Zasoutěžte si s lékárnou Vitalpoint o balíček kosmetické péče pro nejmenší od Weledy.
Vážný2 | 158667 |
14.11.2024 21:06:45
No, to je asi to, co tomu zřejmě zabrání. Prostě už není moc schopen nic moc vnímat. I když jsem u své mamky viděl v hospicu ""profi"" službu umírajícímu a byl jsem moc rád, že se s Bohem smířila.
|
Vážný2 | 158667 |
14.11.2024 20:59:53
Děda ale věřící je, minimálně je stále formální katolík. Akorád se na Pána Boha naštval, když mu umřel táta. A vždycky, když jsme o to mluvili, tak on by i chtěl, ale babička to uzemnila. A jeho máme byla ta, která dost dopomohla, že dnes jsme věřící.
|
K_at | 121378 |
14.11.2024 20:51:55
Vážný, pokud děda není věřící a nemluvil nikdy o svých přáních předem, tak udělat mu takovou schízu v jeho mentálním stavu je podle mě nehorazný nerespekt a nátlak.
A hlavně babička je jeho nejbližší a má k tomu co říct. Takže hoďte zpátečku. On si to jistě pánbůh s dědou probere. Ty Vado, sorry, aleje mi z toho blbě. Foto děláte?! Kde bereš ten nerespekt?! |
Vážný2 | 158667 |
14.11.2024 20:49:02
To je dáno dnešním humanismem, vs. popisovaným obdobím cca první republiky. Prostě byla určitá představa, v něčem pravdivá, v něčem dobová a formální, co je to život křesťana. Byla určitá pevná norma, která se za tu dobu dost posunula a rozostřila.
A mj. na počátku jeho křesťanské služby byla zkušenost, kdy vyprávěl v zákopech WW1 oplzlý vtip svému kamarádovi a divil se, že se nesměje. A v tom se mu zhroutil k nohám, zasažen zbloudilou střepinou. A WB v ten okamžik věděl, že ten kamarád právě stojí předs svatým Bohem hodnotícím jeho život. V následujících dnech poklekl v polorozbořeném kostele ve Francii a řekl Bohu, že jeho život je špatný a že patří do pekla, ale aby udělal co je jen možné, aby tam neskončil. A že mu to bude asi kazit, ale že se mu vydává. Ale i katolický kněz, pokud slouží svátost smíření, tak vám pomáhá váš život posoudit podle určité normy dané desaterem, zpovědním zrcadlem atd. A jedna z častých otázek W.Busche byla: Je tvůj život (před Bohem) takový, jaký má být? |
Vážný2 | 158667 |
14.11.2024 20:45:41
Ne, později už by nevysluhoval a netrápil umírajícího s Večeří Páně...
|
Zasjaj. | 54917 |
14.11.2024 15:39:42
Vazny, "Psal, že později by toto už nedělal,.." jako ze by nezasel na pozadani k umirajicimu? to jako fakt? to je ale naprosto desive! A rikat nekomu, at si da zivot do poradku, tak to mozna rodic dospivajicimu diteti, ale kdokoli jiny komukoli jinemu mi prijde jako obrovska nehoraznost a povysenost. Ani recidivistovi na drogach bych si nic takoveho nedovolila rict.
|
Vážný2 | 158667 |
14.11.2024 15:09:59
Ber to tak, jsi kapitánem jachty a celou dobu o ní tvrdíš, že je nepotopitelná. Přijde bouře a nabíráte vodu a ty tvrdíš do rádia pobřežní stráži, že je nepotopitelná. Pak se převrátí na bok, ale ty ty prohlásíš do rádia, že je nepotopitelná. Pak už kouká jenom kousek stěžně, přijedou pro tebe, budeš tvrdit že je nepotopitelná? Jistě, je to licoměrné nechat se zachránit, ale je lepší být zachráněn, než utopenej.
