit, tak to dělá už podvědomě. Zpátky ji už nemlátím, cítím, že to není o poměřování sil...Řeknu jen, aha, to nebylo správně, že jsem tě plácla, ujely mi nervy. Pokud je ale dítě agresivní, protože si vylévá zlost na ostatních, a má vždy poslední ránu, tak se nedivím, že tě kope a mlátí dál. Prostě toto poměřování sil vždy vyhrtaje. Tady tenhle způsob chování jsem vždy u každého dítěte zarazila už v batolecím věku. Jak mě flákly, hned ji měly zpátky a už to nikdy neudělaly.byl to "citelný" pleskanec. Žádný špatný vzor k řešení konfliktů násilím jsme jim nedala, tohle bylo na jiné bázi, jestli mi rozumíš.Zafixovaly si to a nedělají to už.
|
| Oggová |
|
(16.12.2011 10:44:07)
Ale on si nevylejvá vztek na někom jiném...on si vylejvá vztek na mě, když mu něco zakážu...je to jasný, ještě se nedomluví, starší dcera mi už řekne, on ječí nebo mě pak už kopne...dělá to tedy pořád méně a méně, myslím, že už mu to dochází, že tudy cesta nevede, jsem vždycky nekompromisní a nepovolím.
Postup jsem popsala, pokaždé mu zabráním, aby v tom pokračoval.
On je jde plácnout, protože já se na ně zlobím...před tím to nikdy nedělal, začal to dělat až po tom,co jsem ho praštila já.
Možná to spolu nesouvisí, možná ano. Já si to do spojitosti dávám a mrzí mě to.
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 11:06:18)
Oggová, jako je to složitý, ta výchova. Když se děti rubou mezi sebou, tak agresora netrestám, spíš vysvětluju a odtrhnu je od sebe. Jen bych v nich tím podporovala rivalitu a nenávist.Jen řeknu, podívej se jak je smutná, je to tvoje sestřička. Omluvíš se jí? Většinou omluví, kdyby byla nějaké citově ploché děcko, asi by se muiselo k tomu přistupovat razantněji.V rodinách, kde se používají fyzické tresty hodně, většinou moc neúčinkují, jak mi přijde, děcka jsou ještě agresivnější. Určitě se nedá mlácení obecně doporučovat, bo by si z toho kdekdo udělal "alibi" na týrání dětí.
|
| Pawlla |
|
(16.12.2011 11:09:46)
Děti nebiju,RaR neprovozuju a rozhodně bych se neptala"omluvíš se?",ale "omluvíš se!"
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 11:18:45)
Pawllo, jako jo, ale já chci, aby si k tomu došla sama..jak je citlivá, tak se jí zaleskne v očích, uvědomí si to, je jí to líto a upřímně se omluví . Asi jsou ty tresty o PŘIMĚŘENÝCH prostředcích. Nepůjdu na mravence s kanónem, že
|
| Pawlla |
|
(16.12.2011 11:21:08)
Nevím,v tomhle jsem jiná,pokud vědomě někomu ublíží,omluvit se musí i kdyby stokrát nechtěl,já na tom dost bazíruju.
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 11:23:09)
Pawllo, ale ona se dřív nebo později omluví..nebo počkám, až si to sama uvědomí a přejde ji třeba vztek. Chci, aby to nebylo "jen tak", ale aby si to sama uvědomila. S ní to prostě takto jde(zatím), no
|
| Pawlla |
|
(16.12.2011 11:25:55)
Nechci Tě zdržovat,ale otázka je,co uděláš,když Ti jednou řekne nechci.Protože,když ji potom donutíš,řekne Ti "tak proč se mě ptáš?" a když to necháš bez omluvy,tak to asi taky není to pravé.
