| Ikonie | 
 |
(16.1.2012 17:07:12)
něco podobného už tu bylo několikrát, ale asi se potřebuju vykecat. Bohužel bydlíme s mými rodiči-jsou hodní, ale někdy až moc. Do pár měsíců bychom se měli stěhovat, ale protože nemáme žádné pomocníky a vše řešíme stylem udělej si sám a trvá to už hodně dlouho, jsem už docela nervózní a je to hodně na nervy.
Matka se mezi nás pořád plete, na vše má svůj názor a pak je naštvaná, když se nezařídíme podle něj. Už jsem opravdu zoufalá. Navíc nám pěkně rozmazlila kluky, v podstatě všechno dělá za ně (chystání jídla apod.). Dneska jsme se chytly jak ráno, tak ještě odpoledne.
Už fakt nemůžu. Pořád si říkám, že to nebude trvat dlouho, ale už je to neúsnosné a domluva nepomáhá. Už jsme se o tom bavily několikrát-ona si jede podle svého, co si myslí, že je nejlepší a na ostatní se neohlíží.
A dneska ráno mne dojala větou, že když budeme chtít, bude ráno chodit k nám a vypravovat kluky do školy... Mým "miminkům" je 11,5 a 8 let 
Nechci poradit, jen jsem se asi potřebovala vykecat. manžel to bere jako nutné zlo "bydlíme u nich, tak si nestěžuj", ale on je doma podstatně méně než já, tak mu to tak nepříjde 
|
| Theend |
|
(16.1.2012 17:10:52)
Stěhujete se, no tak sláva. Taky bych to těžko vydýchávala ... to asi každý.
|
| Ikonie |
|
(16.1.2012 17:19:21)
Připadám si zralá na Bohnice. Něco někam dám a za hodinu to tam není, protože to matce překáželo (už mi ale neřekne, kam to dala)-tohle řeším tak 5x do týdne. navíc si kluci zvykli na babiččin servis, takže pak slyším "babička mi to donesla" apod. A věta "babička říkala, mne dokáže naštvat na 100% 
Ale nejhorší je, že ona vždycky řekne "já to dělám ráda a pro vás"  
|
| Theend |
|
(16.1.2012 17:29:07)
Mí i manželovi rodiče bydlí přes 100 km od nás. V něčem je to nevýhoda, ale celkově to asi stojí za to. Když jsem u nich na návštěvě, vadí mi, když mi máma ustele postel, ve které jsem spala. Když mi přemístí bágl "aby se o něj neumazala zeď" ... Nedávno mi syn na připomínku, ať si nezničí novou hračku, odpověděl: "To nevadí, babička mi koupí novou ..." Já si teda v zásadě nestěžuji, jednak je tu těch 100 km a také jsou to ještě stále prkotiny a na těch podstatných věcech se domluvíme, rodiče mě docela respektují. Ale chápu, že ty máš peklo.
|
| Ikonie |
|
(16.1.2012 17:32:22)
Martino-to ti docela závidím. Tchánovci bydlí cca 14km od nás, vídáme se na narozeniny, svátky, vánoce atd a v létě si uděláme výlet na kole...nepřeháníme to, je to úžasné. Ale tohle je fakt moc a na to, aby mi matka vykládala, kolik soli mám dát do brambor, jsem už dost stará
|
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(17.1.2012 9:05:16)
Můj 4 leťák tohle ("babička, paní učitelka, táta... říkal...") na mě zkouší taky. Mám na to jedinou odpověď - "U babičky (ve školce, s tátou) to dělej, jak ti řekl(a), ale teď jsi se mnou a budeš to dělat tak, jak říkám já." Funguje to. Normálně inteligentní dítě to chápe, jen to občas zkouší. Je mi jasný, že když to máš několikrát do týdne, je to o nervy, furt se dokola opakovat.
