| Monika |
 |
(24.7.2025 10:43:15)
Kat, jak bys použila "občas a výjimečně" v případě, že chceš aktuálně dítěti zabránit v tom, co dělá?  Jinak tedy výchovu be "NE" (ať už ve smyslu "nikdy ne" nebo "teď ne") si fakt neumím představit a jsem vyloženě přesvědčená, že děti potřebují rodiče, kteří je dokáží vést a to jednoznačně a přiměřeně autoritativně, ovšem s respektem. Podle mě je to normální i v přírodě - matka mládě prostě chňapne a "bez debaty" odnese - ovšem určitě ho přitom teda neuráží a neponižuje 
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 
|
(24.7.2025 10:48:48)
já si dokonce myslím, že malé dítě naopak velmi potřebuje slyšet jasné a nekompromisní NE - to jsou ty hranice, které musí cítit a vnímat, které mohou působit na venek jako omezující, ale ve skutečnosti vytvářejí pocit bezpečí a jistoty... to dítě musí cítit, že někdo na něj dohlíží, že někdo ho hlídá, že mu vytváří bezpečný prostor...
je to jako si člověk automaticky a podvědomě hledá koutek na spaní - nikdo si nevybere místo uprostřed ničeho, každý chce mít to spaní nějak ohraničené, máme tendence si dávat postele ke zdi, věšet si nad ně baldachýny, často si zavíráme dveře do ložnice...
|
| Kaliope X |
|
(24.7.2025 11:05:21)
Já za důležité považuji nejen ne, jako jasné vymezení bezpečného prostoru, ale i změnu hlasu. Když vidím, ty zoufalé matky, jak se snaží bez změny intonace přesvědčit dítě, že má s něčím přestat, nebo že musí odejít, tak mám pocit, že mají z vlastních dětí strach.
Výběr oblečení za mě je taky na dítku, jak já při nákupech trpěla, když si dítko samozřejmě oblíbilo moji nejméně oblíbenou barvu 
|
| Čumča. | 
|
(24.7.2025 11:09:27)
Kaliope, jaká barva to byla? Já bych trpěla při oranžové, nemám ji ráda, i když se snažím si ji neošklivit
|
|
|
| Ropucha + 2 | 
|
(24.7.2025 11:30:30)
Rose, přesně.
Dítě zkouší pohyb všemi směry, doslovně a obrazně, a potřebuje narazit na místo/ okamžik, kdy se pevně a bezpečně opře a ví, že tam je stopka.
Když nenarazí nikdy, bude chaoticky zkoušet všemi směry do nekonečna (a bude destruktivní pro sebe i okolí).
|
|
|
| K_at |
|
(24.7.2025 10:50:25)
Moniko, to bylo k trickum a hráčkám.
NE považuji za zásadní slovo. Pokud nezabere, odstavím dítě fyzicky stranou.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 11:23:52)
"výchovu be "NE" (ať už ve smyslu "nikdy ne" nebo "teď ne") si fakt neumím představit a jsem vyloženě přesvědčená, že děti potřebují rodiče, kteří je dokáží vést a to jednoznačně a přiměřeně autoritativně, ovšem s respektem"
Souhlasím.
Přebrat si alternativu k šikanující výchově jako absolutní bezbřehost je nešťastný omyl.
Dítě potřebuje vést, potřebuje cítit pevné hranice, ale musí tam být ten respekt. Což evidentně řada lidí nezažila a tápou, když to mají sami realizovat v roli rodičů.
|
| Čumča. |
|
(24.7.2025 11:31:34)
"Což evidentně řada lidí nezažila a tápou, když to mají sami realizovat v roli rodičů."
dobrá poznámka, Ropu....nejspíš proto se v tom plácají a hledají se - jejich rodiče nebo prarodiče praktikovali "nikdy nikdy nenosit, nemazlit, nespat s maminkou v posteli, pěkně síťovaná postýlka a nechat vybrečet, různě tam dítě odkládali , všechno vždycky dojíst, poslechnout na slovo, jinak se plácalo na zadek"
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 11:41:42)
Čumčo, je to silný vliv sociálních sítí.
Já jsem hrozně ráda, že se mluví o tom, že děti jsou také lidé a zasluhují úplně stejný respekt jako všichni dospělí. Že direktivně na ně pořvávat nebo je dokonce tlouct je škodlivé.
Ta šikanózní výchova má u nás dlouhou a pevnou tradici a mýtí se obtížně (ještě v roce 2025 tu byly vášně okolo postavení tělesných trestů mimo zákon).
Ale opačný extrém, kdy rodič rezignuje na roli dospělého rodiče a nechá se vláčet nezralým tápáním potomka, považuji také za škodlivý.
|
|
| breburda71 | 
|
(24.7.2025 11:48:29)
Čumčo, a tak nemusi to byt az tak vyhrocene...Ze jejich rodice vzdy jen nechovali, nechavali, vyrvat, atd atd..V dnesni dobe, kdy jsou mycky, automaticke pracky, mikrovlnky je snadne zapomenout, ze ty maminky mely taky nejake pemzum povinnosti, napr vyprat pliny, povesit, uvarit a umyt nadobi, nakoupit bez auta - pro me to byla celodenni vyzva ( s ditetem), dneska bych to zvladla klidne do hodiny ( za pomoci vsech pristroju)..Ja treba osobne jsem v urcitem veku pres den preferovala dat dite do ohradky, kdyz bylo potreba udelat neco, pri cem by dite mohlo prijit k uhone..
Mely tam oblibene hracky, a tu chvilku tam proste byly, urciťe bych to nenazyvala kleci a omezovanim osobni svobody...
Nejvetsi podil na tom maji socialni site podle me...Vytvareji nerealny obraz dokonale matky a dokonale vychovy a pak jsou matky zbytecne frustrovane, ze nedostoji idealu a ze jejich deti budou mit trauma, kdyz selzou - napriklad jasnym a duraznym NE...
|
| Čumča. |
|
(24.7.2025 11:52:50)
Ropu/breburdo, nemám socky, takže tohle znám jen zprostředkovaně
proto se taky za pár let možná budu divit
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 11:57:41)
Breburdo, generace současných padesátnic - šedesátnic, které se stávají babičkami, podle mě žádné velké povinnosti neměla, pokud si je samy nevymyslely.
Já jsem měla garantované tři roky bez nutnosti docházet do zaměstnání, kdy jedinou povinností bylo starat se o své děti. Osm hodin denně, které bych jinak trávila na pracovišti, jsem měla čistě jen na péči o děti. Nikoliv na péči o domácnost, manžela nebo cokoliv dalšího. Tak jsem se věnovala těm dětem. Domácí práce se daly udělat ve chvíli, kdy byl k dispozici i muž a mohli jsme spolupracovat.
|
| breburda71 |
|
(24.7.2025 12:02:52)
Ropucho, tak ja se taky snazila delat domaci prace az po prichodu manzela, neco teda nepockalo - treba stirani podlahy popatlatne jidlem nebo cajem abychom se neprilepili atd.
Dceru jsme meli hodne brzy a syna potom po 13 letech, a tam teda jsem rozdil fakt videla, mela jsem k dispozici auto, automatku, jednorazove pleny a byl to teda velky rozdil, plus uz jsem byla starsi a asi jsem sí dokazala i lip organizovat cas
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 12:11:38)
Breburdo, jistěže pobyt s dětmi doma vyžaduje i nějaké provozní úkony. To je jasné.
Ale jsem poměrně alergická na přístup "teď musím dvě hodiny vyvařovat svíčkovou" nebo "teď se musím vláčet do obchodu" a nemám proto čas věnovat se dětem. Nesmysl, ta matka nic takového nemusí, jen si to usmyslela.
Pokud tedy není samoživitelka, ale jde o úplnou rodinu s přítomností dvou rodičů.
|
| breburda71 |
|
(24.7.2025 12:16:12)
Ropucho, v dobe, kdy ja jsem mela prvni dite (1990), obchódy zaviraly v 17 hodin a chleba byl vetsinou jen dopoledne, nebo se musel na odpoledne zamluvit
(malomesto)..Neslo si objednat nakup i s donaskou, fakt ne..
