| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Usmiřování u dítěte - jen slova

 Celkem 20 názorů.
 rišulka 


Téma: Usmiřování u dítěte - jen slova 

(25.1.2013 11:14:06)
Včera všechny děti zlobily? ~;)
Přidávám se k předchozím tématům, no jo výchova je oříšek, bez návodu..

Tak, můj prcek tu měl včera kamaráda. Kamarád byl hodný, hrál si, spolu nebo i sám. Prcek byl maximálně hlučný, uječený, rozřáděný tak, až kamaráda svou neopatrností několikrát bouchl, kopl, omluvil se, ale pořád se to opakovalo. Stejně tak moje vstupy a zásahy - domlouvání, okřikování, vyhrožování, že půjde kamarád domů.
Završil to fakt parádně! Poskakoval a válel se na sedačce s velkým plyšovým medvědem až se překulil a tím medvědem smetl ze stolu komplet všechno - dva čaje, namazané vafle, nakrájené jabko, moje kafe, jogurt, lentilky, tužky, fixy, papíry..
Nejsem na to pyšná, ale to už dostal na zadek. Bylo to podruhé za svých pět let. Fňukal, ale šel s kamarádem uklízet do pokoje, pak se rozloučili, dostal večeři, okoupat a do postele.
Večer po pohádce a loučení na dobrou noc mě objal a řekl: "Maminko mám tě rád." - já tě mám taky ráda, mám tě ráda, i když zlobíš, i když spíš, mám tě ráda pořád a nejvíc. jenom jsem smutná, že se nedokážeme domluvit.. a on řekl: "Nebuď smutná, já už budu poslouchat, slibuju, fakt, fakt."
To moje mu říkám vždycky. To jeho řekl on sám od sebe, poprvé, slib opakoval několikrát.
No bylo to dojemné.
Ale otázka zní - chápe to, uvědomuje si, co bylo špatně, proč jsem smutná? Nebo jsou to jenom slova, prázdná, sliby-chyby?
 mm 
  • 

Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 11:18:29)
Myslí to vážně a zase na to zapomene a neudrží se. Je malej :)
 rišulka 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 11:20:56)
Samozřejmě, je malý. Taky je ADHD, což se mi zdá, že se jen zhoršuje - někdy mám pocit, že má dvě tváře: 1 hodný, zlatíčko, brouček, pomáhá, hraje si, je zvídavý, lapá po informacích, 2 neposedný, nesoustředěný, k nezastavení, bláznivý, pytlem praštěný..; doufám, že je to tou zimou a srovná se to, jak se oteplí a budeme víc chodit ven.
A traumata u nás nejsou. Jsme sami. Jsme v pohodě. I já. Trápím se vlastně jen pro něj. Když nás čeká nějaký doktor nebo teď kolem zápisů, prostě takové to, co s ním bude, jak mu pomoct.
 karma 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 12:44:04)
dáváš mu rybí tuk? Četla jsem dobré zkušenosti s rybím tukem ve velkých dávkách na adhd. Zkusila bych, rozhodně je zdravý a neublíží.
 Líza 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 11:28:21)
Především je v nepohodě, protože se na něj zlobíš.
Do jaký míry chápe, že jsi smutná, to je otázka.
Ale to, co říkal, nepochybně myslel upřímně.
Nicméně sliby chyby to samozřejmě budou, protože je ještě příliš malej, aby takovýhle sliby mohl dodržet.
 Pole levandulové 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 12:04:12)
V danou chvili to urcite vazne myslel, ovsem pokuseni bude silnejsi a bude zlobit zas. Mam to doma v dvojim vydani, az u toho osmileteho to je obcas schopen dodrzet, uvedomi si to v predstihu a odola, ovsem zdaleka to neni pravidlo a musim byt pobliz. Jak je to ve skole, zapomene na mne a zlobi.
 Palac + 1 


ja nevim 

(25.1.2013 12:07:51)
mne prijde, ze od tech decek nekdy chceme mnohem vic nez od dospelych.
 Vítr z hor 


Re: ja nevim 

(25.1.2013 12:16:52)
No jo, ale kdy, když ne teď? U dospělých už je pozdě, nehledě na to, že mezi dospělými neexistuje takový vztah, jako mezi rodičem a dítětem.

