| Anthea | 
 |
(8.11.2023 19:27:24)
Jako první mi napadlo skromné jídlo našich předků a to melta s rozmáčeným chlebem.
U nás to jedly babičky a dědové a i já to považovala za lahůdku.
|
| Katka a 2 výrostci |
|
(8.11.2023 19:32:26)
Prababička to dělala taky.A ještě jsem u ní milovala bramborák,který dělala tak,ze nalila tlustou vrstvu bramborákového těsta do remosky a upekla to pomalu v celku.Mňam to bylo.
|
|
| Stáňa * | 
|
(8.11.2023 19:33:40)
Taky a já to upřímně nesnáším,brr
Z těch skromných pak bramborové placky pečené na plotně. Ty miluji a kvůli nim mam stale plotýnkovy sporák.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(8.11.2023 19:34:35)
Placky na plotně mi babička dělala, s povidlama.
|
|
| holkamodroočka |
|
(8.11.2023 20:56:37)
Orion prodává "nádstavce" na pečení na sucho. Jdou na plyn i indukci.
|
| Blanče | 
|
(9.11.2023 13:36:54)
Ano, orioňácká funguje, začala jsem znova dělat placky
|
|
|
| Kopřiva Dvoudomá | 
|
(9.11.2023 12:41:35)
Peču bramborové placky (jen vařený brambor, sůl a polohrubá mouka) nasucho na nepolévané litině.
|
| Stáňa * |
|
(9.11.2023 14:36:01)
Kde jsi tu litinu koupila?
|
|
|
| Jahala. | 
|
(9.11.2023 13:50:18)
Ano, přesně tímto jídlem se mi před půl rokem udusil tatínek...
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(8.11.2023 19:33:43)
Babička a děda si namáčeli do melty vánočku. Br, nepila jsem ani meltu.
|
|
| Půlka psa | 
|
(8.11.2023 19:38:05)
U babiček a dědečků bylo neustále maso a masové vývary. Skromná jídla jím naopak já. Vystačím si často s bezmasými jídly. Maso jím, ale mít ho denně nepotřebuju. Ne, že by to byla nějaká zásluha teda. U prarodičů to bylo nejspíš tím, že jako malé děti zažili druhou světovou a pak nouzi v 50. letech a maso ani neochutnali, tak si ho pak užívají po zbytek života. Mě ho naopak nutili od malička, tak jsem si užila a nemám po něm neustálou touhu.
|
|
| magrata1 | 
|
(8.11.2023 19:40:57)
Měla jsem ráda rohlík na kolečka v horkém mléce. Vznikly takoví slizouni, co se rozmotávali. To už dnešní rohlíky neumí.
|
| Blanče |
|
(9.11.2023 13:35:52)
Týjo Magráto, jo, to jsme snídali pravidelně v pondělí doma ale s kakaem. Já to snad zkusím
|
|
|
| neznámá |
|
(8.11.2023 19:44:27)
Meltu s chlebem z domova vůbec neznám. Můj chlap miluje meltu s čerstvou houskou rohlíkem. Já nepozřu nic s mlíkem a kefem, meltu taky nedám.
U nás se jako skromné jídlo jedli bramborové knedlíky s vajíčkem, dodnes je miluji. Cacarka, houbový guláš, pondělní rizoto ze zbytku nedělního kuřete, šuska - jak na slano opečená nebo nasladko s rozvarem jablek a zalitá máslem. Koprovka bez masa s vejcem a svítkem.
|
| ALL | 
|
(8.11.2023 20:10:43)
Co je cacarka? A šuska? zní to krásně.
|
| neznámá |
|
(8.11.2023 20:17:01)
Zelňačka bez smetany a uzeniny.
A škubánky, slané opečené na sádle a sladké jen kydlé beztvaré na talíři, zalité rozvařenými jablky a omaštěné máslem.
|
| Balbína | 
|
(8.11.2023 20:52:34)
Neznámá, taky znám cacarku, mnam.
Ale v basi verzi (vysocina) do ni patri brambory, kysele zeli, cibule, mleta paprika, smetana, sul, kmin.
|
|
|
|
|
| Senedra | 
|
(8.11.2023 19:50:55)
kakao nebo bílá káva se škraloupem - brrrr, nesnášela jsem.
Babička vařila jídlo zvané kotrmelce, hledala jsem recept všude možně a nezadařilo se. tak budu muset dál zkoušet sama. Na plotně v pekáčku rozpustila sádlo, udělala něco jako palačinkové těsto, dala víc soli a přidala nakrájenou pažitku. Těsto vlila do pekáčku, když se na něm utvořila krusta, tak ho vidličkou trhala a různě obracela. Usmažila do růžova. Dávali jsme si k nim kečup a nakládanou řepu. Na chuť asi mělo vliv i to, že měla domácí sádlo a domácí vejce.
A pak vařila žvandu - lepenici. Teď jí u nás doma nikdo nejí, ale ráda bych si jí někdy dala, s osmaženou cibulkou a rozpuštěnými škvarky.
|
| holkamodroočka |
|
(8.11.2023 20:55:32)
To zní trochu jako Yorkshire puding. Do muffinovych formiček se dá větší vrstva tuku, zalije se to těstem podobným jako na palačinky (naslano), a dá se to péči do rozpálené trouby. Ono to nabyde a podává se k masu, se šťávou a zeleninou.
|
|
|
| Stará husa |
|
(8.11.2023 19:54:55)
Babička snidala každý den bílou napůl kávu, napůl meltu s nalámaným chlebem, ale mně to nenutila. Z dětství si pamatuju, že jsem milovala žloutek s cukrem nebo morek na chlebu s pepřem. Ani jedno jsem od dětství nejedla.
|
| Pruhovaná | 
|
(9.11.2023 22:34:11)
Osolený a vydatné opepřený morek s čerstvým chlebem jím dodnes, když dělám vývar. Jim ho trochu tajně, aby mi ho nikdo nesežral, ačkoliv hsem si jista, že nikdo jiný z rodiny by to jídlo nepozřel. Musí to být horké a je to strašná dobrota!
|
|
|
| breburda71 | 
|
(8.11.2023 20:00:26)
Bramborove knedliky s osmazenou cibulkou, krupicova kase, ryzovy nakyp, zemlovka, babicciny fenomenalni bramborove placky, kyselo, chlupacky s houbama, chleba se sadlem..
Dala bych si to vsechno hned ted🙂 uz jsem strasne dlouho nemela tyhle dobroty...
|
| Stáňa * |
|
(8.11.2023 20:01:36)
Ty bramborové placky jaké? Taky nasucho na plotně?
|
| breburda71 |
|
(8.11.2023 20:13:33)
Stáňo, jojo🙂 nasucho na kamnech...ja mam plyn, zkousela jsem to na suche panvi, ale neni to ono🙂
|
|
|
| ALL |
|
(8.11.2023 20:14:53)
Chlupacky? Jako "chlupáčky"? To jsou chlupaté knedlíky, nebo co?
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(8.11.2023 20:04:46)
Meltu s chlebem nejedla ani jedna moje babička, to je pro mě jiný vesmír a zní to poněkud podezřele.
Jedna babička, ročník 1907, měla klášterní školu, celý život vedla domácnost s posluhovačkou, ale vařila sama. Od ní znám různá složitá a bohužel i hodně kalorická jídla, kterým když se ovšem odebere polovina smetany a másla, jsou vynikající Měla je napsaná krasopisem úhledně v sešitku, který jsem po ní zdědila.
Druhá babička, ročník 1913, posluhovačku neměla, byla to žena pracující v kanceláři jedné velké pražské mlékárny, kde měla oficiálně přístup k nejrůznějším dovozovým sýrům a dalším mléčným výrobkům. Na těch jsem vyrostla já i moje sestřenice, protože jsme bydlely kousek od ní. Tato žena v důchodu kladla úderem poledne na stůl polévku před dědečka a v rychlém sledu druhé jídlo, nejčastěji nějakou omáčku s masem a přílohou, málokdy chyběl dezert. Skvěle a ráda pekla, zkoušela nové recepty a používala dobré suroviny, které si dokázala opatřit.
Moje matka to po ní nezdědila, chaotičtější osobu v kuchyni aby pohledal, poměrně často jsme hořeli díky její roztěkanosti, takže raději vařil táta, který vařil dobře a rád. Častý repertoár byl "psí vývar", který nebyl ze psů, nýbrž pro psy - hovězí vývar se zeleninou, kde maso dostali psi a my ten vývar, kam se zavařily tuhé noky, které jsem milovala. To se vařilo několikrát do týdne. Pak různé ryby, pečené kuře, řízky z kotlet /tam mi teda vadila ta kost, kterou tam máma bůhvíproč nechávala/ a nenáviděla jsem králíka, kterého jsme jednu dobu dostávali od lidí, ke kterým jsme jezdili na víkendy, kdy byl brácha v lázních a oni ho vařili každý víkend a dalšího nám dávali /prodávali/, domů. Od té doby jsem králíky nejedla asi třicet let.
No a já si z toho vzala od každého něco - když vařím, vařím prý dobře, to samé můj muž, ale nebaví nás to, resp. ta pravidelnost je otrava. Rozhodně raději peču, dcera taky peče, syn raději vaří. Takže v praxi toho doma moc nevaříme a stravujeme se venku a funguje to dobře, každý si dá na co má chuť.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(8.11.2023 20:11:37)
Pečivo do mlika mi dělala prababička, narozená koncem 19.století
|
|
|
| Čumča. | 
|
(8.11.2023 20:06:00)
škubánky, rýžový nákyp nahoře s krustou ze žloutků s cukrem
chlupáče - tak ty jsem milovala - ale nejedla jsem je už čtvrt století
|
| Stáňa * |
|
(8.11.2023 20:43:10)
Proč si chlupáče neuděláš?
