P. Nikol |
|
(30.8.2023 11:04:44) Ahoj, potřebovala bych od Vás trochu poradit jak naložit se svými pocity popřípadě zkušenostmi jestli jste si tím také prošli. Máme dvě děti 7let a 10let. v době koronaviru jsem neplánovaně otěhotněla v té dobe byl syn v druhé třídě a mladší doma a měli jsme finanční problémy probíhala distanční výuka já se čerstvě vrátila do práce. V tuto pro mě velmi náročně psychickou dobu jsem zjistila že jsem těhotná zjistila jsem to velmi brzo a šla jsem na interupci pilulkou. Myslela jsem že jsem s tím psychicky srovnaná, ale vůbec to nebylo tak, trápí mě to dodnes. po 1,5roce Jeli jsme na dovolenou kde jsem měla zdravotní problémy a po dovolené jsem zjistila že čekám další miminko, ale řekla jsem si že tohle musíme zvládnout že tohle miminko si vzít nenechám už bych to psychicky neustála, měla jsem obavy jak to všechno zvládneme starší syn se nechce učit musí u nej někdo neustále byt je to třeba i na několik hodin. Když jsme to oznámili manželovi rodině vše bylo v pořádku, jen řekli ze to budeme mít težké ale zladneme to. A Když jsme to řekli mojí matce přišla řada výčitek na mojí osobu nejhorší na tom že to bylo vše před dětmi. Jak jsem stará, že jsme tím staršího syna úplně odepsali, jak nebudeme mít peníze, nebudeme nikam jezdit protože budeme mít doma mimino, že nejsme normální, že už jsou staří na někjaké hlídání,že čekáme zase dalšího kluka, kdyby to byla aspon holka, prý máme jen 4 židle doma. a zakončila to tím že řekla staršímu synovi že ho má ze všech vnoučat (má jich 5) nejsradši, mladší syn na to nechápavě koukal. a jak jsme jíí tím zkazili narozeniny. Když tam jezdili deti na víkend tak jim říkala jak jim bude mimino doma pořád řvát, že ještě rádi budou za ní jezdit,jak nikam nebudeme jezdit, jak má blbé jméno když jí syn řekl jak se bude jmenovat. (po víkendu od nich přijeli a bylo vidět jak nad tím přemýšlí jaký to vlatně bude) Když jsme po té jsem ji za dva dny volala myslela jsem že se omluví že to přehlanala další 2-3 týdny se v telefonu se mnou skoro nebavila. Na rady přátel jsem změnila k matce přístup asi se to ve mě někym způsobem zlomilo a komunikuji s ní 1x za týden v telefonu jen to nejnutnější. Manžel jí nechce ani vidět kůli tomu jak se ke mně zachovala jako k dceři a ještě před dětmi a nechce aby k matce nejmladší syn na navštěvy jezdil. když má matka přijet k nám za dětmi tak miminko většnou spí tak ho moc nevídá je mu pul roku. Když matku vidím nedokážu s ní skoro mluvit stále vidím před sebou tu spoustu výčitek co nám tenkrát řekla a dětem říkala nesmysly o mimminku a nevím jak s emocemi pracovat. Zhruba tak dva měsíce před narozením syna se zacala zajímat, proc tam nejezdím. Nic jsem na to neodpovídala. Po narození syna ji děti řekli že manžel jí nechce vidět po těch řečích a ona se hrozně diví proc, vždyt vlastne nic neřekla (prý že řekla že to budeme mít težké) bud si to nepamatuje nebo děla že se to nestalo. Ale manžel je z věřící rodiny a tohle ho zasáhlo a nechce aby se s ní nejmladší syn vídal. Já sama se stále trápím pro interupci ale tím jak se zachovala mi tu ránu opět otevřela a kdykoliv si na matku vzpomenu nebo jí vidím vše se mi vrátí výčitky a její zachování. Vlatně bych byla také raději kdyby mladšího syna nevidala. Starší děti tam už také jezdit moc nechtějí po narození syna, prý proc babička nechtěla takové hezké miminko, tak jim na to odpověděla že neřekla že ho nechce, jen abych to něměla doma těžké.Dětem nezakazujeme aby tam jezdili ale ani nepodporujeme. Manžel teda i před dětmi říká svůj názor dodnes na matku. Tím je vlastně i odrazuje aby tam jezdili. A ted se diví ze starší děti nechtějí k matce jezdit,
Jak by jste se prosím zachovali vy? Hrozne me to trápí.