Stěhujete se, tak vyděržaj, pijoner.  
|
|
|
|
| Ocicko | •
|
(16.1.2012 17:22:53)
vim o cem mluvis prochazela jsem tim pred vanoci - zila u matky a manzel to zlo nevidel ( chodil tam jen spat)... jsem rada ze jsem fuc - ale stejne furt dohlizi :((((
|
| Ikonie |
|
(16.1.2012 17:24:55)
díky oči  TAk snad budeme mít obě brzy klid a naše matky dostanou rozum...
|
|
|
| Malenka44 |
|
(16.1.2012 17:23:10)
Morunko a nešlo by dodělat jen to nejnutnější a zbytek dodělávat až po přestěhování? Já bych to tak určitě řešila. Chvíli se dá vydržet třeba ve dvou místnostech. Neboj, kluci si odvyknou na servis, jen to bude chtít pevné nervy.
|
| Ikonie |
|
(16.1.2012 17:27:32)
už jsem to manželovi navrhla, důležité věci jsou minimálně ještě na měsíc-hlavně koupelnu a podlahy. Manžel se hlavně bojí úřadů-aby bylo všechno tak jak má 
|
| Malenka44 |
|
(16.1.2012 17:30:33)
ono se pak možná i vše urychlí, pokud nebudete muset pendlovat mezi stavbou a bydlištěm. Vím to z vlastní zkušenosti. A hlavně budeš v klidu.
|
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(16.1.2012 17:49:14)
To už vydržíš 
|
|
| Winky | •
|
(16.1.2012 17:51:11)
no, jen pozor - jestli se fakt stěhujete v docházkové vzdálenosti od této maminky, nejspíš bude ochotná/schopná/cacná chodit i do vašeho nového bydliště! Zvlášť, jestli nemá nějaký jiný zájem, činnost, smysl života..... Takže už ji na to připravovat s předstihem - i ve smyslu "ty si odpočineš, budeš to tu mít posvém, a my vlastně taky..."
|
| Ikonie |
|
(16.1.2012 18:00:17)
naše domy budou od sebe jen 1km... Třeba k sestře jezdí každý týden (a to bydlí podstatně dál, ale tam je to trošku jiné) a k bratrovi chodí aspoň na návštěvu každý měsíc-to už je trošku lepší.
Ale myslím, že bude chvilku trvat, než si od sebe odpočineme. 100% ale bude pořád na telefonu a straašně se snažit, aby mi mohla pomoct
|
|
|
| Elíláma | 
|
(16.1.2012 19:09:13)
woodoo panenku
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(16.1.2012 19:09:58)
Moru , ale teda děsíš mně, já mám problém vysvětlit tchýni, že nemusí komplet oblékat pětileťáka, doufala jsem, že s roky to pochopí a ono třeba ne. To abych se připravila na nejhorší. Co dělat neporadím, ale držím ti pěsti, aby to rychle utíkalo, a aby jste to nějak zvládli.
|
| Ikonie |
|
(16.1.2012 20:07:40)
ne, s věkem se to opravdu nemění
Starší řekne "jé, já nemám ponožky (lžičku, pití apod.) a babička letí. Nevím, ona je tak zvyklá, dělá to ale i u svého manžela. Všechny musí opečovávat, ale je to na hlavu To se opravdu nedá vydržet. Já jim pak říkám "tak si zajdi. Víš, kde máme kuchyň". A pak ten pohled, že babička jim to donese...
Vypadá to spíš, že spolu soutěžím, ale já jen chci, abychom žili v klidu jako rodina (tedy manžel, oba kluci a já). Když budou kluci potřebovat, tak pomůžu, ale takhle někomu chodit za zadkem a posluhovat...
Už vidím, jak bude pořád volat, že chce pomoct
|
|
|
| hokkaid |
|
(16.1.2012 20:27:00)
Morunko, a odkud jste? Nechtěla by vaše babička hlídat naše děti? (Samozřejmě za úplatu
Vzhledem k našim lhostejným babičkám bychom takovou brali hned všemi deseti!!
|
| Ikonie |
|
(16.1.2012 20:39:14)
kldině si ji vem, ráda předám
Věř, že po nějaké době už by ti to lezlo na nervy.
|
|
| Ikonie |
|
(16.1.2012 20:46:29)
hokkaid-můžu se zeptat, kolik je ti let? Jak by se ti líbilo, kdyby ti matka říkala, kolik máš dát do jídla soli, kontrolovala dětem věci v aktovce a ráno sondovat, co mají na sobě a hledat na tom, co je na oblečení špatně (tenké tričko, tenká bunda apod).
|
| hokkaid |
|
(16.1.2012 20:54:06)
Morunko, je mi...nepočítaně;-) (ale jestli máš pocit, že to o mně něco vypoví, bude ti stačit věková skupina 30-35?