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 13:33:07)
Pawllo, co jednou udělám, až se neomluví, nad tím jsem ještě nepřemýšlela. Asi to prostě bude viset ve vzduchu, jak u dospělých, no
|
|
|
| Oggová |
|
(16.12.2011 11:26:20)
Mám to nastavené stejně. Na omluvě trvám, ale nemusí být hned. Když se poperou s dvouletým tak ano, ten to za chvíli nebude vědět a pak by asi koukal, za co se mu omlouvají....ale pokud je nějaký problém mezi staršími, nebo větší "vyjede" třeba na mě, tak na omluvě trvám. Někdy dávám čas na vychladnutí, omlouvat se ve vzteku je bezpředmětné......
|
| Oggová |
|
(16.12.2011 11:28:40)
Neptám se tedy jestli se omluví...ale prostě oznámím, že je na místě omluva. A pokud potřebují vychladnout, tak dávám nějaký čas, pokud vidím, že se nic neděje, připomínám.
osvědčilo se to.....zdá se mi, že pokud se omlouvají, tak je to upřímné, ne účelovéíé
|
| Jedůfka / 99,00 | 
|
(16.12.2011 11:59:33)
Já si tou upřímností omluvy u dětí někdy jistá nejsem. Ale asi pořád lepší omluvit se z jakýhokoliv důvodu než vůbec.
|
| Oggová |
|
(16.12.2011 13:00:28)
Nejsem si jistá hlavně tou omluvou ještě když je dítě navztekané....ale třeba u sedmileté už vidím, že o tom opravdu přemýšlí, mrzí jí to.....věřím jí, že ta omluva není účelová..
|
| Pawlla |
|
(16.12.2011 13:16:37)
Omluva je důležitá hlavně pro toho,komu bylo ublíženo a tomu,kdo ublížil dávám najevo,že takové chování je vždy špatné.
|
|
|
|
|
| Lili | •
|
(16.12.2011 11:34:22)
Ja, kdyz mala treba schvalne strci do jine holcicky, ji jen hlasite oslovim jmenem takovym prekvapenym tonem a ona se v ten moment zacne strasne stydet a omluvi se v podstate hned. Ale kluci jsou asi tvrdsi ;-)
|
|
|
|
|
|
|
| Oggová |
|
(16.12.2011 11:12:07)
S tím se dá souhlasit ...
|
|
|
|
|
| Marťa11 |
|
(16.12.2011 10:59:10)
Oggi, máš pravdu...
je to jeden z důvodů, proč děti nebiju...
prostě je nechci učit, že když se mi něco nelíbí, slabšího prásknu... to je vzorec chování, který pokud rodiče používají, dřív nebo později nebo klidně hodně později použijí...
důslednost a trest ano, ale ne bití...
|
| Oggová |
|
(16.12.2011 11:11:12)
Marťo, já musím říct, že s naším posledním dost "zápasím"....to, co zabíralo na holky na něj moc nezabírá a nejstarší syn byl dítě "kam ho posadíš, tam ho najdeš" , tak tam moc inspirace nenačerpám, neboť Jáchym je jeho pravý opak...
ale trvám si na hranicích, za které nejdou....on to taky jednou pochopí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 0:08:05)
To jsem taky chtěla napsat..Moje dcera zvládne uklidit, jen když jí dám jasný a jednoduchý úkol..třeba : "nahaž to lego do krabice", nebo uklidit si hračku hned jak si dohraje, když mám čas ji na to upozornit.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(16.12.2011 0:13:39)
Nebo ještě lépe "tahla hromádka kostek do téhle krabice". Ještě v pěti letech tuhle navigaci potřebovaly, teď už je to o dost lepší. Přitom stukturovaný prostor mají docela dobře a neměnně. Taky se nám osvědčuje večkerý roztahný nepožídek namést na jednu hromadu uprostřed herny, líp se jim to třídí z jednoho místa, než hledat po pokoji.
|
|
|
| Mickey szuka cerne ovce :) | 
|
(16.12.2011 0:56:34)
No nevim, oba synove umeli uklizet sami a bez diktovani jednotlivych ukonu ve 2 letech (a to takovy bordel ze nebyla pres hracky videt podlaha).
Na rev staci zarvat na ne taky, rychle uznaji ze se jim to moc nelibi a ze by me delsi dobu poslouchat nechteli
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 8:37:54)
Mickey, tak pokud všechny hračky hážou do nějakého koše dohromady, jistě to není problém ani pro dvouleté dítě. My máme spoustu hraček, které je potřeba třídit, jinak si s nimi děti nehrají. Tj, musím říct, najdi všechno lego a naházej do bedny. Úklid musím dokončit já.tj. i vyšprcání hraček z různých zákoutí koštětem.Puzzle, pokud batole vysype, třídím jedině já.
|
| Mickey szuka cerne ovce :) |
|
(16.12.2011 10:52:57)
Oni taky musi tridit, nemaji vse v jedny krabici. Puzzle na zem nevysypavaji, to udelali jednou Vi ze si muzou vzit kazdej jedno a musi s nim sedet u stolu.
|
| Lili | •
|
(16.12.2011 10:55:37)
Ja mam v hrackach jasnej system : chces si hrat s necim jinym ? Tak nejdriv uklidime prvni hru a pak si muzes vzit kostky/lego apod.