Manzel jezdil z prace v 18 hodin, takze nakup fakt nebyl muj vymysl, jak osidit peci o dite, bez auta jsem nakoupila, co se veslo pod kocarek a jelo se skoro kazdej den
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 12:36:49)
Breburdo, v roce 1990 souhlasím, to ještě spadá o generaci dále, do poměrů našich rodičů.
Po roce 2000 už byla situace jiná.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(24.7.2025 12:42:28)
ropucho, v buranově se první penny otevíralo v roce 2008, možná dokonce 2009 (nejsem si úplně jistá), do té doby platilo opravdu to, co jsem popsala (pečivo po 10. hodině dopoledne byl výborný vtip pro prodavačky
|
|
| K_at |
|
(24.7.2025 12:44:58)
Ropucho, ale houby z voctem. Tvoje reálie nejsou platný pro všechny matky v celé ČR.
Jinak to zní, jako když by se ti jídlo a potraviny doma zhmotnily. Případně "2 dny jsme nejedli, ale dnes tedy s dětmi uvařím".
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 12:48:26)
Kat, nerozumím.
Až budou děti ve školce a ve škole a matka v práci, zemřou hladem bez potravin?
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(24.7.2025 12:56:24)
Ve školce budou mít plnou penzi.
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(24.7.2025 12:58:37)
no minimálně ve chvíli, kdy děti už navštěvují školku a školu, mají ty děti o jídlo postaráno ve školce a ve škole... taky stoupne příjem, takže matka a otec třeba nemusí jíst jídlo pořízené za nejnižší možnou cenu (tedy připravované ze základních surovin - to znamená platíš časem), někteří se pak mohou, za ty peníze navíc, stravovat venku (jídelna, restaurace, hospoda, jídlo s dovážkou...)... matka má možnost nakoupit třeba cestou z práce, i to je velký bonus... na domácích pracích se podílejí i děti, není to už jen na rodičích... já v tom vidím velký rozdíl
|
|
|
| Čumča. |
|
(24.7.2025 12:50:04)
nápodobně, Kat
tvoje rady jsou občas taky zcela na vodě
Ropucha přeci psala o dvouhodinovém vyváření slavnostní svíčkové, to jsem fakt nedělala, naopak vaření jsme hodně zjednodušili, anebo se vařilo až večer
|
| K_at |
|
(24.7.2025 14:37:18)
Čumčo, nejde jen o to vaření. Jde o to, že partner leckdy bývá pryč i přes týden, nebo dělá na směny. Či chodí domů večer. A není reálné mu pravidelně úderem cca 18.00 předat dítě. A nejbližší obchod může být mimo vycházku. Tudíž nelze tyto věci a péči běžně delegovat na chlapa.
Navíc ten muž taky nemusí mít možnost jídla v práci. A vaří se i pro něj.
Ta životní realita je prostě různorodá.
Mmch jsou děti, které ve školce není. Stejně člověk vaří.
|
| Čumča. |
|
(24.7.2025 14:45:37)
Kat, tos mi připomněla: kamarádka chudák vařila i pro mm, který si bral jídlo do práce a syn v pubertě jedl jako nedovřenej, bylo mi jí líto, ta opravdu denně strávila dost času u plotny, vařila, pekla,
ale ona měla v hlavě konstrukce, že k žemlovce musí být hustá polévka, hustá polévka sama o sobě není oběd, měla to takhle zafixované od maminky, nechápala jsem, proč si to někdy neulehčí
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(24.7.2025 14:56:09)
hustá polévka je pro nás plnohodnotný oběd, ale žemlovka moc ne... sladká jídla moje drahé děti nepovažují za opravdový oběd k těm musí být alespoň ta polévka, nebo to může být večeře nebo ještě lépe dezert 
jinak teda jen zcela výjimečně máme polévku i druhý chod - buď jedno nebo druhé...
vývarové polévky máme minimálně, spíš u dědy, já vařím skoro vždy ty hutnější... vývar snad jen při nemoci
|
| Čumča. |
|
(24.7.2025 15:03:10)
mám to stejně, hustá gulášovka s kostičkama brambor je plnohodnotný oběd, vývar s kusy masa, nudlemi a zeleninou taky - mm si kolikrát dá dva plné talíře a je zcela spokojený
s tou kamarádkou to ale byly nekonečné debaty, že to není stravování , že to takto není správně, potom už jsme se jen smály, byla zcela v zajetí svých představ o dvouchodovém stravování, které do sebe musí zapadat výživově (její maminka vařila ve školce)
ale byla prostě nešťastná, v 11 běžela vařit ty dva chody, my jsme vytáhly zapečené toasty, nakrájely jablíčka a dál kecaly na hřišti
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(24.7.2025 15:03:46)
Na začátku devadesátek jsem se synem moc nenakoupila, nesmělo se nikam s kočárkem a venku už by kočárek nikdo nenechal, on byl v roce dost živý, chodil v 11 měsících a chtěl chodit furt
Bez kočárku jsem ho musela nahánět nebo nést na ruce, to nechtěl, a k tomu košík a vybírat potraviny.
Po roce 2000 s dcerou úplně v pohodě ona nakupovala ráda 😄, byla klidná, chodila až po roce, a hlavně se mohlo do OC všude s kočárkem.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.7.2025 15:10:13)
Mně se nakupovalo dobře, syn rád papal a rád seděl ve vozíku. Dostal rohlík a byl spokojenej. Většinou jsem u pokladny hlásila 2. Bez rohlíku by to ale nešlo.
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.7.2025 15:15:43)
Vařila jsem normální jídla pro nás dva, a pro dítě zvlášť, co zrovna mělo jíst, podle věku.
Někdy jsem toho udělala víc, dítěti odebrala dietní porci a pro nás dodělala jako polévku s kořením atd.
Nějaký vajíčka s chlebem by nás dlouhodobě neuspokojily.
Vařím denně od 18 let, co jsem s manželem, v nepřetržitém provozu v nemocnici, jsem jiné teplé jídlo neměla. Jsem zvyklá
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 15:21:41)
Evelyn, já bych řekla, že vaříte vy, co vás to baví.
Koho to nebaví a jde mu jen o nezbytné nakrmení dětí, nakrmí je bez velkého denního vaření.
Jak už tu někdo psal, jde to všelijak zkombinovat - hotové skleničky, rychlé jednoduché vaření dětských porcí, jídlo venku, jednorázové navaření do zásoby, do mrazáku...
|
|
|
|
|
|
| K_at |
|
(24.7.2025 12:18:20)
Ropucho, co? Nějak nechápu. Jako všichni mají auto, všichni mají možnost odskočit za roh do obchodu? Ehm.
|
| Beat | 
|
(24.7.2025 12:22:28)
Nestíhám dočítat jak to tu žije, ale co tak letmo vidim, tak bych rekla ze je to vsechno hrozne vyhroceny. Na obě strany.
Je blbě nerespektovat rodiče a kupovat hromady plastových hraček a svítivých triček, ale je blbě to striktně zakazovat. Proste se nejak normalne domluvit .
Ja jsem s mamou, ač to nebyl ideální vztah, nemela zásadní rozpory ohledně výchovy dětí. Nemela jsem pocit, ze ony to tehdy dělaly jinak a dívají se nas mládě matky krtiticky a my na ne, ze byly šílené matky, kdyz bas krmily sunarem.
Ted je to spatne na obě strany.. Nebo to děla to sdílení, rozebírání, media, nevim..
|
|
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(24.7.2025 12:20:27)
ropucho, promiň, ale to jsou zase postoje takové trochu hraběcí rady
třeba můj muž do práce dojížděl (stejně jako dojíždíme teď všichni) a kdybych měla s nákupem čekat, až se vrátí z práce a přebere děti, asi bychom nenakoupili nikdy
v buranově se musela nakupovat výhradně dopoledne (pečivo v 10 už prostě nebylo, prodavačka se mi smála ), v té době žádný řetězcový obchod, takže běžný nákup znamenalo podniknout tour de krám - řezník, zelinář, potraviny, drogérie, pak s nákupem pěkný výšlap do kopečka... ne všude se dalo jet s kočárkem... no a nebo teda vzít auto a i s dítkem (dětmi) vyrazit do města do nákupáku...
totéž samozřejmě i kolem domácnosti - fakt začít až po 18. hodině úplně nechceš...
jídlo prostě uvařit musíš, protože i to dítě by rádo něco jedlo a bývá fajn, když se nají i matka opravdu si neumím představit realitu, kdy se jako náhradou za práci věnuji na 100% jen péči o dítě asi jsem neschopná, no
|
| K_at |
|
(24.7.2025 12:22:49)
A dnes, ne všichni bydlí s obchodem za rohem. A chlapi dělají leckdy na směny, mají auto s sebou. Vrací se večer. Atd. A umím si představit, že u náročného dítěte je i úkol "nákup a uvař" složitá úloha. Si pamatuju na sebe.
