| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Když mi nedáš čokoládu, nebudu s tebou kamarádit

 Celkem 79 názorů.
 karma 


Téma: Když mi nedáš čokoládu, nebudu s tebou kamarádit 

(16.4.2012 13:53:26)
Mám dceru, 4.5roky. O víkendu jsme měli návštěvu, holčička o půl roku mladší sei s dcerou hrála. A celkem precedentní situace, kterou bych ráda slyšela okomentovanou od nějakého RaR fanouška (praktika): Holky si hrály, já stála vedle. Dcera měla takový ten velikonoční kalendář (tj variace na adventní, kdosi jí ho donesl, celkem hnus, ale tj vedlejší). Kamarádka po ní chtěla, at ji dá čokoládku-dcera dala. Kamarádka chtěla další-dcera dala. Kamarádka chtěla třetí, dcera-že už nedá, už dala dvě. Kamarádka íká "když mi nedáš, už s tebou nebudu kamaráddit". Dccera posmutněla, chvíli přemýšlela...a dala. Nechtěla jsem se mezi holky míchat, nijak jsem v té chvíli nekomentovala...
Jak byste vy postupovaly?
1.zasáhly nějak-jak?
2.nechaly tak?

Já teda nezasahovala, ale pak jsem to v posteli večer s dcerou rozebírala, že ten druhý to nemyslí vážně, když takovou věc řekne, popř. i kdyby myslel, "kupovat" si někoho nemá smysl-nejde o přátelství a bla bla...
Asi mi jde o to, jestli v případě, že jste svědky situace, kde vaše dítě zakouší trochu "křivdu" to komentujete/řešíte s ním/ necháte, at to vyřeší samo? Díky za případnou reakci, jdu do školky pro hlavní hrdinku~;)
 Ivuljenka 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 13:59:01)
~t~ Teď jsem zrovna u kapitoly RaR, která by se dala trochu použít... "postižené dítě" poňoukneš ~:-D k tomu aby šlo kamarádovi říct jak se cítí, tedy:
Haničko to je mi líto,že se se mnou nebudeš kamarádit jen kvůli tomu,že už ti nechci dát čokoládu. To jsem z toho smutná. Já ti už ale nechci dát čokoládu,protože bych jí potom měla málo ~:-D

Já výrok + vyjádření vlastních emocí. ~d~

Ale jistě se tu najdou odbornější rady od zkušenějších RaR praktikantek.

 karma 


D O KO N A L É 

(16.4.2012 14:01:32)
víc nepotřebuju, Dík~:-D
 Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:08:39)
To mi prijde jako citove vydirani. ~t~
 Šešule 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:13:08)
Nejsem nadšená fanynka RaR, ale tohle je výborný~t~
 Hilly. 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:16:57)
Ivul, v tomto se mi RaR nelíbí. Proč by měla komukoliv co vysvětlovat? Věz, že tak v polovině případů narazí na děti, kterým bude šumák, že je smutná a že bude mít málo čokolády. Tento mechanismus by mohl být prospěšný spíš u sourozenců
 Hilly. 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:25:48)
Prostě jí říct, že ať se nezlobí, ale že jí už nedá
 Hilly. 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:30:30)
Fenke, přesně. Tak yb to možná měla říct. To je správné asertivní jednání.
 Bumbi&05,08,10 


Re:  

(16.4.2012 18:13:28)
jenomže tohle říct vyžaduje velkou míru sebevědomí, kterou takhle malé dítě většinou ještě prostě nemá. Většina dětí (i dospělých) chce být oblíbená, chce, aby je ostatní měli rádi.

Ten výrok "to jsem smutná..." je tam pro to dítě, které je vydíráno. I jemu to pomůže uvědomit si vlastní emoce a pomůže mu to si to "ustát"
 Šešule 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:26:42)
Polovině ne, většině:-) Myslím, že většina dětí v tomhle věku zas tak extra rozvinutou empatií nedisponuje (a výchova s tím nemá asi moc společnýho).
 Prostě Anna 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 17:23:47)
Hilly, to asi ano. Ale zakladatelka se tady radí, jak pomoci hledat dceři v takovýchto situacích řešení, a toto mi přijde ideální. Fakt, že druhé holčičce je jedno, že ona bude smutná, by měl s tou druhou probrat zřejmě někdo jiný.
 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 17:33:08)
Hilly,

mně se líbí řešení Femke.

Můj postoj k tomu je "už jsem ti dala dvě čokolády a další ti dát nechci. Jestli se se mnou kvůli tomu nechceš kamarádit, tvoje volba tak se nekamaraď."

Jestli bych zasáhla hned na místě, to by mi asi dal cit, možná v tomto případě ano, ale s vědomím, že i ta vydírající holčička tápe a že i ona si zaslouží vlídné vysvětlení.