Děkuji za přečtení jestli jste došli až sem
|
Pawlla |
|
(30.8.2023 11:33:05) Napíšu to z pohledu babičky. Nechápu proč si lidé tohle dělají. To co řekla Tvoje matka asi vyplynulo ze strachu, že se budete mít špatně, ALE neměla to ventilovat před dětmi a takovým nevhodným způsobem. Dokonce to neměla takhle ventilovat před Tebou, měla ten strach zpracovat v sobě. Rodiče by měli své děti podporovat, i když jsou už velké. Pro všechny by bylo lepší, kdybyste si to vyříkali a nadále spolu vycházeli dobře, ale míček je teď na straně matky. Přeji Ti ať to dopadne dobře .
|
|
byvala radka |
|
(30.8.2023 12:12:36) jsi na ni moc prisna, mozna ji to zaskocilo a byla to nejaka obranna reakce je hezke, ze se Te manzel zastal jestli Te to tak boli, dej tomu cas, ale synovi v kontaktu nebran
|
|
Pole levandulové |
|
(30.8.2023 12:19:59) Jsi dospela, nemas povinnost se stykat s lidmi, se kterymi se necitis dobre. Pokud tam starsi deti chteji jet, nebranila bych jim v tom, ale ani nepodporovala. Kdyby se matka divila, rekla bych ji v klidu, ze to jak reagovala, se velmi dotklo tebe i manzela, proto tam nejezdite a dal bych to uz nepitvala.
|
|
Lenka Pražanda |
|
(30.8.2023 12:57:04) Podstatné je, jak se teď k vám všem chová tvoje máma. Její prvotní reakce byla přehnaná a neuvážená. Ale od té doby uběhlo už několik měsíců (předpokládám, vzhledem k tomu, že mimi je na světě), takže ten šok zpracovala. Nikde nepíšeš, jestli se omluvila, uvědomila si svojí chybu a postoj změnila nebo ne. Jestli se chová tak jak řekla, pak bych k ní děti neposílala. Měla bych obavu, že staršího bude upřednostňovat a mladšímu to bude líto. Promluvily jste si? Vyříkaly jste si to? Uklidnilo jí když vidí že to zvládáte? Snaží se o kontakt s vámi nebo s dětmi?
|
|
monam |
|
(30.8.2023 13:49:53) Nechápu, proč tam za těchto okolností jezdíš ani proč tvoje máma jezdí k vám. Mám velmi komplikovanou matku a velmi se osvědčilo se s ní v podobných případech přestat stýkat. Úplně, klidně na měsíce. Já bych to asi vydržela i déle, ale ona ne. Nemám důvod si nechat nadávat, ponižovat se ani si neustále nechat něco vyčítat. Když její chování překročí nějakou moji míru, klidím se a prostě se sní nijak nekontaktuju. Funguje to.
|
|
Pruhovaná |
|
(30.8.2023 16:06:21) Manžel z věřící rodiny by měl umět odpouštět. A všichni byste měli jít třeba k mediátorovi a zkusit se domluvit a vysvětlit si to. V takové hnusné atmosféře byste děti neměli nechat žít.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(30.8.2023 16:21:06) Pruhovaná nezlob se ale když se prarodiče zachovají jako... je potřeba se vymezit a vyříkat si to a ne tahat do toho mediatora. Když si představím svůj vztah s tchánem tak někdy prostě pomůže jen poslat ho do háje aby věděl že to není jeho věc a některé názory se prostě nahlas neříkají ač myslet si může co chce. Neumím si představit mu navrhovat mediatora.
Zakladatelka to měla matce říct rovnou, že to přehnala. Nyní se přikláním také k doporučení že kdyby se ptala tak prostě říci že se mě a manžela její postoj velmi dotkl a chovám se podle toho.
|
neznámá |
|
(30.8.2023 20:07:34) NO, představila jsem si tchána, ale i manžela a vlastně i sebe, kdyby do spor klidnil mediátor, nevím, kdo z nás by ho dříve poslal do míst, kam slunce nesvítí. ALe třeba by pomohl, společný nepřítel funguje.
|
Mi+3 |
|
(30.8.2023 20:45:33) Jsem takové nechtěné dítě, čtvrtá v pořadí, holku i kluka už měli a babička před těmi padesáti lety taky nemohla pochopit, proč má její dcera, to čtvrté dítě. Tak nedojela hlídat po porodu starší vnoučata a můj otec musel přivést na hlídání vlastní maminku. No před těmi lety to bylo složitější, neměli jsme telefony,tak se posílali telegramy, ani interupce nebyla schvalována každému, tak nevím všechny podrobnosti. Babička zemřela v mých třech letech, tak nevím jestli se situace někdy srovnala. Před léty se rodinné situace tak moc neřešily a život se bral takový jaký přišel, ale mě mrzí, když mám schovaný otcův dopis matce do porodnice, kde je černé na bílém, že vlastní babička nemohla přenést mé narození. Tak bych hlavně poslednímu potomkovi celý život vyprávěla, že vy jste ho chtěli a holt má babičku jakou má. Možná časem babička změní názor, ale syn by se měl cítit milovaný a měl by vědět, že jste ho chtěli. Protože i za hodně dlouho se může dozvědět o situaci, která vznikla po jeho narození.
|
|
|
Pruhovaná |
|
(31.8.2023 8:55:15) Janinko, když nevíš, kdo je to mediátor a jak pracuje, tak se ti nedivím, že "bys ho do toho netahala". S tím se těžko dá něco dělat.
|
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(30.8.2023 22:41:58) odpustit neznamená, že se člověk vystavuje dál kontaktu s někým, kdo mu ublížil a neomluvil se
|
vlad. |
|
(30.8.2023 23:01:45) "odpustit neznamená, že se člověk vystavuje dál kontaktu s někým, kdo mu ublížil a neomluvil se"
|
|
Despi |
|
(30.8.2023 23:13:44) Rachel, tohle třeba já nevidim jako ublížení. Spíš nepochopení jeden druhému. Copak jste se zblaznily? Utnout kontakt kvuli par hloupě řečeným vetám? Notabene to nebylo nic zleho ve stylu "všichni chcípnete".