Nejsem moc poradnej clovek, ale vzhledem k tomu, ze mala si hraje prevazne v obyvaku, tak se nehodlam brodit tunama kramu.
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 11:12:21)
Lili, kdysi jsem se tomuto principu uklízení posmívala, ale už mu přicházím na chuť. V takových těch "inteligentnějších" hračkách se fakt musí udržovat pořádek, jinak se poztrácí.Jak je bordel, nebo ulizené všechno na hromadě v nějakém koši, děcka si s tím nehrají.Třeba různá puzzle, ztratí se kus a pár stovek za hračku je v tahu. Začíná to být nutnost.
|
| Lili | •
|
(16.12.2011 11:20:12)
Hilly,
no prave. Se zahrabosi a poztraci dilky a kosticky.... A cim vic toho je na podlaze, tim min s s tim dite hraje.
Mne se to takhle osvedcilo a dcera (2,5) to chape velice dobre. S uklizenim ji pomaham, to je jasne, je jeste mala.
|
|
| Mickey szuka cerne ovce :) |
|
(16.12.2011 11:20:45)
Jo, system uklidu "do jedny krabice" se da praktikovat tak max. do 2 let... jinak si nehrajou s nicim.
|
| Mickey szuka cerne ovce :) |
|
(16.12.2011 11:23:57)
Mame teda jeden kos na "Hracky neidentifikovatelneho puvodu", jinak lego duplo zvlast, lego heroes zvlast (jinej system zacvakavani), gormiti, dreveny koleje, dreveny kostky, kuchynsky nadobi&spol., maly auticka.. mame Trofast z ikey, tridi to do prislusnejch krabic.
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ytsirka |
|
(16.12.2011 21:11:51)
Mě právě někdy zaráží, mluvím na něj pořád stejně, že někdy věty fungují a někdy ne.
|
|
| Ytsirka |
|
(16.12.2011 21:15:02)
Markétka + 4, naše uklízení probíhá myslím naprosto v pořádku, máme několik bedýnek a třídění děláme společně, nemáme toho vytaženého moc, vždy uklízíme spolu, bud jen pomáhám slovy nebo i rukama, když toho je moc. Není na to sám, myslím, že v tom opravdu není ten problém, že by nevěděl, spíš se mu nechce, ale možná jsi to i tak myslela.
|
|
|
| Ytsirka |
|
(16.12.2011 21:08:06)
Tvůj komentář se mi líbí, v hodně věcech s tebou souhlasí a vím, že je to někdy pozorností, někdy řekal bych i nudou a jistě i zkouší, kam až může zajít, co všechno mu projde, stálé ověřování hranic. Jen by mě zajímalo, zda uklízení a vědomé zdržování má pak co dělat se čtením večer, nevím, jestli jsi dala jen náhodný příklad .. "nebudu ti číst, protože se zlobím" a nebo jestli jsi to použila záměrně, že i takhle může skončit večer, když se neuklízí a neposlouchá, protože pak by mi to přišlo jako trest.. Já jsem si právě chtěla ověřit, zda když jsem už nepustila pohádku v tv, protože ten čas na pohádku v tv už vypršel, se jednalo o přirozený důsledek a nebo trest. Doufám, že o přirozený důsledek..v postýlce jsme pak pohádku četli a zachovali tak příjemnou chvíli před spaním. O to mi šlo.
|
|
|
| Liškodlak |
|
(15.12.2011 23:06:44)
Já jsem svoji odpověd asi vložila někam jinam, tak ještě jednou:
Jo, neboj, taky to s naší tříletou máme doma. A ještě to završí sdělením "Nechci maminku".
