| Senedra | 
 |
(15.2.2024 20:35:59)
Dneska jsem si vzpomněla, že na moje stesky ..všichni můžou...všichni mají... nikdo nemusí... mi mamka říkala :" No ty jsi ta největší chudinka na zeměkouli." Když mi tato hláška přestala vadit, pochopila jsem, že mám po pubertě. Co vadilo v pubertě vám?
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(15.2.2024 20:44:47)
"a to tě nenapadlo, že..."
"jak sis mohla myslet..."
"to by tvoje sestra neudělala"
Ale nebylo to jen v pubertě a vadit mi to nepřestalo, jen jsem se na to naučila odpovídat 
Jinak moje puberta spočívala především v potřebě sdělovat své "pravdy"... A jak píšeš, když mi došlo, že na moje pravdy nemusí být nikdo zvědavý, pochopila jsem, že je po pubertě
|
|
| neznámá |
|
(15.2.2024 20:57:03)
TO sis měla rozmyslet dřív.
Nesnáším tu větu, ale stejně mi občas k dětem ujede.
Teď koukáš, jak když nadloube volovi.
Nikdy jsem nechápala, jak kouká nadloubaný vůl, až před lety se přistěhovala paní, která je tak vykulená, že už vím jak nadloubaný vůl kouká. 
|
|
| Beat | 
|
(15.2.2024 21:33:27)
Jsi rozjívená., říkala mi mama. Ale asi mi to nevadilo. Vadily mi jiný, mnohem zásadnější věci.
|
|
| Ivatema | 
|
(15.2.2024 21:52:29)
Jejda, já dceři rovnou říkám, ať zavolá sociálku jaká je chudinka (že po sobě musí uklidit do myčky, dělat úkoly, trénovat na klavír....)
|
| jak | 
|
(16.2.2024 11:07:42)
Moji rodiče nějak nic neříkali. A se synem teď máme specifický humor, když mu říkám,kde jsi byl, odpovídá mami, kupovat drogy a alkohol... Neznalý situace u toho kolabuje a my se směje mě.
|
|
|
| Rodinová | 
|
(15.2.2024 22:03:22)
Rikali:
“Hlavne abys byla normalni”
Obcas dodali:
“…a ne jako Veruska V.”
Coz byla pribuzna, prastena vedkyne biolozka.
|
|
| ~•~Missy~•~ | 
|
(15.2.2024 22:05:08)
Jo, pamatuju si dodneška. Moje matka: Nejez, budeš jako sud (s váhou jsem bojovala velmi dlouho), otec (po mém prásknutí dveřmi): Vrať se a zavři potichu.
|
|
| Federika | 
|
(15.2.2024 22:06:05)
-Jeden myslel, až se z toho posral...
-Myslet znamená hodně vědět...
-Já jsem řek"" hned a když řeknu hned, tak myslím hned!!
-Dokud budeš šoupat nohama pod naším stolem...
-Jednou shniješ v špíně!!
-Ty mě jednou přivedeš do hrobu!!
|
| K_at |
|
(15.2.2024 22:27:04)
Jojo, dokud máš kolena pod mým stolem.... Ale mě krkaly jiné věci.
|
|
|
| TaJ | 
|
(15.2.2024 22:13:40)
To je zvláštní, nemůžu si nic takového vybavit, co by mi od rodičů vadilo. Já tedy měla celkem mírnou pubertu, občas jsem prý třískala dveřmi od pokoje, ale jinak celkem v pohodě. Z hlášek si vybavuju od táty spíš laskavě pronesené "vidíš, líná huba, holý neštěstí" - když jsem se někde mimo domov k něčemu osmělila a zeptala...vždycky jsem byla spíš taková stydlivější a neprůbojná. A od mamky se mi vždycky vybaví "já ti můžu poradit, říct ti svůj názor, ale rozhodnout se musíš sama". Jinak si hlavně spíš vzpomínám na to, jak jsme s tátou poslouchali muziku a s mamkou zase šmejdily po antikvariátech a povídaly si o knížkách. Jako jasně, asi jsem jako každý starší sourozenec měla pocit, že mladšímu bráchovi v něčem nadržují, ale to spíš v dětství, než v pubertě, jsme jen rok a půl od sebe. Ale byl to spíš jen pocit, když na to koukám s odstupem, tak už si to nemyslím.
|
| Kaliope X |
|
(15.2.2024 22:34:08)
TaJ, tak já svého váhavce váhavého deptám často právě tím, že rozhodnout se musí samo, že já to za ně nerozhodnu.