|
byvala radka |
|
(31.8.2023 11:29:58) taky mi to prijde prilis je lepe si to vyrikat rozhodne bych ale tu krivdu nehyckala a nezila v tom dal a dal s vypravenim, jak je babka hrozna
|
|
Ráchel, 3 děti |
|
(31.8.2023 12:50:48) nakolik to ublížilo může posoudit pouze ten, komu se to stalo já naprosto chápu, že to mohlo být opravdu velice zraňující, a podle mne to není jen "nedorozumění", ale naprosto nevhodné chování babičky
|
|
|
Pruhovaná |
|
(31.8.2023 8:56:07) To jsem také, Ráchel, nenavrhovala.
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(30.8.2023 16:19:00) Rozumím ti. Tvá matka se chovala neomaleně a necitlivě, ale bylo to proto, že ji přemohly obavy. Měla strach, že se stane všechno to, co popisovala. Což neomlouvá její hrubost, jen vysvětluje. Řekla bych, že už si to uvědomila, ale pocity trapnosti jí nedovolí přiznat chybu a omluvit se, tak raději sama sobě i vám namlouvá, že to nebylo tak hrozné. Nechala bych čas plynout a na nic netlačila. Mamince odpusťte, ale do vřelých kontaktů se nehrňte, udržujte základní korektní kontakt a ono to nějak do budoucna vyplyne. Čas obrousí hrany a třeba k láskyplnějším vztahům zase přirozeně dospějete.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(30.8.2023 16:25:29) Zastávám názor, že i vlastní máma by se měla umět omluvit za svoje slova. Trapnost netrapnost, zvlášť pokud ji dítě řekne, že to přehnala. Takhle to vypadá že ji mladí mají odpustit a ona z toho vyjde s mávnutím rukou že přece tolik neřekla.
|
Saamajna |
|
(30.8.2023 17:13:19) Janinko, k tomu dodam jen "Amen."
|
|
Ropucha + 2 |
|
(30.8.2023 21:03:42) "že ji mladí mají odpustit a ona z toho vyjde s mávnutím rukou že přece tolik neřekla"
To ne. Mladí mají odpustit proto, aby to v sobě nenosili a netrápili se. Maminka ponese důsledky v podobě ochladnutých vztahů, omezení vídání vnoučat. Že "by se měla" omluvit, to je přísná teorie, sice pochopitelná, ale v reálu k takové sebereflexi nemusí dojít.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(30.8.2023 21:14:38) Ropucho a ty umíš odpustit jen tak? Nepotřebuješ třeba vidět a slyšet, že to dotyčného mrzí? Nějak mi nejde dohromady odpustit abych to v sobě nenosila (to bych se posunula do fáze uzavření a nenipam se v minulosti) a současně trestu maminky v podobě trvajících chladnějších vztahů a méně častého vidani vnoučat
|
Ropucha + 2 |
|
(30.8.2023 21:58:35) Janinko, jsem. Trvá to, ale beru to tak, že rodiče má člověk jen jedny, nemládnou, každý dělá, co umí, sama také nejsem dokonalá... Prošly jsme si s tchyní něčím podobným, jeden čas jsme se vůbec nemohly vidět, postupně se to uvolnilo, udržujeme řídké a spíš zdvořilostní vztahy, ale udržujeme je a nic v sobě neživím. Nezkoumám, co si ona o tom myslí. Možná jí zpětně něco došlo, možná vůbec ne, možná ona vidí chybu u mě, už je to jedno. Děti mají milující babičku, od určitého věku jsem nechala na nich, jak často se chtějí stýkat a jaký chtějí mít vztah.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(30.8.2023 22:11:51) Mě by tedy přišlo mnohem více přirozené že se matka omluví, proberou to a řeknou si upřímně co a jak a pak můžou jít dál a začít znovu (když teda jde o rodiče) než odpouštět někomu kdo přece tak moc neřekl a budu k němu jezdit jen zdvorilostne. Trochu to na mě působí že ustupovat má ten jemuž bylo ublíženo, ale u mámy bych chtěla víc životní moudrosti než u dcery, která má jen tak odpustit a omluva pro matku je příliš přísná.
|
babi_ |
|
(30.8.2023 22:21:58) Jenže ta máma se nebude omlouvat, když má pocit, že přece tak moc neřekla. Takže tudy cesta nevede.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(30.8.2023 22:29:20) Janinko, já ti rozumím, představuješ si to, co by bylo ideální, ale lidé nejsou ideální. Mladí se mohou zaseknout, že babička jim ublížila (ano, ublížila jim), že to nechce vidět, nemá snahu se omluvit, naopak se snaží bagatelizovat... A mohou utnout styky a na věky se trápit. A může se to jako křivda táhnout po několik generací jako ve starobylé balkánské rodině. A nebo mohou zkusit to odpuštění, ve smyslu pustit to od sebe a nechat plynout. A třeba se nakonec dočkají i té omluvy.