Já je teda mám taky ráda a nedělám, protože jak umím uvařit kde co, tak chlupaté knedlíky se mi vždy spolehlivě rozvaří bez ohledu na to jak je dělám (přidání škrobu, vařené brambory, doplň si cokoliv).
|
| Kaipa |
|
(8.11.2023 21:02:00)
Stáňo, zkus vychytávku, která spolehlivě zabrání rozvaření chlupatých knedlíků: rozmíchej zarovnanou lžíci hladké mouky ve studené vodě a nalej do vroucí vody, ve které budeš vařit knedlíky. Fakt se nerozvaří (pokud nemáš úplně špatné těsto).
|
| Stáňa * |
|
(8.11.2023 21:29:25)
Tý jo, to jsem v životě neslyšela. Díky, vyzkouším!
|
|
|
| Čumča. |
|
(8.11.2023 21:09:43)
Stáňo, protože jsem na existenci chlupáčů prostě zapomněla - nevím, jak je to možný, když jsem se po nich před mnoha lety mohla umlátit (verze s houbama).
Zkusím si je pro sebe udělat, musím verzi bez lepku, to by ale nemusel být problém...
A zkusím tu vychytávku od Kaipy s bezlepkovou záklechtkou proti rozvaření
|
|
|
|
| Beat | 
|
(8.11.2023 20:16:04)
Meltu s chlebem moje babička taky pravidelně jedla.
Jinak moje oblíbené byly bramborove šišky s mouckovym cukrem, máslem a strouhanymi ořechy. Nedávno jsem si to musela udělat.
|
| Beat |
|
(8.11.2023 20:16:47)
A chlupaté knedliky miluji moje děti, delavala jim je moje mamka. S cibulkou.
|
| neznámá |
|
(8.11.2023 20:17:38)
U nás se jim říká bosáky.
|
|
|
|
| ALL |
|
(8.11.2023 20:21:03)
Nám maminka dělala jako mňamku pruh z nudlového těsta na sucho opečený na plotně. To bylo výborný.
|
| mamoch |
|
(8.11.2023 20:30:23)
Ano, říkali jsme tomu rybičky, nožem se udělala dírka- jako oko:)
|
|
| Stáňa * |
|
(8.11.2023 20:45:09)
Jo to znám taky, nám na to mamka teda ještě omastila máslem.
Nejlepší byly, když se na nich udělali "puchýře".
|
|
| Jerry G. |
|
(9.11.2023 9:46:05)
Moje oblibeny jidlo branbory na plech.. Melte/bile kave se u nas rika curifinda. Rikate to nekdo? U holadska cast nasi rodiny ten vyraz pouziva. Akorat jsem jim museli vysvetlit, ze se to nerika na verejnosti..
|
| babi_ | 
|
(9.11.2023 9:50:06)
Čulifinda si pamatuji ze školkového věku, tak možná je tam to r...?
|
| Jerry G. |
|
(9.11.2023 9:54:16)
Jo Babi...  asi to melo byt s R. My jsme puvodne cela rodina z Ml. Bl. a okoli, zajima mne jestli je to jenom krajovy vyraz.
|
| babi_ |
|
(9.11.2023 9:57:03)
Východní okraj Prahy - tehdy to ještě Praha nebyla.
|
|
| Mediana | 
|
(9.11.2023 12:28:22)
Culifinda bez háčku nad C a s L. Kolínsko.
Rozhodně to šlo po Labi.
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(9.11.2023 10:00:14)
jj čurifinda - melta nebo i mizerné kafe, myšleno slabé...
říkala to babička i děda, ale nevím, jestli nepřevzali jeden od druhého, tedy buď polabí (litoměřice, lovosice, žernoseky...) nebo šumava
|
| babi_ |
|
(9.11.2023 10:02:45)
Jo, slabý kafe taky - říkávala babička. Ovšem fakt mi zatajili, že je tam R 
|
| Pruhovaná |
|
(9.11.2023 22:41:43)
U nás tam r není 🙂. Culifinda to je🙂.
|
|
|
| Jerry G. |
|
(9.11.2023 10:28:00)
melta nebo i mizerné kafe, myšleno slabé...
Jo Rose,
to je lepsi popis.
|
| byvala radka |
|
(9.11.2023 22:58:12)
u nas ae takovemu kafi rika " lura"
|
|
|
|
| mamoch |
|
(9.11.2023 10:10:05)
U nás se říkalo CULIFINDA /Český ráj/
|
| Čumča. |
|
(9.11.2023 10:28:10)
jo, culifinda - takto to znám taky, babička byla z Českého ráje
|
| Velšice | 
|
(9.11.2023 12:44:34)
U nás to byla také jedině culifinda.
|
|
|
|
|
|
| 77kraska |
|
(8.11.2023 20:22:22)
u nas se delala zelnice, kterou se matka naucila od sve babicky, to byla nejaka jako mlecna polevka se zelim a rozmackanymi brambory...moc mi to nechutnalo a v dospelosti jsem to uz nejedla
vsichni v rodine se porad cpali masem, protoze jak to zamlada jako chudi moc nemeli (20.-50.leta), tak si to chteli vynahradit, rizky byly bezne jidlo, kachna taky...a denne byly uzeniny, k snidani, ke svacine, porad
ja se taky cpu masem, uzeniny si peclive vybiram
kdyz chci uvarit chude jidlo, tak knedliky s vejcem, ty miluju
|
| byvala radka |
|
(9.11.2023 22:59:42)
jsem si vzpomnela na mlecnou polivku, ta mi chutnala, ale musela byt ze zkysaneho mleka
|
|
|
| Žžena |
|
(8.11.2023 20:33:55)
Meltu jsme doma v životě neměli.
U nás frčel čerstvej rohlík se studeným mlíkem (a u mne teda dodnes frčí). Rohlíky a mlíko byly základ každého nákupu :)
Řízky byly každou neděli. Úplně každou. A celkově: pro chlapy neexistovalo, že by jedli bezmasý oběd. Bezmasé jídlo by akceptovali maximálně jako dezert po tom masu.
Uzeniny typu šunka, salám apod. se nějak neprožívaly, to se skoro nekupovalo (max výjimečně na chlebíčky atd.). Bylo maso (domácí) a výrobky z něj. Domácí uzený, škvarky atd.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(8.11.2023 20:36:17)
Sladké jídlo JE dezert , bezmasé slané je v pořádku.
|
| Žžena |
|
(8.11.2023 20:37:43)
Evelyn,
mraky sladkých jídel se podávají jako hlavní chod. Koukni do školních jídelen
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(8.11.2023 22:23:01)
Žženo, proto jsem si pak musela jít koupit aspoň zavináče, po tom dezertu v jídelně
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(8.11.2023 20:49:20)
Houska s mlíkem.
A pak plíčky na smetaně, ledvinky, čočka s uzeným, játra na cibulce. Rajská, koprovka, svíčková, domácí knedlíky.
Uzená makrela, tavený sýr.
Vlastně nic z toho už nejím.
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(8.11.2023 22:13:01)
A pak plíčky na smetaně, ledvinky, čočka s uzeným, játra na cibulce. Rajská, koprovka, svíčková, domácí knedlíky.
Uzená makrela, tavený sýr.
plíčka jsem nesnášela, ostatní ale vařím a jíme, tavený sýr teda mnohem míň než dřív, ale občas jo, čočku spíš s vajíčkem, rajskou s knedlíkem si přejí kluci dost často, koprovku taky, knedlíky po návratu z ciziny dělám na střídačku houskový a bramborový, omáčky taky, zelí,
už proto, že si to sami neumí uvařit, mají to rádi a je to změna
|
|
|
| K_at |
|
(8.11.2023 21:59:28)
Jo, bílá káva. Ale dnes ji měla děcka ráno k svačině. Chutná jim to.
Babička dělala chlebajdu - mléčná chlebová polévka. Krémová výše řeklo dnes. Nikdy se mi nepovedla. Asi jiný chleba.
A veliký bramborák pečený v troubě na plechu s borůvkovým kompotem podávaným k tomu.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(8.11.2023 22:15:05)
Bílá káva mi ve školce hrozně nechutnala, já jsem nikdy neměla ráda nic, co chutná jak káva, ani vzdáleně, neumím vypít kafe, vypila jsem jednu lžičku kávy někdy před dvaceti lety, abych ochutnala, stačilo
|
| K_at |
|
(8.11.2023 22:18:58)
Yuki, bílá káva nemá s chutí kávy nic společného. A před 20 lety jsi taky mohla ochutnat pěkný blivajz. Což neznamená, že musí každému kafe chutnat. Jen ta zkušenost mohla být klidně dost tristní. Já jsem kafař a jsou kávy, které nepozru, neboť jsou hnusné.
|
| Len | 
|
(9.11.2023 9:18:27)
Bila kava ve skolce byla melta, ne? To vubec nechutnalo jako kava, ale jako varene obili s mlekem. Mne doma delali prekapavanou normalni kavu s mlekem uz v tom skolkovem veku, teda ne doma, ale o vikendu u babicky. To mi chutnalo a chutna dodnes. Ja si za odmenu o vikendu delam kavu z moka konvicky, pres tyden mam z automatu.
Skraloup na mlece je neco, z ceho se mi dodnes regulerne zveda zaludek. Zvracela jsem v zivote asi celkem 4x a jednou z toho to bylo ve skolce ze skraloupu, nastesti jsem mela velmi osvicenou skolku a od te doby prede mne nikdo teple mleko nepostavil.
|
| Čumča. |
|
(9.11.2023 9:25:33)
Len, melta je nadrcený upražený čekankový kořen
|
| Len |
|
(9.11.2023 9:27:56)
Cumco, vidis, me to chutna po obili. Nikdy jsem nezkoumala, z ceho to je, od skolky jsem to nepila.
|
|
| babi_ |
|
(9.11.2023 9:36:48)
A ječmen a žito.