V každém případě bych to pak rozebrala se svým dítětem ve výše uvedeném duchu. Dala jsi jí dvě čokolády, to znamená, že ses rozdělila a nemusíš mít svědomí z toho, že jsi lakomá. Čokolády jsou tvoje, taky bys jí nemusela dát nic, ale rozdělila ses, jak by to asi kamarádi měli dělat. Ale jestli ona má chuť na další, tak to nemůže říkat vydíracím způsobem, na to je jediná odpověď - už z principu nevyhovět a dát najevo, že si z takového vyhrožování nic neděláš. Lidi to zkoušejí a jakmile zjistí, že jsi "vydíratelná", tak toho někteří zneužijí. Neboj, ona s tebou kvůli tomu kamarádit nepřestane, a pokud náhodou ano, tak to stejně nebyla žádná kamarádka, kdyby své kamarádství podmiňovala tím, že vyhovíš jejímu vydírání.

Je to vlastně skvělá škola pro život, jak se nebát citových vyděračů a nepodléhat jim (a jak už tu padlo, neumí to ani spousta dospělých), což na tomhle "neškodném" případu jde krásně demonstrovat.
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 17:42:27)
" Čokolády jsou tvoje, taky bys jí nemusela dát nic"....

Osobně vedu děti svoje i škole k tomu, že pokud mám, tak dám. Ne "Nemusel bych, ale dám ti, protože jsem hodný (slušný)." Vidím mezi tím podstatný rozdíl.
Tím nechci říct, že si měla holčička nechat sníst všechny čokoládičky, jen polemizuju s touhle větou, protože se s tímhle přístupem často potkávám a podle mě je chybný, podle mě vychovává k přístupu k vlastnictví, který není dobrý, něco jako "Jak si uchránit pro sebe co nejvíc."
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 17:59:30)
V tomto ohledu s dětmi mluvím se smyslu "Čokolády jsou tvoje, takže je na tvém uvážení, co s nimi uděláš. Je fajn nabídnout a podělit se, ale rozhodnutí je vždy na tobě." Řekla bych, že to funguje dobře, holky se umí rozdělit i respektovat, když se někdo rozdělit nechce (tj. nenárokují si a nevyžadují vydíráním nebo násilím).
 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 18:01:30)
Markéto, přesně ~g~.

Já to svým dětem dělám taky tak, a ony se většinou dělí.
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 18:03:10)
Nemyslím nárokování, ani nic ještě horšího, ale to, že default by měl být rozdělit se, ne rozhodnout se podle svého uvážení.
Takový asi "levičácký přístup", ale paradoxně jsem se k tomu dopracovala od náboženství.
Jo, a nemyslím to tak, že "nesmíš nedat". Myslímto tak, že "Měl bys dát vždycky, když můžeš."
 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 18:06:40)
Tante, a proč?

Moje zkušenost je, že když to nechám na nich, tak se dělí prakticky vždycky (takže efekt je stejný), ale nějak by mi nešlo přes pusu to formulovat, že BY MĚL vždycky, když může.

Připadalo by mi to, jako že jim vlastně vnucuju pocit viny, když si budou chtít výjimečně někdy nechat něco jen pro sebe. Což bych tedy nechtěla.
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 18:18:57)
No, já to vůbec nemyslím tak, že si nemají nic nechat pro sebe, ale že mají být automaticky hotovi podělit se o přebytky.
Jestli to v tobě evokuje pocit viny, tak to je spíš na přemyšlení, protože v tomhle nic vyděračského není,vyděračské by bylo např. "nelíbí se mi, že se nechceš rozdělit" nebo ještě "lépe" "PB se to nelíbí, že se nedělíš... apod."
Já za to nikoho neodsuzuju a nejmíň malé děti. Jen mi to připadá praktičtější výbava do života.
 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 18:28:45)
Tante,

co jsou to "přebytky"?

Když někomu dám třeba to, co už nedokážu sníst, tak je to něco jiného, než když mu dám dejme tomu půl Kindervejce, které bych klidně zvládla sama.
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 18:50:23)
co jsou to "přebytky"?

To je samozřejmě úhelná otázka, od které se to celé vine :-). O tom žádná.
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 18:13:38)
A ještě v návaznosti na kudlu:
Samozřejmě se nemusíš dělit s někým, kdo tě opakovaně a zjevně mazaně využívá.
Není to zákon shůry, je to právě ta věc přesvědčení. Lepší podarovat nevděčného pitomce, než být lakomý.

"Musím se s ní(m) rozdělit?
Když ty máš a on(a) ne, tak bys měl.
A co když se nerozdělím?
On(a) nebude mít nic a ty víc, než nutně potřebuješ."
 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 18:24:28)
"Musím se s ní(m) rozdělit?
Když ty máš a on(a) ne, tak bys měl.
A co když se nerozdělím?
On(a) nebude mít nic a ty víc, než nutně potřebuješ.


Tante,

je-li to položeno takto, tak by mě jako malé dítě, které je od přírody sobec, napadaly takové otázky:

a PROČ bych měl?
a PROČ by mi mělo vadit, že on nemá a já ano?

A myslím, že by byly zcela legitimní.

Mně je spíš bližší přístup, kdy ten dotyčný sám dospěje k tomu, že má volbu, tedy ne "že by měl" ale že chce, protože je to pro něj paradoxně výhodnější (sice přijde o kus čokolády, ale kamarád bude mít radost a příště se třeba rozdělí taky, až bude mít). Potěší ho, že něco udělal pro druhého, ale ne proto, že MUSEL, ale proto, že CHTĚL. (A občas mu to dává prostor k tomu zachovat se tzv. "sobecky" a ten kus čokolády si prostě sníst sám.