A příroda s tím nejspíš souhlasí, protože člověk má ve srovnání s jinými živočichy prodloužené dětství. Tedy myslím období, kdy nad ním má rodič fyzickou převahu. Možná pravě proto, aby do něj "tu kulturu namlátil". Samozřejmě, že jsme zdokonalili a humanizovali postupy předávání kultury, ale ten delší prostor převahy rodičů je tu pořád. ~d~
 Palac + 1 


Re: ja nevim 

(25.1.2013 12:35:24)
sorry, ale kdyz se mi 5lety decko samo od sebe omluvi, ac uz se treba nezlobim a rika,l ze ho to mrzi a ze me ma rado, tak co vic chtit? proc spekulovat nad tim, ejstli mysli ty slova fakt uprimen? a obavat se toho, ze nesplni slib, ze uz to nikdy neudela?

je jasny, ze ho nesplni. pac jak asi 5lety decko muze zavazne odprisahnout, ze uz se nikdy nerozdivoci tak, ze neshodi celej stul?

dospeli maji ruzny nalady, rozlady, zkraty, navaly... natoz pak decka.

a to nejak extra nepatrim mezi vychovny liberaly. ale tohle hyper-analyzovani decek a zkoumani kazdyho jejich vybuchu nebo divoceni mi fakt hlava nebere.
 *Niki* 


Re: ja nevim 

(31.1.2013 9:04:45)
Souhlas s Palac.

Nemějme na děti vyšší nároky než na dospělé. Myslím, že to ten kluk myslel upřímně - pro daný okamžik. Chtěl udělat mamince radost a určitě ho to i mrzelo, že je smutná.
Do rána na to zapomene, resp. tohle se prostě nedá splnit - být "navždy hodný" :-)
 karma 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 12:32:07)
Já myslím, že chápe, že tě rozčílil nakolik, že jsi se zlobila....ale nemůže to prostě ovládnout-to "zlobení"-je to dítě. Já jsem vztekloun, taky vypěním, nejsem na své reakce pyšná...a to jsem stará baba! My míváme sw dcwerou taky tyto chvilky v posteli. Já na to říkám, že slibovat navždy pěkné chování není zas úplně dobré, že prostě člověk má nárok mít i blbou náladu (dcera je Panna, sice po mně výbušná, ale často vidím, že ji její chování pak mrzí, vzápětí po vzteku se mazlí....to beru jako omluvu a utvrzení, že ji mám ráda i když to není růžové.) Myslím, že opakovat děcku, že ho máš moc ráda je vždycky dobré~;)
 TaJ 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 12:51:41)
LoraX, to je dobrý nápad s tím vypnutím všeho na zklidnění, máš taky ještě nějakou radu, jak zklidnit dětské řádění za bílého dne, kdy není puštěná ani televize, ani PC?:-)
 TaJ 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 13:26:18)
Aha, tak to my televizi zapínáme většinou až večer na zprávy a to už většinou spí, ale na počítači mu sem tam pustím nějakou pohádku, právě když potřebuju aby se zklidnil, sice mi to nepřijde ideální, protože je pak problém ho od toho dostat, ale na lepší způsob, jak zastavit řádění, které začíná být nebezpečné, jsem zatím bohužel nepřišla.... a s tím světlem to si nějak neumím představit, u nás kdybych zhasla, tak Jiřík by vzápětí rozsvítil, já zhasla, on rozsvítil... asi bychom odrovnali žárovky~t~
 Monika 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 15:12:02)
Kdyby naše děti byly rozjeté, tak by jim asi zhasnutí světla moc nevadila (leda že by je trochu zpomalil "šok" :-)), naopak by asi pokračovaly potmě a násldky (na zdraví nebo hmotné škody) by mohly být horší :-) Ale u nás teda po zhasnutí (byť celého bytu) není nikdy úplně tma, leda by vypadla elektrika v širokém okolí
 Líza 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 12:43:24)
Takže potrestáme kamaráda za to, že Rišulky syn zlobil? Sorry, to mi nepřijde v pořádku.
Ne že kamarád bude muset odejít, ale že synek bude muset například do jiné místnosti a nebude si moct hrát s ním...
Přece není možný pozvat si děcko na návštěvu, a pak ho vyhodit předčasně jen proto, že to moje zlobí.
 Epepe 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 13:06:53)
Tys mu dala na zadek před kamarádem?
 sovice 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 13:34:41)
Máš šikovného syna, že se omluvil a slíbil trvalé polepšení (i když na to bych nesázela ~t~), do jisté míry to určitě chápe.