EDIT: jo a řepa, jsem se raději podívala na internet, a tu cukrovou řepu jsem zapomněla.
|
|
|
|
|
|
| Půlka psa |
|
(9.11.2023 8:50:23)
Bílá káva ve školce bylo něco strašnýho. Od té doby jsem to nepila, ale doteď si pamatuju, jak nedobrý to bylo.
Se mnou teda celkově byla ve školce se stravou potíž, protože mi nechutnalo maso a sladká jídla, což způsobilo, že nad každým obědem se mnou strávila učitelka snad půl hodinu ve snaze to do mě natlačit.
No ale bílá káva to korunovala. Hořkosladký teplý mlíko, ideálně se škraloupem. Kdyby to aspoň nesladili a nechali studený. Naštěstí vedle mě seděla syrská holčička, která sice vůbec nemluvila mým jazykem, ale i tak pochopila, že to musí tajně vypít za mě.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.11.2023 8:58:05)
Bílá káva (melta) byla za trest i pro mne, nenáviděla jsem ji... A to jsem jinak mléko měla ráda, i teplé a dokonce i ten škraloup mi chutnal
|
| Stáňa * |
|
(9.11.2023 9:05:06)
Bílou kávu jsem byla nucena pít jen ve školce, doma to byla melta a ještě navíc kakao z kozího mléka.
Všechno obvykle se škraloupem.
Nepíšu z toho nic doteď, brr.
Nakolik mi to znechutilo mléko, že ho píšu jen trošku v kafi. V puding a kremech mi nevadí, to není tekuté.
|
| Čumča. |
|
(9.11.2023 9:13:03)
Stáňo, meltu jsem kdysi na doporučení porodní asistentky pila kvůli laktaci
|
|
|
| Koníček mořský | 
|
(9.11.2023 9:06:05)
Bílou kávu nebo kakao ( obé se škraloupem) jsem pila celé dětství, mládí a piju dodnes. S loupákem, vánočkou, bábovkou, s rohlíkem s máslem nebo zavařeninou... Loupák jsem si buď namáčela nebo ukousla a zapila, aby se v puse rozmočil. Nechápu, jak bez toho můžete existovat. Zdá se mi, že to neodmyslitelně patří k životu. U nás doma hlavně k tomu nedělnímu, pijeme to společně s mužem, naučila jsem ho i si pochutnat na škraloupu.
Mléko piju taky celoživotně. Nemám ho jen ráda teplé, proto si z něj dělám bílou kávu nebo kakao.
|
| Čumča. |
|
(9.11.2023 9:11:58)
taky jsem bílou kávu ve školce milovala a Bikavu (směs na přípravu bílé kávy) mi babička kupovala i domů
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.11.2023 9:43:40)
a jo - bikava ve školce, melta s mlékem doma - oboje hnus neskutečný
meltu jsem začala pít až jako dospělá, to už mi nepřišla tak hnusná... dodnes ale když se vaří, zvedne se mi občas žaludek... v porodnici jsme měli asi nějakou jinou než melta, možná caro? to mi naopak i vonělo... a caro kupujeme domů, děti ho rády a já si občas taky dám... ono to bude asi stejné složení, ale ta melta je nějak jiná, možná víc pražená ta čekanka? nevím...
|
| Stáňa * |
|
(9.11.2023 10:24:18)
Melta v žádném případě, ale chutná mi Caro a pak neco pod značkou Kauflandu, co má hodně podobné slozeni, ale je o polovinu levnější. Nejsou tam taky žádné chemické primesi.
|
| Stará husa |
|
(9.11.2023 10:30:16)
Žádné náhražky kávy nepiju, protože mi to nechutná. Ale když mi bylo 5, tak jsme byly s maminkou na dovolené, už nevím kde, ale pamatuju se, že jsme si každé ráno dělaly k snídani Bikavu a to mi tehdy hrozně chutnalo. Od té doby jsem to nepila, tak nevím, jak by mi to chutnalo teď.
|
| Čumča. |
|
(9.11.2023 10:33:24)
já myslím, že do Bikavy dávali sušenou smetanu, proto to chutnalo tak dobře
|
|
|
| kosatka2 | 
|
(9.11.2023 10:38:54)
Nejlepší kávovinovou náhražku měli v porodnici v Podolí, vše ostatní stálo za starou belu, ale tohoto jsem tam vypila litry.
Jestli to byla bikava, vitakáva, melta, nevím, ale bylo to skvostné. Teď nesmím mlíko ani obilí, tak mám smůlu, bezlepková varianta je hnusná.
ještě si z dětství pamatuju malkao, mívali to u sousedů.
Nejvíc mě bavil vystřihávaný panáček ze sunaru? sušeného mléka?
|
| Federika | 
|
(9.11.2023 10:51:54)
Kosatko,
, já jsem rok pracovala v porodnici u Apolináře. A od té doby bych bílou kávu nepozřela. Snad ani nebudu psát proč, jsou tady lidi, co ji mají rádi
|
| Půlka psa |
|
(9.11.2023 11:18:42)
"já jsem rok pracovala v porodnici u Apolináře. "
Učila jsi tam miminka něměcky?
|
| Federika |
|
(9.11.2023 11:26:25)
Ne. Dělala jsem tam všechny ty nejhorší práce, co si jen dovedeš představit. Krev, zvratky, bordel po císaři a...právě jídlo.A tu bílou kávu, fuj.
Byla jsem v nuláku na medicíně . Naštěstí-pro všechny zúčastněné , jsem si to rozmyslela dřív, než bylo pozdě a šla jsem studovat to, co jsem vždycky chtěla.
|
| babi_ |
|
(9.11.2023 12:29:45)
Á škoda... myslela jsem, žes dávala lekce jazyka maminkám nudícím se při kojení
|
| Federika |
|
(9.11.2023 12:40:06)
Babi,já má z té doby trauma. Dlouho jsem vůbec neuvažovala o tom že budu mít sama děti. Pohybovala jsem se na oddělení předčasně narozených a bylo někdy fakt hrozný. Další šok jsem dostala na Albertově, kde byly uchovávaný plody, ve sklenicích.
Brr, dobře, že jsem to nešla studovat.Roky se mi o tom zdálo, nejsem na to typ.
A ještě to kafe, bílý
|
| breburda71 |
|
(9.11.2023 12:44:21)
To byly dve z mych nejlepsich jidel v zivote, bily kafe a dva rohliky s maslem k snidani po vecernich porodech, obe deti se mi narodily vecer, mela jsem pak rano priserny hlad a ta snidane chutnala uplne luxusne
|
| neznámá |
|
(9.11.2023 12:50:31)
Bílé nemocniční kafe je moje poporodní černá můra. Vždy mi ho hodná sestřička schovala a byla v šoku, že chci čaj, že kafe a natož bílé nepozřu.
Ale vím, že většina nemocniční bílé kafe miluje.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(9.11.2023 22:27:46)
"Bílé nemocniční kafe je moje poporodní černá můra."
Moje poporodní černá můra je úplně všechno.
Plastové tácy, igelitové ubrusy, smrad a jídlo, které stačilo vidět z dálky.
Jediné, co jsem pozřela, byl rohlík + jablečná přesnídávka po prvním porodu, to byla velká nouze z velkého hladu.
Ale to je přes dvacet let, dneska už je to asi (snad) jiné.
|
| Rodinová | 
|
(9.11.2023 22:41:21)
Jsem se po prvnim porodu a 24 hodinach o hladu trefila v porodnici do studene vecere, dva krajicky chleba a 2 minitrojuhelnicky tavenaku
Nastesti me spolumatka na pokoji zachranila domacima zasobama a od te doby jsme 30 let kamaradky.
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.11.2023 22:57:46)
Rodinová
Tohle bylo hrozné, jídlo podle nemocničního harmonogramu a rodička odkázaná na to, kam se strefí.
Já porodila před polednem, snídani jsem neměla, tu mi nedovolili, takže šílená hlady. No a přinesli mi nějaký naprosto odpudivý oběd, který bych nepozřela ani jako oběd, natož na lačno jako první jídlo dne. Naštěstí tam byl ten rohlík (asi k polévce) a přesnídávka (asi jako dezert).
Prostě luxusní podmínky a luxusní ocenění za životní výkon.
|
| Rodinová |
|
(9.11.2023 23:16:26)
Jj, zabko
Ale zajimavy bylo, ze po 7 letech v jine prazske porodnici doslo k vyraznemu pokroku - utulne dvouluzkove pokoje, fajn jidlo, lidske zachazeni, zadnej kriminal a kachlickovy ratejny.
Pouhych sedm let
|
|
| Půlka psa |
|
(10.11.2023 1:10:36)
"luxusní ocenění za životní výkon."
