simiki+koťátko 03/07 |
|
(27.7.2017 15:44:31) děkuji za rady, právě jsem dcerce poslala, ať ji pošle, že pokud ji poví ještě jednou vole, anebo pošlefakáč, nebude s sní bavit, a možná nebude už k nám chodit. slíbila, že to pošle vlastním psaním kamarádce. Tatínek kamarádky, když jsem mu jednou řekla, že někdy mám sto chutí něco říct, a že se musím hodně kousnout do jazyku, abych neřekla, mi řekl, že klidně, ať řeknu, že to potřebuje jako pes drbání. Nicméně nejsem její rodič, a její rodič byl všemu přítomen nejedenou, takže zkusím takto.
|
K_at |
|
(27.7.2017 15:48:03) Simiki. Tak dcerka by to asi nemela psat proto, ze tys to rekla. Ale protoze to sama tak chce.....
|
simiki+koťátko 03/07 |
|
(27.7.2017 16:04:37) Dcerka na sobě nechá někdy dříví štípat, a je štěstím bez sebe, že se s ní zase někdo baví, upřímně. Je to takto už dlouhodobé, spíš se to stupňuje, dcerka je pak smutná, a pak, když je na ni hodná, tak jsou zase kamarádky. Nechci, aby si zvykala na to, že když ji někdo ubližuje, je to normální, když se třeba dcerka zeptala, kolik má procent (na mobilu), tak to byl velký velký povzdech, ježíííš co je zaseee co zaseee chcéééééš vole! , tak se ji dcerka málem ještě omluvila, že promluvila. Ono všechno má své hranice, a pokud si je nenaučí vidět, i třeba takto, že to nejde přímo od ní, tak ji to moc do života nepřipravuje. Pokud to nepůjde takto, bude mít opravdu zákaz k nám chodit, nebo to omezit hodně, já si nedokážu představit, že by se takto někdo ke mě choval, ale jak jsem psala, jsem cíťa. Ale vidím to třeba jinak, hodně subjektivně, proto budu ráda za rady, a zkusím více dcerku naučit, aby to šlo spíše z ní než ode mě, máš pravdu
|
simiki+koťátko 03/07 |
|
(27.7.2017 16:06:25) Tedy tím jsem chtěla říct, že jsem se proto nějak do toho nemíchala, aby to zkusila sama řešit, ale postupem doby vidím, že to je spíš toho více, a dcerka ji ještě spíše omluvá, a zvyká si postupně. A z toho mám pravě obavy. Nejraději bych zašla k nim domů, ale jak píšete, bylo by to spíše kontraproduktivní.
|
K_at |
|
(27.7.2017 16:26:55) Simiki, to, ze to citis jako pres moc a pres caru, to je uplne ok. Je to des. Ale vic bych se soustredila na to, pomoc dceri uvedomit si, co ona chce a co ji vadi. A co s tim dal. Kdyz uz ona prijde na to, ze kamoska by se nemela tak chovat, lze uz pracovat na reseni. Ale idealne ve forme spoluprace.
|
Monty |
|
(27.7.2017 17:15:59) A co přesně je přes čáru? Jedna holka je dominantní, druhá submisivní. Častý model. Každý člověk zkrátka není ranař. Pokud to té submisivní vadí, jako rodič bych se jí snažila "naučit se ozvat". I tím, že bych to v žádném případě neřešila za ní. Celý život za ni podobné banality nikdo řešit nebude, co když se někdy nedej Bože stane něco horšího? Když po ní bude třeba někdo chtít nějakou prasárnu, to taky udělá, protože má radost z toho, že se o ni někdo zajímá?
|
Kudla2 |
|
(27.7.2017 17:19:12) Monty,
zásadně nesouhlasím.
Některé věci si mohou děti řešit samy a je to i žádoucí. Ale jsou věci, na který už nestačej, a pak je nezasáhnutí dospělého trestuhodné.
Navíc tady by vhodným zásahem mohla pomoci i té druhé holčičce, je-li to dcera někoho jí blízkého.
|
Monty |
|
(27.7.2017 17:23:54) Kudlo, ale co je na tom k "nestačení"? Pokud se ke mně někdo chová nehezky a mně to vadí, tak mu to netoleruju. Když to toleruju, tak se pak nemůžu divit. A holkám je deset, nejsou to batolata, probůh.
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(27.7.2017 17:11:02) Proč kontraproduktivní?
Píšeš, že jsi si s rodiči té holčičky hodně blízká, komu jinému už by člověk neměl bát se něco říct, když ne blízkým lidem?
Co přesně riskuješ tím, že něco řekneš a budeš to řešit přímo "u zdroje"? Pokud se ani nepokusíš, tak se třeba přeruší kontakt a ta holčina nebude mít ani šanci to napravit nebo možná ani zjistit, proč k tomu došlo.
Blízcí přátelé jsou snad od toho, aby některé věci řešili na rovinu (byť s velkou dávkou taktu), nejde-li to, tak bych vůbec nehovořila o blízkých lidech.
|
simiki+koťátko 03/07 |
|
(27.7.2017 17:36:06) To je pravda, díky
Asi spíš mám obavy z toho, že u většiny toho chování byla i druhá strana, a hodně ji toho doma prochází, a omlouvá, velmi, takže spíš moje obavy praminili, že se jejich svatouška nemůže nikdo dotknout, když už to neudělají doma. Ale rpavda je, že pokud jsem v tom, že jsme si blízcí, nebylo by mi na potíž toto projednat.
|
Vítr z hor |
|
(27.7.2017 22:21:44) Uprimne receno bych doma zasahla - uz kvuli svemu pohodli. Prece nebudu poslouchat takove silenosti, prece si nebudu dobrovolne poustet domu lidi s takovym chovanim! Tedy vylitla bych sama, pokud by bylo dite bez rodice. V pripade, ze by u toho byl rodic, nechala bych veci na nem. Ovsem pokud by nezasahl, tak bych to nechala plynout, ale pak bych se s rodicem podelila o sok a sdelila mu, ze mi chovani jeho ditete pripada natolik neprijatelne, ze se podobne veci v mem dome uz odehravat nebudou. Bud zajisti rodic, nebo uz k nam dite nepujde.
(Ehm, u nas se presne takto odehralo.)
K vychove k samostatnosti: ano, deti se musi samy naucit rikat ne a posilat debily do haje, ovsem nechapu, proc by se meli debilove zvat domu. Domov ma byt klidova a bezpecna zona. U nas doma ma kazdy pravo veta ohledne navstev - tedy i ja.
|
|
|
|
|
|