| kambala pláááckááá | 
 |
(26.8.2019 21:20:33)
ne. ty bys mela fakt chodit nekam na terapii
|
| Hr.ouda | 
|
(26.8.2019 21:21:21)
takovej terapeut není 
|
|
| . . |
|
(26.8.2019 21:37:11)
Kambalo, to není tak jednoduchý. Než jsem našla použitelného terapeuta, setkala jsem se s několika, kterým bych mohla pomoci neb aspoň poradit spíš já. Vždycky jsem to pak na pár let vzdala.
Nakonec mě ten schopný alespoň zbavil touhy přestat žít, respektive našel mi ve mě mechanismy, které tu sebevražednou myšlenku zlikvidují v zárodku.
Ale ten základní pocit neskutečna trvá. Neustále vidím situace, které spoluvytvářím, i zvenku, jako film, kterým se někdy bavím, jindy méně.
|
| Hr.ouda |
|
(26.8.2019 21:40:01)
já se z pocitů derealizace a depersonalizace léčit nechci
mám je od dětství
nemám pocit, že nechci žít ani že chci žít, ale mám intenzivní pocit, že musím žít , protože mám děti , a jsem i spokojená
vůbec nevím, z čeho bych se mela léčit, pohybuju se a hlavně pohybovala jsem se dřív v prostředí psychologů a 3/4 až 4/5 jsou vetší magoři než já v tom smyslu, že si delají v žovotě zbytečný potíže a nejsou se sam se sebou popasovat 
|
| . . |
|
(26.8.2019 21:48:29)
Jen upozorňuji, že čím jsou děti starší, tím je ten pocit povinnosti žít, když už si je člověk pořídil, slabší.
|
| Hr.ouda |
|
(26.8.2019 21:54:46)
to je dobře ne? Nesnáším prevetivní prohlídky
|
| . . |
|
(26.8.2019 21:57:52)
Tak pokud i tak přežiješ, tak dobře, pokud ne, tak záleží na úhlu pohledu.
|
| Hr.ouda |
|
(26.8.2019 22:00:00)
ted ti nerozumím
přežívám a chci přežít , dokud nebudu mít pocit, že mám splněno co se dětí týče
a ty roky nad to mohou být buť bonus nebo malus podle toho, jak se život a okolnosti budou vyvíjet
|
| Kudla2 | 
|
(26.8.2019 22:03:45)
Tohle měl můj táta, když umřela máma - jediný, pro co žil, bylo, aby mě dovedl do dospělosti, pak už by neměl pro co žít.
Stejně se mu to nepovedlo, a jako životní program mi to přijde naprosto děsivý rouhání, omluvitelný jen depresí. 
|
| Hr.ouda |
|
(26.8.2019 22:06:40)
já se nerouhám
měla jsem doposud 45 let peknýho, bezstarostnýho života a mým hlavním cílem je dostát svým závazkům, které jsem na sebe vzala zplozením detí
když to vezmeš pragmaticky - čím déle žiješ, tím více lidem se podíváš do hrobu a tím vetší roziko, že se dožiješ nejakých katastrof
ne?
|
| Kudla2 |
|
(26.8.2019 22:17:04)
Hroudo,
já jsem se dívala do hrobu oběma svým nejdůležitějším lidem a ještě mi nebylo šestnáct. 
|
|
|
| . . |
|
(26.8.2019 22:09:02)
Kudlo klid, seš v pátý cenový, tady se jedou spíš rumy a zelený než whisky na ledu...
|
| Hr.ouda |
|
(26.8.2019 22:12:49)
tak tak
|
| . . |
|
(26.8.2019 22:17:28)
No, musím (chci) už jít spát, ale jsem ráda, že jsem tu našla spřízněnou duši 
|
| Hr.ouda |
|
(26.8.2019 22:22:21)
dobrou
|
|
|
|
|
|
| . . |
|
(26.8.2019 22:05:51)
No, to jsme ve shodě. Když tě nebudou při životě již držet děti, tak to člověk může zabalit s tím, že má splněno, a pokud by ty roky navíc bývaly byly malus, tak s výhodou. Ale existují i názory, že život ať je jakýkoli je "bonus", tedy hodnota sama o sobě.
