| susu. |
 |
(17.8.2018 7:08:34)
I když byla dcera malá a já musela chodit pořád za ní, tak jsem byla ráda, že má co objevovat, že nejsem zavřená doma, že je tam slunce a čerstvý vzduch, že si povykládám s ostatními maminkami. Docela jsme se znaly a bylo to fajn. Nosila jsem tam s sebou v batohu i nafukovací míč a bublifuk a švihadlo a co dalšího mě napadlo a ráda na to vzpomínám.
|
| 77kraska |
|
(17.8.2018 7:19:47)
susu, ja jsem si to taky uzila a budu na to do smrti vzpominat.....jak stastna musela byt moje praprababicka, ze mela celkem 11 deti a vsechny se dozily vysokeho veku....teda je fakt, ze s nima nechodila na piskoviste, mela se co ohanet, aby je uzivila, chodila na pole atd., ale ty buclate rucicky, jak pise Fren, zazila 11-krat
jinak mne prijde, ze "materska" je prijemna pauza v pracovnim procesu...ja jsem pracovala od 22 let a budu pracovat minimalne do 65 let, ale spis do 70 let....to je celkem 43 let, takze nejaka trileta pauza s ditetem (i kdyz ja jsem pracovala pritom z domova, ale pocitam to od narozeni do nastupu do skolky) je smesne kratka a clovek aspon zazije neco jineho nez sedet v kanclu nebo delat u pasu
|
| susu. |
|
(17.8.2018 7:29:06)
77, jo vzpomínám moc ráda, hmm, dnes tu sedím v kanclu už víc než 12 let v kuse, jé já bych zase šla radši na písek.
|
| 77kraska |
|
(17.8.2018 7:32:28)
susu, z variant sedet v kancelari nebo placat babovky na pisku mi to piskoviste prijde prijemnejsi, kdyz to neni nafurt
|
| . . |
|
(17.8.2018 8:12:28)
Tož u mě tedy vyhrává kancelář. Jednoznačně 
|
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(17.8.2018 8:11:29)
"je smesne kratka a clovek aspon zazije neco jineho nez sedet v kanclu nebo delat u pasu"
Ano, přesně tak to vidím.
Směšně krátká epizoda v životě, kdy se po cloveku chce potlačit vlastní ego a vnímat trochu jinak.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(17.8.2018 8:16:48)
pro děti jsem byla (a jsem) ochotná udělat hodně, ale mateřská centra, místní hřiště a pískoviště ne... nesnášela jsem potřebu ostatních matek se přátelit... já klidně i ty bábovky plácala, houpala, pletla věnečky, kopala do míče, ale ne doma, kde nás oslovovaly ostatní matky a nehodlaly se smířit s tím, že já si s nimi nepokecám... takže my jsme objížděli vzdálenější, ideálně pražská, anonymní hřiště, doma jsme chodili k lesu, na hřbitov nebo do polí...
|
| Kudla2 | 
|
(17.8.2018 8:22:31)
já jsem teda "netýkavka" a z "přátelení" jsem měla hrůzu (rozuměj iracionální strach, že se mi bude vnucovat někdo, kdo nebude až zas tak moje krevní skupina, a bude se chtít navštěvovat a tak), ale nakonec to nebylo tak hrozný, a prohodit pár nezávazných slov bylo naopak velmi osvěžující, a nikdo se nikam necpal.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(17.8.2018 8:32:39)
jo, proto mi nikdy nevadily pražské hřiště - nezávazně prohozených pár vět, žádný výslech, nikoho jsme nezajímali nad rámec toho, co děti dělají, jak rostou nebo kde jsme koupili mikinu
v našem městečku, kde se všichni znají, se ale samotářství nenosí  když jsme přišli na hřiště, nebyl to nezávazný pokec, ale přímo výslech a čím víc jsem se tomu vyhýbala, tím jsme byli zajímavější... (jako chápu, poznej svého souseda, ale prostě jsou lidi, co se poznávat nechtějí)
|
| Kudla2 |
|
(17.8.2018 8:36:20)
tak nejen pražská  "nezávazně prohozených pár vět, žádný výslech, nikoho jsme nezajímali nad rámec toho, co děti dělají, jak rostou nebo kde jsme koupili mikinu"
Ano, to bylo super - nikdo nikoho "nevotravoval", člověk prohodil pár slov s dospělým tvorem a občas se ještě něco dověděl.