|
|
Girili |
|
(30.8.2023 22:44:33) Janinko, jenže ne u všech matek se té životní moudrosti a nadhledu dočkáš. A většina z nás jinou matku nemá...
|
|
|
|
|
|
Girili |
|
(30.8.2023 22:38:45) Janinko, v tom máš pravdu, ale měli si to s ní vyříkat hned. Dnes už to matka velmi pravděpodobně potlačila a ani sama sobě nepřizná, jak moc přestřelila. Mám podobně toxickou matku. Volila bych ze dvou možností podle toho, jak moc by mě to trápilo a jak moc bych chtěla udržet vztah s matkou. Je třeba zohlednit i postoj manžela. Buď bych kontakty s matkou utnula/minimalizovala se stručným vysvětlením, jak vás její přístup zasáhl nebo bych tomu dala šanci a jednou bych si to s ní a s manželem, bez dětí zkusila vyříkat.
|
|
|
|
Balbína |
|
(30.8.2023 17:50:50) Tvoje matka se zachovala strasne. Nejen ze je hloupa, ze si to mysli (takove nazory?), ale hlavne je zla, ze neco takoveho rekne nahlas. Rekla bych, ze presne vi, co rekla, ale je pohodlnejsi se tvarit, ze to nic nebylo. A vidi, zes to snesla, kontakt neutla. Asi bych matce jasne rekla, ze te velmi ranila a neda se to jen tak prejit. Vyrikejte si to. Mela by se omluvit, postavit se k tomu. Jinak se budes porad trapit. Muze ale nastat i to, ze se urazi a opravdu pretnete kontakt. Ono dost rodicu nesnese kritiku a nechova se ke svym dospelym detem s respektem. Takova situace - narozeni miminka - vetsinou prinese do rodiny hodne radosti a stesti. V necem mene pohodli, ale opravdu i ty starsi deti jsou obohacene a to na cely zivot. Neznam nikoho se 3mi ci 4mi detmi, komu by to neco vzalo. Naopak. Drzim palce.
|
Janinka a dvě princezny |
|
(30.8.2023 18:22:50) Balbínova souhlasím s tím co si napsala,jen ten závěr že neznáš nikoho komu by 3.nebo 4. Dítě něco vzalo. Fakt? Vidíš a já jsem odmítla mít třetí dítě právě z mnoha důvodů, které zakladatelky matka zmínila. Rozhodně jsem vzala v úvahu to že by to mě a moje 2 děti omezilo a vzalo by nám to peníze, čas, možnosti jeho trávení a nutnost většinu věcí podřídit miminku. Fakt si nemyslím že dítě nic nebere a přináší jen radost, to není pravda. Rozhodnutí je ale na páru, nikoliv rodičích.
|
Balbína |
|
(30.8.2023 21:21:05) Já fakt neznám. Mám kolem sebe hodně rodin se třemi dětmi a opravdu je to fajn. Pokud se narodí dítě se specific. potřebami, samozřejmě to ovlivní a omezí chod celé rodiny a to asi i bez vlivu na pořadí. Pokud jde o potrat vůbec, ale vůbec nikoho nesoudím. To je tak osobní věc.. Sama bych nechtěla stát před rozhodnutím, pokud bych otěhotněla po 40ce. Kamarádka se z něj vzpamatovávala několik let po všech stránkach.
|
|
|
babi_ |
|
(30.8.2023 19:24:42) Znám rodinu, kde třetí dítě s vážnějšími zdravotními problémy vzalo druhému dítěti s psychickými a vzdělávacími problémy pozornost a péči, kterou nutně potřebovalo. Prvnímu částečně také, ale jako schopnější, silnější... se s tím na pohled vyrovnalo lépe. Samozřejmě, že by to třetí nikdo z rodiny "nedal", ale již před jeho početím bylo zřejmé, že první dvě potřebují asi tak 120 % rodičovské kapacity. Ne finance, s těmi velký problém nebyl, ale v té péči. Navíc otec rodiny nebyl schopný se se staršími učit či dohlížet na nějaký režim. Rodiče jsou rozumní lidé, matka RNDr.
|
|
|
neznámá |
|
(30.8.2023 20:03:22) Nijak, asi bych čekala, až to celé vyhnije. Asi byla v šoku, pokud ví o potratu, tak to byl o to větší šok.
Blbé je, že řešíte přes děti, jak mamka, tak vy "Po narození syna ji děti řekli že manžel jí nechce vidět po těch řečích" to se prostě nedělá, to je hnusárna.
|
|
vlad. |
|
(30.8.2023 22:21:23) S někým, kdo se ke mě dokáže chovat takovým otřesným způsobem, a ještě před dětmi, bych omezila styky na nejnutnější minimum. Je to tím smutnější, že to nebyl cizí člověk, ale vlastní matka, a stále jí to připadá v pořádku.
|
Ropucha + 2 |
|
(30.8.2023 22:33:40) Já bych styky omezila určitě. Ale snažila bych se vzít to jako realitu a neužírat se. Čas ukáže.