Možná sis to vztáhla na sebe, jako nějakou kritiku, ale tak jsem to nemyslela. Tohle, cos napsala teď, ale v úvodním příspěvku není, tam si stěžuješ, že ti máma pomáhá až moc - a vzhledem k tomu, že třeba moje matka mi nepomáhá vůbec s ničím (a prudí taky), bych se tou tvou klidně nechala takhle obskakovat , protože upřímně a pravdivě řečeno: už z toho tady padám doslova na hubu:-(
Hledám práci a určitě se mi zkrácený úvazek nepodaří, takže opravdu budu potřebovat nějaké hlídání (naše babičky nemůžou - mají jógu, maséra, kadeřníka...: samozřejmě, že není automatické, že babička ochotně vypomůže a pohlídá vnoučata, ale řada lidí to tak má a ty babičky to dělají rády, protože tak mají kontakt s vnoučaty...), říkala jsem si, že nějaká starší paní by třeba byla i ráda...
|
| Ikonie |
|
(16.1.2012 20:59:38)
hokkaid  beru
Ne, tohle se fakt nedá vydržet. Já něco někam dám (moje, od kluků, manžela). Ještě ten den to třeba hledáme a nemůže najít. Pak jako spása příjde matka a s úsměvem to vytáhne odněkud jinud s odůvodněním, že to dala jinam. Kdyby mi to aspoň řekla, ale to ne, ona nás nechá hledat. Připadám si jako u Chocholouška, fakt.
Když klukům něco zakážu, oni jdou k našim a tam si můžou dělat co chtějí. Já jsem pak ta špatná, protože po nich něco chci.
Bože, mi se táááák uleví. Prosím, kdo se se mnou opije, až tohle skončí a my se definivně přestěhujeme? 
|
| hokkaid |
|
(16.1.2012 21:06:56)
No tak to klobouk dolů - já to soužití zažila jen asi dva týdny u našich, z nouzových důvodů - a bylo to k posr...)
S manželovými rodiči se to pár dní, třeba o prázdninách, dá celkem vydržet, ale do "našeho" pokoje nechodí (stejně jako my do jejich). To bydlíte v domě, nebo v bytě? Teď už asi není možné si bydlení oddělit (zamknout dveře?;-)) ?
Hlavně teda až se přestěhujete, tak bych ti doporučila si to zpočátku jasně nastavit - mami, ty jsi návštěva, doma jsem tu já, tak tu nešmejdi (protože bych si tipla, že v tom bude spontánně pokračovat i u vás, stěhování není samospásné...)
|
| Ikonie |
|
(16.1.2012 21:10:11)
není, protože máme prostory společné-koupelnu, kuchyň (je to na zabití). už teď matka chodí po baráku a říká "aha, tu máte tohle...hm, tohle bych dala sem... a co tohle? Vy to dáváte sem?" V tomhle případě jsem ale pevná, řeknu "ano" nebo "ne", usměju se a myslím si své. Ale dávám do toho "ledový nádech", aby pochopila, že přestřelila. Docela to funguje.
Ale doufám, že budou chodit tak 1x za měsíc maximálně...
|
|
|
| hokkaid |
|
(16.1.2012 21:07:49)
Hm, už vidím, že zblízka nejsi - východ, Morava, což?
|
| Ikonie |
|
(16.1.2012 21:10:23)
jj
|
|
|
|
|
|
|
| babi | •
|
(16.1.2012 23:19:34)
Holka, to mas tezky. Moje deti zas maji dojem, ze nemam zajem. Ja k nim jdu, jen kdyz mne vyslovne pozvou. Deti pohlidam, jen kdyz mne vyslovne pozadaji, a to s radosti. Kdyz vidim kupu vypraneho pradla, zeptam se, jestli to muzu slozit (Nezehlim). Jestli muzu umejt nadobi. Zeptam se, jestli s detmi muzu ven. Jestli dite muzu zvednout. Jestli dite muzu nakrmit. atd atd atd. Je to jejich domov, at si to delaji, jak chteji. Ovsem kdyz jsou doma u mne, delam to po svym. Na deti jim nesaham, nic nekomentuju, ale v kuchyni jsem kral - vydrzim i poznamky, ze kdybych nemusela vsecko mit po mym, nemusela bych bejt tak ustvana (=nastvana). To maj od byv. manzela, ten aby nic nemusel, halasil, ze vse musi byt po mem.
On se clovek nezavdeci, at dela, co dela. Rikam si, jestli mne nepovazujou za takovou babicku, co ma svoje zajmy a na rodinu kasle.