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.7.2025 12:22:02)
Nevím, co si představit pod tím 8 hodin se věnovat dítěti. Já jsem teda při tom normálně vařila a nakupovala.
|
|
| Buřt |
|
(24.7.2025 12:25:23)
Ropucho, to mi přijde poměrně absurdní. Jakože 8 hodin se věnuju dítěti a domácnost a nákupy ignoruju. Já si myslím, že by spíš dítě mělo být přirozenou součástí života matky a rodiny. Takže potřebuju nakoupit, vezmu kočár či nosítko a jdu nakoupit. Chci vařit, můžu mít třeba dítě u sebe v nosítku nebo v autosedačce, vařím, u toho na něj mluvím, není nikde odložené, ale je prostě přítomno normálnímu životu.
|
| Čumča. |
|
(24.7.2025 12:36:20)
Buřtíku, tohle v tom Ropušice textu čteš? Já vůbec...
|
|
| Jerry G. |
|
(24.7.2025 12:38:27)
Po tech 8 hod. jako co z ditete vyndaji baterky a neni potreba se o nej starat. Syn byl jako mimino a batole pomerne narocny. Takze manzel misto luxovani treba uspaval syna.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 12:41:54)
Buřte, určitě můžeš, když chceš a když ti to funguje.
Já jsem také někdy přes den vařila (velmi úsporně tedy) a někdy jela přes den s dětmi na nákup.
Ale nebyla to žádná pravidelná povinnost, prostě jsem si to vymyslela jako součást programu.
Kdyby to nefungovalo, zařídili bychom se jinak.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.7.2025 12:54:12)
Někdy? Já jsem vařila každý den. Co bychom jedli?
|
| kysnutá knedla |
|
(24.7.2025 13:00:24)
Nerobí sa z toho varenia príliš velká veda? Je to otázka polhodiny prace - ak sa to dobre naplánuje a postupy prace sú dobre zvolené (moja svokra je specialista v tom, že přílohu začne variť až po tom, čo je hotové maso 🤭).
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 13:08:03)
Knedli, uvařit trochu těstovin, nějakou tu rozmačkanou bramboru a hromádku zeleniny v páře pro batolata, to je otázka chvilky, souhlasím.
To jsem také byla ochotná spáchat a nemluvila bych o tom jako o povinnosti vaření, která mi překáží v péči o děti.
Větší vyvařování za povinnost nepovažuji, natož denně.
|
| kysnutá knedla |
|
(24.7.2025 13:10:51)
Ropu, tou polhodinou som mala na mysli “normálne” varenie, nie pre batoľa.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.7.2025 13:27:05)
Za půl hodiny neuvařím nic. Jenom brambory se vaří 20 minut. Předtím se musí oloupat. O mase ani nemluvím.
|
| kysnutá knedla |
|
(24.7.2025 13:32:25)
Inka, ja sa bavím o polhodine práce, nie casu varenia.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(24.7.2025 13:38:15)
Ja to beru, za jak dlouho je jídlo na stole, od tý doby co se tím začnu zaobírat. Za půl hodiny leda špagety.
|
| Čumča. |
|
(24.7.2025 13:50:33)
však jo, rychlá rizota se zeleninou, čočkou, rychlé těstoviny z dobrých konz.rajčat, atd., rychlovky, často bezmasé - bramborák pro mámu a jedno malé dítě je za 20 minut
|
|
| kysnutá knedla |
|
(24.7.2025 13:52:13)
Inka, alebo ak máš v zásobe prílohu, alebo predpripravené maso/zeleninu, tak tu 1/2 h dáš ľahko.
Ja rada varím viac prílohy, baví ma zpracování zvyškov.
|
| Čumča. |
|
(24.7.2025 13:57:30)
že jo, knedli? co zbylo ze včerejška plus kukuřice/hrášek z mrazáku, cizrna ze sklenice, fazole z plechovky, bio protlak, trochu libové slaniny, šalotka - a ono už něco vznikne
|
| Beat |
|
(24.7.2025 14:04:47)
Ja musela byt s detmi každý den venku. Potřebovala jsem to na psychiku a ony taky
Ráno jsme šli maly okruh: slepičky, strom na lezení, malý obchod ( malý nákup, rohlík dětem ).. pak domu, nějaký oběd, a pak zase ven na větší procházku na dětské hřiště za kamarády. Scházela se nás tam
parta holek, takže socializace pro všechny.
Varila jsem něco rychlého rizoto, teštoviny, zapečené brambory..večer jsem k tomu přidělala salát nebo maso. Brambory jsem třeba dala vařit než jsme šli ven. Mela jsem Zepter, takze 10 min jsem je zapnula, pak vypnula a dodělaly se pak samy v páře.
Krasny časy
|
| Beat |
|
(24.7.2025 14:05:31)
Čumčo jasne, to byl vzorek, nepsala jsem, ze vetsina .
|
| Čumča. |
|
(24.7.2025 14:18:12)
já to tak chápu, Beat, já si obvykle asi ani nevšimnu, umím lidi odclonit, ale celé ty tři dny jsem měla fakt štěstí na pohodová vnoučata (dokonce jsem zjistila, že jsem asi dost senilní, všechno mě to dojímalo) Mm se mi posmíval a nevnímal ty děti vůbec
měla jsem štěstí převážně na samé holčičky s culíčkama, a fakt byly pohodové ty děti,
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 15:03:19)
Beat, přesně. Ven dopoledne, ven odpoledne.
Ranní hygiena + nakrmení + vypravení sebe a dvou batolat, která nonstop žvaní a pohybují se, mi zabralo dost času i energie a spolu s pobytem venku zabralo celé dopoledne. Žádné velké vaření by se mi tam nevešlo. Obvykle jsme se vrátili z venku právě k obědu, který jsem potřebovala co nejrychleji dostat k dětem.
Pokud jsme náhodou nebyli celé dopoledne venku, tak jsme něco dělali - tvořili, četli si, kreslili, hráli... Hyperaktivní děti v předškolkovém věku se opravdu nezabaví samy, nezalezou si s knížkou nebo k PC, to je období především pohybové a interaktivní.
|
| Stará husa |
|
(24.7.2025 18:33:04)
Ropucho, já s dětmi také chodila ven dvakrát denně, ale pamatuji si, že jsem vařila. Dokonce oběd byl vždy polévka a druhý chod. Jako svíčkovou nebo ptáčky ne, ale normální jídlo. Neměla jsem teda hyperaktivní děti, hrály si většinou vedle v obýváku, kde jsme schválně neměli nic, čím by si mohli ublížit. Když byly malé a musela jsem dělat něco, u čeho jsem nemohla na ně jedním okem občas kouknout, musely tu chvíli být v ohrádce. Dcera tam bývalá ráda, syn tam řval. A já tedy nejsem typ, který si nějak moc umí hrát s dětmi, takže jsem s nimi chvilku stavěla kostky nebo chevu, kterou jsme měli místo lega, hodně jsem jim četla, ale občas jsem je i posadila před televizi nebo jsem jim pustila pohádku u desky. U toho jsem zvládla udělat všechny nutné domácí práce. Je ale fakt, že jsme měli doma takový ten provozní binec a nebylo to stoprocentní. Někdy mi pomohla maminka, vyžehlila nebo něco zašila, umyla mi podlahu a tak. Naši chodili dvakrát v týdnu odpoledne s dětmi na procházku, takže jsem si v tu dobu mohla zajít do obchodu nebo do knihovny a ještě si zdřímnout. Neumím si představit, že bych musela domácí práce odkládat až na večer, já jsem vždy byla večer už nepoužitelná. A ani si neumím představit se celý den věnovat jen dětem, z toho bych asi zešílela.
|
| kysnutá knedla |
|
(24.7.2025 18:39:29)
"Ropucho, já s dětmi také chodila ven dvakrát denně, ale pamatuji si, že jsem vařila"
Toto považujem za bežný štandard - chodiť 2x denne vonku s dieťaťom. A tiež popritom niečo jednoduché uvariť.
