Manul |
|
(29.11.2022 10:55:28) Včera přišla 14 letá dcera s vlastní diagnostikou (prý i podpořenou některými kamarády). Co i my víme, tak si neustále kontroluje v pokojíčku dveře, jestli jsou zavřené a velmi často myje ruce, protože má dojem, že všechno kolem ní je špinavé. Popravdě moc nevím, co s tím. Není to něco, co by ji výrazně omezovalo (co se mytí ru týká, tak nemá problémy s cestováním, tábory apod), ale zase nad ní nechci jen tak mávnout rukou. S hledáním nějaké "psycho"pomoci si nejsem jistá - vzhedem k závažnosti problému (zatím celkem nízká) a vytíženousti systému (vysoká). Mám akorát ještě kontakt na psycholožku z nemocnice z doby, kdy tam byla dcera na jaře (s problémem, který s tímto snad přliš nesouvisí), možná bych zkusila ji. Zajímalo by mě, jestli je nějaké riziko, že se to bude časem zhoršovat, jestli máme možnost, jí nějak pomoct sami, případně jak poznat, že by přece jenom měla jít k odborníkovi.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(29.11.2022 11:05:13) dcera o tom ale evidentně přemýšlí a nějak ji to trápí, jinak by to neřešila, a vzhldem k tomu, jaký jsou čekací doby, bych ji objednala a aspoň by nevadilo, že se dočká za půl roku s bolestí břicha taky nebudeš čekat, až bude ještě hůř
|
|
Lenk@@@ |
|
(29.11.2022 11:11:56) OCD ma nejakou pricinu. Muze se to casem upravit, pokud ta pricina vymizi, nebo prestane byt vnimana jako problem, ovsem muze se to zhorsit natolik, ze nebude schopna bez umyti rukou nic delat (nekteri maji takovou frekvenci umyvani, ze maji pokozku rukou totalne znicenou). S OCD se dobre pracovat a cim drive tim lepe.
|
|
Monika |
|
(29.11.2022 11:17:32) V tom věku jsem taky chtěla pořád mít zavřené dveře v místnosti, kde jsem byla a moje děti kupodivu to chtějí taky Já se toho zbavila vlastně až s dětmi, kdy jsem naopak potřebovala mít otevřeno a přehled. A to mytí rukou bude nejspíš z covidu, jak jim to pořád cpali ve škole. Dcera to taky dost řeší, ale myslím, že už se to zlepšuje. Ale tedy na druhé straně, pokud s tím dcera přišla jako s problémem, tak to asi trochu jako problém vnímá. Můj osobní názor je takový, že další vývoj bude záviset na jejím celkovém psychickém stavu. Myslím, že OCD nevzniká "jen tak", řekla bych, že je to druh nebo specifický projev nějaké úzkosti? Takže bych řešila, jaké má starosti, co ji trápí, jestli jde o nějaké pubertální záležitosti s přijetím v kolektivu nebo problémy se vzhledem, případně máte něco v rodině, ve škole ...
|
|
Dari79 |
|
(29.11.2022 11:34:17) Já mám lehkou formu OCD (taky jsem si to diagnostikovala sama ), "nejhorší" formu jsem měla na vysoké škole, když jsem žila v Brně a třeba 20x jsem si kontrolovala peněženku, doklady, mobil v batohu (kabelce), jestli mi je někdo neukradl....
Pak podruhé to bylo, když jsem měla novorozeně a 20x za cestu kočárem někam a tak, jsem na něj pokládala ruku, jestli dýchá.
Teď se to projevuje už jenom třeba tak, že klidně objedu blok, abych zkontrolovala, jestli jsem zavřela garáž... (vyjedu autem, zmáčknu ovládač, počkám, až se garáž zavře, odjedu, po 50 m si nejsem jistá, jestli jsem to udělala, objedu blok, abych se mohla podívat, že dveře jsou zavřené, a pak teprve odjíždím...) - nedělám to teda pokaždé, protože jsem se s tím naučila pracovat.