Ten efekt je asi víceméně stejný, ale když něco dělám pro druhého, tak mám lepší pocit z toho, že "jsem hodná, protože myslím na druhé a dělím se" než "dělím se, ale vlastně na tom nic není, protože je to moje povinnost".

Myslím, že ten (trošičku) povznášející pocit, že nedělá úplnou samozřejmost, si ten dárce zaslouží.
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 18:49:27)
a PROČ bych měl?
Protože on má stejný pocit jakobys měl ty, kdybys neměl žádnou čokoládu a někdo ti ukazoval bonboniéru.

a PROČ by mi mělo vadit, že on nemá a já ano?
Protože on je úplně stejně člověk jako ty a když si představíš sebe na jeho místě, co by se ti líbilo, aby udělal?

Je to v podstatě nuance, ale to první vede k (správnému) disponování majetkem, to druhé orientuje spíš "k člověku", omlouvám se za poněkud patetickou frázi, ve spěchu mě nic lepšího nenapadá, vařím.

Radost z rozdělení se funguje v obou případech.

 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 19:01:56)
Tante,

ale to přece není, že Ti někdo UKAZUJE bonboniéru (jako ve stylu heč, já mám a ty ne), to by bylo fakt hnusné. A bonboniéra je jedna věc (výrazný přebytek) a dejme tomu žebírko čokolády druhá (tam už by Ti to "chybělo" - je povinnost se dělit i tam)?

"Protože on je úplně stejně člověk jako ty a když si představíš sebe na jeho místě, co by se ti líbilo, aby udělal?"
Tak když je ta čokoláda jeho, tak by se mi samozřejmě líbilo, kdyby mi dal, ale zase na druhé straně přece nebudu mít trauma z toho, když to neudělá. Je na něm, aby si prožil, zda mi tu radost udělat chce a co to potom udělá s ním.

A pokud funguje "dělit se je samozřejmost" pro toho dávajícího, má to tak fungovat i pro toho obdarovaného? Tj. dárce si žádné zvláštní díky nezaslouží, měl toho víc než spotřeboval a byla to proto skoro jeho povinnost dát mi taky. A může se (ne)obdarovaný na (ne)dárce právem zlobit, když se rozhodne, že se nerozdělí?
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 20:36:07)
ale to přece není, že Ti někdo UKAZUJE bonboniéru (jako ve stylu heč, já mám a ty ne), to by bylo fakt hnusné. A bonboniéra je jedna věc (výrazný přebytek) a dejme tomu žebírko čokolády druhá (tam už by Ti to "chybělo" - je povinnost se dělit i tam)?
S trochou licence, prosím, když návštěva tu bonboniéru vidí, tak ji holt ukazuje. Současně samozřejmě platí, že člověk neloudí a nedožaduje se něčeho, co mu není nabízeno, pokud jde o kategorie cizích bonboniér a spol.
Že nekonzumuju své poslední(jediné atd.) žebírko čokolády před bližním, když nemámchuť nabídnout, to mi přijde spíš jako záležitost běžného společenského taktu, než toho,co jsemse snažila říct.

"Protože on je úplně stejně člověk jako ty a když si představíš sebe na jeho místě, co by se ti líbilo, aby udělal?"
Tak když je ta čokoláda jeho, tak by se mi samozřejmě líbilo, kdyby mi dal, ale zase na druhé straně přece nebudu mít trauma z toho, když to neudělá.
Samozřejmě, čokoláda je nedůležitá věc a že mi Franta ze své nenabídl, to je celkem banalita, ale nemění to nic na tom, že já nabídnu, můžu to udělat právě proto, že se můžu rozhodnut jinak než Franta. Mám určité "morální právo" Frantovi nenabídnout, až přijde on k nám, ale je to celkem slaboučký, zpracovat to takhle, i když legitimní.

Je na něm, aby si prožil, zda mi tu radost udělat chce a co to potom udělá s ním.
Podle mě by mu mělo jít o možnost udělat to, co je dobré, spíš než udělat někomu radost. Vidět jeho radost je svého druhu odměna, potěšení, je to (nebo snad byměl být) sdílení spíš, než moje libovůle něco poskytnout.
Osobně si myslím, že není všechno jen na nás, určité rámcové normy pořád jště existují. Nebýt lakomý mezi ně může nebo nemusí patřit,to je předmět diskuse, podle mě by to mezi ně patřit mělo. A malé dítě má tu výsadu, že si může svobodně a bez odsuzování kýmkoliv prožít i sobectví a vidět, co to s ním udělá.


A pokud funguje "dělit se je samozřejmost" pro toho dávajícího, má to tak fungovat i pro toho obdarovaného?
Ne, z dárek není samozřejmost. A ani pro to dělení není samozřejmost dobré slovo, pokud jsem ho napsala,nezvolilajsem ho dobře. Nemám na mysli samozřejmost, spíš to, že mi rozdělení se není za těžko nebo ho nepovažuju za možnst rovnocennou se sobectvím.