|
|
Girili |
|
(30.8.2023 22:53:45) To jsou hraběcí řeči... Určitě všichni, kdo tu píší o utnutí kontaktů, by to tak reálně udělali, kdyby se nedočkali očekávané omluvy. To by se nestýkal nikdo s nikým...
|
|
|
Okolík |
|
(30.8.2023 22:35:01) Podle popisu mi připadá, že tvoje matka vůbec nechápe jak moc a čím se trápíš a jak vam všem ublížila. Pokud na to máš sílu, já bych doporučila zkusit jí to v klidu mezi 4 očima vysvětlit, připomenout jí její slova a říct jí jak tě to zasáhlo. Pokud jste měli dříve dobré vztahy, třeba jí to dojde a omluví se. A pak se třeba postupně vztahy upraví. Chování tvého manžela mi také nepřipadá úplně ok, když ty názory říká i dětem. Matku máš jenom jednu a může se stát, že tě tohle bude užírat zbytek života.
|
|
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(30.8.2023 22:46:16) Tak asi budu v menšině, ale myslím si, že to přehnaly obě strany .. na jednu stranu tvoje matka ventilovala své obavy dost netaktně, ovšem vzhledem k tomu, jak tě to zaskočilo, není to její běžný projev... Brala bych to tak, že starší lidé prostě ten takt občas ztrácí, ve výsledku jste si to měly vyříkat co nejdřív a bez dětí... No a co mi nesedí nejvíc, že i vy pletete dětem hlavy... Místo abyste vysvětlili dětem, že babičku to zaskočilo, necháte je při tom, že "babička nechtěla takové hezké miminko"... Jsi dospělá, ty i tvůj muž, tak se podle toho chovejte... Zvykej si, že se dostáváte do tzv. sendvičového věku, kdy vás ještě potřebují děti a už vas budou potřebovat i rodiče... A to nejen po té praktické stránce, ale i co se jisté shovívavosti týče...
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(30.8.2023 22:51:29) Tý babičce může být kolem padesátky.
|
vlad. |
|
(30.8.2023 23:00:57) Inko, taky myslím, že to není žádná stařenka
|
|
|
|
Despi |
|
(30.8.2023 23:07:49) Nikol, mi to prijde jako blbina, promiň. Ty sis do té babicky reakce naprojektovala vsechny svoje problemy a hodilas vsechno trápení na par vět co řekla. Co ti přesně vadí na tom, co řekla? Však je to částečně pravda, ne? Byla akorát vic expresívní. Vadí ti, že to vadí manzelovi nebo ti doopravdy vadí co řekla? Me prijde, že to zbytečně hrotis. Asi v souvislosti s tou predchozí udalostí. A potrebovalas obetniho beranka, co bude vinik vseho.
Nejhorší je asi ta vaše celková nekomunikace. Copak takhle se v rodině uráží? Však si to řekněte. Řekni jí i že čekáš omluvu na rovinu. Mě by tohle treba vubec netrapilo a nechapala bych taky.
A manžel je největší zbabelec. Stejný jako ona. Řeší věci před detmi. Ona možná řekla v překvapení něco před detmi, ale tvůj manžel jí definitivne pred detmi pomlouvá. Copak takhle se chová dospělý chlap? To je váš problém. Ne detí. Víš kolikrát moje babicky rekly, že jsem jejich holčička a pak to rekly i sestrenici, klukům, že jsou jejich nejoblíbenější kluci, to jsou takové blbiny. Vsichni byste se meli naučit spolu mluvit. A zatrhni manzelovi to mluvení o babičce.
|
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(31.8.2023 6:06:14) Já mám ráda komunikaci na rovinu, ne vyhnívání s nadějí, že SE zapomene, co SE řeklo. Takže já bych mamince napsala dopis, kde bych jí shrnula, co jsem se od ní dozvěděla, aby si nemyslela, že SE zapomnělo.
A po pravdě bych jí napsala, že se mě to dotklo, že chápu, že to bylo kvůli jejím obavám, ale i tak to nepovažuju za věci, co by si lidi měli říkat, obzvlášť před dětmi. A že nad tím nedokážu mávnout rukou a že bych byla ráda, pokud je to pro ni reálné, aby se k tomu, co řekla, nějak postavila.
A pak by se vidělo, no. Zas - my ji neznáme, ty ji znáš. Moje matka namluví spoustu blbostí, už se tím dvakrát netrápím. Zas teda se s ní tím pádem ani dvakrát nevídám, to je taky pravda.
|
|
Gavašetka |
|
(31.8.2023 8:41:40) Napadá mě, Nikol, dát do souvislosti to, jak se zachovala tvá matka, s tou tvou nezpracovanou zkušeností s interrupcí. O ní tvá matka nevěděla, kdyby ano, možná by reagovala jinak. A také, kdybys ji ty sama v sobě měla zpracovanou, bys možná mohla na mámino chování nahlížet jinak, vymezit se vůči němu, ale nenechat se jím tak zasáhnout. Nevím, zda věřící je jen tvůj manžel, ale určitě ani pro tebe nebylo rozhodování pro interrupci jednoduché a nějak tě stále (zdá se mi) tíží. Proto za sebe bych doporučila obrátit se na nějakého psychoterapeuta (nebo možná v tomhle případě by mě to víc táhlo k psychoterapeutce - ženě). Pokusit se to zpracovat a odpustit si.