|
| TaJ |
|
(15.2.2024 22:51:29)
Kaliope, já to tehdy nebrala jako deptání, naopak mi to přišlo hrozně fajn, protože rodiče mých kamarádů jim daleko víc pořád něco nařizovali a přikazovali a toho prostoru na vlastní rozhodování o něčem moc neměli.
|
| Kaliope X |
|
(16.2.2024 6:20:54)
TaJ já mám fakt extrémního nerozhodného váhavce, i u nedůležitých věcí po dlouhém zjišťování, vyhodnocení tabulky, to už vypadá na konečné rozhodnutí a já si oddechnu, ale pak přijde, že ještě stále neví, protože něco  Jakou výšku začalo dítko hledat už loni, maturuje příští rok a stále neví, i když obor byl jasný, teď váhání rozšířilo o možnost přidání druhého oboru. A stále se nerozhodlo ani mezi dvěma pro ně nejlákavějšími - přihlášku může podat jen na jednu z nich.
|
|
|
|
|
| Kaipa |
|
(15.2.2024 22:25:06)
Protože jsem se svými rodiči potkala, až když měli pubertu dávno za sebou, žádné jejich pubertální hlášky si nepamatuju. 🤔😁
|
| Senedra |
|
(16.2.2024 6:40:53)
Já jsem snad nikdy nepoužila Dokud tě živíme.. a ani to moc nepoužívali. Občas mamce trochu bouchly saze ( což chápu, doma dvě pubertální děvčata), ale spíš si právě z naší puberty dělala legraci a tím nás vytáčela
|
|
|
| Muumi |
|
(15.2.2024 22:40:27)
Já čekala historické jazykové okénko. Co frčelo za hlášky, když byli rodiče mladí:) Tomu bych možná i rozuměla narozdíl od hlášek současných puberťáků.
Akorát v dobách našich rodičů se asi o puberťácích nemluvilo, co se říkalo? Mládež?
|
|
|
| kysnutá knedla |
|
(16.2.2024 9:23:28)
“Nič zlé ti neprajem - len aby si mala rovnaké decko ako si ty. Nech to zažiješ, pochopíš..”
No a - prianie sa mamke splnilo 🫣
|
|
| kosatka2 | 
|
(16.2.2024 10:12:33)
" Kdo tam byl? A co ste tam dělali?" - když jsem byla někde s kámošema. A tak jsem si vytvořila systém, jak nakrmit rodiče žádoucími informacemi, aby měli lid a neotravovali furt dotazy.
Jinak podle mě jsem měla nejhorší hlášky já, ale brzy jsem pohcopila, že to nikoho doma nezajímá.
Nesnášela jsem akorát: To si neber. To zničíš. Nejdeš na módní přehlídku. Atd.
Zoufale jsem toužila po nějakém fajn oblečení, bohužel jsem měla k dispozici dvoje poděděné manšestráky s vypadanými vroubky a 2 sepraná trika a občas se mi máma snažila vnutit nějakou přešitou sukni po předcích. Novou věc jsem asi občas měla, ale pouze do školy a hned sundat. Naštěstí pak začal boom sekáčů, jely jsme s kámoškama někam za Prahu do haly, kde jsme se složily na jeden velký černý pytel za 90 Kč a nacpaly ho oblečením...
Pak asi máma pochopila a koupila mi 1 džíny 1 podprsenku (předtím jsem si ustřihla a přešila těsné tílko na bolerko).
|
| kysnutá knedla |
|
(16.2.2024 10:23:54)
Kosatka, mňa by zaujímalo, čo vyrastie z holky, ktorá túži pekne sa obliekať, no doma těžce narazí.
Je z Teba parádnica, ktorá miluje módu? Alebo si čistě praktik? Či niečo medzitým?
|
| kosatka2 |
|
(16.2.2024 10:33:30)
Knedlo, hlavně mám pěkně oblečené děti. V teplákách bych je do města nevzala. Sportovní věci nosím jen na sport.
Mám spíš míň oblečení a boty, ale mám ráda kvalitní materiály, kůži, vlnu, teď mám na sobě kašmírový svetr (z druhé ruky, ale 40 Kč fakt nestál). Je mi blízká uvědomělá spotřeba, mít třeba i dražší věci, ale aby vydržely. Takže jsem asi spíš parádnice...?