Tj. dárce si žádné zvláštní díky nezaslouží, měl toho víc než spotřeboval a byla to proto skoro jeho povinnost dát mi taky.
Ne. Zaslouží si pěkné poděkování a účast na mojí radosti. A taky oplátku, když bude někdy situace obrácená.

A může se (ne)obdarovaný na (ne)dárce právem zlobit, když se rozhodne, že se nerozdělí?
Ne. Zvláště pokud jde o čokolády a jiné luxusy. Jsou jeho a je na něm, jak s nimi naloží.Ale to není v rozporu s tím, že "když mám, tak dám". Není to nároková položka. Je to něco, co by měl člověk k člověku cítit.



 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 21:06:22)
Ráchel,

"Že nekonzumuju své poslední(jediné atd.) žebírko čokolády před bližním, když nemámchuť nabídnout, to mi přijde spíš jako záležitost běžného společenského taktu, než toho,co jsemse snažila říct."

- takže se vlastně shodujeme na tom, že nemám povinnost rozdělit se úplně o všechno (to poslední žebírko čokolády si můžu bez výčitek sežrat sama já i Ty ~;)

"Samozřejmě, čokoláda je nedůležitá věc a že mi Franta ze své nenabídl, to je celkem banalita, ale nemění to nic na tom, že já nabídnu, můžu to udělat právě proto, že se můžu rozhodnut jinak než Franta. Mám určité "morální právo" Frantovi nenabídnout, až přijde on k nám, ale je to celkem slaboučký, zpracovat to takhle, i když legitimní."

- ale to je pořád MŮŽU, ne MUSÍM, i pro Tebe, ne?
Jasně že když mi Franta jednou dvakrát nenabídne, tak je lepší spíš předpokládat, že zapomněl, neuvědomil si nebo se rozhodl, že má na tu bonboniéru takovou chuť, že se rozhodl ji sežrat celou.
Ale co když Franta nenabídne nikdy? Říkala jsi, že tu povinnost dělit se nevnímáš vůči chronickým vyžírkům (kteří si vždycky vezmou, ale sami nikdy nedají, nabízela bys i takovému Frantovi?

"Podle mě by mu mělo jít o možnost udělat to, co je dobré, spíš než udělat někomu radost. "
Já nevím, "udělám to proto, že je to dobré" je pro mě mnohem abstraktnější kategorie než "udělám to proto, že to potěší toho druhého a návazně pak i mě".

"Udělám to proto, že je to dobré" pro mě platí třeba pro pomoc v nouzi (když nepomůžu, ten druhý se bude plácat v nějakém průšvihu, případně zahyne), ale u čokolády se nestane nic.

" Není to nároková položka. Je to něco, co by měl člověk k člověku cítit."
Takže to sice není nárokové, ale jak to tomu druhému nedám, tak je to špatně? Jak lze určovat, co BYCH MĚLA cítit?

Mně tam na tom vadí to, že by mi někdo předpisoval, co bych měla nebo neměla cítit. I když na základě rozumové i citové úvahy dojdu pravděpodobně k naprosto totožnému závěru (že rozdělit se je lepší než se nerozdělit).
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 21:19:44)
Mi šlo o jednu věc:
Neříkala bych dítěti: "Jsou to tvoje bonbony, takže záleží jen na tobě, jestli Mařce dáš."
Protože to nepovažuju za dobré a pokud považuješ ty za dobré, aby se dítě rozdělilo, je pro něj takové sdělení i matoucí. A ani to podlemě není pravda. Je lepší nebýt lakomý, nese to víc, než radost z rozhodování, zda a komu udělám radost.

Asi se mi nepovedlo to říct srozumitelně, ale taky to dneska asi už líp nezformuluju.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 21:40:50)
Dámy, já myslím, že nejste ve při.
Prostě je dobrý, aby dítě obdrželo informaci, že dělit se je žádoucí chování, že je to "dobré".
A taky by mělo obdržet informaci, že to ale zároveň není povinné, tj. že o tom konec konců vždycky rozhodne samo, jestli se rozdělí.

Taky to tak pojímám ~d~

Jasně, že "je jen na tobě, jestli Máně dáš bonbon nebo ne" je z věcnýho hlediska korektní informace, protože tak TO JE. Ale pro malý děcko je to málo, protože to potřebuje nejen věcnou informaci, ale i trochu těch hodnotových sdělení (čili co je žádoucí, správné, dobré).
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 22:06:39)
Jj,dík.

To, co jsem se snažila říct, bylo, že věcně korektní sdělení není v téhle situaci dostačující.
A kromě toho je to druhé pro mě osobně podstatnější než to první.
 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 22:47:36)
Ano, takhle to chápu taky a opravdu nejsme ve při.

