Ahoj, jdu si pro radu, jak byste to dělali vy..každé dítě je jiné a mám doma nejmenš, které narozdíl od ostatních je prostě takové, že hoodně zkouší hranice. Já na to samozřejmě nejsem zvyklá, a ještě jsem takový ten hodný typ - rozdám se pro všechny, až moc -
No, o co mi jde. Jak řešíte citlivě a bez toho, abych zavařil nějaké trauma nebo nechuť, dítěti nějakou zájmovou činnost, kterou ale chcete, aby byla pravidelná?
Konkrétně zaplacení něčeho : ať už je to doučování, kroužek, cokoliv.
a prostě je to předplacené. Ale zas svět e neboří to zrušit..jen mi to přijde nevýchovné. Nebo když řekne že se jí nechce a tanečky. Ale jen, ž se jí nechce.
Manžel je striktně proti tomu, nechodit jen proto, že se nechce, já jsem z rodiny, kde se to dělalao běžně, nejen v předškolácích, ale i ve škole, nechávali mě doma i před písemkou, když jsem si nebyla jistá... a ano, mám trošku rozmazlenější návyky, neumím držet rituály, řád a hranice ani teď v dospělosti. Na druhou stranu, ďábel ze mě nevyrostl:)
Jenže člověk do toho dává i ty peníze... samože předškolák, když si to vybere, tak neví, já to předplatím, ve školce to jede až do června.
Párkrát jsme to zazdili, manžel nesouhlasí.
Co řeším teď je klavírek. Vlastně jsem si ho objednala já pro sebe, krize středního věku a chci se naučit. A je to ale primárně určené pro děti, paní je fajn, také máme předplaceno a dcera hraje (chci opravdu citlivě, nezošklivit ji t, naopak ji jen ukáza, že když bude chtít, není to tak nemožné jako jsem si to od malička vždycky myslela já) Takže chvíli hraje, ale jakmile je něco, co musí a kde musí vyvinout nějakou minimální aktivitu, jde od toho.
U klavíru není problém, tam prostě to bude moje lekce, já budu hrát. Ale říkám si co úkoly, kroužky... pamatuju si, že ve škole, když se mi nechtělo na kroužek, tak jsem tam nešla... a zpětně jako dospělé mi to připadá jako hodně hloupé a takové nezodpovědné, asi se za to i stydím...
jak to vidíte vy?
všude čtu, že když si dítě něco vybere, má to dokončit. S tím já úplně nesouhlasím, ale nevím vlastně.
a když se zeptám na kroužky, tak každé dítě kamarádek dělá něco co ho ohromně baví - prej flétna

že ho ot hrozně baví a pořád chce hrát. prvňák fotbalista. oukej...
Tak asi tenhle problém s prokrasitinací řeším asi jenom já :D