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 18:53:50)
Knedli, na tohle bych byla opatrná. Stanovovat, co je standard, může vést k tomu, že člověk nedosahující standardu si bude připadat neschopný, méněcenný a nepochopený.
Mně se jednadvacet měsíců po prvním dítěti narodilo druhé, následující rok jsem téměř nespala, měla jsem každý měsíc takovou tu echt chřipku s horečkami, kdy člověk nezvládne ani stát, byla úplně na dně sil, a z těch posledních sil jsem se poctivě věnovala hyperaktivnímu batoleti a uřvanému miminu celé dny a i téměř celé noci.
Kdyby mi tehdy někdo řekl, že je to přece standard, asi bych ho chtěla uškrtit.
|
| babi_ | 
|
(24.7.2025 18:59:10)
Je moje děti jsou od sebe 20 měsíců
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 19:06:00)
Babi, vida Jsi asi odolnější
|
| babi_ |
|
(24.7.2025 19:07:38)
Línější, už to píšu. ADHD bylo až (jen) druhé dítě, takže to bylo taky snazší.
|
|
|
|
| kysnutá knedla |
|
(24.7.2025 19:25:31)
Ropu, za "standard" to považujem samozrejme v prípade, že všetko klape, tj matka má dieťa, ktoré jej dovolí normálne žiť, fungovať. Extrémna únava, častá nemocnost (či velmi náročné deti) sú faktory, ktoré sú v inej "tabulke". V kolonke "stačí prežít".
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.7.2025 19:40:53)
Hlídala jsem, aby dítě bylo 5 hodin denně venku, víc se mi to dařilo odpoledne , pokud se povedlo uspat mimino na balkoně, nemuset na procházku a moct si nerušeně něco dělat doma, to byla výhra.
Já osobně vůbec ven nepotřebuju chodit.
A doma byly knihy, časopisy televize
|
| babi_ |
|
(24.7.2025 19:45:39)
Já radši chodila s těmi dvěma ven, protože to bylo jednodušší, než je zabavit doma. Starší by si tedy v klidu hrála, ovšem to by ji musel mladší bráška nechat, že... venku si šel každý po svém (případně malý fakt i v kočárku usnul). A já na kafe.
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 19:49:50)
"Já radši chodila s těmi dvěma ven, protože to bylo jednodušší, než je zabavit doma."
Jednoznačně.
Venku to bylo po všech stránkách pro všechny lepší.
|
| Beat |
|
(24.7.2025 19:54:29)
Jak to tak čtu, bud jsem mela moc hodný děti, to ostatně vím , nebo jsem výkonná .. to taky vim .. ale celkově to pro mě nebylo náročný. A už vůbec ne do jejich dospělosti.. Proste jsme spolu koexistovali.. bez vyčerpanosti některé strany
|
| Beat |
|
(24.7.2025 19:55:30)
Ale samozřejmě všem jejich vyčerpanost věřím.. ja zas nezvládnu jiny věci
|
| babi_ |
|
(24.7.2025 20:06:28)
Nebyla jsem vyčerpaná (narozdíl od Ropuchy jsem byla zdravá), ale holt jsem si nedošla v klidu na vecko. Dvouleté dítě nezlobí, když se tě přes dveře na něco ptá, ještě tu situaci nechápe úplně... no a do toho se mimino buď někde nekontrolovaně plazí nebo se vzteká v postýlce. Koexistence to samozřejmě je, klídek ne, a když je člověk od přírody spíš klidnější a do toho se v noci moc nevyspí
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 20:12:45)
Babi, mně vadila ta spánková deprivace a zpětně viděno jsem si asi škodila urputnou poctivostí, neuměla jsem odbýt dítě vyžadující interakci a ono by to asi někdy neškodilo. Bylo to fakt intenzivní dítě.
|
| Beat |
|
(24.7.2025 20:14:00)
Deti naštěstí dobre spaly, obě. Asi tušily, ze by se mohla stát tragédie
|
| Beat |
|
(24.7.2025 20:16:59)
Ropu, ja jsem deti taky neodbyla, vsechno jsem jim vysvětlovala, uz tehdy..pro některé lidi v okolí až moc .. Ale asi jsem se dovedla mozkově odpoutat a užívat si i svoje přemyšlení a nenechat se jimi tak vycucat.. nevim
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 20:25:18)
Beat, já jsem uměla myslet dvojkolejně.
Myslela jsem si na něco svého a k tomu paralelně vnímala dítě a odpovídala mu.
Ale to samozřejmě jen přispívá k vyčerpání.
Jakožto introvert potřebuji dobíjet baterky o samotě a to holt nešlo.
Mě to moc mrzelo, že se mi nedostává energie, protože mě ty děti bavily a chtěla jsem s nimi dělat co nejvíc věcí, ale začátek byl opravdu náročný.
|
|
| Čumča. |
|
(24.7.2025 21:37:39)
Beat, taky bych spoustu věcí udělala jinak, dneska už vím jak
proč člověk v 28 neví to, co ví ve 45?
budu se muset coby babička celkově hlídat - do svého mateřství jsem si zvědomila spoustu věcí z vlastního dětství - možná mi hrozí, že coby babička budu chtít kompenzovat to, na co jsem nesebrala sílu jako matka, protože jsem skrývala, že brečím, a protože chvílema opravdu nebyla síla na spoustu věcí, jen jsem toužila spát...
tohle to babičkování/dědečkování možná hodně ovlivní, když to někdo pojme jako pokání
moje babička to takhle měla, o to byla trpělivější - a moji mámu absolutně drásalo, že mi babička dává to, co kdysi nedala jí - ani jedné z nás to nikdy neodpustila
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.7.2025 20:43:39)
S druhým dítětem bych se vyspala dobře, kromě prvního měsíce, ale ráno jsem musela vypravit do školy prvního, mamka ho v 7.30 vodila, protože tam učila, a v poledne už byl zase doma, takže žádný spaní po O. Ale úkoly, a pak s oběma ven nebo doprovod na kroužky, aby furt nebyl doma s miminem.
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(24.7.2025 20:37:04)
Beat, já jsem měla taky hodné děti, ale holt nespaly tak, jak bych to potřebovala. Syn usínala brzy, už kolem sedmé, zato vstával před čtvrtou ráno a dcera usnula až kolem desáté, ale spala třeba do osmi. Mezitím se ale budili i v noci, syn až do osmi let neustále chodil v noci do naší postele a že spánku strašně kopal, takže já trpěla dlouhodobou spánkovou deprivací. Byla jsem kvůli tomu opravdu hodně unavená. A taky jsem nebyla zvyklá pořád pracovat a s dětmi byl člověk v zápřahu neustále, nešlo si oddychnout ani na tom WC. Byla jsem celou mateřskou prostě totálně vyčerpaná. A nepomohlo mi ani hlídání dětí rodiči, protože to bylo pro mě málo. Když jsem pak chodila do práce, bylo to taky vyčerpávající, ráno vypravit děti do školky - syn chodil do logopedické, museli jsme tam jet několik zastávek tramvají, potom honem do práce, abych to vše štíhlá do osmi, v práci jsem se sice nemusela starat o děti, což bylo osvobozující, ale taky jsem tam musela bohužel pracovat s pak zase běžet do školek, na hřiště, svačinku, rychle něco udělat doma, koupání, večeře, uspávání dětí a omdlení do postele. Mezitím neustálé dětské nemoci, řešit lékaře, práci, hlídání, nemělo to konce. Když už bylo dětem kolem 12 a už by mělo být všechno lepší a klidnější, tak jsem onemocněla depresí. A po zotavení rozvod. Teď jsem konečně v klidu a svobodná, neumím si představit starat se celodenně o vnouče. To už bych nebyla schopná. Pohlídat pár hodin jednou týdně jo, ale víc ani náhodou. A bude to čím dál horší, čím budu starší. Kdyby se syn rozhodl mít dítě třeba Za 5 let, tak už možná nebudu schopna ani toho.
|
|
| Federika | 
|
(24.7.2025 21:41:29)
Já jsem asi měla štěstí v neštěstí Moje první dítě bylo tak strašně náročný, úplně ve všem, že u těch dalších (běžných) jsem měla pocit, že ta mateřská, ty první roky s nima, je totální flákárna a zábava, nějak jsem nemusela dělat nic, všechno se zdálo jednouchý. Mohla jsem takových mít třeba deset najednou.
