Re: Hlášky vašich rodičů v pubertě

já řešila opak - babička i táta si vždycky potrpěli na pěkné oblečení a trvali na tom i u nás... bohužel jejich vkus byl daleko na hony vzdálen tomu mému (překvapivě )
takže jsem pravidelně musela poslouchat kecy o tom, že "chodím jak vandrák", či "jako žid" - což znamenalo, že nosím dokola to stejné oblečení no a dodnes jsem v počtu kusů minimalista, své oblíbené kombinace nosí stále dokola, obměňuju jen doplňky a šperky
akorát už nelezu po stromech a do křoví, tak nemám potřebu chodit v odrbaných hadrech
(to byl totiž důvod oblékání na "vandráka" - když jsem si vzala do školy staré odrbané kalhoty, neriskovala jsem, že si zničím něco pěkného, až po cestě ze školy budu mít potřebu někam lézt a rodiče si té prozíravosti vůbec nevážili měli pocit, že jim jen schválně dělám ostudu )