A s pár lidma jsme se seznámili i blíž, to bylo taky fajn, ale oboustranně.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.8.2018 8:38:02)
Rose, tak tomu rozumím, také jsem individualista a maloměstský kolektiv by mě mohl vyděsit.
Ve větším městě je člověk svobodný.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(17.8.2018 9:39:39)
Chodívala jsem cíleně, aby se děti socializovaly, měla jsem dva jedináčky po 7 letech, ale já jsem se socializovat nechtěla
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(17.8.2018 9:54:11)
Valkýro, tak já jsem si s nima radši hrála doma, než "před lidma", to se k nám vždycky stahovaly děti, jejichž matky seděly nezúčastněně a kouřily (to se ještě mohlo, sídlištní hřiště u Kolbenky). A pokud se tam vyskytnul někdo normální, tak já zas neumím kecat o ničem, radši mám téma a jdu do hloubky, což se při hlídání dětí jedním okem a s cizí osobou nedá, hrůza...
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(17.8.2018 9:56:49)
Teď už se zase scházím s lidma ráda, když se mi u toho nikdo nehemží pod nohama a nemusím lidi vybírat podle věku dětí.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.8.2018 10:01:23)
"to se k nám vždycky stahovaly děti, jejichž matky seděly nezúčastněně a kouřily"
Evelyn, jojo
|
|
|
|
|
|
|
| susu. |
|
(17.8.2018 8:40:24)
U nás to fungovalo fajn, žádný výslech, ale právě pokec o mikinách a dětech, a humorných zážitcích s nimi, měla jsem to ráda, právě pro ten hovor s dospělým člověkem, zase jiný než s malým dítkem, a když byl ten čas.....
|
| kambala pláááckááá | 
|
(17.8.2018 9:05:52)
Já nechci ani humory, ani nezávazný pokec. Já chci mlčet.
|
| susu. |
|
(17.8.2018 9:24:48)
Sice nevím proč, ale tak pak mlč, no. Když se druhá maminka nebavila, tak jsme holt mlčely nebo jsem se bavila s jinou.
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.8.2018 9:53:56)
A to já zase velmi rozumím, že chce někdo mlčet.
Já jsem většinou chtěla buď mlčet a myslet si na svoje věci, nebo se bavit se svými dětmi.
Potřebovala jsem relaxovat, ne se unavovat soustředěním na cizí lidi, na to jsem nemívala kapacitu.
|
| libik | 
|
(17.8.2018 10:06:50)
Aha, já myslela, že maminky tam voděj děti, aby se socializovaly, taky je neseparujou a nenutí k mlčení.
Pokládám tento rozpor v požadavku na dítě a sebe za úsměvný.
Já si ráda popovídám, mohu se sice usmát nad něčími zájmy,z druhé strany, kdyby nějaká matka začala na písku probírat Immanuela Kanta, asi by to působilo dost divně
|
|
| . . |
|
(17.8.2018 10:13:34)
tak socializace... možná vedlejší produkt, ale dle mého v bytě se tunel v písku dělá blbě a některý děti to baví
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(17.8.2018 10:22:06)
My jsme si v bytě klidně hrály, že jedeme na výlet, batůžky s dekou a se svačinou, kterou jsme si snědly ve vlaku (na gauči), nebo na fitko s hlídacím koutkem pro panenky, když jsem potřebovala cvičit podle videa, když bylo venku hnusně, to jsem milovala a ještě jsem si stihla přečíst kus časopisu v tom vlaku.
jen ne mluvit s cizíma lidma...
|
|
| K_at |
|
(17.8.2018 10:26:30)
Slupko, ono to bavi drtivou vetsinu deti i v cca 6 letech.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.8.2018 10:25:06)
Já jsem děti nebrala ven primárně kvůli socializaci, ale aby si vyhrály venku nebo abychom něco konkrétního podnikli spolu.
Jestli tam budou jiné děti a jestli bude nebo nebude probíhat družba, to mi bylo jedno.
Když jsme chtěli společnost, domluvili jsme se se známými.
Na seznamování s cizími lidmi jsem neměla příliš kapacitu, celodenní péče o vlastní děti odčerpávala mé síly dostatečně.