Taky říkám svým dětem přímo "rozděl se", a vlastně taky, i když jim říkám, že je ta věc jejich a můžou si určit, jestli se rozdělí nebo ne, tak jim výslovně říkám, že dělit se je žádoucí. Takže je vlastně taky tak trochu manipuluju. ~;)

 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 22:56:35)
To ale, pánajána není přece manipulace, to je normální výchova.
Přece jim taky říkáš, že se nekrade, ani když se nám zrovna chce a máme příležitost, že by nás nikdo neviděl, že se nekrade, protože je to hnusný, protože to škodí bližnímu, který "pak pláče". To je taky manipulace...
Dávat dítěti příklad, učit ho,vést ho k něčemu, to není manipulace.
Manipulace je přece něco jiného, manipulace je destruktivní jednání, keré manipulvaného poškozuje a manipulujícímu přináší pochybný prospěch. Výchova děti nepoškozuje. Pouze špatná, destruktivní výchova vadí. Ne jakákoliv výchova.
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 21:24:19)
Jak lze určovat, co BYCH MĚLA cítit?

Nijak. Já ti to vůbec neurčuju, fakt jsem o ničem takovém nemluvila. Jak by sis představvala, že ti to bude někdo určovat? Já jsem celou dobu mluvila o chování, ne o pocitech. A ani to chování ti (speci dneska) nikdo určovat nebude.
Mluvila jsemo tm,co mi připadá nevýchovné říkat dítěti, protože ho to mate a klade na něj zodpovědnost, kterou objektivně těžko může zvládnout.
 Klarisanek 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:28:14)
~t~~t~~t~ jezis tak to me fakt pobavilo ~t~~t~~t~ Jeste ze takovy ptakoviny jako je RaR nectu.
 Jindra 
  • 

Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 13:59:29)
Dítěti to možná vysvětlíš. Dospělému asi ne. Zrovna dneska mne porazilo, že tři dospělí zkopají 15-letého klúka za to, že jim nedá cigaretu, a to tak, že kluk přijde o ledvinu a je doživotní mrzák.
 karma 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:03:38)
No právě si říkám, že tj precedentní. Moje máma je "antivychovatel", kolikrát jsem slyšela "když si nedáš ponožky, nebudu tě mít ráda ~8~". Právě malý děcko nerozliší tu váhu sděleného obsahu/záměr, co je za tím....potřeba překladu, si myslim
 karma 


ono taky každé děcko je jiné, 

(16.4.2012 14:07:42)
moje dcera je takové něžné, neprůbojné stvoření...furt si na to trochu zvykám, počítala jsem s raubířem, kterého budu honit po stromech (mám 2bratry)...a narodila se mi jemná, submisivné holčička-tak trochu tápu...ale dík, chci slyset nejake reakce.
 karma 


Re: ono taky každé děcko je jiné, 

(16.4.2012 14:16:01)
ja to videla poprve, ale celkem me to zaujalo a nevedela jsem, jak uple se k tomu postavit
 janna001 


Re: ono taky každé děcko je jiné, 

(16.4.2012 16:13:27)
Já bych asi zareagovala, řekla bych tý druhý holčičce, že se mi nelíbí, co říká a klidně bych to probrala s oběma. Mně to takhle zavání, že to vypadá jako matčin tichý souhlas, když stojí vedle a zjevně to slyší.
 Kukurice25+Nik09+Seb12+Dom14. 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:05:06)
Asi bych to udelala jako ty. Jinak ja si tohle pamatuju dobre I ze ZS, kdyz mel clovek neco dobreho. Nekdy dal nekdy ne o pratele neprisel ani kdyz nedal. Myslim, ze tohle vydirani je u deti bezne a vetsina to zkusi pouzit. Je dobre snazit se naucit, ze pokud chce dat at da a pokud nechce at proste nedava a vic bych se do toho nepletla.
 karma 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:11:27)
jo, tj dobre reseni. ona to tak asi chtela, dala dost-ve svych ocich-uz to vyhodnotila, že uz neda, ale ta "vyhruzka" ji dostala. Ja vim, ze o nic neslo, jen vzdycky nemam tu miru, kdy se plest/neplest. Ach jo. Mam cukani vyresit za ni-nechat samostatne jednat...jde mi o tu miru. Dik
 CPO 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:07:54)
"jestli v případě, že jste svědky situace, kde vaše dítě zakouší trochu "křivdu" to komentujete/řešíte s ním/ necháte, at to vyřeší samo?"

Vždy jsem s malou dcerou rozebírala, pokud si nevěděla rady, a hledaly jsme optimální řešení (nikdy jsem v tom dceru nenechala "koupat", jako že aby se "otužila"). Výsledkem je, že dnes (10) dokáže nejen spolehlivě asertivně (současně zdvořile i účinně) různé problematické situace řešit sama (a to nejen se spolužáky a kamarády, ale i s dospělými) a nenechá si líbit žádné manipulace, ale chrání i slabší/mladší spolužáky, když jsou šikanováni.
 Hilly. 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:14:09)
Breb~R^ Ta rada nezasahovat je vhodná jen do určité míry.
 karma 


ja taky komentuju, rozebiram 

(16.4.2012 14:14:57)
ale zatim se mi zda, ze dcera skvele neco vyrizuje s dospelyma, ale s vrstevniky, kteri jeste proste casto neberou moc seervitky, popr dochazi i na pesti (proste male deti), s tema ma proste komunikaci horsi.
 Jája 
  • 

Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 15:10:37)
Nejde o to nezasahovat, ale dítěti pomoci, třeba tak, že si o tom později popovídáme. Někdy má pravdu dítě, když řekne svůj názor na věc, jindy je lepší postoj dospělého.
 adelaide k. 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:08:56)
Pokud bych byla přímo u toho tak byhc se rozhodovala podle citu, možná bych vstoupila do hovoru. Každopádně byhc to pak probrala s dcerou zvlášť.
 gf fgfhf 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:12:14)
jako kdybych slyšela svého skoro 5 letého syna, tohle spojení občas použije když není po jeho a stejně se mnou kamarádí a není po jeho.
 *Niki* 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:12:29)
RaR nevím, ale řešila bych to jak psala Breb či Adelaide. Hodně dle citu a potřeby dítěte, abych mu nějak pomohla či poradila.
 kosatka2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:18:10)
Nejspíš bych nějak vlídně zasáhla.