Snad jediný, co na ní funguje, je zavčasu přehodit pozornost na něco jinýho. Třeba jí začnu poměrně složitě vysvětlovat, co a proč zrovna dělám (např. těsto na cukroví), ona se zaposlouchá, zamyslí a zapomene, že chtěla vyvádět. U nás je problém mj. i oblékání atd. Dále totální negace všeho. Někdy se i zasměju - dnes jsem koupila vzorek látky na takové hezké barevné závěsy pro ní. Prý - líbí se ti? NE!!! Hm, a jaký bys chtěla? ČERNÝ!!!!
|
| Hanka+L+A+V | 
|
(15.12.2011 23:20:49)
Ahoj...jako bys psala o naší 2,5 leťačce. Ale já se nedokážu tak ovládnout a dost často plácnu a pak je mě to líto.
Ale vím přesně proč to dělá, jenže s tím momentálně nemůžu nic udělat. Vyžaduje víc pozornosti, protože momentálně většinu mého času zabere její skoro roční bráška. Pořád ho někde naháním, oddělávám odněkud, snažím se ho zabavit protože mu rostou zuby a je protivnej, dost času zabere i jeho uspávání. Pokud to jde, snažím se je zabavit oba spolu, ale mají dost rozdílný formy hry a malej jí všechno boří, bere atd.
Takže když spí, snažím se jí věnovat maximálně, ale asi to nestačí.
|
|
|
| Klarisanek |
|
(15.12.2011 23:32:29)
Mozna by jedna dobre mirena na zadek mela vetsi efekt nez neustale vysvetlovani, rozebirani, reseni, nervovani jeho, nervovani tebe, vymysleni, zamysleni, deptani, sebeobvinovani, pocity selhani atd.
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 0:00:10)
K fyzickým trestům se přiklání i celkem dost psychologů(za určitých podmínek). Princip je podobný jako u šikany, pokud se nezarazí, neustále útoky vzrůstají. Po desátém roce života už si s dítětem rodič neporadí.
|
| Marťa11 |
|
(16.12.2011 0:15:33)
"K fyzickým trestům se přiklání i celkem dost psychologů"
to není žádný argument, psychologů je dnes mraky, mám pocit, že dnes je psycholog každý třetí...
a žádného dobrého neznám, který by se k fyzickým trestům přikláněl...
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 0:24:08)
Marťo, tak to máš pravdu, že dobrých psychologů je jen hrstka, nicméně mezi ně taky neřadím ty, co napsali RaR. Rodina je pořád jakási smečka a pokud se narodí dominantní dítě a bude se snažit si její členy hodit pod sebe, potom prostě potřebuje dostat občas "tafku".Fungující rodina nemůže existovat na základě toho, že jí poroučí dominantní dítě. Takový děcka i na rodiče fyzicky útočí, pak je na místě jim to prostě fyzicky vrátit,aby se zařadily správně do hierarchie rodiny, bohužel. To teda netvrdím, že je zrovna případ tohoto chlapečka. Zakladatelka bude muset asi začít být víc autoritativní a nekompromisní.Žádný :"víš, někoho by mohla bolet ouška"
|
| Marťa11 |
|
(16.12.2011 0:38:33)
RaR mě vůbec nezajímá, já tedy nečtu žádné knížky o výchově...
já dám nejvíc na svůj instinkt, posbírané zkušenosti a prostě se snažím být důsledná a netrvat na hovadinách... a příměřeně věku a bez fyzických trestů, to je pro mě selhání a navíc k ničemu
|
|
| Roya | 
|
(16.12.2011 9:54:10)
Problémy zakladatelky nevyplývají z RaR; z mého pohledu, kdo zatracuje RaR, ten to prostě nepochopil. To, co píše Tante Ema a MarkétaP je RaR správně pochopené.