Čili třeba u zavírání té garáže se soustředím, nerozptyluju se mluvením s dítětem ani telefonováním, vědomě si řeknu - je zavřená... Ale stačí, když je něco "jinak", tak se fakt "musím" vrátit, nepřežila bych ten tlak celý den s myšlenkou na to, že jsem ji určitě nezavřela.
Taky žehličky a třeba kulmy (žehličky na vlasy) odpovědně a vědomě kontroluju, jestli jsem opravdu vytáhla... Byla jsem schopná volat sousedce ze služební cesty, že jsem si ráno žehlila košili a nějak si nejsem jistá, jestli jsem tu žehličku vytáhla, ať mi to jde zkontrolovat...
Naučila jsem se to ovládat sama, čili věci, které mě znervózňují, MUSÍM dělat vědomě!!! Zamykám, tak zamykám. Vytahuju klíče ze zámku, tak vytahuju. Vytahuju ze zásuvky, tak vytahuju ze zásuvky. Hledím na vrata, že se zavírají. Dávám si do kabelky peněženku, mobil, doklady, tak je tam prostě dávám. Zavírám okna, tak zavírám okna. Nesmím tyto věci dělat mimochodem, protože jinak "zapomenu", že jsem je udělala a OCD mi nařizuje, jít to zkontrolovat, protože jinak nemůžu vůbec na nic jiného myslet.
1000x jsem se někam vracela, něco zkontrolovat (a popravdě, nikdy to nebylo neudělané).
Taky jsem se naučila tomu nutkání prostě vyhovět, protože je to snazší, než pociťovat pak (dlouhou dobu) duševní nepohodu a snášet ty vtíravé myšlenky. Takže se necítím jak blbec, když objíždím ten blok, nebo vyběhnu schody zpátky ke dveřím zkontrolovat, zda jsou zamčené...
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(29.11.2022 12:37:36) Tak to má asi manžel.
|
Manul |
|
(29.11.2022 12:52:16) Jo, manžel se taky pokaždé vrací a kontroluje, jestli je auto zamčené (vždycky je). U dcery je to spíš řada drobností a malých rituálků, které jí lehoučce komplikují život a jsou zaměřené na její osobní komfort (např. úplně stejně utažené tkaničky od bot). Bohužel toto chování u ní trvá už delší dobu, takže jsme na jaře i o jejím častém pití do jisté míry přemýšleli jako o novém "zlozvyku" - než se nakonec zjistila ta cukrovka. Jinak děkuji za komentáře, asi v´potřebuji ujištění, že v tom nejsme sami, zkusím s ní o tom víc mluvit, hledat cesty a možná i tu nemocniční psycholožku.
|
|
|
77kraska |
|
(29.11.2022 14:34:28) Dari, to dela dcery kamaradka....ta si vypnutou zehlicku pri odchodu z domu vyfoti na mobil
jinak ja se casto vracim domu vypnout sporak (vypnuty), dat psovi cerstvou vodu (uz ji ma), myslim, ze to dela spousta svedomitych lidi
|
Stará husa |
|
(29.11.2022 14:40:05) Teď mi kamarádka líčila, jak šla 4,5 km z kopce z chaty na vlak, tam nervózní, že neví, jestli chatu zamkla, šla znovu 4,5 km nahoru k chatě, chata zamčená, vlak pochopitelně ujel, tak šla na další zase 4,5 km, takže se 9 km zbytečně prošla. OCD asi nemá.