O nějaké roky později jsem dostávala v porodnici ještě na porodním sále opravdu luxusní snídani. Dobrou šunku, dobrý sýr, pečivo a celou krabici 100% džusu. A možná ještě něco k tomu, přesně už nevím. Mám dojem, že dostal i tatínek. Min kafe teda dostal určitě. Za životní výkon mi to přišlo milý a snad nikdy mi snídaně nechutnala líp. Možná to nakonec ani nebyla snídaně, ale zkrátka jídlo po výkonu. Rodila jsem v různých denních dobách a mám dojem, že tohle přišlo pokaždé v té stejné podobě.
|
| babi_ |
|
(10.11.2023 7:27:37)
I tady vidím, jak jídlo pro mě fakt "není téma". I po těch cca třech desítkách let si pamatuji různé detaily kolem porodů (nehovoře o nich samotných, to jsou asi nezapomenutelné zážitky pro každou rodičku) co se týká lidí kolem, vybavení pokoje, stolku na chodbě pro návštěvy... ale jídlo ne. Nevím, co mi dali k jídlu po porodech
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(10.11.2023 8:20:30)
babi, tak pro mne jídlo je téma, ale z porodnice si pamatuju jen to vánoční... z dalších dvou už vůbec
|
|
| Rodinová |
|
(10.11.2023 8:29:12)
Babi, taky si nic nepamatuju, vlastne ani to deni kolem, ani jidlo, jen ty ubohy dva krajicky s trojuhelnickem a to jen proto, ze mi utkvel ten hlad - predtim i potom
|
|
| byvala radka |
|
(10.11.2023 15:36:56)
mam to stejne, jen mi se nevybavuji zadne detaily, ani tech porodu
jedine, co vim, ze kolem me v zaveru konzilium a sestra mi rika - ne abyste kousla pana doktora
tak jsem se nastvala a pomyslela si neco hodne jadrneho a dite jsem vyprdla raz dva
|
|
| La Pepa | 
|
(10.11.2023 19:58:34)
Co jsem jedla okolo porodu, to si pamatuju. Před odjezdem do porodnice jsem spráskala monstrózní porci jater na víně, pak mi v průběhu dlouhého porodu najíst nedali, tak to bylo dobré. A po porodu vařili skvostně, vybavuji si vdolky a smažený květák, který jsem uždibovala, až jsem ho snědla celý, ačkoli jsem měla obavy, že se dítě nadme. A po druhém porodu bylo filé kaší, taky moc dobré.
Prostě Vrchlabí a Podolí vaří dobře.
|
| TaJ | 
|
(10.11.2023 20:08:25)
La Pepo, tak já jsem rodila v Motole a tam mi přišlo jídlo hrozné. Nebo možná ne samotné to jídlo, ale spíš ta skladba jídelníčku. Dát matkám po porodu k jídlu čočku s opečeným buřtem, nebo celkem pálivou a mastnou čínu a podobné věci, to je tedy nápad... Před porodem jsem byla 10 dní na rizikovém a tam si vůbec nevybavuju, co jsem jedla. Nějak jsem to neřešila...ale měla jsem jiné starosti - v polovině pobytu mi umřel táta, mamka samozřejmě z toho byla úplně špatná a do toho starost, aby syn byl v pořádku. Takže jídlo si z té doby nepamatuju absolutně vůbec. Jenom, že jsme ho dostávaly na pokoj.
|
| kosatka2 |
|
(10.11.2023 20:29:59)
Taj, jsi statečná, takovéhle okolnosti porodu, to si nikdo nezaslouží...
Z prvního porodu si pamatuju jenom hlad, hlad a hlad a vozík plný vylízaných "psích misek" po spolušestinedělkách.
U druhého porodu jsem byla bezlepkáč a bezmléčňák, a i když to byla desátá léta nového milénia (nebo jak to napsat), až z opačného konce sesterny jsem slyšela to nadávání, co mi jako mají dát k jídlu.
Dostala jsem rýžový polystyrén a 2 plátky rádobyšunky. K obědu slanou vodu (vývar) se 3 kostičkami zeleniny, maso a brambory, příště maso a rýži, k večeři zase 2 plátky polystyrenu a něco na to. Ale celkově bylo všechno špatně, z třílůžáku udělali čtyřlůžák, cizí nedonošené děcko osmnáctileté skautky spalo v průvanu a když někdo otevřel dveře, praštil mu do postýlky, další 2 ženy plakaly a personál se vztekal. Dokonce i manžel se nakazil blbou náladou, když jsem zavolala, ať mě okamžitě vyzvedne, jemu se to nějak nehodilo 
|
| Muumi |
|
(10.11.2023 21:04:13)
Mně se první dcera narodila v 10:00 přesně a po 10 letech dvojčata v 10:02 a 10:04. Takže ve 12:00 mi v obou případech ještě na porodní sál přinesli oběd, a v obou případech jsem měla řízek s bramborem a meruňkový kompot. Vůbec to nechápu, byla to navíc teda i jiná porodnice:)
Syn ze vzorce vybočil, ten se narodil v 10 večer, čili tam jsem do rána málem zemřela hladem, žádný řízeček za odměnu...
|
|
| Senedra |
|
(10.11.2023 21:08:04)
Po prvním porodu jsem spráskla gulášek s pěti Což se mi nikdy před tím ani potom nepovedlo. Manžel vedle mě seděl a jen nesměl pípl:" Víš, já taky neobědval, mohl bych dostat aspoń jeden knedlík se zbytkem omáčky?"
Po druhém porodu nějak nevím, byla jsme po císaři. Když mě přeložili na šestinedělí,tak mi v poledne sestra řekla, ať si vezmu tác s obědem. Na můj dotaz, kde je příbor, mi sdělila, že mám přece mít vlastní a jak to, že to nevím. A a´t mi přinese teda rodina. No, byla středa, rodina měla přijet až o víkendu, rodila jsem 70 kilometrů od domova. našli teda nějakou lžíci a vidličku. Naštětsí druhý den přijela moje sestra a příbor a utěrku mi přivezla  V té porodnici jsme dostávaly studené večeře, časem jsme už věděly, že v pondělí budeme mít tavený sýr, v úterý salám, ve středu plátkový sýr, ve čtvrtek bagetu... vše nám nechávali na stolečcích vedle postele a na všechno pralo sluníčko ( rodila jsme v létě, dcera byla nedonošená, takže jsem s ní v porodnici strávila dva a půl měsíce).
|
| Senedra |
|
(10.11.2023 21:08:43)
A moje maminka mi vyprávěla, že jsem se narodila těsně po poledni a jí na porodní sál jako oběd přivezli čočku s párkem 
|
|
| Muumi |
|
(10.11.2023 21:18:29)
Nutnost vlastního příboru jsem taky zažila a taky nepochopila. Když jsou teda erární talíře, tak proč ne příbor? To bylo teda v Krči a vařili tam opravdu příšerně a to jsem byla již zocelená naší oblastní nemocnicí. Na Krč asi nikdo nemá. Prý se teda jídlo zlepšilo . Taky tam v únoru byla několikadenní odstávka teplé vody (což je na šestinedělí moc fajn). A okny foukalo, i když byla zavřená, což jsem teda uvítala, protože tam samozřejmě topili jak o život.
Ale jinak to tam bylo bezva, taková rekreace s miminy...
|
| Senedra |
|
(10.11.2023 21:43:40)
Mummi, ehm, v Mostě je různá skladba obyvatelstva... A příbory jim tam kradli, tak to vyřešili takhle. Sice jsem dodnes nepochopila, proč neměli nějaké erární příbory a nepůjčovali je za nějakou vratnou zálohu. Ležely tam s nedonošenci ženské z poměrně širokého okolí, dokonce až z Karlových Varů - tam totiž zrovna v porodnici malovali, tak vozili nedonošence do Mostu.
|
| Muumi |
|
(10.11.2023 21:57:17)
Tak důvod se v Mostě samozřejmě nabízí, celkem nedávno se jim tam nějak na oddělení například přihodily štěnice...
Záloha by jistě byla diskriminační, tak to taky nejde.
V té Krči existovala erární skříň, kde bylo všechno možné. Asi tam matky příbory pak nechávaly. Jinak bych ho asi musela jít čajznout do jídelny naproti v IKEMu:)
|
|
|
| neznámá |
|
(10.11.2023 21:57:12)
Muumi, Buď ráda, že topili. Já rodila loni, kdy všichni strašili energokrizí a netopili. Vždy mi byla po porodu děsná zima žádala jsem další deky, ale teď byla neskutečná kosa a deky byly nové, takové umělé a chlupaté, lepily s k mokrému tělu a nehřály.
To samé na oddělení šestinedělí, zima, zrušili zavinky a děti po americku zabalené v té umělé chlupaté dece. Zarovnaly ho několika dekama, ani nebylo v postýlce vidět.
|
| Muumi |
|
(10.11.2023 21:59:21)
No já byla ráda, protože týden se sprchovat ledovou vodou pod oknem, co nešlo zavřít, bylo vážně osvěžující:) jinak tam ale bylo vedro na chcípnutí, zimu jsem teda v nemocnici ještě nezažila.
|
|
| Čumča. |
|
(10.11.2023 22:22:21)
šmarjá, to si fakt neumím představit - novorozeně potřebuje fakt aspoň 23°
|
|
|
| La Pepa |
|
(10.11.2023 21:59:25)
Krč se moc nezlepšila, furt je to napůl studené, o tom, co servírují o víkendu, raději promlčet. Byla tam teď dlouhodobě teta.
Když jsem tam ležela na začátku těhotenství, moje mírné nevolnosti pod vlivem místní stravy dost vygradovaly a zhubla jsem pak v prvním trimestru asi 10 kilo. S dcerou jsem tam ležela v době, kdy ji byl asi rok a čtvrt, dali jí guláš s knedlíkem, na to antibioticky sirup, zapila to mlékem ode mě a pak mi to vyblila všechno za triko.
|
| Muumi |
|
(10.11.2023 22:05:19)
No, tak to byla asi nějaká fáma...