|
| Hr.ouda |
|
(26.8.2019 22:09:52)
tenhle názor nemám
např. jsem se procházelapo židovském hřbitově, myslím v Třebíči - dětské hroby ze třicátých let - malé rodinné tragédie, ale ty děti možná prožily kus hezkého deství a pak zesnuly doma, uprostřed rodiny a svého domova, s rodiči - kdyby žily déle, pročly by Terezíme, Osvětimí -- je to extrémní příklad, ale prostě ne vždy jsou léta navíc bonus
myslím, že jedna z mých babiček to taky tak neprožívala
|
|
| Eudo | 
|
(26.8.2019 23:35:44)
Slupko, deti te pri zivote drzej i v jejich dospelosti.
Predstav si, co to s dospelymi detmi udela, kdyz si reknes "mam splneno, sbohem" a jdes… Stravej potom zbytek svyho zivota vycitkami svedomi, ze pro Tebe malo udelaly a je to vlastne jejich vina.
|
| Kudla2 |
|
(26.8.2019 23:40:45)
Eudo,
hlavně - děti samozřejmě jsou a vždycky budou patřit k nejdůležitějším lidem v životě, ale pokud někdo není smrtelně nemocnej, tak zabalit to s jejich dospělostí mi přijde jako známka dost vážný duševní choroby.
|
| Kudla2 |
|
(26.8.2019 23:57:46)
Taodvedle,
rozumím, že deprese je smrtelná nemoc.
Ale dá se léčit a myslím, že je škoda, pokud tím někdo trpí a ví o tom a má děti, se o to ani nepokusit.
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(27.8.2019 7:58:36)
tak hlavně představa, že když už jsou děti dospělý, tak nevadí, když si to hodím, je mimo, ty dospělé děti to samozřejmě hluboce ovlivní
|
|
|
| Eudo |
|
(27.8.2019 10:53:41)
asi dobry sedet s dospelymi "detmi", ktere tohle prozi(vaji). Deprese je hrozna vec. Ale hodit ji i na dalsi generaci mi pripada hodne sobecky.
|
|
|
| . . |
|
(27.8.2019 11:13:04)
Eudo,
"Predstav si, co to s dospelymi detmi udela, kdyz si reknes "mam splneno, sbohem" a jdes… Stravej potom zbytek svyho zivota vycitkami svedomi, ze pro Tebe malo udelaly a je to vlastne jejich vina."
dá se odejít zcela nenápadně, neměly by z čeho mít výčitky. Moje běžné činnosti jsou takového druhu, že není problém při nich zahynout bez podezření, že to byl záměr.
|
| Martina, 3 synové | 
|
(27.8.2019 11:39:41)
zahynout bez podezření, že to byl záměr.
Což nic nemění na tom, že to dětem bude asi líto a budeš jim chybět.
|
| . . |
|
(27.8.2019 11:45:07)
Nebudou mít výčitky. Chybět... možná. Lidem toho chybí Žít z povinnosti není nicmoc. Představ si to asi jako nerozvádět se kvůli... něčemu-někomu, a zůstávat ve fakt blbém manželství.
Jako s tím životem to je pakec. Člověk si to nevybere, a pak tu je a musí.
|
| Martina, 3 synové |
|
(27.8.2019 11:53:15)
Člověk si to nevybere, a pak tu je a musí.
To jo. Ale stačí málo, třeba čajový obřad a je to lepší. 
|
|
| Kudla2 |
|
(27.8.2019 11:56:29)
Slupko,
tak to přece nemůžeš říct, jestli budou nebo nebudou mít výčitky, protože to nezáleží na tobě.
Lidi mají často výčitky, který jsou z racionálního hlediska úplně nesmyslný, ale přesto je mají.