Ten nejstarší prostě nasadil hooodně vysokou laťku.
|
| Stáňa * | 
|
(24.7.2025 21:57:42)
Federiko, u nás úplně to samé
Mladší byl doslova za odměnu a zatím to tak je pořád. Staršího řešíme skoro neustále. Teď byl nějakou dobu relativně klid, ale aktuálně se kvůli jedné peripetii v jeho životě dostáváme opět do stejné situace.
Děti nechce, takže babičkovství mi v nejbližších cca 10 letech nehrozí.
|
| Federika |
|
(24.7.2025 22:06:33)
Tak to máme podobně. Řešíme pořád hlavně jeho,když někam společně jedeme, obávám se vždycky jen toho, jak to bude snášet on, při všech rodinných akcích se bojím, jak se bude chovat atd atd
A to už je dáávno dospělej
|
| Beat |
|
(24.7.2025 22:25:51)
Holky, to jste měly/ mate v tomto ohledu náročný.. 
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.7.2025 22:40:51)
"Moje první dítě bylo tak strašně náročný, úplně ve všem, že u těch dalších (běžných) jsem měla pocit, že ta mateřská, ty první roky s nima, je totální flákárna a zábava, nějak jsem nemusela dělat nic, všechno se zdálo jednouchý."
Jo, taky tak, kdybych neměla při MD s druhým na starost i toho prvního, 7 letýho, tak bych se snad i nudila
Ale ten můj z toho vyrostl na osmiletym gymplu už jsme ani nevěděli, že chodí do školy, to zas začala dcera
|
| Federika |
|
(24.7.2025 22:48:07)
Evelyn,
u nás je to jen a jen složitější.
A nic se nezmění, OBčas spíš ještě s nostalgií vzpomínám na dobu, kdy jsem seděla nad Zlatýma stránkama a hledala něco, nějakou agenturu, instituci, která by si ho vzala, protože já už to nevydržííím!!
|
| Čumča. |
|
(24.7.2025 22:53:23)
Fed, je to kolikrát fakt úděl
když má někdo mimčo vymodlené a fakt letitou strastiplnou cestu
když někdo o dítě přijde...
když je dítě extrémně náročné
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 23:09:01)
Federiko, ty máš neskutečně šťastnou povahu.
Někoho by tohle položilo.
|
| Federika |
|
(25.7.2025 12:55:21)
Ropucho,
nepoložilo.Prostě časem zjistíš, že určitý věci jsou prostě tak, jak jsou a budou,tak, jak budou.
Jediný, z čeho mám strach, je to,abych neudělala nějakou fatální chybu.
A to hrozí hlavně v momentě, kdy mi jiní radí, co by ONI na mém místě dělali.
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.7.2025 14:08:49)
Federiko, trvám na tom, že tvůj otevřený, optimistický přístup k životu není samozřejmost
Měla bys pěknou řádku důvodů skuhrat
Dobře míněné rady, co by kdo dělal, neposlouchej. A nebo klidně poslouchej, ale když váháš, udělej to vždycky podle sebe.
|
| babi_ |
|
(25.7.2025 14:13:40)
Naprosto souhlasím, Federika je mimořádně schopná, odolná a pozitivní osobnost 
Jeden žánrový:
|
| Beat |
|
(25.7.2025 14:51:02)
Vypadá udřeně
|
| Čumča. |
|
(25.7.2025 16:40:37)
takhle se na mě taky dva tři kousky pravidelně válí (občas mi to trochu vadí, nejsem matrace) a to myslím ta černá kočka váží o chlup míň než já, takže to asi není žádná sláva
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.7.2025 15:22:07)
Jestli ji minimálně jedno další kotě netahá za ocas, neví, o čem mluví, kočka
|
|
|
| Federika |
|
(25.7.2025 20:32:15)
No, neposlouchat.
Slýchám to, no. A Když se toho sejde občas víc, se tím nechám ovlivnit a řeknu nebo udělám nebo naopak neudělám něco, v návalu toho, že mi jsou poskytovány "praktické" rady, jak je to třeba urgentně řešit.
A pak to většinou nedopadne vůbec dobře ( a to je velkej eufemismus)a když se to celý konečně zklidní, uvědomím si, že celá ta záležitost mně vlastně nijak zvlášť nevadila, nebyl důvod k řešení a vlastně jsem i věděla, že to žádnej výsledek nepřinese respektive, přinese to jen negativa a to pro víc lidí.
Vysvětluju to složitě, konkrétně nemůžu, ale za celý ty roky bych prostě už měla vědět, že pohoda, klid, nadhled a neohlížen se na to, že jiní mají holt všechny okolo perfektní a fungující,přitom se jim zdaleka nevěnovali a nevěnujou tolik jako já...( No a nakonec jestli není chyba právě v tomhle?-se dozvím...Není...)
Nezvednout telefon, když se to nehodí a je to po stopadesátý za den?
Jo, není to normální.Jo, jiní, ti schopnější, by to prostě nedělali.
Dělám to. Protože jednou by se mi to mohlo sakra vymstít, to nezvednutí.Tak to prostě je.
|
| K_at |
|
(25.7.2025 20:37:10)
Federiko, od rána na tebe myslím. Jednou dojde k tomu, že to nezvednes. To víš. Spíš myslím na to, zda má syn tohle s kým řešit a zda je schopen nahlédnout to, že to není udržitelné. Spíš že tohle by měl řešit s někým, kdo tomu rozumí. Kvůli sobě samému.
Ještě jinak, ta kompetence k zvládnutí některých situací bez volání, by byla zadní pro něj především. A v dlouhodobém horizontu i pro tebe samozřejmě.
|
| K_at |
|
(25.7.2025 20:46:13)
Sakra, ZÁSADNÍ! Debilní mobil.
Je to srozumitelné, co myslím? Snad jo. Doufám.
No jo, nezvednout může poradit někdo nechápající kontext.
Takže zvednout, ale asi nerezignovat? Kvůli němu.
|
|
| Federika |
|
(25.7.2025 21:09:35)
Kat,
on to řeší.Má na to odborníky.
Ale nějak to úplně nefunguje.
|
| K_at |
|
(25.7.2025 21:37:12)
Federiko, aha. Tak to je dobře, že je to na cestě. Držím palce.
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(25.7.2025 20:47:03)
"( No a nakonec jestli není chyba právě v tomhle?-se dozvím...Není...)"
tenhle závěr opravdu někdy někdo vypustil z pusy? achjo
Fed, co říká tvůj muž? Zvednout nebo nezvednout? Jenom vy dva víte, co je správně, vy tu situaci znáte, vy ji žijete....
|
| Federika |
|
(25.7.2025 21:11:24)
Hmm,co říká. Nic neříká, Nikdy nic neříkal
A někdy nic říkat nebude. Je věřící a nic řešit nechce.
(Te""d to vypadá,že dávám dohromady dvě odlišný věci, ale prostě ne tak úplně.)
|
| Čumča. |
|
(25.7.2025 21:39:23)
věřící lidé jsou někdy (podle mé kusé zkušenosti) velmi odevzdaní, aktivně neřešící, přiznám se, že mně to v jednu chvíli dost vadilo, je mi to strašně cizí, být tak zanořená ve svém údělu/kříži, ačkoli všechny možnosti řešení jsem ještě zdaleka nevyčerpala...
|
| babi_ |
|
(25.7.2025 22:00:56)
To je věc povahy, ne víry. Ta víra se tam pak promítne jen zdůvodněním. Věřící odevzdanec řekne "je to v rukou božích" nebo tak něco, nevěřící odevzdanec "stejně se nedá nic dělat". Výsledek šul nul.