|
|
byvala radka |
|
(31.8.2023 11:25:51) A jinak prosla jsem si necim podobnym, kdyz mi bylo 18 a vypadalo to, ze jsem tehotna (byla jsem v prvaku na VS) a oznamila to mame, tak ta reagovala podobne. Na meho pritele, ktery to vzal super, reagovala: A vy byste si ji jako vzal, jo? a na me, ze co skola atd. Nic pozitivniho. Akorat jsem vecer dostala silene horecky a pak za nekolik dni krvacela. Dodnes si myslim, ze jsem potratila z nervu. S mati se bavime normalne, ale tu reakci proste clovek nezapomene. Ale nemyslim na to s krivdou. Spis byla sama zaskocena ( byla s nama sama).
|
|
Koníček mořský |
|
(31.8.2023 12:03:04) Já jsem na mojí ctěnou máti zrovna taky "smrtelně" naštvaná a uražená. A to řekla něco mnohem mnohem méně závažného. Možná dokonce i pravdivého. Jenže relativně, protože nezná všechny souvislosti a okolnosti. Ale prostě chtěla být zrovna chytrá, napomínat, komentovat a vychovávat. (Jako některé někdy tady). A jak už to my matičky děláváme. Tak si od ní chvilku trošku odpočinu, pak jí možná trochu napomenu a vychovám já, aby to bylo fifty fifty a pak se na to vykašlu a budu dělat jakoby nic, žít si dál svůj život a mít matku, co občas plácne něco blbého. A aby to bylo fifty fifty úplně, občas plácnu něco blbého vůči svým dětem já.
Dětem bych to o tom miminku přijatelně vysvětlila, znám spoustu lidí, kteří takto ošklivě mluvili o budoucích miminkách a pak se z nich úplně po..... Ale děti se mají chránit před hloupostí a zlobou, to je věc a povinnost dospělých.
|
|
kosatka2 |
|
(31.8.2023 12:06:23) V širší rodině mám taky obtížné přijetí třetích dětí. Spořádané socialistické ženy měly mít děti dvě brzy po sobě a konec. Takže manželova sestřenice řekla o 3. těhotenství všem s tím, že to zatím nesmí říct její matce, že by se zlobila. Nechápavě jsem se ptala tchyně proč jako, vždyť jsou mladí a peníze mají, no prý by se sestřenice bývala měla soustředit sama na sebe a ne zase na dítě. Ségra této sestřenice si také pořídila 3. dítě a opakovaně to obhajovala na facebooku (proč je potřeba 3. dítě obhajovat?) No a my si taky pořídili 3. dítě a tchyně byla lehce v šoku a pak manžela vyslýchala, když si myslela, že ji neslyším, proč jako, že předpokládala, že už dětí mít nebudeme a rozhodně neměla radost. No a teď o prázdninách projevila zájem o vidět se s vnoučetem za ty dva měsíce přesně na nula minut.
Naštěstí moje máma měla radost obrovskou, protože si předchozí děti neužila, pracovala na plný úvazek a ještě navštěvovala seniory.
A teda v okolí mám dost žen, co mi vždy přijdou potichu říct, že chtěly mít děti 3, ale manžel nechtěl, nebo to nešlo. Nebo i naopak chtěli 3. dítě ti muži a žena už ne.
|
breburda71 |
|
(31.8.2023 13:13:21) Kosatko, presne tak, nejak to je v povedomi hlavne ve starsi generaci, ze 3. dite je blaznivy rozmar..Jedna moje teta mi dokonce rekla, ze mit treti dite byla zivotni chyba, jako obhajobu uvedla, ze se na to prislo pozde..malo penez, malo mista v byte..je to smutny
|
Ropucha + 2 |
|
(31.8.2023 13:44:46) Breburdo, ono je to vzhledem k okolnostem pochopitelné. V druhé polovině minulého století se nežilo zrovna radostně, maminky malých dětí to měly těžké, většina lidí bídně bydlela, služby byly bídné nebo žádné. Moje babička byla zlatá žena, ale jelikož pamatovala první republiku, dost trpěla tím, v jakých podmínkách moji rodiče žili a také si nepřála, aby měli více dětí. Nechtěla vidět moji maminku udřenou a uhoněnou, nic horšího za tím nebylo. Vnoučata pak samozřejmě přesto měla ráda.
|
Drypetis |
|
(31.8.2023 13:59:59) Ropucho, tím myslíš, že babička, pamatující první republiku, si myslela, že maminka nebude muset pracovat nebo ještě bude mít služebnou a za komunistů to už nešlo? Ale to i za té první republiky se týkalo jen malé části žen, že byly jenom doma. My si první republiku poněkud idealizujeme. Leckdy byly doma i dělnické ženy, protože to tak prostě bylo zvykem a hlavně obstarat domácnost dalo hodně práce a se zaměstnáním to nebylo moc slučitelné, ale žilo se mnohem skromněji. Ty ženy se honily stejně i doma.