Za mě fakt nejstrašnější žrádlo ze všech nemocnic. Naštěstí jsme teda mohly chodit nakoupit do toho IKEMu, protože jinak tak nebyl ani automat na kafe, natož nějaký bufet. A já tam třeba byla měsíc.
|
| Čumča. |
|
(10.11.2023 22:18:54)
no, já byla kdysi v nemocnici 5 týdnů, a vařili tam po celou dobu dobře, opravdu rozumně - ale skoro mě zabili, dva poslední týdny byly na jipce
svému praktikovi a gynekologovi jsem potom musela slíbit, že už tam nikdy, nikdy nepůjdu - přečetli si propouštěcí zprávu a oba zuřili
ale vařili tam dobře, to zase jo
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(10.11.2023 23:03:22)
Kosatko, no jo, to nezaslouží...tak aspoň ten porod byl rychlý, od prvních bolestí po vyvolávačce byl syn za 3 hodiny na světě, na první dítě super. Na pokoji jsme byly jen dvě, akorát byl téměř hned u vchodu, takže tam ve dne v noci zvonil zvonek, jak přijížděly další maminky. A kvůli synově žloutence jsme tam nakonec byli týden, byl pár dní i pod tím světlem... Ale to jídlo bylo katastrofa, nějaký den bylo jen studené - pár koleček gothaje, nebo čeho a rohlík...ještě, že mi tam manžel každý den nosil normální jídlo
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(10.11.2023 21:16:23)
Ve Vrchlabí jsem měla taky rybí filé (1997)
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(10.11.2023 9:21:26)
"luxusní podmínky a luxusní ocenění za životní výkon."
no, stačí si to nespojovat - kuchaři je náš výkon ukradenej, právem
já dostala k večeři něco, co nejím a splivla jsem to, až ke konci konzumace jsem si s hrůzou uvědomila, že funím a mručím - měla jsem fakt obrovskej živočisnej hlad
|
|
| RachelGreen | 
|
(10.11.2023 10:28:07)
Já byla loni na gyn. operaci a před ní mi dali knedlo zelo vepřo.
A po ní, když jsem už mohla, tak dva rohlíky a 100g tedy celý balíček gothaje
Jako dítě jsem byla na operaci s nohou, měla jsem hladovku a jako první jídlo mi přinesli bramborovou kaši, ve který byl kopr  což jsem dodnes nepochopila a jelikož ho nejím, tak jsem hladověla dál.
|
| Koníček mořský |
|
(10.11.2023 11:04:43)
Bílou kávu mám ve vzpomínkách z Lázní Košumberk - byla tam vždycky v neděli, možná na střídačku s kakaem, + loupák nebo makovka. Takže jsem se na neděli těšila. Ale netěšila jsem se na to, že nás budou obcházet sestry zdravotní a my budeme přede všemi hlásit "byla - nebyla (na velký)" anebo "mám" (menses).
Z porodnice si, bůhvíproč, pamatuju jenom čočku. Asi byla výrazně dobrá. Pochybuju, že se tam dnes dostává čočka. A pak jsem dostala "čočku" za to, že jsem namalovaná. Od zdr.sestry, která tlumočila pana primáře
|
| Stáňa * |
|
(10.11.2023 11:46:58)
Ježíš Koníčku, tyd byla taky v Luzi? Já tam byla dohromady cca rok.
A to byla/nebyla...to bylo strašný. Hlásila jsem byla i když ne, aby to nevyvolalo další akci. Měla jsem z toho trauma.
Každé odpoledne ke svačině hnusně, teple mléko se skraloupem, brrrr
A nutili nás to pít. Bylo mi 13!
Večer pak kolem devate boj o druhou večeři.
Že stresu jsem tam hrozně přibrala, nikdy potom jsem takovou vahu jako tenkrát ve 13/14 neměla.
Žádné hezké vzpomínky na ten rok nemám.
|
| Koníček mořský |
|
(10.11.2023 12:06:41)
Taky jsem říkala, že byla, i když nebyla. Abych měla klid.
Já tam byla devět měsíců říjen 79 - červen 80. Se scoliózou. Když jsem tam jela, tak jsem nervozitou zvracela. Když jsem se v korzetu vracela, spolužáci zrovna odjížděli na spartakiádu. Mléko si teda nepamatuju, pamatuju si jen jednu ment.postiženou spolupacientku, která tam neustále naříkala. Ale na pokoji jsem měla kamarádky z Čech i zo Slovenska, hádaly jsme se, zda jsou hezčí Jižní Čechy nebo Praha, P.Rezek nebo V.Neckář, měla jsem plný památníček, nalomila si prst při vybíjené, zhoršený prospěch z tamní školy, možná jsem taky přibrala, však se tam hodně leželo a polohovalo až z toho natahování bolela sanice. Bylo to takové malé vězení pro dětskou duši, bylo mi 12 - 13. Možná jsi byla moje spolutrpitelka. Taky na to nevzpomínám moc ráda, ale mě tam hlavně chyběla volnost, svoboda a příroda.
Korzet jsem pak stejně moc nenosila, takže budu mít křivá záda do smrti i po smrti. Ale záda mě neboleji a sloužeji i tak. (Ne soužeji, sloužeji).
|
| Stará husa |
|
(10.11.2023 12:14:58)
Já si jídlo v porodnici vůbec nepamatuju, taky už je to 38 a 36 let. Ale asi nebylo výrazně dobré ani výrazně hnusné. Jen si pamatuju, že bezprostředně po prvním porodu, když jsem odpočívala na chodbě, se mě sestřička ptala, jestli chci oběd. Já se zeptala, co je k obědu a ona řekla, že krupičná kaše, což mě nezaujalo, tak jsem odmítla.
|
|
| Stáňa * |
|
(10.11.2023 12:16:15)
Byla jsem tam cca 10 let po tobě, ale režim byl stejný.
Byla jsem na pokoji s jednou verici holkou z Moravy, pak jsme si ještě chvili psaly. Ještě jsem tam měla kamarádku z Košic, byly jsme tam zhruba stejně dlouho. Byla moc hezka.
Korzet jsem měla celodenní do 18. Se zády občas problém mám, chodím jednou za měsíc na masáž, aby mi to srovnali a odblokování.
Už chápu, proč jis všechno, tam se to muselo vsechno snist😀
Návštěvy byly jednou za měsíc a ne vždy moji rodiče přijeli. Domů se nesmělo kvuli léčbě. Pak tohle prý zmirnili.
|
| Koníček mořský |
|
(10.11.2023 12:29:38)
Já jím všechno už od mala a od jeslí, takže mě jídla ve školce, školní jídelně ani nemocnici nikdy nevadily. V lázních bez maminky jsem byla už v pěti letech - Kynžvart.
Kamarádku z Košic jsem v Luži měla také, také byla moc hezká a jmenovala se Adriana - Ada.
Já jela domů na Vánoce a pak tam byli naši asi jednou, bylo to daleko a museli vlakem. Auto jsme neměli.
Korzet jsem také měla celodenní, ale prostě v těch čtrnácti, nástup na novou SŠ,noví spolužáci, kluci - to nechceš. Před odchodem do školy jsem ho narvala doma do peřiňáku a doufala, že nepotkám ve městě mámu, aby mě ztepala, kde mám korzet. Maskovala jsem ho šátkem, ale stejně byl vidět (pokud jsem ho měla) a všichni na mě koukali. Pak se mi hodil v tom, že jsem ho vždycky nějak ulomila a místo školy jela na protetiku k opravě. Časem jsme to všichni vzdali a žiju s křivejma zádama celkem spokojeně.
A to jsme my zocelení Lužemi a režimem. Žádný sněhový vločky.
P.S: Doufám, že oceňujete můj autentický příspěvek.
|
|
|
|
|
| Stáňa * |
|
(10.11.2023 11:46:59)
Ježíš Koníčku, tyd byla taky v Luzi? Já tam byla dohromady cca rok.
A to byla/nebyla...to bylo strašný. Hlásila jsem byla i když ne, aby to nevyvolalo další akci. Měla jsem z toho trauma.
Každé odpoledne ke svačině hnusně, teple mléko se skraloupem, brrrr
A nutili nás to pít. Bylo mi 13!
Večer pak kolem devate boj o druhou večeři.
Že stresu jsem tam hrozně přibrala, nikdy potom jsem takovou vahu jako tenkrát ve 13/14 neměla.
Žádné hezké vzpomínky na ten rok nemám.
|
|
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.11.2023 23:24:01)
To já po prvním porodu, na štědrý den, po cca 28 hodinách hladovky, dostala jako první jídlo řízek a salát... Poprvé a doufám naposledy (u nás se jí biftek s hranolky, zeleninovou oblohou, houby na kyselo a tatarka)
Závěrečná mandarinka mě málem zabila, jak jsem měla rozdrážděný krk a ta kyselá šťáva...
Jo a pak každé ráno vánočka k snídani, den ode dne lehčí a sušší
|
| babi_ |
|
(10.11.2023 7:29:37)
"každé ráno vánočka k snídani, den ode dne lehčí a sušší"
Jinak ohledně jídla a dětství si něco přeci jen pamatuji, např. že doma a u babiček se mazalo máslem tlustě, na táborech tence
|
|
|
| Len |
|
(10.11.2023 8:30:12)
Ja do porodnice prijela s kufrikem napul plnym jidla, naproti byl McDonald, jedla jsem normalne i behem porodu, kdyz jsem mela chut. Nemocnicni jidlo jsem ani neochutnala, opravdu vypadalo a smrdelo mnohem hur nez ten mekac za rohem.
|
| neznámá |
|
(10.11.2023 11:56:34)
Já do porodnice vždy vezla akorát obří tabulku bílé čokolády a kondezovaný mlíko v tubě.
V naší nemocnici vaří děsně, jako fakt děsně, jak z těch odstrašujících fotek z různých jídelen. Klidně by byli schopní kynuté knedlíky polít sirupem a vydávat je za ovocné.
Ale dávají obří balíčky pečiva s různým mazaním, šunkou, sýrem, ovocem a zeleninou. Na tom by se nechalo přežít.
A je možnost si jídlo objednávat v nemocničním bufetu, kromě studené kuchyně mají i teplou. Tak jsem si vždy těch pár dní platila bufetové jídlo.