Mám věřícího kolegu (mmch RNDr.), který řeší pořád všechno. Od banalit po podstatné záležitosti. Je to moc hodnej člověk, k tomu chytrej, myslí velmi logicky, ale i tak mi tou neustálou snahou všechno řešit občas leze na nervy.
|
| Čumča. |
|
(26.7.2025 8:54:57)
babi, myslím, že ne, nějakou dobu jsem mezi silně věřícími fungovala a hodně se jim snažila porozumět, a opravdu se to "nepromítalo jen zdůvodněním", jak píšeš, ale jinak ano, povaha a víra jsou v tomhle určitě do jisté míry propojené...
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.7.2025 22:53:45)
Federiko, myslím, že tady platí, kdo nechodil v tvých botách, neví.
Nenech se viklat a věř si, pokud se ti to vyplácí.
To není rada, to je povzbuzení, protože je mi jasné, že je to těžké.
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(25.7.2025 16:43:22)
Fed, vědí absolutně kulový o tom, co to je být na tvém místě...
blbý je, když ví kulový i odborná lékařka, se kterou situaci konzultuješ (jak jsi psala kdysi) - probůh, vždyť je to její specializace a i laik pozná, že je to čůza
moje zkušenost je, že čím míň toho člověk o problému ví, tím víc má rad, jak do toho radikálně "říznout", bohužel
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.7.2025 23:11:52)
Federiko, hodně sil 
|
| Beat |
|
(25.7.2025 6:46:24)
Fed
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 23:02:11)
Moje hyperaktivní dítě z té náročnosti nevyrostlo, ale to druhé naštěstí vyrostlo z nočního řvaní, tím se nám ulevilo.
Já jsem kromě prvního roku, který byl opravdu hustý, byla pak s nimi hrozně ráda a moc jsem si to užila, splnil se mi tím můj vysněný životní "projekt". Ale náročné to tedy bylo, žádné výdělečné zaměstnání nebylo tak náročné jako rodičovská "dovolená".
|
|
|
|
|
|
|
| kysnutá knedla |
|
(24.7.2025 19:46:25)
Áno, to bola obrovská úspora času, keď dieťa zaspalo na balkone (v mojom prípade na zahrade, vtedy sme ešte balkon nemali).
|
| TaJ | 
|
(25.7.2025 15:55:30)
Knedli, já si pamatuju, jak když jsme se přestěhovali do domku se zahradou,tak jsem si plánovala, jak tam jednou odstavím kočárem s miminem a budu si číst, nebo dělat něco na zahrádce...realita byla taková, že do jednoho roku syn ve stojícím kočárku prostě nespal, ale vyžadoval mojí interakci a nebo řval... a potom později, když jsem měla štěstí, tak jsem ho uvozila k spánku v naší ulici a pak ho mohla opatrně odstavit na zahradě...při troše štěstí tam spal ještě i celých půl hodiny 😁. No a ve 2 letech přestával dost přes den úplně...
|
| kysnutá knedla |
|
(25.7.2025 16:49:35)
TaJ, ja som zas mala načítané a napočúvané samé strašiaky, a teda som nemala ilúzie o ničom. Naopak som počítala s tým, že:
a) budem unavená, nevyspaná, podráždená, protivná
b) manžel bude tiež nevyspalý, do práce bude odchádzať v polospánku, jeho žena si ho nebude všímať a on to bude ťažko niesť
c) no sex
d) zhoršenie vzťahu
Nič z toho sa nekonalo.
|
| TaJ |
|
(25.7.2025 17:05:24)
Knedli, jo, to já jsem taky počítala spíš s horším, počítala jsem, že se mimina v noci budí, ale nějak mě překvapilo, že nespí ani přes den...syn prvních pár měsíců spal přes den třeba 3x půl hodiny, jinak vyžadoval pořád pozornost a i tak hodně času probrečel...a ani v noci nespal nijak skvěle. A když v roce spal po obědě třeba dvě hodiny, tak jsem se celá nervózní chodila koukat, jestli dýchá, až tak to bylo neobvyklé 🙂
|
| kysnutá knedla |
|
(25.7.2025 17:15:00)
TaJ, velký obdiv všetkým Vám, ktoré ste toto obdobie zvládli!
Ja si myslím, že Boh mi dal spavé deti preto, lebo dobre vedel, že nočné nespanie nemám šancu zvládnuť, že by sa možno z mojich detí stali polosiroty.
Keby ste vedeli, ako som TOTÁLNE MIMO keď sa zbudím uprostred noci! Cítim sa nešťastne, zúfalo, boľavo (bolia ma nohy, sotva chodím, to sa ani nedá nazvať chodzou), proste stav totálnej slabosti. Nedokážem si predstaviť, že by ma v noci zbudil nejaký poplach, keď by trebalo nielen rýchle sa hýbať, ale ešte k tomu premýšľať a konať!!!
|
| K_at |
|
(25.7.2025 17:43:28)
Knedli, zvládla. Nic jiného nezbývá. lidské tělo vydrží fakt neskutečný věci. 
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.7.2025 22:11:53)
"Nedokážem si predstaviť, že by ma v noci zbudil nejaký poplach, keď by trebalo nielen rýchle sa hýbať, ale ešte k tomu premýšľať a konať!!!"
Knedli, no a tohle já mám i ráno
Jsem jako hodně starý počítač, který potřebuje čas, než naběhnou funkce.
|
|
|
|
| Čumča. |
|
(25.7.2025 17:08:52)
knedli, kdo tě zásoboval těmi strašáky?
nějaké časopisy/weby nebo někdo z rodiny?
taky se u nás nekonalo nějaké odcizení, naopak
|
| kysnutá knedla |
|
(25.7.2025 17:20:11)
Čumča, vtedy ešte neboli "internety", resp. ja som mala doma wifi až po narodení 1. syna. Takže som to mala skor načítané, čítala som, čo sa dalo. Plus občas niekto niečo prehodil "počkej, až se to narodí... to si nesedneš...atd"
|
| Čumča. |
|
(25.7.2025 17:24:54)
knedli, ale ty si opravdu nesedneš, ne tedy v souvislosti s novorozencem, ale obecně
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(25.7.2025 17:51:53)
Tohle strašení bych trestala.
Nebo ty fotky, jak vypadá tělo po porodu. To kdybych tenkrát viděla, dítě nemám. Naštěstí nebyl internet.
|
|
|
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(25.7.2025 17:53:43)
Naštěstí nebyl internet a nikdo mě nestrašil, těšila jsem se, jak budu jezdit s načančaným kočárkem a bude nám to slušet.
|
| kysnutá knedla |
|
(25.7.2025 18:06:36)
Inka, v dobe mojho očakávania tiež nebol internet, resp. u nás doma ešte nebol.
Ja som sa nebála, mala som triezve myslenie (podľa mňa), keď som sa na malé strašne tešila, a zároveň som si uvedomovala, že sa niečo asi zhorší, zkomplikuje a prinajhoršom to bude mať nejaký dopad na vzťah s MM. Určite sa žiadne trauma nekonalo, tešenie bolo výrazne vačšie než obavy.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(25.7.2025 18:15:47)
Já se nejvíc bála, abych si nezkazila postavu. Takže jsem začala cvičit podle brožury hned v porodnici.
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.7.2025 22:33:16)
" jsem začala cvičit podle brožury hned v porodnici"
Jak jsem na postavu celkem pošuk, tak po porodech jsem tedy na nějaké cvičení ani nevzdechla. To jsem měla úplně jiné starosti.