A také to bralo pozornost, děti ve věku neřízených střel je třeba nespouštět ze zorného pole.
|
| Bouřka | 
|
(17.8.2018 10:33:14)
Tak já účelně kvůli socializaci občas zamířila na konkrétní hřiště, kde se vyskytovaly děti, s nimiž se potomek bude řadu let stýkat. Ale moc to teda nepomohlo. Nicméně i školka zaznamenala jen omezený úspěch, takže problém je evidentně jinde 
|
| Ropucha + 2 |
|
(17.8.2018 10:45:19)
V batolecím věku podle mě nemá cenu navazovat účelově nějaká "kamarádství", děti ještě nejsou schopné skupinové hry a nahodile jsou naopak schopné navázat kontakt s kýmkoliv kdekoliv.
|
|
| Bouřka |
|
(17.8.2018 13:03:41)
Valkýro, u nás není problém v nedružení, spíš naopak, společenskej je až až. Ale standardně interagovat prostě neumí  Já doufala, že mezi dětma něco odkouká, ale to se projevilo jen velmi omezeně.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(17.8.2018 16:57:23)
Moje děti se nerady s někým družily, styděly se, asi to chytly po nás, tak jsem je pořád někam tahala, aby se "otrkaly" a nebály se kolektivu, docela se to povedlo. Já jsem trávila většinu raného dětství mezi dospělými a docela se to na mě podepsalo, děti ve škole mi připadaly divný a zlý, tak jsem to nechtěla opakovat u svých dětí.
|
| iiii |
|
(17.8.2018 17:08:26)
Ty jo, "otrkaly" se, tohle jsem já osobně jako dítě nenáviděla, taky jsem od určitého věku byla stydlín a nucené otrkávání se je moje noční můra dodneška.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(17.8.2018 17:14:56)
Prostě aby viděly, že existujou i jiný děti a jak se chovaj, ne že bych je nutila se přímo družit, ale pobýt v kolektivu vrstevníků, aby nebyly ve školce mimoni.
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(17.8.2018 16:26:23)
Bourko, tak ony ho ty ostatni deti brzdi, ne? Navic nesdily asi jeho nafseni pro .....
|
| Bouřka |
|
(17.8.2018 16:43:03)
Kat, tak v něčem je zabržděnej sám o sobě, zejména pokud jde o slušné chování. Já doufala, že třeba od dětí pochytí lépe než od rodičů, jak rozumně vybídnout ke společné hře, jak se při té hře chovat, jak se dohodnout na používání prolézaček a takové ty sociální schopnosti. Bohužel to stále z valné míry setrvává ňa úrovni, že hlavní interakci je nějaký útok, at´ už fyzický nebo jeho náznak či verbální - provokace, vytahování, prostě cokoliv, co přinese pozornost. Ale normální Ahoj, můžu si s váma hrát, prostě neovládá.
|
| K_at |
|
(17.8.2018 16:52:15)
Bourko, dojde mu to casem. Je chytrej, prijde na to. Neboj. Hlavne ve skole aby mel vstricny prostredi.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Představa, že dám dvě batolata do vody a budu si nerušeně číst mi přijde víc než naivní...
.
Nevím čím to, ale na dětských hřištích na mě vždycky dolehne jakási únava a musím nutkavě zívat. Občas tam s děckama zajdu, ale dvě hodiny tam teda netrávím, leda bych tam potkala někoho známýho, s kým můžu pokecat. Ale my máme velkou zahradu s bazénem, takže teĎ naštěstí nemáme důvod chodit na hřiště. A navíc tam nejsou stromy, tudíž žádný stín, takže další důvod, proč tam nechodit.
.Chudáci holky,no-mít mámu,kterou to s nima vlastně nebaví
No, a ve třech letech jsem ji vyšoupla se starší (pětiletou) sestrou za dveře a šupajdily na hřiště samy
Ale teda nechodící batolata ještě dobrý, můj 20 měsíční je turbomyš které musím nejen permanentně stát za zadkem, ale i ho nahánět všudemožně, protože za nejlepší kratochvíli považuje běh kdekoli a kamkoli... Chodím z těchhle akcí domů totálně vyplivnutá, a to nemám ani chůvu ani tatíka (toho máme teda, ale bohužel je pracovně příliš vytížený aby mě střídal), takže si to vyžírám komplet sama. Už se modlím aby tomu malému byly aspoň 2 a víc, tenhle věk je peklo. 
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)