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(16.2.2024 10:34:20)
já řešila opak - babička i táta si vždycky potrpěli na pěkné oblečení a trvali na tom i u nás... bohužel jejich vkus byl daleko na hony vzdálen tomu mému (překvapivě )
takže jsem pravidelně musela poslouchat kecy o tom, že "chodím jak vandrák", či "jako žid" - což znamenalo, že nosím dokola to stejné oblečení no a dodnes jsem v počtu kusů minimalista, své oblíbené kombinace nosí stále dokola, obměňuju jen doplňky a šperky 
akorát už nelezu po stromech a do křoví, tak nemám potřebu chodit v odrbaných hadrech
(to byl totiž důvod oblékání na "vandráka" - když jsem si vzala do školy staré odrbané kalhoty, neriskovala jsem, že si zničím něco pěkného, až po cestě ze školy budu mít potřebu někam lézt a rodiče si té prozíravosti vůbec nevážili  měli pocit, že jim jen schválně dělám ostudu )
|
| kosatka2 |
|
(16.2.2024 10:47:35)
To byl vlastně asi taky můj problém - ne že bychom doma neměli dost oblečení, ale že mi přišlo hnusné, tak jsem radši nosila to snesitelné stále dokola. Dokonce i náušnice jsem si vyndala, protože nosit zlaté kytičky s růžovým sklíčkem nebylo pro puberťačku dost dobré. O jiné jsem si neřekla a dostala nějaké až o pár let později, no trochu to zarostlé ucho bolelo, a teď nosím asi 30 let furt stejné, ale mám i slavnostní na někdy.
A ještě jsem si vybojovávala, že nebudu nosit ofinu. Posmívali se mi, že vypadám jak Božena Němcová, což pro mě bylo fajn.
|
| Stará husa |
|
(16.2.2024 10:59:13)
My jsme si s maminkou vždy potrpěly na pěkné oblečení. V mém raném dětství na nás šila babička, která byla švadlena, potom jsme si našly šikovnou švadlenu, která byla schopná ušít nám cokoliv jsme si vymyslely, byla rychlá a poměrně levná. V pubertě jsem díky tomu měla krásné oblečení, i když jsme neměli známé, kteří by nám schovávali podpultovky v obchodě s oděvy. Občas mi někdo z maminčiných nebo tátových kolegů přivezl nějakou módní novinku z Polska nebo Maďarska, do NDR jsme to měli daleko, tam jsme nejezdili. A v Tuzexu jsem si koupila akorát džíny. Ale je pravda, že já jsem chodila oblečená vždy slušně, nikdy jako vandrák. Na svoje outfity ze 70. let moc ráda vzpomínám.
|
|
|
|
|
|
| Markéta |
|
(16.2.2024 10:37:28)
Nejvíc mi vadilo, když řekli :"NE"
|
|
| Dari79 |
|
(16.2.2024 11:25:03)
Nevím, vůbec nic si nepamatuju.
Svému dítěti (ještě to není "šílená" puberta) říkám: "Už zas ta puberta?" Tak to si asi pamatovat bude.
Už dávno jsem mu vysvětlila, že v pubertě za dítě mluví puberta a že to ta puberta nutí ty děti dělat (třeba) nebezpečné věci a že puberta nutí děti si myslet, že jejich rodiče jsou pitomci...
Takže mu neříkám - až budeš mít potřebu se předvádět před holkama a skákat z mostu, tak to nedělej.... ale říkám mu, až tě ta puberta bude nutit skákat z mostu, tak si uvědom prosím, že to je puberta
Takže když mi řekne - matko! odejdi a zavři za sebou dveře!, tak mu řeknu - no jo, už jdu, puberto....
Puberta potvora mu udělala ten pupínek na nose a vůbec.
Zatím je to ještě těžce v klidu a je to teda spíš sranda. Snad to tak vydrží i do budoucna.
|
|
| Blanče | 
|
(16.2.2024 15:53:12)
"Dokud tě živím...", "Ty až jednou dostaneš rozum, bude to taková rána, že spadne pětiletka", ještě v dospělosti při jakékoli nesouvisející příležitosti (zapomněla jsem něco koupit, spadl mi hrnek a rozbil se "No, jasně, náš matematik". Štvaly mne všechny bez ohledu na pubertu. Jedinou, kterou jsem měla tendenci používat taky bylo "Když Franta skočí z okna, skočíš taky? " u jednoho dítěte, které v tlupě vypínalo vlastní hlavu.
|
|
|
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)