Po prvním se mi ostatně postava nijak zvlášť nezměnila a po druhém jsem ještě asi rok byla velryba, což bylo to poslední, co mě zajímalo.
|
| Čumča. |
|
(25.7.2025 22:41:49)
ano, poprvé jsem před porodem měla 12kg navíc, bylo jasné, že se houby děje, většinu nechám v porodnici
podruhé jsem měla 20 kg navíc, bylo jasné, že průser, budu muset fakt máknout
nepřišlo mi to nijak zásadní
kamarádka začala drsným aerobicem hned po návratu z porodnice, z doslechu vím i o těhulce, která si dala závazek pouhých 10kg do porodu, a když jich v osmém měsíci těhotenství dosáhla, x týdnů hladověla, nakázala si už ani deko navíc
|
| TaJ |
|
(26.7.2025 11:19:51)
Čumčo, tohle já jsem vůbec neřešila, nějaká kila a postavu... Ale nakonec jsem za celé těhotenství přibrala jen 9 kg a během prvních týdnů po porodu jsem měla méně, než před těhotenstvím...asi tím nevyspáním a nekonečnými procházkami s kočárkem, protože syn spal jenom v jedoucím kočárku a na vzduchu venku.
|
| Stará husa |
|
(26.7.2025 11:59:13)
Já jsem při prvním těhotenství přibrala 17 kg, při druhém 22 a v porodnici nenechala téměř nic. Tak nějak jsem se smířila s tím, že holt už nebudu mít postavu jako před těhotenstvím. Nijak jsem cíleně necvičila, ani se neomezovala v jídle, ale tím, že jsem chodila na dlouhé procházky s kočárkem a měla jsem menší chuť k jídlu než v těhotenství, tak jsem pokaždé do půl roku po porodu bez cíleného snažení byla zas na své původní váze. Pro mě bylo tedy prvořadé, abych se starala řádně o děti, na svou postavu jsem vůbec nemyslela.
|
| babi_ |
|
(26.7.2025 20:50:13)
Nepamatuji si, kolik jsem přibrala při těhotenstvích, nějak normálně. Po prvním porodu, než jsem si všimla, jak na tom jsem, přišlo druhé těhotenství. Po druhém porodu jsem shodila rychle na původní (defacto maturitní) váhu, patrně v důsledku hoňky se dvěma blízko dětmi.
Koncem RD jsem byla v nejlepší životní kondici - vozila jsem obě děti na kole na sedačkách nebo jedno na sedačce a druhé do kopců tlačila, na lyžích jedno tahala druhé na zádech, a tak se vším = veškerý sport a turistika se zátěží.
Po nástupu do práce (na 6 hodin denně ve třech letech druhého) kondička zůstala (volnočasový program trval), ale přibrala jsem, protože dlouho můj oběd sestával z čokoládových kaštanů apod., jak jsem byla pořád v časovém presu. Hned jak mi to došlo začala jsem se trochu hlídat a zas dobrý. Teď je to daleko větší boj, tělo ukládá okamžitě cokoli může, navíc fyzicky už nezvládnu, co dřív, takže celkově prostě je to celé na půl plynu jak příjmem tak výdejem, což tak nějak člověk není zvyklý
|
| Ropucha + 2 |
|
(27.7.2025 23:45:22)
"Koncem RD jsem byla v nejlepší životní kondici - vozila jsem obě děti na kole na sedačkách nebo jedno na sedačce a druhé do kopců tlačila, na lyžích jedno tahala druhé na zádech, a tak se vším = veškerý sport a turistika se zátěží."
Ano!
Nelyžovali jsme tedy, ale tahala jsem pořád něco, děti, zavazadla... jako soumar. Měla jsem dokonce i bicepsy
A na kole, ano, jedno dítě na přední sedačce, druhé na zadní sedačce.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(27.7.2025 23:56:16)
"přibrala jsem, protože dlouho můj oběd sestával z čokoládových kaštanů apod."
Po celou rodičovskou dovolenou jsem se živila převážně čokoládou. Studentskou pečeť když děti usnuly po obědě, Tatianu když děti usnuly po večeři. Někdy i dvě Tatiany, muž mi pro ně chodil do večerky a spořádala jsem je mezi kojením. Na nic jiného jsem neměla čas ani chuť, potřebovala jsem rychlou energii. Spálila jsem to, shodila jsem postupně všechna těhotenská i posttěhotenská kila.
|
| K_at |
|
(28.7.2025 10:08:00)
Ropucho, tak teď už chápu i ty poznámky k vaření na mateřské. Já potřebovala to teplý jídlo denně. A k tomu ty čokolády. Byla jsem pod váhou a strašně unavená furt.
|
| Stará husa |
|
(28.7.2025 10:35:00)
Já taky potřebuju teplý oběd. A na mateřské jsem měla tak málo peněz, že nepřipadalo v úvahu, abych jedla každý den čokoládu. Ani mě to nenapadlo. Čokoládu pouze jako výjimečný požitek. A mám to tak dodnes, kdybych jedla čokoládu každý den, a že ty peníze bych na to měla, tak jsem jak koule.
|
| babi_ |
|
(28.7.2025 10:54:59)
Tak ty kaštany byly určitě levnější, než jakýkoli teplý doma uvařený oběd, pokud by to tedy nebyla hrst rýže nebo dvě brambory. Na mateřské (narozdíl od Ropuchy, která to měla náročnější o nemoci) jsem jedla cca co děti, nebo něco z lednice (jogurt, sýr)..., ne čokoládu, ale do práce po RD jsem nějak nebyla první měsíce (rok) si něco rozumného vzít. Pak jsem si v tom našla nějaký vhodný systém, když mi došlo, že přibírám.
|
|
| Koníček mořský | 
|
(28.7.2025 11:55:43)
Tak já jsem mateřskou odžila na kakaovým pudinku - vynikající kombinace teplého jídla, čokolády, bílkoviny, levné potraviny a hotovo do deseti minut.
Jen si na to vzpomenu, šla bych na mateřskou. Musím si ho někdy uvařit ke snídani. Mňam.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.7.2025 12:14:36)
Huso, myslíš, že teplý oběd s masem je levnější než tabulka laciné čokolády? Já bych skoro řekla, že naopak, započítáme-li čas, práci, energie...
Já jsem nad tím tedy takhle nepřemýšlela, ačkoliv šetřit jsme v té době museli také, ale tohle mi přijde celkem zanedbatelné a v neposlední řadě to byla investice do času a pohody.
|
| Stará husa |
|
(28.7.2025 13:23:58)
Ropucho, já tehdy měla 50 Kčs na den, z čehož jsem musela pořídit nejen jídlo, ale i drogerii a drobné oblečení typu kalhotky nebo punčocháče. Čokoláda stála 10 Kčs a rozhodně jsem se z ní nenajedla tak, jako z teplého oběda. A oběd nemusel být jen maso s něčím a ani nebyl.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(28.7.2025 13:38:16)
To bylo docela dost peněz, tenkrát. Já brala 1600,- a připadala jsem si bohatá.
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.7.2025 12:05:13)
Kat, no kdyby mi někdo servíroval teplé jídlo, asi bych jedla teplé jídlo, ale služebnictvo jsme najaté neměli a komplikovat si život vyvařováním sama pro sebe, na to jsem neměla ani pomyšlení. Měla jsem plné ruce práce i bez toho.
Někdy něco bylo, samozřejmě, nepravidelně jsem navařila do zásoby, někdy jsme jedli venku, někdy uvařil muž... Ale převážně jsem jen v co nejkratším čase upatlala dvě batolecí porcičky něčeho batolecího, uložila děti a klesla ke kyblíku kávy a tabulce čokolády.
|
| Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 |
|
(28.7.2025 12:17:13)
"převážně jsem jen v co nejkratším čase upatlala dvě batolecí porcičky něčeho batolecího, uložila děti a klesla ke kyblíku kávy a tabulce čokolády"
tak to mi vždycky připadalo jako jednodušší najíst se s dětmi jejich jídla... je pravda, že velkou část svých rodičovských dovolených jsem se živila dušenou zeleninou v různých poměrech a složeních a vždycky mě těšilo přidávání nových ingrediencí - teda brambůrky s mrkvičkou byly trochu smutné, ale když se pak přidala i brokolice, květák, pastinák, kuřecí masíčko nebo dokonce rybka, tak to bylo dost fajn jídlo a když se střídaly brambory s rýží a těstovinama, tak jsem ani neměla pocit jednotvárnosti
a vlastně jsem si přisolovala jen v úplném počátku, kdy pro děti sůl ještě vůbec, pak mi vyhovovalo i to málo slané...
ale jak jsem psala, já musela vařit i normální jídlo, aby měl manžel aspoň jedno teplé jídlo denně, takže jsme mívali i teplé večeře... (jemu ty batolecí obědy prostě nikdy nechutnaly )
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.7.2025 12:29:25)
Rose, přesně tak, jak popisuješ, jsem dětem vařila Také mě docela bavilo to vymýšlet a kombinovat, aby to měly pestré a zdravé a samozřejmě, ab jim to chutnalo. Ale rychlost byla klíčová, takže jsem připravovala opravdu jen to nezbytné množství, pokud jsem to chystala přes den.