Mimochodem, znám spustu dospělých, kteří by se v dané situaci (v nějaké obdobné dospělácké variantě)vždy podřídili prosícímu/vydírajícímu a asertivní variantu by nezvládli.

Chtěla bych, aby takovéto situace umělo dítě s klidným svědomím zvládnout.
 karma 


já BYCH taky chtela, 

(16.4.2012 14:21:13)
ale je myslim tezke, dat na vse "manual". Ale hrozne bych si prala to diteti poskytnout...ale o uspesnosti rozhodne cas. Zatim se snazim to delat dle nejlepsiho svedomi...ale je to tezky, vam reknu~:-D
 karma 


Re: já BYCH taky chtela, 

(16.4.2012 14:33:21)
jo!!! ja prave nehazim flintu a hodlam trenovat...proto jsem~;) se ptala
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 15:16:59)
Však... jde to klidně udělat RaR, proč ne, neškodí to a pokud je vydírající holčička vnímavá, tak to pro ni může být výhodné, umožní jí to získat náhled atd..
Ale zrovna tak dobře jde říct té vydírající úplně mírně a po dobrém něco ve smyslu: "Ale Boženko, no to snad ne..." to zabírá stejně dobře, když se to správně řekne.Není to tak psychlogické, ale to nemusí být nutně na závadu.
 karma 


děkuju za reakce, bezim pryc, pomohlo mi si o tom pokecat 

(16.4.2012 14:24:38)
Manzel me krka, povazuje to za zbytecnej plezir-rozebirat to, ze se dite musi otrkat...Ale ja chtela slyset nejakej nazor...poskytly jste mi ho, diky za nej.
 Hilly. 


Re: děkuju za reakce, bezim pryc, pomohlo mi si o tom pokecat 

(16.4.2012 14:29:41)
Otrkat? Ale vždyť tohle není otrkávání, ona ustoupila.~e~ Pokud by si to s ní nerozebrala, mohla by si toto chybné jednání a postoj zafixovat. Takto si měla ideální příležitost ji to naučit. Proto bych klidně tuto situaci s radostí přivítala pro možnost si to rovnou natrénovat. Děti přece neví, co je dobře a co špatně. Některé to mají v sobě, některým se musí pomoct.
 karma 


Re: děkuju za reakce, bezim pryc, pomohlo mi si o tom pokecat 

(16.4.2012 14:36:28)
ja to taky tak citim. ale je teda otazka, jestle se prubojnost da naucit (ovlivnit vychovou). To teda hodlam trenovat, ale vysledek Ti reknu za cca 20 let.:-) Manzel je skeptik. Jakoze muzu komentovat, ale osobnostni nastaveni decka nepredelam...Ale na to samo nedam, hodlam dala vysvetlovat a komentovat, neboj.
 Hilly. 


Re: děkuju za reakce, bezim pryc, pomohlo mi si o tom pokecat 

(16.4.2012 14:45:30)
Myslím, že se určité situace dají fakt natrénovat. Některé děti to ale určitě nepotřebují, přijdou si na to samy. Já se snažím malé vždy vysvětlovat, co se kolem ní děje. Na hřišti třeba přiběhla k nějakým klukům na takový kolotoč a oni se ušklíbli, co k nim jde za malou holku a ztratili o kolotoč zájem, protože už se nemohli točit tak rychle, odešli. A ona na ně udiveně: "Klucííí, kam jdetééé?". No já jsem jí to vysvětlila tak jak to je, že tam asi chtěli být sami a točit se rychle a že ji neznají a je oproti nim malá, tak se s ní možná kamarádit nechtějí.
V případě toho incidentu s čokoládou bych možná řekla: Ale to není hezké takto vydírat, že? Kamarádi si tohle nedělají...nebo tak něco~5~
 Hilly. 


