Re: Křik a neustálé testování mé trpělivosti :-)

Nevim proc to vztahujes k biti. Bavily jsme se s Hilly o nastavovani hranic a samozrejme jsem pro to, aby se nastavovaly vhodnejsim zpusobem nez bitim. Rec byla o tom, ze autorka dotazu nejspis neumi jasne a striktne nastavit diteti hranice a ono toho vyuziva. Proto to pousmani nad sahodlouhym vysvetlovanim o tom, ze nekoho by mohla bolet ouska. A jaky je ten vhodny zpusob, to je slozite, protoze zalezi na mnoha faktorech, na diteti, veku, vnimani, situaci apod. Takze je potreba zkouset a zkouset, co na dite nejvic plati. Fakt nebiju dite pokazdy, kdyz mu "nastavuju hranice", ale kdyz jde do tuheho a nic jineho nezabira, tak plesknuti ano, protoze ma zafixovano, ze placnuti znamena, ze se chova hodne pres caru a maminka se fakt zlobi. Mnou popisovany pripad je o lidech, kteri hranice nenastavuji vubec, ani se o to nesnazi a ohaneji se R a R, coz je smesne.