Když jsem vařila po večerech, v klidu (relativním), tak to bylo větší vaření, do kterého se vešlo i jídlo pro nás dospělé.
Muž měl luxusní jídelnu na pracovišti, tam nás párkrát i vzal všechny, když byly děti větší. O jeho životosprávu jsem starost mít nemusela, byl zaopatřen.
|
| Stará husa |
|
(28.7.2025 13:37:21)
Jak jsem jedla, dokud děti byly kojenci, to si už nepamatuji, přece jen je to už skoro 40 let. Ale od cca 1 roku jedly už normální jídla, a i předtím jsem prostě uvařila o dvě brambory a kousek masa víc a jim jsem to rozkrajela a pomačkala a sobě prisolila. Tehdy nebyly žádné skleničky, takže jsem musela vařit. A trvalo mi to tak té půl hodiny, přitom oni si hrály vedle v obýváku a já vařila a přitom na ně jedním očkem koukala. Jedna čokoláda k obědu by mi určitě nestačila, uspokojilo by to sice chuť na sladké, ale ne hlad. Já musím mít k obědu talíř teplého jídla, klidně nudlí s mákem nebo čočky s vejcem.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(28.7.2025 13:42:14)
Skleničky jsem si dělala sama, uvařila jsem brambory, zeleninu, rozmixovala do skleniček od výživy a dala do mrazáku. Pak jsem to jenom ohřála ve vodě.
|
| Stará husa |
|
(28.7.2025 13:47:13)
Mě to tehdy nenapadlo. Nebyla jsem zvyklá mrazit jídlo a byla jsem přesvědčená, že děti mají mít každý den čerstvě uvařené jídlo.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(28.7.2025 13:49:26)
Nedávala jsem mu to pořád, jenom, když se zrovna vařit nehodilo.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.7.2025 15:24:13)
"že děti mají mít každý den čerstvě uvařené jídlo"
Zrovna toto mě nikdy netrápilo.
Mě trápí zdroj a složení jídla, mražená zeleninová směs je pro mě lepší volba než čerstvě uvařený knedlík s omáčkou (třeba).
|
|
|
| Drypetis | 
|
(28.7.2025 16:18:31)
Inko,
příkrmy jsem si taky dělala do skleniček sama, na další 2 dny dopředu a ani jsem to nemrazila, jen dala do chladničky, takže časově mě to moc nezatížilo.
Koupené skleničky byly tehdy dost drahé, navíc moje dítě by potřebovalo na jednu porci dvě. A věděla jsem, co v tom mám.
Pro dospělé jsem vařila podle toho, jak to vyšlo a podle nálady.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(28.7.2025 14:31:34)
"Já musím mít k obědu talíř teplého jídla"
To já "musím" spoustu věcí, když se chci cítit podle svých představ, ale první roky po narození druhého dítěte to šlo všecho absolutně stranou.
Spánek, celá životospráva.
Nebylo to dobře, vyčerpala jsem se a odnesla jsem to kolečkem chřipek, ale tehdy jsem to lépe uchopit neuměla.
Dnešníma očima viděno bych si asi už uměla zorganizovat více pohodlí pro sebe a v něčem ubrat z dokonalosti péče o děti. Já brala ty děti hrozně poctivě.
|
|
|
|
| K_at |
|
(28.7.2025 12:57:40)
Už si to nepamatuju. Ale já to teplý jídlo potřebuju. Je mi potom zle, když to od fláknu. A tehdy to bylo základní přežití. Sice jsem jedla za poklusu a tak. Ale bylo to nutné.
|
|
|
|
|
|
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(27.7.2025 10:34:50)
V prvním těhotenství jsem přibrala 8 kg, bylo mi blbě celou dobu, v porodnici jsem nechala 10 kg, všechno navíc kromě dítěte byla voda a za ten týden jsem ještě zhubla.
Při druhém jsem zhubla 3 kg, byla jsem na přísné dietě s cukrovkou a hepatopatií, celkem jsem v porodnici zhubla 14 kg.
Ale po obou těch "nemocných" těhotenstvích mi hned po porodu začalo být úplně dobře a nastal jo-jo efekt, tělo se asi bálo, že zase bude hlad a všechno uložilo , navíc nevyspání mi úplně rozložilo pevnou vůli.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Stará husa |
|
(24.7.2025 19:51:32)
Já jsem měla strach nechat dítě spát na balkoně, že tam nějaký kuřák hodí vajgla a mimino mi zapálí. Někdo mi to tehdy řekl, že se to stalo a já to nemohla pustit z hlavy. Takže jsem poctivě chodila na procházky, dopoledne dvě hodiny, odpoledne tři i více. Aspoň jsem bez problémů zhubla na předporodní váhu a měla jsem skvělou kondici.
|
| kysnutá knedla |
|
(24.7.2025 19:54:42)
To hej, to je benefit pre maminku ako hrom. Bábatku je inak asi dost jedno, či spí na balkone /na zahradě /na prechádzke.
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 20:04:30)
Mojemu bábatku nebylo jedno, jestli kočár stojí nebo jede.
A první bábatko zase záhy zjistilo, že v kočáru není maminka a vyžadovalo si nosit v nosítku.
Ale mně tohle nevadilo, chození ven mi na mateřství velice vyhovovalo. Já byla šťastná, že v pracovní době mohu být venku a ne někde zavřená, užívala jsem si to privilegium.
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 19:55:41)
"Já osobně vůbec ven nepotřebuju chodit."
To mám přesně naopak.
Není mi dobře dlouho v interiéru.
Šílená byla jedna zima, kdy obě děti byly nemocné a já asi týden s nimi zavřená v bytě.
Myslela jsem, že přijdu o rozum.
Když obě usnuly, se strachy staženým zadkem jsem běžela alespoň na čtvrt hodiny podívat se na zamrzlou řeku a zpátky.
Potřebovala jsem vzduch, denní světlo, vidět kus přírody.
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.7.2025 20:05:14)
Od dětných dob mám chození ven jako domácí práci.
Snažila jsem se někoho ukecat na procházku a doma si třeba v klidu mýt okna.
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 20:07:34)
Evelyn, byly bychom dohromady dokonalá matka: já bych venčila a ty bys vařila
|
| Evelyn1968,2děti |
|
(24.7.2025 20:37:43)
Ropucho, to by chtěl každý, abych mu vařila naposled nové kolegyně, když viděly moje obědy, tak se chtěly přidat. Ale na to jsem moc chaotik, nikdy nevím, co z toho vyleze a kolik toho celkem bude.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(24.7.2025 19:04:30)
Huso, moje předškolkové děti vydržely sedět u pohádky cca deset minut. Možná čtvrt hodiny? Dokázaly zhlédnout Krtečka nebo Bořka stavitele nebo podobný příběh pro batolata, ale že bych během toho stihla obhospodařit domácnost, to jsem tedy nestihla.
Myslím, že jsem stihla tupě hledět s nimi a být ráda, že se mě těch pár minut nikdo na nic neptá. Možná jsem si došla na záchod (bez doprovodu dítěte, které se na něco ptá).
|
| babi_ |
|
(24.7.2025 19:11:03)
Jo že jsem se několik měsíců, možná rok, nedošla v klidu ani vyčůrat, to si pamatuju. Ale to bylo před školkou. Jak byly děti v mš, už jsem mohla do kanclu a tam mi nikdo na dveře wc nebušil
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Jarní šlapkaBřeclav 
Rákosníček a hvězdyPraha 1 
Nedělní divadélko: Palačinková PepinkaPraha 9 
Beltain na zámku NižborBeroun 
Jízda a výstava historických vozidel na HelfštýněPřerov 
Jarní šlapka
Rákosníček a hvězdy
Nedělní divadélko: Palačinková Pepinka
Beltain na zámku Nižbor
Jízda a výstava historických vozidel na Helfštýně
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)