Další možnost je nechat si jídlo vozit z místní pizzerie, to nevím, to jsem nikdy nevyužila.
|
|
| Vítr z hor | 
|
(10.11.2023 12:07:12)
To ja dorazila do porodnice bez kufriku - ale zato s hamburgerem z McDonald a s rozectenym Kmotrem. Myslela jsem, ze jdu na kontrolu, ale uz si me tam nechali.
|
| Anthea |
|
(10.11.2023 12:12:55)
Zajímavý je, jak spousta lidí tu udává jídla jako plìčky nebo ledvinky, ale dodává že dneska už je nejí.
On ten fór asi bude v tom, že tahle jídla se fakt musí umět připravit, jinak je to zapáchající humus.
|
| Koníček mořský |
|
(10.11.2023 12:22:24)
My doma plíčky i ledvinky zhusta jíme a dovolím si hrdě prohlásit, že připravit je umím.
Ale my doma neustále vaříme nějaké zapáchající hnusy - psovi a kočce, takže ledvinky a plíce u nás smrdí dost často. Navíc je těm chudákům zvířatům užírám, jím i ty hrtanový chrupavky z plic, uvařený celý ledvinky, ani to nijak nemáchám a neperu, jím to smradlavý. A můj muž taky, hladově kouká, až řeknu: "chceš taky kousek ledvinky ?" Plíce teda jíme jenom jako plíčky v té kořenozeleninové omáčce + srdce. Mňam.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Marta. |
|
(9.11.2023 16:15:52)
Federiko, já taky byla na gynekologicko-porodnickém odd. v nuláku, ale v Motole, v roce 1980. Po 1. ročníku jsem medicínu vzdala. Nebylo to pro mě. Pak jsem se vdala a nakonec vystudovala jinou VŠ dálkově.
Co se týče jídla, tak meltu pila moje babička, ale nic si nenamáčela do hrnku. Bílou kávu jsem od ní milovala, jinde jsem ji nepila. Melta se dá koupit i teď, normálně ji prodávají u nás v obchodě.
|
| Federika |
|
(9.11.2023 16:26:32)
Marto,
já jsem s v den přijímaček vzbudila. a silně jsem si uvědomila, že chci vlastně stejně studovat to tlumočnictví a jazyky Takže jsem na přijímačky byla úplně klidná a ani výsledek mě nezajímal.Byť byl kladný
Ale rodiče mě kvůli tomu málem vydědili. Já jsem ovšem ráda, že jsem se rozhodla, jak jsem se rozhodla, byť na poslední chvíli.
|
| Marta. |
|
(9.11.2023 16:43:42)
Federiko, takže rodiče si přáli mít doma doktorku. Hlavně, že sis dokázala vybrat to, co tě naplňuje a baví. A dokázala ses dát vlastní cestou. To je skvělé.
U nás mi to rodiče naopak rozmlouvali, máma doktorka říkala, že to není povolání pro ženskou. Ale já si chtěla prosadit svou. Takže jsem to zkoušela a zkoušela. Nakonec jsem sama poznala, že se musím dát jinou cestou. Ale aspoň jsem to zkusila. Nelituji toho.
|
| Federika |
|
(9.11.2023 16:47:00)
Moji rodiče jsou z malé vesnice. Paní doktorka tam tehdy byl někdo
A tomu, co jsem chtěla já, moc nerozuměli.
Ale pak na mě samozřejmě byli taky hrdí. Až po dostudování, teda
|
|
| Federika |
|
(9.11.2023 16:48:21)
A litovat-ono všechno (skoro) v životě, co se děje, má nějakej smysl. Kdybys to nezkusila, třeba bys celej život litovala.
|
| Marta. |
|
(9.11.2023 17:04:22)
Federiko, já to tak beru, ale pro moje rodiče, to že jsem odešla z medicíny, bylo hrozně těžké unést. Pro ně to byla ostuda, byla jsem černou ovcí rodiny. Já sama jsem se za to ze začátku taky styděla. V té době bylo velmi málo těch, co VŠ ukončili dřív. Teď je to úplně jinak. Mladí lidé běžně nedokončí vysokoškolské studium, konkrétně u syna, když studoval lékařskou fakultu, tak jich úspěšně odpromovala jen třetina.
|
| Federika |
|
(9.11.2023 17:07:52)
A taky jim člověk dnes nebere právo zjistit, že by vlastně chtěli dělat něco jinýho.
Mně přijde vždycky dobře, když to člověk zjistí a je schopnej se podle toho zařídit, klidně i třeba úplně otočit.
|
| Marta. |
|
(9.11.2023 17:13:50)
Federiko, ty možnosti jsou dnes opravdu velké a jsem ráda, že je mladí lidé mají. Moc jim to přeju.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.11.2023 22:38:15)
"Teď je to úplně jinak. Mladí lidé běžně nedokončí vysokoškolské studium"
Já se jen třesu, aby mé děti dokončily.
S každým splněným semestrem si malinko oddychávám, že se snad pravděpodobnost zvyšuje.
Mně nedokončená škola zkomplikovala život, mám z toho celoživotní komplex a nechci, aby to děti zopakovaly.
Ale chápu, že se může stát, že člověk v průběhu studia zjistí, že zvolený obor není pro něj.
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(9.11.2023 16:52:51)
"v den přijímaček vzbudila. a silně jsem si uvědomila, že chci vlastně stejně studovat to tlumočnictví a jazyky"
náhodou tahle rozhodnutí nejsou nikdy špatná, nikdy mě to v životě ještě nezklamalo
občas prostě čekám, až to budu vědět
netlačím sama sebe do rozhodnutí, děti taky ne - stejně by mě poslaly do háje
|
| Federika |
|
(9.11.2023 16:57:17)
Já tohle věděla vždycky, snad odjakživa
Ale bylo kolem mě hodně lidí, kteří měli pocit, že se tam nikdy nemůžu dostat, v té době to bylo fakt hodně těžký a z pidi gymplu na vesnici ještě těžší.Takže když to neklaplo poprvé, tlačilo se na mě asi tedy dobře míněnými radami, jak přece i paní doktorka může dělat vedle ty jazyky.
|
|
| Liaa | 
|
(9.11.2023 17:57:27)
"v den přijímaček vzbudila. a silně jsem si uvědomila, že chci vlastně stejně studovat to tlumočnictví a jazyky"
Takhle se moje kamarádka jednoho dne vzbudila a silně si uvědomila, že chce vlastně studovat zahradní architekturu. Akorát že to bylo už v posledním ročníku na germanistice, všechny zkoušky hotový, zbývalo jí akorát obhájit diplomku...
No, na obhajobu nešla, na podzim udělala přijímačky na tu zahradní architekturu, kterou vystudovala a je šťastná.
|
| Čumča. |
|
(9.11.2023 18:31:31)
tu znalost cizího jazyka jí nikdo nevezme a zahradní architektura je jeden z nejnádhernějších oborů
|
|
| Federika |
|
(9.11.2023 19:25:03)
Lioo,
a můj kamarád, který od raného dětství udivoval svými schopnostmi v matematice, šel dle očekávání na Mat-fyz a v posledním ročníku se na to vykašlal a šel studovat divadelní umění
A je naprosto spokojenej
|
| babi_ |
|
(9.11.2023 20:03:46)
To byl asi můj spolužák z matfyzu Radomír ...ale ten myslím odešel dřív a na FAMU, tak jinej podobnej
Já jsem dostudovala aspoň k Bc. až pátou školu, na kterou mě přijali, a dodnes mě žádný "wow!" obor neosvítil
|
| Půlka psa |
|
(9.11.2023 20:22:35)
Já mám naprosto WOW obor už od školky, a to archolog. Naneštěstí je to obor tak neskutečně hladovej, že ho studuju až ve středním věku a jen pro radost. Nikdy se tím nebudu živit.
|
|
| Federika |
|
(9.11.2023 21:00:20)
Babi,
mě to moje bavilo, chodila bych tam i bez diplomu
|
| babi_ |
|
(9.11.2023 21:18:52)
Federiko, mě to taky všechno bavilo a baví, ale ne tak moc, aby z toho (všeho) byl diplom nebo abych to studovala intenzivně v kuse pět let. Takovej obor prostě nemám. Baví mě kdeco ale nic až tak. Má to své výhody i nevýhody
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(9.11.2023 13:04:36)
syn začínal němčinu na této písničce, měli skvělou němčinářku, která na ně nevyvíjela tlak:
Eins, zwei, Polizei,
drei, vier, Grenadier,
fünf, sechs, alte Hex"",
sieben, acht – gute Nacht!
ale obávám se, že kdyby Fed toto aplikovala při kojení prvorodiček, zastavila by jim laktaci
|
| Federika |
|
(9.11.2023 13:34:50)
Ještě bych u toho mohla pochodovat
Jinak ale učím spíš tímhle stylem, pohoda,blbosti, bez slovíček. Rodičky by se bavily,ale co chudáci miminka?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(9.11.2023 9:21:44)
jo, já byla na hanbě, tj. v jídelně, přede mnou talířek s nenáviděnou potravinou, pravidelně - několik hodin
a dveře po hodině nechávaly otevřené, abych viděla na hrající si děti, ke kterým se nesmím přidat
máma byla na palici, jak mám každou chvíli jídlo nastrkané po kapsách: nutili mě do chleba se sádlem a cibulí a do některých pomazánek - ten odpor k pomazánkám a nově potom po bramborovém salátu mi vydržel dodnes
pokud si pomazánku neudělám sama a přesně nevím, co tam je - nesním to
taky měli ve školce hotovou sbírku z mých prstýnků - točila jsem si prstýnkem před usnutím po obědě, což bylo chápáno negativně - takže cokoli mi babička koupila za prstýnek, to do týdne putovalo do šuplíku učitelky
|
|
|
| RachelGreen |
|
(9.11.2023 10:40:21)
K_at, u nás se bramboráky (cmunda) jedly s brusinkami v mističce (zavařeninou, co se dává ke svíčkový) zalitými studeným mlékem, jako takový kompot. Miluju to dodnes. Nechápe to nikdo.