Generace spolu nemaji zit, dneska je jina doba, mladi jsou ve stresu, my to delaly jinak, a musime proste opustit scenu vcas. A to neni nijak jednoduche!!!!!
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(17.1.2012 6:41:34)
Tak to buď ráda, že jde o tvoji matku. Já mám totéž s tchyní. Občas je pomoc fajn, to nepopře asi nikdo. Ale štve mne každodenní přemrštělá péče, to je na mne moc. A stokrát nic umořilo osla...
|
|
| Mirka | •
|
(12.3.2012 13:47:55)
mám problém se svoji matkou,která žije s mojí rodinou v našem domě. Je mě 43 a matce 85 let, jsem jedináček a matka už nikoho jiného nemá. soužití s ní je peklo, uznává pouze jen našeho syna(23 let) a dceru (11 let) jako by nebyla. Mě vůbec nebere,manžela přehlíží. Včera jsme se pohádaly,protože mě vyčetla co jsem za matku,když pustím syna bez večeře ven,vysvětlení z mé strany,že je dospělý a nají se kdy má hlad nebere,on je dle ní jen chudák. Syn nestuduje je již zaměstnán a je dospělý a mě samotné by bylo trapné mu říci dokud se nenajíš tak nikam nepůjdeš. To se přeci nedělá!Syn má dost složitou povahu,když má nějaký problém s námi jako s rodiči,řeší to s babičkou a dost věcí si upraví tak aby to vyznělo,že on je ten chudák.Teď v únoru jsem měla narozeniny,dělal že se ho to netýká no a večer jsem mu poděkovala za přání a on se na mě osočil že nestihl sehnat dárek(to bylo v neděli) a mimo jiné v so byl celý den na nákupech .Moje matka když nebyl doma tak přede mnou nadávala jaké má chování, a hned druhý den na to když nevěděla že jsem už z práce doma se mu přišla omluvit ať se na ní nezlobí,že přede mnou nadávat musela.Mrzí mě hrozně moc proč se ke mě takto chová,mrzí mě to i vůči dceři která tyto hádky musí vždy vyslechnout.Dcera už není malá holka a ví jaké chování má brácha a jen nechápe proč se ho ta babička stále zastává.Když má dcera prázdiny musím jí zajistit oběd, když je syn doma babička mu vždy uvaří.Je to normální???
|
| *Niki* | 
|
(12.3.2012 18:38:59)
Mirko, zkus si to dát jako téma, tady to zapadne. POkud teda chceš, aby se ti k tomu vyjádřilo více lidí...
|
|
| Pawlla |
|
(13.3.2012 10:01:41)
Mirko tak normální to jistě není.Bohužel jediné řešení je osamostatnit se,ale chápu,že to třeba nejde.
|
|
| Grainne | 
|
(13.3.2012 10:09:47)
Mirko, vzhledem k věku matky - ano, pro ni je to normální.
Se synem asi nebude řeč, ale s dcerou bych si promluvila a vysvětlila jí, že babička má jiný, dnes už zastaralý náhled na život a...........ano, dřív to tak bylo, starat se a pečovat o muže nebyla dobrá vůle, ale povinnost.
Nic víc se s tím asi dělat nedá.
|
|
| Markéta s párkem | •
|
(13.3.2012 10:13:03)
A nešlo by syna nějak "vypoklonkovat" z domu? Podle toho, co píšeš, s babičkou manipuluje. Kdyby bydlel jinde, určitě by se s ní tak často neviděl a možná by se to zmírnilo.
JInak na její výčitky bych zvolila formu "kafemeljnek", to jest dávat jí za pravdu:
"Jak to že byl včera bez večeře?"
"Neevím, je to jeho věc, kdy se nají."
"no co seš to za matku, že dítěti nedáš najíst!"
"Hm."
"Tak slyšíš, mě, jak to, že s mu nedala najíst?Seš úplně nemožná."
"máš pravdu mami."
"no to teda mám, ty jsi vždycky...bla bla bla"
"Ano, máš pravdu mami."
"Jak se to ke mě chováš, ty jsi ...bla bla bla"
"Jo, jo mami, je to jak říkáš."
Nejdřív jí to vytočí, ale po chvíli ji to přestane bavit a přestane.
Buď se tak chová proto, že se na něj upnula nebo proto, že už jí to nemyslí. V 85 letech už ji nepředěláš, takže jde o to, to v duševním zdraví přežít.
|
|
|
|
V její náručí
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)