Re: děkuju za reakce, bezim pryc, pomohlo mi si o tom pokecat 

(16.4.2012 14:46:44)
No prostě bych tu situaci hned okomentovala, klidně bych jí to řekla pološeptem do ucha.
 CPO 


Re: děkuju za reakce, bezim pryc, pomohlo mi si o tom pokecat 

(16.4.2012 14:45:54)
"jestle se prubojnost da naucit (ovlivnit vychovou)"

Naučit se dá leccos - viz film Králova řeč ~;)
Já jsem např. "silný introvert" ~t~ - ale prostě jsem se (sama, protože jsem chtěla) naučila třeba asertivně reklamovat, nebo přednášet před publikem, nebo jít k zubaři (můj životní úspěch!!!!!)...prostě se "před akcí" "přepnu" do příslušného "módu" "jsem statečná" ~t~ a jdu na věc ~;)

Moje dcera má situaci snažší, od mala ji vedu ke zdravé sebedůvěře, takže ona zcela přirozeně funguje, a nemusí bojovat s opačně nastaveným režimem jako já ~t~
 jedna plus dvě 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:34:01)
Já bych to po akci rozebrala, ptala se jí na to - jak se jí s holčičkou hrálo, jak se cítila ohl. té čoko a poradila, že příště dát třetí nemusí a že to holčička říká jan tak, aby vymámila, co chce. Že se možná i urazí, ale pak na to zapomene. Že bylo hezké, že se zpočátku rozdělila, ale když je to moc, tak už dát nemusí.
 karma 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 14:38:12)
jo, to "jak se citila", tj dobry, to me nenapadlo, to priste pouziju, dik. jinak zbytek jsem tak nejak podobne vyresila. dik
 Tatramelka+3 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 15:09:08)
Ahoj,

přemýšlím o situaci a vybavuji si pár přátel našeho 4,5letého. U některých bych zasáhla, ale myslím, že by to také nemělo valného efektu~d~ a za rohem by "otravovali" zase.

Taky jsem četla RaR a hodně věcí se mi z toho líbilo a především sama jsem se musela učit. U nás doma se taky takhle citově vydíralo a moje máma to zvládá ještě dneska.

Určitě my příjde smysluplné to s dcerkou rozebrat, jako jsi to rozebrala a učit jí vyjadřovat své emoce. Náš kluk nemá problém vyjářit s někým nesouhlas a když se od něho druh odvrátí, hraje si prostě sám a moc to neřeší. Ale co člověk to nátura.
 a je to? 


Jak se znám... 

(16.4.2012 15:37:41)
tak bych naší mladé řekla: jen jí dej, aspoň vám bude oběma stejně blbě.
Dál bych se do toho nemontovala.
 Claire4891 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 16:10:58)
Ja mam spis tendenci vysvetlit tomu druhemu diteti, ze napr. uz dostalo dve cokoladky, hracka neni jeho apod. Nase mala je takova dobra duse a doslova by si nechala ... na hlavu, takze vetsinou zasahnu. Asi je to blbe, ale kdyz vidim, ze ji nekdo vyuziva, ma z ni legraci apod., tak je mi ji proste lito~d~.
 Hr.ouda 


já bych taky nekamarádila s někým, kdo mi nedá čokoládu  

(16.4.2012 16:24:58)
a taky bych mu to pekně přímo v pálila.
Přece nebudeš učit dítě pokrytecství? Má svá jasná kritéria pro výběr přátel už od útlého věku ~k~~k~~k~, ví co chce ~t~~t~~t~
 jituše 


RaR 

(16.4.2012 16:40:08)
Co je to RaR???
 Hr.ouda 


Re: RaR 

(16.4.2012 16:44:28)
respektovat a být respektován nebo něco v tom smyslu.
halt by se to mělo vztahovat i na cizí a respektovat, že někdo má rozdělení se o čokoládu jako kritérium výběru kamarádů, at už my si vo tom myslíme, co chceme ~b~
 jituše 


Re: RaR 

(16.4.2012 16:45:51)
Dík.

Jo, a když se to vezme obráceně, tak máš pravdu ~R^ ~t~ .
 Líza 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 17:28:54)
Proč jí kecáš? Nejde přece o to, jestli to ten druhý myslí nebo nemyslí vážně, že s ní už nebude kamarádit, a ty to nemůžeš vědět. Ale jde o to, aby malá pochopila, že kamarádství, které se kupuje, za to nestojí, a že opravdová kamarádka tohle nikdy z pusy nevypustí.

A ano, zasáhla bych přímo v té situaci. Jak jinak se mají děti naučit reagovat včas a orientovat se v situacích hned?
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 17:47:04)
"A ano, zasáhla bych přímo v té situaci. Jak jinak se mají děti naučit reagovat včas a orientovat se v situacích hned?"

Tohle si myslím taky.
To v předchozím odstavci ne tak docela, protože mi na to děti připadají ještě dost nezralé. Moje zkušeost je spíš, že tohle je zkoušení různých modelů a situací, některé mají odpozorované, jiné jsou "původní". Předškolní dětí spíš zkouší, jak co funguje, než že by taková interakce měla podklad, že si vydírající holčička vynucuje přátelství atd... Ani dětská přátelství v předškolnímvěku nejsou tak hluboká (většinou), aby mohla takhle fungovat.
Proto podle mě v takové chvílik stačí taktní intervence s jasným obsahem, že takové chování je mimo komunikačná normu.
Může se to vzít psychologicky, ale podlemě to není nutné.
 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 18:00:54)
Tante, asi máš pravdu, že stačí jednoduše zareagovat a netřeba to rozebírat.

S tím "dám, ale nemusel bych ..." to vnímám z pozice člověka, kterému říkali, že se musí vždy o vše dělit, a on si s tím párkrát nabil hubu (třeba že se s někým rozdělíš, i když máš něco, co máš ráda, a nechce se ti, ale on pak s tebou ne, a ty máš tendenci příště se s ním rozdělit zas, protože "se člověk přece musí dělit").