|
Ropucha + 2 |
|
(31.8.2023 14:08:57) Drypetis, přibližně tak. Babička vycházela ze stereotypu, že vzdělaná žena a vzdělaný pán žijí trochu jinak, než žili moji rodiče za socialismu. Nevím, jestli si představovala vyloženě služebnictvo, to asi ne, ale určitě si představovala prostornou vilku nebo byt, na jaké byla zvyklá, nikoliv umakartovou panelákovou kóji, a jiný režim než děti v jeslích a matka osm hodin v práci a poté ve frontách na základní potraviny.
|
Drypetis |
|
(31.8.2023 14:28:20) Ropucho, ono to se vzděláním zas až tak nesouviselo. Spíš to souviselo se schopností živitele rodiny vydělat přiměřenou částku. Nepracovaly v té době ani manželky některých řadových dělníků v prosperujících firmách. Ale žilo se mnohem skromněji, než dnes. A to myslím celkově. I dneska by se z platu 30-40 000 dalo skromně vyžít tak, aby děti nemusely do školky a matka s nimi mohla být i 10 let doma. Ale dneska lidi skromně už žít nechtějí Očekává se, že žena vydělá dalších 30-40 000 a s tím se žije přece jen jinak. Za té první republiky by plat srovnatelný s mužem měla málokterá žena a i by těžko jako žena získávala práci.
Prostě je to dneska úplně jinak.
|
Ropucha + 2 |
|
(31.8.2023 15:37:22) Drypetis, jistě, to já vím, že dneska jsou poměry úplně jiné. A vím i to, jak to cca fungovalo v historii. Snažím se jen poukázat na to, že babičky a maminky se mohly obávat vícečetného rodičovství svých dětí prostě ze strachu. Protože za minulého režimu všechny ženy žily cca život dělnické třídy. Moje zmiňovaná babička sama měla jen jedno dítě. Druhá babička měla tři, k nim chůvu ještě za války, po válce už nic, jen holý zadek a dřinu.
|
|
|
Len |
|
(31.8.2023 15:16:50) Moje prababicka za prvni republiky vedla tovarnu po ekonomicke a propagacni strance, pradeda po strance odborne. Sluzku k tomu meli a take vymodleneho jedinacka. Prababi byla z deviti deti a naprosta vetsina z nich pak mela maximalne jedinacka. Tri deti nemel nikdo cele generace, ted to naboural bratr a svagrova, kteri maji trimesicni tretatko. Pamatuju, ze v detstvi mi take prislo divne mit tri deti. Ted uz ne, znam hodne vicecetnych rodin (a dost bezdetnych lidi), ale v ceskem okoli porad prevlada ty maximalne dve deti. Ale takovahle reakce babicky je proste divna a prijde mi vyslovene nelidska, rozhodne bych mela problem pestovat s ni nejake vrelejsi vztahy.
|
|
|
|
Jerry G. |
|
(31.8.2023 14:46:36) Ropucho, pro moji babicku r.1911 byl nas panelakovy byt 2+1. Uplny luxus meli jsme tekouci teplou vodu, dalkove vytapeni. My ze segrou dohromady vlastni pokoj. Mohli jsme jist kazdy den maso, dokonce jsem si mohla snit vlastni pomeranc..
|
Jerry G. |
|
(31.8.2023 14:48:29) Babicka byla cely zivot v domacnosti vstavala v 5 a cely den byla na nohou..
|
Drypetis |
|
(31.8.2023 15:05:54) Jerry, ano. A v té době navíc bylo zvykem, že manželce musel zaměstnání schválit manžel, protože jejím hlavním úkolem byla rodina, a tak klidně jí to mohl zakázat, i kdyby měla vzdělání a nutit ji škudlit, když sám nevydělal dost, ale nesnesl pomyšlení, že snad není dostatečným živitelem. Já bych si tu dobu neidealizovala.
|
Ropucha + 2 |
|
(31.8.2023 15:47:17) "bylo zvykem, že manželce musel zaměstnání schválit manžel, protože jejím hlavním úkolem byla rodina"
Kterou dobu myslíš? Jedna moje babička pracovala v bance a neumím si představit, že by jí to děda schvaloval, to zní absurdně. Děda vařil a myl nádobí. Druhá babička vedla vlastní živnost, po smrti manžela i jeho živnost, pak jí to tedy znárodnili, ale též bych moc nevěřila tomu, že žádala o nějaké schvalování.
|
kosatka2 |
|
(31.8.2023 15:58:24) Jednu mou babičku děda požádal, ať s dětmi zůstane v domácnosti a nežene se do práce, jako řemeslník vydělal dost, babička byla doma cca 10 let se 2 dětmi.
Druhá babička naopak vyjednala v jeslích dřívější nástup a druhé dítě jí hlídala má prabába přes týden, po dědovi šli komouši, pendloval mezi lágrem, nemocnicí a vězením.
Obě babičky litovaly, že měly jen 2 děti, byly ze 4 a 5 sourozenců.