Jinak fr br a šunkafleky miluju a dělám také dodnes, akorát se snažím ne moc často, protože jsem schopná to bagrovat z pekáče.
Doma mamka dělala jakési sojové boby na osmahlé cibulce a uzenině, asi s nějakým tomatem. A uhlířinu. A grenadýrmarš.
|
| Půlka psa |
|
(9.11.2023 10:43:48)
" sojové boby na osmahlé cibulce a uzenině, asi s nějakým tomatem"
Tohle nám dělali na gymplu. Nejlepší luštěniny na planetě. Probíhala tam výhodná výměna - dala jsem spolužačce svou klobásu a ona mi dala výměnou své boby.
|
|
|
|
| Fern |
|
(8.11.2023 22:48:55)
Obcas mamka varila k obedu tzv.sunkofleky,nemela jsem je rada tenkrat a vydrzelo mi to doposud.
Nebo jsem na snidani musela snist chleb s brynzou,taky blee. Dnes mam rada s brynzou halusky anebo brynzovou pomazanku.
A fr.brambory mi nechutnaly,a ani dnes je nejim.
A jak to tady tak ctu,tak s prichazejici zimou dostavam chut na doma vyskvarene sadlo s chlebem a cesnekem,jinak je to taky jidlo z detstvi. Skvarky me jako dite mijely,ted mi bohuzel chutnaj moc.
|
| Federika |
|
(8.11.2023 23:04:21)
Francouzský brambory , to bylo moje nejoblíbenější jídlo Ách , musím zavolat mámě,jak je dělá
A pak taky rajská. A takový ty kynutý vdolky, se zakysanou smetanou a povidlama.
|
| Renka + 3 |
|
(9.11.2023 7:41:59)
Taky jsem milovala francouzské brambory a dělám je pořád, i děti je mají rády.
A cca do 10 let bylo moje nejoblíbenější jídlo nudle s mákem a ty doma vůbec nedělám a ani nevím proč.
A měla jsem ráda pečeného králíka, když nám ho děda párkrát do roka dal. Jen můj táta to měl jako ze Slunce, seno (králík, furt jenom králík) když měli v dětsví maso, byl to králík, tak je v dospělosti vůbec nejedl.
|
|
|
| Čumča. |
|
(9.11.2023 9:06:07)
Fern, "šunkofleky" a francouzské brambory je možná trochu škoda si celý život ošklivit kvůli školní jídelně
u nás jedou různé variace těstovin carbonara (čili šunkofleky) i různé variace francouzských brambor - a jednou jsem si dala fr.brambory v restauraci a oni ty brambory s masem a cibulí měli ochucené a "glazované" něčím, co chutnalo po hořčici a byla v tom spousta koření - bylo to neskutečně dobré
A jednou jsem jedla domácí šunkofleky z domácích nudlí a domácího uzeného - byla to fantazie
|
|
|
| Delete | 
|
(9.11.2023 7:15:29)
Babičku si pamatuju spíš jen jednu, ke které jsem jezdívala, ta druhá občas přijela k nám a přivezla bonbony, ale to prostě byla návštěva na pár hodin.
Tak ta babička, co jsem k ní jezdila, si ráno taky máčela pečivo do kafe, jednoduše proto, že neměla zuby. Nandavala si je později, tak snídala něco, co nemusela kousat. Od ní si pamatuju především "holejšovské" rohlíky. Bydlela vedle pekárny a ty rohlíky byly speciální, zahnuté jako loupáky a neskutečně dobré. Milovala jsem je s máslem, které se na nich rozpouštělo, protože se prodávaly horké.
Z domova pak jsou nejsilnější vzpomínkou knedlíky s vajíčkem, ty si dělám i dnes. Vím, že jako dítě jsem nemusela maso, v neděli bývalo často pečené kuře, tak jsem max. obrala tu paličku, k tomu 5 kousíčků brambor a konec. Milovala jsem rajskou s masovými kuličkami a plněné papriky, obojí jsme kupovali mražené, to s těstovinami bývala rychlá večeře. Vařili jsme to, když byly holky malé. Pak mamka dělala špagety s vyudušenými paprikami a rajčaty, to jsem zbožňovala a vaříme to stále. Buřtguláš býval poměrně často a také jsem si to "přinesla" do rodiny. A pak guláše. To vařil táta a pak jsem si je dávala při každé delší cestě, když jsme jedli někde v restauraci. A mám je ráda pořád. No a šunkofleky, francouzské brambory, rizoto. To mi chutnalo i jako dítěti a chutná mi to i teď.
|
| Čumča. |
|
(9.11.2023 9:10:04)
taky jsem milovník rizot z basmati rýže - dá se do něj dát fakt cokoli od luštěnin po červenou cibuli, ořechy nebo bambusové výhonky - v našem podání je to spíš pečená rýže z Woku a já se po tom můžu utlouct - lety mírním obsah masa a cpu tam co nejvíc superpotravin
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(9.11.2023 8:20:16)
babička i dědeček byli mistři kuchyně... babička byla ze statku, takže ovládala takovou tu "lepší" stravu - máslo, mléko, smetana, maso, cukr... dědeček byl z chudých poměrů a tak dokázal vytvořit božskou manu z ničeho, masíčko se vzalo kde bylo - tedy mimo jiné ježčí guláš na dovolených chytal ryby a pak je pekl na pánvi - nejlepší
taky dělal domácí klobásy, udil maso, chovali králíky, takže králík na tisíc způsobů, ale vždy skvělý... nezapomenutelné jsou pro mne dědečkovy kynuté buchty, babiččiny palačinky, bochánky... taky dělala babička škubánky (z bramborové kaše s moukou), ve škole bývaly s mákem cukrem a máslem, ale babička ještě to "těsto" opékala na másle a jedlo se to pak buď na sladko se skořicí nebo na slano se špenátem... a někdy do toho přidala vysmaženou anglickou a pak tomu říkala krokety - mňam...
taky babička dělávala plíčky na smetaně, to jsem milovala
spoustu z jejích jídel vůbec nedělám - něco by rodina nejedla, něco prostě neumím, nemám tu trpělivost...
od maminky jsem milovala krupicovou kaši a rýžový nákyp - ani jedno nikdo doma nejí, takže jsem to nejedla už ani nepamatuju...
|
| Půlka psa |
|
(9.11.2023 8:41:32)
" ježčí guláš"
|
|
|
| Koníček mořský |
|
(9.11.2023 8:41:15)
Já jsem asi mladá furt, protože všechny tyhle jídla jím furt. Teda rozmáčené pečivo v bílé kávě zatím nejím, to jedl můj praděda s prababičkou - mám to spojené spíš s věkem 75 - 80 let.
S mládím, teda spíš dětstvím, mám spojené vařené vepřové nožičky, ty mi dělala babička a já je milovala a miluju dodneška. Pak ještě mozeček, játrové řízky, kynuté knedlíky plněné povidly, buchty s tvarohem, škvarky, smaženice z hub, kolínka s grankem na chatě, brambory na loupačku s máslem a podmáslím... Doma jsme jedli ledacos - všechnu českou klasiku včetně sladkých jídel. Občas jsme měli ryby, králíka, skopové, zvěřinu. Na Slovensku u babičky pirohy plněné masem, třešní, zelím polité máslem. Voňavá slanina nakrájená na kostičky s chlebem a okurkou.
Meruňkové knedlíky z meruněk od tety ze Znojma. Ovesná kaše s meruňkovým kompotem. Pudink s něčím.
Mám ráda všechna jídla, která se vaří od mého mládí, i ty plíčky, čočky, ledvinky, rýžový nákyp, škubánky, kaše, fleky i franc.brambory.
|
|
| Jerry G. |
|
(9.11.2023 9:39:28)
stary chleba namaceny v bile kave snidal cely zivot muj deda, kdyz byly svatky tak si dopral vanocku.
|
|
| kosatka2 |
|
(9.11.2023 10:03:06)
Hryzat zmrzlou meruňkovou dřeň přímo z papíru.
Rohlíky rozpečené na víku od remosky, milovala jsem tu vůni připáleniny.
Polívka s játrovými klnedlíčky a husa, svíčková s obhroublými knedlíky a špatně propasírovanou hodně kořeněnou hudtou omáčkou. Nesnášim, když to někdo dělá mdlé a příliš ředěné nějakou nízkotučnou smetanou.
Jinak v rodině moc tradice dobrého vaření nebyla: nevadí, že je to hnusné, hlavně, že je toho hodně.
Moje máma byla rozhodně "přiliš sexy na vaření", takže jsme běžně měli třeba rýži smíchanou s rozmraženou zeleninou jakože rizoto. Mražené kostičky zeleniny máma sypala i na rybu a zapékala, tam mi chutnal ten roztečený sýr a připečený hrášek.
Ale milovala jsem topinky s česnekem nebo máminou pomazánkou. Na to můj muž bohužel není.
Největší katastrofa byl mámy nebo její mámy bramborový salát - velké kusy cibule, hodně láku z okurek, příliš mnoho cibule, zbytečně výrazný uzený točeňák (já nedávám maso vůbec), pokud tam nutně být hášek, vyžadují ten z plechovky, protože u mraženého by jim chyběla ta plechovková pachuť.
|
| neznámá |
|
(9.11.2023 12:48:14)
Zrovna obědvám zapečené file s mraženou zeleninou.
Francouzské brambory se u nás také často dělali, akorát si myslím, že většina tady dělala spíš zapečené brambory.
Francouzské brambory mého dětství jsou vařené brambory na osminky, cibule na půlměsíčky, salám Vysočina v plátkách, vařený vajíčka na osminky, hodně pepře sůl a hlavně hořčice - proto francouzské. To vše zapečené.