A pokud má někdo pocit, že "žije jen z povinnosti", tak podle mě trpí duševní chorobou, kterou by především bylo záhodno léčit.
Pokud k tomu není ochoten, tak - a teď se možná budu hrozně rouhat - bude opravdu pro ty děti možná menší zátěž, když nebude vůbec, než aby se s ním dalších třeba několik desítek let musely trápit, případně se trápit pomyšlením, že se na něj vykašlaly, protože je jako kámen na noze táhnul dolů.
|
| Martina, 3 synové |
|
(27.8.2019 12:02:04)
bude opravdu pro ty děti možná menší zátěž, když nebude vůbec
Blbost. Kdyby neměl nohu, neřekla bys to. Přitom ne každý beznohý je plavavá holčina, ale k sebevraždě by ho nikdo nenutil. U duševně nemocných je ten přístup o hodně horší... 
|
| Kudla2 |
|
(27.8.2019 12:11:34)
Martino,
protože nemít nohu může být pro okolí i toho člověka mnohem víc v pohodě než trpět depresí.
|
| Martina, 3 synové |
|
(27.8.2019 13:03:06)
nemít nohu může být pro okolí i toho člověka mnohem víc v pohodě než trpět depresí
Dozajista. Ale pokud někdo trpí depresí z osamění, dá se s tím něco dělat. Pokud se mu dostane takové péče a podpry jako beznohému, může to stačit ke znovuzískání vůle k životu.
|
| Kudla2 |
|
(27.8.2019 13:15:22)
Martino,
a co je to "deprese z osamění"?
Deprese je jednak nemoc - chemická nerovnováha v mozku, kterou nelze "způsobit" osaměním.
Nezaměňujme to s laickým nazýváním sklíčenosti "depresí", bavili bychom se o úplně odlišných věcech.
Tu skutečnou depresi JEN péčí a podporou fakt nevyléčíš, jsou k tomu potřebné, ale bez léků se to neobejde, podobně jako cukrovka bez inzulínu.
A pokud je někdo osamělej a není nemocnej, tak je trošku taky na místě se ptát, PROČ je osamělej. Jestli to náhodou není proto, že se choval/chová tak, že se mu lidi včetně těch nejbližších spíš vyhýbají, než by ho vyhledávali, protože se v jeho přítomnosti necítí dobře.
|
| Martina, 3 synové |
|
(27.8.2019 13:17:59)
Tu skutečnou depresi JEN péčí a podporou fakt nevyléčíš
Ne, ale je možné motivovat k zahájení a udržení léčby.
PROČ je osamělej. Jestli to náhodou není proto, že se choval/chová tak
Duševní nemoc není vina nemocného.
|
|
|
| . . |
|
(27.8.2019 13:16:10)
Vy jste se tu s Kudlou dostaly k depresím, ale o ty nejde (jen o to, že život tak nějak nedává smysl - je jako sen), a už vůbec ne z osamění. O tom tu tuším nikdo nepsal.
|
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(27.8.2019 12:10:13)
"Pokud k tomu není ochoten, tak - a teď se možná budu hrozně rouhat - bude opravdu pro ty děti možná menší zátěž, když nebude vůbec, než aby se s ním dalších třeba několik desítek let musely trápit, případně se trápit pomyšlením, že se na něj vykašlaly, protože je jako kámen na noze táhnul dolů."
jak laskavé a citlivé...
a uvědomuješ si, že pokud člověk takovými stavy trpí, je pro něj často téměř nemožné se léčit? že prostě nemá ani sílu ani odvahu to řešit s lékařem? že nemá sílu ani hledat nějakého odborníka? že se pak vyhlídka na sebevraždu jeví často jako ta jediná možná a nejjednodušší cesta?
|
| Kudla2 |
|
(27.8.2019 12:14:38)
Rose,
ano, uvědomuji.
ale rozhodně si nemyslím, že by pro takového člověka nebylo možné se léčit. Myslím si, že máš pravdu v tom, že v určité fázi toho není schopen sám, ale od toho má to okolí, aby ho nechalo třeba i násilím hospitalizovat.