Na okraj, mně se u dětí hodně vyplácí některým kalamitám předcházet, takže dětské návštěvy u nás jedí u kuchyňského stolu, většinou lákány na nějaký předěl činností po jídle ("pojďte si sníst svačinku a až dojíte, vytáhnu vám vláček"). A svoje kafe si tam taky odklízím, nebo jinam, mimo dosah. Tím sice nezabráníš hlučnosti a kutálení dítěte s medvědem po pohovce, ale aspoň máš větší šanci (nikoliv jistotu, samozřejmě), že nepřijdeš o kafe a na koberci nebudeš mít pomazánku. ~;)
 briliantacek+2(07,10) 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 13:56:43)
To mám doma pořád.. denně slibují (2,5 a 6 let), že budou hodní, nebudou se hádat, budou si uklízet, budou používat ouška... Ale než zsdju za roh,tak jedou dál.. Dcera to myslí i vážně, ale syn je bohužel ještě malý a divoch k tomu a prostě vždycky hnedle zapomenou... Takže slibují a porušují non stop...~x~
 sally 


Re: Usmiřování - jen slova? u dítěte 

(25.1.2013 17:01:49)
Holky mají pravdu, myslel to upřímně, ale jestli čekáš, že bude až do maturity hodný, tak to je trošku mimo.

Speciálně pokud je ADHD, tak bych se na návštěvy připravovala. Šla bych s dítětem ven, i kdyby padaly hovna s háčkem, i kdyby to bylo jen za roh do sámošky - prostě ho na chvíli vytáhnout. Dále bych v prostoru, kde si děti hrají neměla ty čaje a wafle, naopak bych svačinu použila jako moment ke sklidnění dětí, kdy si sednou ke stolu v kuchyni a sní v sedě a v klidu, co mají.

Řekla bych, že prcek byl nadšený z toho, že má návštěvu a prostě ty emoce ventiloval tak, jak je ventiloval. Takže asi bych zvážila i to, jeslti by nebylo lepší jít kamaráda vyzvednout (viz. výlet ven, kluci můžou chvíli lítat venku).

U nás se osvědčilo trošku si posvítit na jídelníček - synek špatně snáší výkyvy glykemické křivky - když je hladový, tak je ukňouraný a protivný, když sní sladké (nejhorší jsou samotné bonbony, třeba pytlík lentilek), tak je hyperaktivní a nedokáže to ovládat. Takže jsem jednu dobu chodila se sušenkama v kabelce, v autě, v kapsách - a občas jsem "přikrmila" - sušenky jsou sladké, takže dodají okamžitou energii, ale karbohydráty drží tu glykemickou křivku v rovině, aby tam nebyl výkyv... takže opravdu spíš tatranku než lentilky, zmrzlinu v kornoutu a ne do mističky atd....
 Arien+2 
  • 

Re: Usmiřování u dítěte - jen slova 

(26.1.2013 16:15:41)
Já teda nemám zkušenost přími s ADHD, to jsem si pak příspěvcíh přečetla později, ale tím spíš asi má dítko "nárok" na občasné úlety.

Můj syn, jinak vcelku hodné dítě, tak když má doma na návštěvě synovce, svého nejlepšího kamaráda, tak je jak utržený z řetazu. Divočí, lítá a téměř mně nevnímá. Když něco říkám, tak ho musím skoro chytit, zastavit, ale stejně to moc dlouho nevydrží :)) Většinou udělají i dost binec, vykramují všechny hračky které najdou, prostě "haló". Když u nás synovec i spí, tak druhý den je to s nimi už o mnoho lepší.

Usuzuji z toho že je tam prostě pro syna strašný nával emocí, radosti, v kombinaci trochu s předváděním atak, které ještě neumí zvládnout a ovládnout a takto se to projevuje. Řešením podle mně není aby k nám kamarád nechodil, ale aby se to postupně naučili ovládat a taky z toho podle mně za čas vyrostou :))

A myslím že reakce tvého syna je skvělá, je vnímavý, nedělala bych si starosti. Samo, že to nedodrží, to by nebyl dítě, ale tak snaha se taky počítá, ne :))

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.