Já vyrostla na těstovinách s vajíčkem a miluji je stejně jako moje děti.
A babička dělala třenou palačinku, něco jako trhanec, ale dělaný jen na pánvi a neroztrhaný. To bylo výborné, musím si někde dohledat recept.
A u našich byl vždy boj o bramborový salát. Z otcovi strany se jí salát okořeněný červenou paprikou, takže je červený. Z mamčiny strany se jí teplý.
Za mě vyhrává teplý.
|
|
|
| Koníček mořský |
|
(9.11.2023 10:13:02)
Naši si s oblibou dělali tousty, které mi nechutnaly: nastrouhaný tvrdý sýr s měkkým salámem + vejce, to se dalo na plátek veky a osmažilo na oleji.
Já jsem měla ráda třeba chleba s máslem a povidly, nebo s máslem, posypaný Grankem. Taky jsem si dělala hezké chvilky s ležením na břiše na válendě, čtením a k tomu tabulku čokolády rozlámanou na kostičky nebo hořické trubičky, které jsem si rozmotávala a nakonec snědla tu náplň.
Od mámy jsem měla ráda borůvkový koláč nebo bramborové krokety s masem a špenátem. Moje máma vařila i pekla dobře, pestře, scházeli jsme se o víkendu k opulentnímu obědu celá rodina. A pak naši pili kávu a hráli jsme karty. Poslouchali "zápisník zahraničních zpravodajů" a "Pozor zákruta".
|
|
| Lenka Pražanda |
|
(9.11.2023 10:56:37)
Tak jsem čekala co se tu objeví a ona meltu s chlebem Tohle vůbec neznám. Meltu si pamatuju z vyprávění babičky, která zažila jako dítě válku a nedostatek po ní. Prý to byla náhražka kávy.
Jídla mého mládí jsou školní jídelna. Na to vzpomínat nechci, všechno bylo hnusné. Nejhorší byl rýžový nákyp. Jako dospělá jsem ho pak jedla už jen jednou u někoho a byl stejně hnusný jak si pamatuju. Jinak rýži miluju, sním jí klidně i samotnou
|
| Ropucha + 2 |
|
(9.11.2023 22:20:53)
Melta s chlebem je stará klasika, jídlo chudých minulého století.
Moje generace už to asi tolik nepamatuje, ale prarodiče a rodiče na tom vyrostli.
Jídla mého dětství jsou socialistická klasika. Měla jsem štěstí na školní jídelnu, kde se vařilo v rámci žánru obstojně, a velké štěstí na rodinu, kde se vařilo pečlivě, na tehdejší poměry pestře.
Dneska jím úplně jinak.
|
|
| Agatha Ch. | 
|
(10.11.2023 21:37:19)
Školní jídelna byla taky nic moc, byli jsme rozmazlení ze školy, kde se vařilo výtečně a chutně. Úplný hnus byl na gymplu, to se fakt nedalo žrát. Na vš na ftvs naopak jídlo výborné, výběr z několika jídel a do toho i poctivý bufet, mám pocit, že v bufáči bylo i točené.
|
|
|
| Blanče |
|
(9.11.2023 13:54:21)
2Francouzské brambory, bramborové placky, bílou kávu, špenát s kroketama a spoustu dalšího dělám dodnes. Co jsme jedli a už nedělám jsou šunkofleky (jím je jen já), krupoto, grenadýrmarš, ledvinky s rýží (a ty bych si teda dala, asi zapátrám po ledvinkách), smažený uzený vepřový jazyk, smažené placky z kynutého těsta plněné tvarohem, nějaká salámová pomazánka, studený puding s piškoty a ovocem jako pravidelný dezert, taveňák na chleba, medové máslo na rohlík.
|
| Rodinová |
|
(9.11.2023 14:54:25)
Jee, babicka mi delavala pomazanku z tavenaku, tvrdeho salamu a syra na kosticky, kyselych okurek a jeste neceho, to jsem milovala
|
| Blanče |
|
(9.11.2023 19:07:13)
No, to asi sedí, určitě bych to nedala dohromady všechno, tohle bylo jídlo u mojí prababi, takže tam jsem se stravovat přestala tak ve dvanácti.
|
|
|
|
| Černá kronika | 
|
(9.11.2023 16:46:31)
U nás jsme to jedli u babičky a dědy - melta a do toho natrhaná makovka nebo houska. To vše v plecháčku.
Doma jsme hodně dělali okroup z vody z vařených brambor. K tomu chleba. To jsem milovala a v podstatě jsem na tom vyrostla.
Topinky s česnekem.
A babiččino kuře na paprice. Nikdy se mi nepovadlo udělat tak dobrý.
|
|
| LadyP | 
|
(9.11.2023 20:04:04)
Musím hodně přemýšlet, jaké jídlo jsem jedla jen v dětství, napadají mě vdolky s rozvařenýma jablkama u babičky. Taky vařila jablečný kompot.
|
| Senedra |
|
(9.11.2023 20:20:56)
No, já spíš vzpomínám na jídla, která jsme jako dítě nesnášela a teď je jím V dětství jsem se řadila do kategorie nejedlík.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(10.11.2023 0:10:01)
V dětství jsem byla nejedlík, teď sním všechno a hodně
|
|
|
|
| byvala radka |
|
(9.11.2023 22:53:45)
babka to jedla, ja ne
nesnasim rozmoceniny, rozblemcaniny
naopak supr jidlo zelaky - nakrouhane zeli, vejce, hruba mouka, sul, udelat placky a nasucho na kamnech
|
|
| Pruhovaná |
|
(9.11.2023 22:57:18)
Hlavně polívky: kulajda - ale my tak říkáme smetanové polévce s bramborami a vejcem, ale bez octa a bez kopru, zato s čerstvými houbami, když jsou. Tu miluju a dělám dodnes. Obyčejná bramboračka se spoustou majoránky. A taková ta úplně nejobyčejnější česnečka (oukrop) - do talíře kousek sádla, rozmačkaný česnek, sůl a zalít horkou vodou. Mňam! (Ale já teď dělám česnečka z vývaru a se sýrem, miluju, jak se táhne 🙂).
Meltu nemám ráda - prodávalo se něco s názvem Bikava a to bylo ohavné.
A na podzim jsem mívali každé pondělí švestkové knedlíky a v týdnu králíka, a i když jsme ho měli často, mám ho ráda dodnes.
A jablečné lívanečky se skořicí (do livancového těsta nastrouhat jablka). A teplý jablečný kompot s hřebíčkem. Ten dělal dědeček a já jsem vždycky přišla ze školy a vypíjela jsem tu šťávu.
Ach jo, to byly krásný časy...😀😇
|
|
| Bouřka | 
|
(10.11.2023 9:37:19)
Meltu s pečivem si spojuju s prababičkou, u babičky si to nějak nevybavuju. Je to jedna z mála vzpomínek na ní, myslím že asi všechny pocházejí z jednoho její pobytu u babičky, jinak žila na Šumavě. Umřela když jsem byla malá a babička vlastně jen pár let po ní. Od druhých prarodičů to taky neznám, přitom pocházeli ze stejné oblasti a podobných poměrů. Já mám meltu/bílou kávu ráda, ale z jakéhokoliv rozmočeného pečiva se mi odjakživa navaluje. U nás ji děláme pořád,pije to dokonce i dcera. Většinou teda instantní
|
|
| Gavašetka | 
|
(10.11.2023 10:53:38)
Tak ja tedy pridavam Malcao k snidani, pekne naslehane svrlakem nebo v detskem mixeru, aby melo penu. V tom namocena vanocka (presne, jak tu nekdo psal, inspirace babickou, ktera mela malo zubu). A taky zemlovka, zasnu, ze ji nikdo nezminil. A sulanky s makem. Tez tasticky plnene povidly a sypane makem. Pohancena polevka, jako dite jsem ji rada nemela, ted pohankovou polevku delam rada.
|
|
| Koníček mořský |
|
(10.11.2023 15:21:43)
Vytanulo mi ještě jedno jídlo mého mládí - nudle s krupicí, to nám někdy dělala mamka. Uvařily se široké nudle, krupice se opražila na másle, trošku vody, aby nabobtnala a pak se to smíchalo. Bylo to překvapivě dobré. Téměř stejně dobré jako mléčná polévka - ohřáté osolené mléko s uvařenými polévkovými nudlemi + máslo.
Musím si to někdy uvařit. Už jsem těmi ústřicemi, žabími stehýnky, krevetami, zvěřinou, skopovým a šneky poněkud přesycena.
|
| Čumča. |
|
(10.11.2023 15:56:57)
Koníčku, musíš si ty potvory z moře vytažené a na zahradě posbírané zpestřit nadívaným pávem nebo slavičími jazýčky
|
|
|
| Agatha Ch. |
|
(10.11.2023 20:56:28)
Přesně. Cikorka s mlékem a do toho namočený chleba. Nebo chleba starší, hezky odleželý, malinko okoralý, trochu másla a hrnek mléka. Dneska jsem k večeři udělala chlebovou polévku, dlouhý je týden před výplatou.
|
|
| Agatha Ch. |
|
(10.11.2023 21:09:07)
No a právě ty bramborové placky, nasucho pečené. Žemlovka. Houbová omáčka, domácí knedlíky. Když zbyly, babička je nám pak odpoledne na svačinu obalila v cukru. Buchty s mákem. Tvarohové ovocné knedlíky, ohřát mléko a máslo dohromady, posypat trochou cukru a strouhaným tvarohem. Tažený štrůdl z letních jabkek. Angreštový kompot, jahodova marmeláda. Malinová šťáva, rybizový koláč s drobenkou. Jogurt ve skleničce. Skoro samé sladkosti.
|
|
|
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)