Půlka psa |
|
(19.12.2016 18:21:13) Dcerunka vloni jela se školou do Prahy na vánoční představení. Místo svých kozaček si vzala onošené střevíčky na klínku po spolužačce, protože já jsem jí boty na podpatku odmítla v deseti letech koupit. V poledne mi volá učitelka, že se jedna bota cestou rozpadla. Pracuju nedaleko, tak jsme se domluvily, že hned přiběhnu. Sraz na náměstí Republiky u stromečku. Jenže mezitím třída musela letět na vlak, a tak tam holka chvíli čekala sama. Vyzula si obě boty (na jedné dochované botě na klínku se blbě stojí) a stoupla si v silonkách k jesličkám. Celá bledá a s modrou pusou se tam dojemně bez bot klepala zimou mezi živým oslíkem a telátkem. Pěkně před obřím obchoďákem, aby se v tom všem konzumu zdůraznilo, že sněží a chudák holčička nemá na boty.
Ve chvíli, kdy jsem přišla, už bylo kolem množství cizinců, kteří si chtěli o Vánocích zahrát u jesliček na tři krále a přinést dary nebožátku. Kolemjdoucí výprava německých důchodkyň mezi sebou pořádala sbírku na kvalitní obuv od Geoxu. A taky na pořádné teplé kalhoty, ať už chudák nemusí chodit za mrazu v sukni. No a pořádnou zimní bundu místo toho kabátku, když už jsme v tom nakupování. Australský manželský pár zase holce sliboval, že jí dá na jídlo a ptal se, jestli vůbec chodí do školy, protože kdyby si ji na dálku adoptovali, tak už by nikdy neměla nedostatek.
Když pochopili, že jsem matka (sobecká, protože ve kvalitních kozačkách od Geoxu) a ne další obdivovatel chudé holčičky, tak se nás obě snažili se nás odvléct do Palladia a nakoupit jí tam a také po mně chtěli číslo účtu, aby na ni mohli pravidelně přispívat. V životě jsem se tak nestyděla. Všem jsem poděkovala, mnohokrát potřásla rukou, opakovaně to vysvětlovala a pak jsem je nějak setřásla a koupila vevnitř první letní plátěné tenisky, co mi padly do rukou. Koupit zimní boty bylo zbytečné, když je měla doma a teď šlo jen o to, skočit do auta a jet. Tyhle mohly být aspoň na tělocvik díky světlé podrážce.
Potom jsme se brodily závějemi ven, kde se ukázalo, že tam ty zachránkyně ještě stojí se svařákem v ruce a na ty botičky hledí s lítostí a na mně s neskrývaným pohrdáním. Ještě teď se mi dělá špatně od žaludku studem, když si na to vzpomenu.
|
Carollyn |
|
(19.12.2016 18:26:32) Půlko, to je krásný !!! Chápu, že jako přímý účastník jsi musela být rudá až na zádeli, ale jinak to nemá chybu! K dokonalosti ještě chybí, aby jí to skutečně koupili !
|
Půlka psa |
|
(19.12.2016 19:29:44) Ony ty baby byly celkem agresivní. Jedna už páčila z holky velikost nohy. Byla tam sama fakt chviličku, ale kdybych přišla o deset minut později, tak by jí už určitě položily plné nákupní tašky k nohám. Naštěstí se dcerka ubránila a číslo boty neřekla.
Ale jako jsem moc ráda, že dobří lidé ještě existují a pomůžou bezprizorními dítěti. Nechci, aby to vyznělo blbě. Navíc se holka od té doby daleko víc snaží v angličtině, protože její "My shoes at home" tehdy nebylo pochopeno.
|
Kudla2 |
|
(19.12.2016 20:43:05) Půlko, to nemá chybu, a máš dobrej vyprávěčskej talent
|
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(19.12.2016 18:30:56) onošené střevíčky na klínku po spolužačce
Není to soutěž, ale o vítězi Veselé vánoční historky není pochyb - tohle nic nepřekoná.
|
|
*Kate |
|
(19.12.2016 18:31:50) Půlko, to je jak pokračování Vánoční koledy od Dickense
|
|
kambala pláááckááá |
|
(19.12.2016 18:48:53) půlko, já tě miluju
|
|
Vítr z hor |
|
(19.12.2016 18:50:37) Jj, Pulko, 100 bodu
|
|
Martina, 2 kluci |
|
(19.12.2016 19:59:16)
Nej historky jsou vždycky ty skutečný!!
|
|
Pam-pela |
|
(19.12.2016 20:31:51)
|
|
Simeona+3 |
|
(19.12.2016 21:02:01) Boze to je krasna historka, umiram
|
|
Ropucha + 2 |
|
(19.12.2016 21:16:42) Půlko, to je geniální historka!
|
|
Lefff |
|
(19.12.2016 21:34:03) Půlko, čtu to potřetí a nemůžu se nabažit Dík!!
|
Senedra |
|
(19.12.2016 21:50:54) Manžel vloni 23. večer vyjížděl ve 20.05 směr obchody - jaksi se nám rozpadl stojan na stromeček. Problém byl v tom, že jsme stromek měli už nazdobený a když jsme ho chtěli poponést cca metr z místa, kde jsme ho strojili do místa, kde měl stát, tak jsme zjistili, co se stalo.
Takže stromek jsme VELMI opatrně opřeli v koutě, kolem jsme naskládali židle a dětem, pod pohrůžkou násilí, zakázali se k stromku přibližovat. Nedokázala jsem si představit tu prudu všechno ze stromku sundat a zase na něj naskládat.
Řeknu vám, kupovat stojan na stromek den před Štědrým dnem je kapku problém, všude měli vyprodáno, manžel už uvažoval o vietnamské večerce, nakonec něco sehnal v Globusu, asi v půl desáté večer.
|
|
|
|