Diskuze : Hlavní : Poruchy učení

My ze všech DOD odcházely s dcerou otrávené s pocitem, že "sem rozhodně ne" a pak jsme měly černý kašel, kdy jsme nemohly nikam, takže pár škol jsme neobešly. Na ty se dcera pak hlásila Do té se zahradou se zamilovala, když tam dělala přijímačky. Abych nelhala, jednu tu školu jsem zlehka znala a na druhé jsem byla na DOD alespoň já (s pocitem marnosti, že když neumějí ani říct, kolik max bodů lze u příjímaček získat....)

Monam, syn byl v té jeho škole dva roky po sobě na DOD, pak ještě na obou termínech přijímaček a vždycky z ní byl nadšený, cítil se tam dobře a vždycky tam všichni byli velmi vstřícní a ochotní. Na druhé dopravní škole se mu naopak nelíbilo vůbec, přestože je to mnohem žádanější škola, než ta jeho. Myslím, že to byla dobrá volba, pro něj je teď atmosféra školy a vstřícnost lidí v ní nejdůležitější a strašně moc si toho váží - s jakými lidmi se tam celou dobu setkáváme. Co bude dál, to se uvidi, teď je pro nás taky důležitější cesta, než cíl...

s tím dojmem a pocity je to těžké - mladší dcera měla jít na základku k Voršilkám, ale tvrdila, že se tam bojí, že jí je to tam nepříjemné. Nakonec šla jinam.
Starší dceru zase okouzlila škola, kterou měla na třetím místě - prý krásná zahrada. Tam si ale myslím, že by ji zahrada rychle pod návalem gymnaziální matiky, chemie a fyziky přestala rychle zajímat.

Monam, jo, to je ten stejný obor, kam chtěl původně syn, on ten název je trochu zavádějící, když jsme ty školy obcházeli, tak vlastně každá ta škola měla trochu jiné zaměření, i když název oboru byl ve všech případech totožný... Jinak syn prostě chtěl na tuhle školu, cítil se tam ze všech nejlíp a proto tam chtěl dát i ten tříletý záchytný obor. I přesto, že věděl, že bude tak daleko dojíždět a podobný obor by byl i někde blíž. A je zatím spokojený. Co bude dál, to se uvidí, stejně hodně lidí vystuduje nějakou školu a pak je život zavane k něčemu úplně jinému.

Tak pořád má možnost to nějak řešit,život jde dál.
Ty děti co jsem loni připravovala,se všechny dostaly na svou první školu. A tenhle rok mám všechny ty děti nějak sebevědomější, nechápu Dopředu mi hlásí,že vybráno a že pohoda, že půjdu v klidu, dostanou se. Sama jsem zvědavá.
U dcery jsem byla napnutá, už z toho důvodu, že měla tři žádaný gymply, žádnou záchrannou školu.
A dělali jsme si srandu,že holt pak půjde na "Výrobu mouky", na druhý kolo