Znám člověka, který trpí depresí, je to věc, která je nevyléčitelná, ale je léčitelná.
A velmi si ho vážím za to, že se léčí, protože kdyby se neléčil, bylo by to peklo nejen pro něho, ale i pro celou jeho rodinu.
|
| Kudla2 |
|
(27.8.2019 16:21:46)
Valkýro,
myslím, že když má člověk dlouhodobé psychické potíže, je si toho vědom, ale odmítá se léčit, škodí tím sám sobě i svému okolí, které všechny ty jeho projevy musí absorbovat a neustále se s tím vyrovnávat.
Do toho se opravdu vžívat nedokážu a ani nechci. Sebevraždu v takovémto případě považuji za nesmírně pitomé řešení. A "předstírat, že je to dobrý", když není, je taky pitomý řešení, jediný řešení, který má smysl, je jít se s tím léčit, což se samozřejmě dá a ta kvalita života se může podstatně zvednout.
Myslím, že normální rodinní příslušníci, kteří toho svého člena mají rádi, by ho dokázali v té léčbě podpořit a udělali by to velmi rádi.
|
| Kudla2 |
|
(28.8.2019 8:48:59)
radko,
ale leccos ano, a jak to člověk zjistí, když se o to ani nepokusí?
|
|
|
|
|
|
|
| Len | 
|
(27.8.2019 16:06:11)
No, Kudlo, z poslednich dvou diskuzi mi vyplyva, ze si spoustu veci predstavujes jak Hurvinek valku a zaroven ti chybi schopnost se vcitit do urcitych zivotnich situaci. Ta uporna snaha vse co nechapes oznacit za spatne a chorobne je hodne smutna. Do blazince bys nejspis zavrela i Jezise. No nic, marne cist takove prispevky.
|
| Kudla2 |
|
(27.8.2019 16:16:07)
Len,
tak myslím, že Ježíš své okolí až zas tak moc neotravoval. 
A mám přímou zkušenost s člověkem s depresí, myslím skutečnou diagnostikovanou depresí, a tam je jednoznačný, že kdyby se neléčil, tak by jednak život byl pro něho opravdu k nesnesení, jednak by byl nesmírně náročnej i pro jeho okolí.
Kdyby se odmítnul léčit, tak bych to považovala buď za projev té nemoci (za kterou sice nemůže, ale přesto by to bylo nesnesitelný) nebo, pokud by to bylo v nějaké světlé chvilce, za krajně nezodpovědné vůči všem jeho blízkým.
|
|
|
|
|
| Renka + 3 | 
|
(27.8.2019 17:04:29)
"A pokud má někdo pocit, že "žije jen z povinnosti", tak podle mě trpí duševní chorobou, kterou by především bylo záhodno léčit."
To není tak snadný. Někdy léčba neexistuje. Léky jsou občas nasazovány systémem pokus omyl a lidské tělo reaguje různě. Mám osobní zkušenost u blízkého příbuzného. Nakonec se lék nenašel, na všechny reagoval paradoxně. Co mělo tlumit, vyvolávalo agresi. Co mělo pomoci si uvolnit, přinášelo úzkost.
Psala jsem to v diskuzi o ethanazii. Smrt může být osvobození, úlevou. Pro toho člověka, blízkým přináší bolest a pocit ztráty. I to je důvod, proč to spousta lidí nezabalí. Myslím si ale, že jsme si v našem světě nastavili spoustu povinností, stresů, pocitu, že pořád něco musíme, že jsme po čase už vyhořelí, že člověk má pocit marnosti a hledá, proč vlastně žít.
|
|
|
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(27.8.2019 8:10:37)
život je sám o sobě bonus, je to nádhera!!!
tím, že je...
|
|
|
|
Dokonce se straním lidí, protože cítím, že mluvit s nimi o tom, že mý dny nedávají smysl, by jim nebylo příjemný. Jak to máš ty?
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)