V rodině kamarádů se u 3. těhotenství sešla rodinná rada a odhlasovali potrat, který se bohužel vymknul a žena při něm zemřela. Staropražská právnická rodina, žádní chudáci.
|
Ropucha + 2 |
|
(31.8.2023 16:23:14) Kosatko, já myslím, že osudy jsou v každé době velmi různé. Jen zkrátka poválečný režim u nás natlačil všechny lidi do jednotného životního stylu, z nehož nebylo cesty ven, a sebevětší šikovnost nebo štěstí člověku nebyly nic platné.
|
|
|
Liaa |
|
(31.8.2023 15:58:52) Pro zajímavost: V (západním) Německu měl až do roku 1958 manžel výlučné právo rozhodovat o své manželce a dětech. I když manželce dovolil pracovat, její mzdou disponoval on. To se měnilo jen postupně. Bez souhlasu manžela si ženy do roku 1962 nesměly otevřít vlastní bankovní účet. Vdaná žena byla považována za plně právně způsobilou až od roku 1969.
|
Ropucha + 2 |
|
(31.8.2023 16:23:58) To je opravdu zajímavé. To jsem nevěděla. Otázka je, nakolik se to z psané podoby promítalo do reality.
|
|
Jerry G. |
|
(31.8.2023 16:44:02) To same v Nizozemi v 50 letech. Zena si mohla zalozot v ucet v bance jedine se svolenim manzela. Nevim presne jako k yo bylo s praci a podle mne ji to take musel manzel povolit. Treba se nesluselo aby zena nosila kalhoty..
|
Jerry G. |
|
(31.8.2023 16:50:37) https://historiek.net/vrouwen-tot-1956-handelingsonbekwaam/15127/
Tady to pisi do roku 1956 nesmela vdana zena samostatne disponovat penezi nebo zalozit si treba pojistku. Pracovat smela jenom se svolenim manzela.
|
|
|
Vážný2 |
|
(31.8.2023 16:47:48) To mi přijde dost odlišné od poměrů v R.U./ČSR. Myslím, že ABGB (1811 - Všeobecný zákoník občanský) byl na svou dobu o dost liberálnější než okolní, třeba Pruský zákoník z roku 1794, z něhož vyšlo německé právo.
AGBG přiznával ženě plnou právní způsobilost, pouze tam byl předpoklad že muž spravuje domácnost (což obvykle znamenalo věno) a vyvratitelná domněnka, že žena je zastoupena v nakládání s odděleným osobním majetkem mužem.
Navíc se velmi často uzavíraly manželské majetkové smlouvy.
BTW, tohle už u nás platilo v 16. století. Ženy měli v Koruně České poměrně silné postavení. Zřejmě kvůli některým ženám spravujícím ohromné majetky (např. Polyxena z Lobkovic), snad i kvůli katolické Mariánské úctě, kterou úplně nezavrhlo ani husitství, až protestantismus. A i podíl žen na husitství měl asi taky svoji roli.
|
Vážný2 |
|
(31.8.2023 16:52:52) https://ehne.fr/en/encyclopedia/themes/gender-and-europe/civil-law-a-tool-masculine-domination/civil-law-a-tool-masculine-domination
|
|
|
Len |
|
(31.8.2023 16:48:46) V UK tohle bylo jeste v sedmdesatych letech. Na vysoke jsem mela spoluzacku, ktera to zazila. Mela normalne svuj ucet, svou praci, pak se vdala a obratem o ten ucet prisla a vyplata se vyplacela na ucet jejiho manzela.
|
Vážný2 |
|
(31.8.2023 17:03:11) Tak ono je to dneska ale tak, že peníze na účtu ženy jsou také muže (pokud patří do SJM) a naopak. A oba mají právo na informace o příjmech, majetku atd:
§ 688 Manžel má právo na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech.
|
Liaa |
|
(31.8.2023 19:03:08) Tady je podstatné to "a naopak".
|
|
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(31.8.2023 15:41:24) Jerry, moje babička zažila obě války, věděla dobře, co je nedostatek. Ale zkrátka viděla, že "dobře se vdát" nebo mít vzdělání a tituly za minulého režimu ničemu nepomůže. Stejně všechny lidi čekal jen dělnický život, snad jen že mohli sedět v kanceláři místo u pásu.
|
|
|
|
|
|
Salamajka |
|
(2.9.2023 14:08:53) Ach jo moc dobře nechápu proč se v dnešní době dělá z toho, že někdo čeká dítě taková strašná tragédie pokud to nezapadá do nějakého rádoby plánu. To se v dnešní době budou rodit děti jen podle plánu? Nebo jak jako? Jinak bych nechala situaci uklidnit. Manžel má právo se na tchýni zlobit a maximálně bych s ním v soukromí a v klidu promluvila na téma, že situaci je potřeba uklidit hlavně kvůli tobě protože v té atmosféře se necítíš dobře. Děti nechte tak jak je. Líbí se mi přístup nezakazuji ani nepodněcuji. A zahrnula bych do toho módu i toho nejmladšího on od starších hodně okouka a pochopí . Je krásné,že tvůj muž se tě zastal. ♥️ Jako věřící by měl vědět, že rodiče máme jen jedny a bohužel nejsou dokonalí. Člověk to musí brát jak to je a zkusit nějak rámcově vyjít. Mě vždy ale pobaví pak ty výkřiky na téma jak my děti máme povinnost se starat. Hmm opravdu to je hodně těžké když se ti rodiče chovají takhle hnusně.
|
|
|