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 10:02:53)
Já RaR nezatracuji komplexně. Jen tvrdím, že na určité děti to nefunguje.
|
| Roya |
|
(16.12.2011 11:40:43)
Psala jsi, že autoři RaR podle tebe nejsou dobří psychologové. Podle mě RaR funguje na všechny děti, ale musí se aplikovat správně podle temperamentu dítěte; důslednost platí na všechny, a je součástí RaR.
|
|
|
|
| Klarisanek |
|
(16.12.2011 10:50:35)
Hilly, souhlas. Primer s tema ouskama je presny. Taky znam rodinu, kde jejich milackovi by vzivote nezkrivili vlasek. A kdyz on (4 roky) brutalne napadne bezduvodne kamarada az tece krev, tak mu reknou "ale bobicku, to se nedela, mel by ses Pepickovi omluvit". On rekne "nechci" a tim cela vec pro rodice skonci.
|
| Lili | •
|
(16.12.2011 10:56:35)
Deniso,
tak to si nedovedu predstavit. Des.
|
|
| Marťa11 |
|
(16.12.2011 11:02:49)
Deniso, tohle paušalizování je hrozně hloupé...
opravdu to není tak, že rodiče, co děti bijí, mají děti vychované a rodiče, kteří svoje děti nebijí mají rozcapené fakany... (často je to spíše naopak)
pokud si tohle myslíš a dle tvých příspěvků zde to tak bohužel vypadá, tak jsi úplně mimo...
to, že svoje děti nebiju, neznamená, že je netrestám, že si mohou dělat co chtějí... hranice mají a znají a respektují (příměřeně věku) a vychováváme dál...
ono to není opravdu o tom, čas od času dítě seřezat
|
| Eržika. |
|
(16.12.2011 11:06:27)
Pro mě je další velký problém "seřezání" tento:
něco provedu = dostanu nářez = je to vyřešené
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 11:08:50)
Eržiko, no pokud je dítě malé, tak je rychlé řešení určitě to nejlepší. Dlouhodobé tresty fungují spíš u starších dětí.
|
| Tante Ema |
|
(16.12.2011 12:43:19)
Ony tresty ve skutečnosti nefungují vůbec, resp. fungují povrchně, podpovrchově jen kazí charakter.
Je pravda, že naše společnost na principu odměn a trestů funguje, není to ale přirozený (lidem vlastní) stav, jak se domnívali např. behavioristé. Behavioristické principy jsou omezeně využitelné právě proto, že nepostihují podstatu.
|
| Pawlla |
|
(16.12.2011 13:17:58)
No to je právě to co mi nejde do hlavy.Proč,když celá společnost na principu odměna x trest funguje,to děti učíte jinak?
|
|
|
|
|
| Klarisanek |
|
(16.12.2011 11:21:06)
Nevim proc to vztahujes k biti. Bavily jsme se s Hilly o nastavovani hranic a samozrejme jsem pro to, aby se nastavovaly vhodnejsim zpusobem nez bitim. Rec byla o tom, ze autorka dotazu nejspis neumi jasne a striktne nastavit diteti hranice a ono toho vyuziva. Proto to pousmani nad sahodlouhym vysvetlovanim o tom, ze nekoho by mohla bolet ouska. A jaky je ten vhodny zpusob, to je slozite, protoze zalezi na mnoha faktorech, na diteti, veku, vnimani, situaci apod. Takze je potreba zkouset a zkouset, co na dite nejvic plati. Fakt nebiju dite pokazdy, kdyz mu "nastavuju hranice", ale kdyz jde do tuheho a nic jineho nezabira, tak plesknuti ano, protoze ma zafixovano, ze placnuti znamena, ze se chova hodne pres caru a maminka se fakt zlobi. Mnou popisovany pripad je o lidech, kteri hranice nenastavuji vubec, ani se o to nesnazi a ohaneji se R a R, coz je smesne.
|
|
|
|
|
|
| Eilatt |
|
(16.12.2011 12:07:44)
Hilly
Ona většina těch psychologů jsou taky rodiče a nejspíš děti fyzicky trestají, tady v čechách je to víceméně norma a kulturní zvyk. Proto si myslím, že tito psychologové jsou pro fyzické tresty , alespoň moje teorie nejspíš platí pro mnohé z nich.