Spíš jako takovou berličku na přesvědčení sebe sama, že to, jestli dám nebo ne, je na mém rozhodnutí, že to není nějaký "zákon shůry", že je to MŮŽU a ne MUSÍM, jestli se vyjadřuju dost jasně.

Protože to MUSÍM pak může vést k tomu, že se ta holčička z toho příkladu nechá vydírat, protože si třeba myslí, že je správné dávat, dokud ten druhý žádá.

Svým dětem říkám, že se ve škole klidně můžou dělit o svačinu, ale že by jim vždycky aspoň půlka měla zůstat.

Dělit se je fajn věc, ale člověk by měl vědět, kam až toho druhého "pustit" a že není dobré rozdat všechno, aby ti nezůstalo nic.
 Tizi 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 19:14:40)
Řešila bych to jako ty, nezasahovala bych do situace, ale probrala to s ní večer. Zasahuju jenom v případech, kdy se dítěti děje křivda a ono se neumí bránit, jako když batoleti sebere starší kluk formičku a nechce mu ji dát. Co se týče té situace s čokoládou, bylo to její rozhodnutí. Možná špatné, ale co na tom, nejlépe se učí praxí. My jsme všichni určitě udělali v životě spoustu špatných rozhodnutích, než jsme se k nějakým postojům a zásadám dopracovaly. Ono zasee není ideální, když dítě získá pocit, že nad ním matka stojí jako ostříž a očekává, že všechna jeho rozhodnutí budou správná a pokud se ji správná nezdají, tak zasahuje.
 Líza 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 19:45:10)
Tizi, tohle je ale přesně taková situace, dítěti se děje křivda a neumí se ubránit - pomocí manipulace a citového vydírání ho někdo připravil o něco, co mu patřilo. Pokud dítě nikdo nenaučí, že tohle je nepřípustné jednání, samo na to nepřijde.
 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 20:03:06)
Lízo, a jak se díváš Ty na to "dávání"? Že by člověk měl vždycky, nebo že je to na jeho uvážení?
 Líza 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 20:07:34)
Podle mě dávání je vždycky dobrovolné. Jedna věc je mluvit s dětma (a taky jim v tom dávat příklad) o tom, že rozdělit se je fajn, a že je dobrý chovat se k druhým, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám, a nebýt sobečci a kdesi cosi - ale stejně by tam měla být možnost toho definitivního NE, kdy řeknu - ale tohle je moje věc a já mám právo rozhodnout, jestli ji daruju nebo ne.
Protože jinak v podstatě ta věc moje není, žejo.
 Líza 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 20:09:51)
Jo a s tím, pro koho má nebo nemá být co samozřejmost mě napadá jeden citát, který měla kdesi zapsaný ségra a jehož autora si bohužel už nepamatuju:

Mezi dvěma lidmi budiž při obdarování tento zvyk: Jeden, aby ihned zapomněl, že něco dal, a druhý, aby nikdy nezapomněl, že něco dostal.

Což o té samozřejmosti - nesamozřejmosti mluví docela hezky a polopaticky.
 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 20:11:29)
Ano, to je moc hezké. ~;((
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 20:36:54)
Děkuju, tak jsem to myslela.
 Kudla2 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 20:11:08)
Lízo, já si to myslím taky tak, proto jsem polemizovala s Ráchel.

Je to jen odlišný přístup, ve finále se možná její i moje děti budou dělit úplně stejně, ale prostě pro mě je dobročinnost dobročinností právě proto, že je dobrovolná, když je to "mus", tak přece z toho člověk nemůže mít takovou radost.
 Tante Ema 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(16.4.2012 20:45:02)
ale stejně by tam měla být možnost toho definitivního NE,

Ta tam přede je vždycky. Můžu říct NE, když mám pixlu čokolád a Mařka na mě loudí. Ale není to rovnocenné řešení oproti "Mařko, nabídni si".
Posouzení toho, jestli je dobré se rozdělit s kamarádem, je nad "morální" síly dítěte. Pokud nemá příklad, nebo dostane info "To je na tobě, bonbony jsou tvý a ty rozhoduješ, jestli Mařka jeden dostane nebo ne." nese jinou náplň než "Dej Mařce bonbon, máš jich pixlu, ona žádnej,představ si, že by byly její a TY bys měl chutě." Pokud Franta i po tomhle trvá na tom, že Mařce bonbon nedá, řeknu: "OK, Mařko, tak pojď se mnou do kuchyně, dám ti místo toho bonbonu jinej, co mám v mlsací KPZce." Aniž před Mařkou pranýřuju Frantu pro jeho lakotu. A i potom ho můžu nechat bejt.
 Líza 


Re: "když mi nedáš čokoládu. nebudu s tebou kamarádit" 

(17.4.2012 10:09:57)
Tante, možnost definitivního NE tam není v případě, že mi maminka vysvětlí, že se rozdělit musím, jinak jsem bekaná holčička a nikdo mě nebude mít rád. Je nutné, aby dítě vědělo, že to NE existuje a je přípustné.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.