|
|
|
77kraska |
|
(29.11.2022 14:39:21) no my mame na chalupe i doma checklisty, co udelat pri odjezdu na vice dni
takze s checklistem poctive obejdeme chalupu a ja do nej nahlednu pred odjezdem z bytu....a je to
tohle maji treba i piloti pred vzletnutim, ze maji checklist a kontroluji, jestli vsechno zapnuli a nastavili....ovsem v dokumentu o letecke katastrofe bylo, ze jednou kontrolovali checklist a bylo velke horko a psychicky tlak na preplnenem letisti a oni ten checklist zkontrolovali jen mechanicky, cili kapitan rekl "klapky" a druhy pilot odpovedel "klapky OK" a pritom nic nezkontroloval, proste jen chtel mit jen checklist rychle odskrtany, nacez havarovali
|
|
Marika Letní |
|
(29.11.2022 16:09:02) "klidně objedu blok, abych zkontrolovala, jestli jsem zavřela garáž... (vyjedu autem, zmáčknu ovládač, počkám, až se garáž zavře, odjedu, po 50 m si nejsem jistá, jestli jsem to udělala, objedu blok, abych se mohla podívat, že dveře jsou zavřené, a pak teprve odjíždím...)"
Tohle mám taky. Ale já právě nečekám, až se zavře, spěchám a zmáčknu a jedu a koukám, abych někoho nepřejela nebo do někoho nenabourala při couvání.
Zapomenu to proto, že to dělám automaticky a nejsem si jistá, zda jsem to tlačítko zmáčkla, obvykle, když mě něco rozhodí. Uvidím sousedku, někde běží kočka ve chvíli, kdy vyjíždím a to mi odvede pozornost od toho si zapamatovat, zda jsem tlačítko zmáčkla. Taky hraje roli to, že to je minimální námaha, kdybych vrata zavírala ručně, tak si to mozek bude pamatovat jistě.
Blbý je, že se už párkrát stalo, že vrata zůstala otevřená a nepřišla jsem na to já, ale někdo mě upozornil. A nikdy po vyjíždění. Spíše naopak, při jiné činnosti, např. jsme se špatně domluvili, kdo kudy půjde, kdo je zavře nebo jsem prostě někudy vyšla na předzahrádku, s tím že se vátím garáží a nevrátila, šla jsem dveřmi a zapomněla garáž otevřenou.
Tak to u sebe ani nepovažuji za OCD, i když sklony k tomu bych taky mohla mít, i v oblastech hygieny v restauraci apod. Důležité je nenechat to rozjet, bych řekla. Jednou jsem jela kolem bloku zkontrolovat tu garáž a mluvila jsem u toho s osazenstvem v autě a znovu si nedala pozor při průjezdu, zda je garáž zavřená, tak jsem jela podruhé. To už jsem si říkala, že jsem cvok.
Dobré je nezacyklit se v rituálech, hůř se z toho dostává. Takže je dobře, že to bude dcera zakladatelky řešit dřív, než později.
|
|
apo-lena |
|
(30.11.2022 7:02:08) Myslím si, že se líp řeší ty mírné formy OCD. Já tím trpěla kdysi, teď to svádím na manžela. Nevypínal sporák a jen ztlumil plyn na minimum a odložil hrnec či pánev. Občas tam pohodil i utěrku. Už se mu to podařilo i s indukcí. Udělal si na pánvi maso, odložil prázdnou pánev na jinou plotýnku a zapnul ji na 1. Všimla jsem si asi po dvou hodinách. Zamykání dveří je u něj sázka do loterie. Minulý byt byl v paneláku bez výtahu v přízemí. Všichni museli kolem nás. Během dvou týdnů zvládl klíče nechat zvenčí, zamknout zámek aniž by předtím dovřel dveře, nezamknout ani nezabouchnout (byla tam koule). Zjistila jsem to po návratu z práce. Měli jsme skvělé sousedy, nic se nám neztratilo. V domě mi potvrdil, že jsou zamčené dveře do sklepa a odjel v pondělí. Ve čtvrtek jsem zjistila, že máme odemčeno. Schody do sklepa máme hrozné, ale chodím to kontrolovat. Ale za to, že jsem v práci lomcovala klikou, jestli je zamčeno, fakt nemůže. Před dovolenou jsem se naučila fotit sporák a místo pro žehličku na vlasy i prádlo. Taky jsme se kvůli mě vraceli. Jednou oprávněně.
|
|
|