Divila bych se, kdyby svoje děti doma bili a zároveň tvrdili, že to jde a mělo by to jít i bez fyzických trestů. Takhle to vidím já
|
| Tante Ema |
|
(16.12.2011 12:44:26)
Jj, mě tohle nikdy nepřestane zarážet. Jak je to vůbec možné.
|
|
|
|
|
| Marťa11 |
|
(15.12.2011 23:56:35)
ano, máme to doma také a dokonce bych řekla, že všechny matky dětí v tomto věku... i horší...
|
|
| Hilly. |
|
(15.12.2011 23:57:08)
Děti občas zkouší své hranice a pokud je poruší, musí následovat trest/důsledek hned po tom, co něco provedou. Zvláště pokud mu jsou teprve tři roky. Nějaký okecávačky ve stylu RaR jsou fakt k ničemu, akorát tě bude mít za slabou, to je z tvého příspěvku evidentní. Pokud to nezarazíš, bude jeho "zlobení" neustále vzrůstat. Chovala bych se absolutně přirozeně..pokud by to, co dělá tobě, někdy prováděl učitelce, nebo kamarádovi, taky mu nikdo nebude povídat "víš broučku, někomu nedělá dobře takový hlasitý hluk", kámoš mu dá přes hubu a úča na něj zařve a postaví ho do kouta. Normálně bych projevila zlost a klidně bych mu dala na zadek, když nic jiného nepomůže(a evidentně nepomáhá). Co s ním.
|
|
| Hilly. |
|
(16.12.2011 0:15:54)
"víš, když takhle někdo křičí, mluví nahlas, ostatní mohou bolet uši". Tím neútočím na zakladatelku tématu. Vím, že RaR to takto nějak doporučuje.Ale proč narovinu neříct "podivej se, hrozně mě ty zvuky štvou, přestaň prosím", no a kdyby nepřestal, tak bych použila už nějaké fyzické opatření, podle jeho povahy..Tj. prostě bych ho pevně stiskla a odvedla pryč. Když by nějak bojoval a byl by drsnější, tak bych mu dala klidně na pudel, no.
Nevím, poslední dobou jsem měla možnost RaR konzultovat s pár psychology a považují to z velké části za pěknou ptákovinu, která moc nefunguje.
|
| Eržika. |
|
(16.12.2011 7:00:43)
Hilly, mám větší děti, RaR mají jak doma, tak ve školských zařízeních (nikterak důsledně).
Z mých zkušeností se tímto způsobem dá předejít spoustě konfliktům.
A k rozmazleným fakanům a pod: kromě Respektovat je tam i Být respektován.
|
|
|
| Meta | 
|
(16.12.2011 0:34:49)
Lidi fakt nevědí, co by od těch prcků chtěli. Dítě se učí. Co dělat má, co ne. Vhodné chování posilujeme, negativnímu předcházíme, zamezujeme, ignorujeme, chválíme ukončení. Matka dítě vede, není žádná bohyně trestů. Z výchovy typu zločin a trest je mi blivno. Každé dítě umí matku vytočit a je jen na matce, zda dítěti podléhá a vypění, nebo pochopí, že ona je ta, která převádí správné chování. Časem každé dítě přijde na to, že i matka je jen člověk a vyhmátne si její slabiny. Je jen na nás, jak se naučíme svá slabá místa vykrývat. Všimla jsem si, že někdy vkládám do chování dítěte něco, co tam ve skutečnosti není (a provokuje a provokuje ). Reakce je pak naprosto neadvekátní. Naučilo mě to přemýšlet ne dítěti, ale o sobě. Co dělám blbě já. Dítě se jen přizpůsobuje podmínkám.
|
|
| Mickey szuka cerne ovce :) |
|
(16.12.2011 1:09:29)
Jinak tyhle okecavacky me fakt bavi- pred cca dvama tydny u nas spala synovo kamaradka (6 a pul let), neuveritelne rozmazlenej fakan. Kdyz pro ni otec prijel prohlasila ze nikam nejde, a zalezla pod postel. Otec u te postele stal (a pozdeji sedel) presne 23 minut a stylem "Prosim te milacku mohla bys byt tak laskava a vylezt" ji promlouval do duse, ackoli puvodne spechal do prace. Kralovsky jsem se bavila, otec zoufalej a bezradnej, nakonec ji odtud vystoural a ona do nej vztekle busila.
To samy mi udelala par hodin predtim kdyz jsme spechali na vlak- zarvala jsem na ni "okamzite vylez" a v tu ranu byla venku
|
| x x |
|
(16.12.2011 8:04:27)
6 a půl let? No to bych jí zvedla mandle, panečku.
|
|
|
|
Celkem zajímavé téma.
každopádně ještě jednou moc děkuji za přínosné čtení.
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)