A my jako křesťani jsme trochu v té roli těch hasičů, co přijedou do vesnice, že jsou hlášené šílené srážky, ať se do půnoci evakuují, kdo nemůže, tak mu bude poskytnuto přístřeší. Ať si zabalí drahé věci a vezmou je s sebou, ať vyženou zvířata do ohrady na kopci. Atd. (Vím že na to se v realitě často zapomíná.) Pak už mají auto po dveře ve vodě, kolem baráku se valí voda, ale oni říkají, že takových povodní už tu bylo... A pak sedí za komínem rozpadajícího se domu. A my je stejně budeme zachraňovat. Čili mojí starostí není, zda je to licoměrné a Boží taky ne, protože o něm je psáno, že dává spásu zadarmo, něco jako milost od krále. A chce aby všichni lidi byli spasení a nalezli Krista, aby nikdo nezahynul. Maximálně se můžu cítit jako hasič, který chodil kolem domu a občas řekl do okénka dědovi, co kouká ven, že by si měl nechat opravit ten komín a šel dál. A když děda vyhořel, tak si nadává, že nebyl tvrdší. A samozřejmě, je tu ještě ten efekt, že já se stejně nedozvím až do příchodu na pravdu Boží, jak to skončilo. Hodně mne leží na srdci příhoda, co jsem jako náctiletý četl v pašované knížce od německého evangelického faráře Wilhelma Busche: On žil za Výmarské republiky, za krize a za nacismu a spolu s jinými se postavili proti zasahování nacistů do evangelických církví a vytvořili alternativní Vyznávající církev. Pracoval s dělnickou mládeží v Porůří(?). Byl i vězněn. No a v jednom příběhu z mládí vypráví, že jako začínajícího faráře ho pozvala mladá manželka k umírajícímu manželovi do nemocnice a nutila ho aby mu vysluhoval Večeři Páně. Psal, že později by toto už nedělal, že slovo je mocnější i citlivější, ale tehdy na paní dal. A o den později se manžel začal uzdravovat. On sám byl překvapen. Za týden přišel k pánovi a říkal mu, že je úžasné, co s ním Bůh udělal, že mu gratuluje. A jak by teď ale měl začít chodit do kostela a dávat svůj život před Bohem do pořádku. Pán mu s úšklebkem odpověděl, že už přeci nemusí, že už je zdravý. Teď musí zvládnout spoustu věcí, co má v životě před sebou. Po chvíli padl mrtev. Říkal, že nevěděl, co má říci a tak beze slova odešel. Do jisté míry je víra volba a do jisté míry nutnost záchrany. Není to nějaká morální superkategorie. Proto přísluším i těm dobrým i těm z nejhorších. Ale není to zadarmo. Jednak to stálo Krista smrt a drsné utrpení na kříži (mučení a smrt ve snaze udržet si dech při visení za ruce), jednak součástí obrácení (někdy hned, jindy po čase) by mělo být odevzdání sama sebe celého Ježíši Kristu. |
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 39806 |
12.11.2024 21:13:00
Vážný, ano, já právě chápu, že děda je teď spíš dítě než dospělý a svéprávný chlap a tohle je taková nefér manipulace... Měl celý život na to přijmout boha, dokonce si myslím, že na počátku nemoci si to člověk i uvědomuje, že kdyby jo, tak teď... A neudělal to... Platí to u boha i když to už není dědova vůle, ale tvoje manipulace? Počítá se to?
A jo, taky si uvědomuju svou smrtelnost, kdykoliv nasedám do auta, jdu ze schodů, stojím někde vysoko... A připadá mi tak nějak licoměrné, kdybych se v tu chvíli "najednou" upírala k bohu... |
Vážný2 | 158667 |
12.11.2024 20:45:17
To, že už "skončil" (fuj, ošklivý výraz), mu řekli už v nemocnici, když mu řekli, že je v terminálním stadiu rakoviny, která je neléčitelná. A babička se mohla ..., že mu to řekli. To jsme na ní teda koukali.
Halt jinej čas, jinej mrav. A já si myslím, že aspoň tak nějak přinášíme naději. Jasně, věříme, že Bůh má určité podmínky pro přijetí člověka, ale věřím ve věčný Život a to je príma, ne? (Akorát tím ničím psychiatry a terapeuty, když občas říkám, že už bych tam chtěl být. A pak vysvětluju, že to nejsou suicidální myšlenky. Že na sebe sáhnout nesmím, i kdyby...) A jestli má ty podmínky a plusmínus je tak berou všechny rozumné církve, tak je asi dobrý to druhýmu nalít čistě, že možná bude stát za chvilku před Bohem. My si to jen neuvědomujeme, ale platí to i pro nás a ne nutně, až selže mozek a srdce. Ona stačí blbá dopravní nehoda apod. Někdy, když jedu 130+ po dálnici tak přemýšlím, co by se stalo, pokud by praskla polosa atd. Letadla se kontrolujou až běda lidmi, co musí všude dát podpis, razítko, ... Když vidím ty maníky v servisu, tak občas přemýšlím, zda by mne upozornili na prasklinu. Akorát, že děda je už vlastně dítě. A někdy spíš batole... |
Rose,2růžičky,1kvítek-01,07,12 | 39806 |
12.11.2024 15:16:46
ty jo... vážný, na místě babičky bych byla docela nas.aná, kdybys někoho dotáhl a na dědu udeřil takhle natvrdo... a i jen jak to čtu, tak mi to strašně zavání manipulací a vyhrožováním...
jako já chápu, že z tvého pohledu je to záchrana duše, spása a tak, ale stejně... a vadilo by mi asi i to přímé sdělení dědovi, že už vlastně skončil... fakt tohle nemáte jednoduché (vy, co věříte na smíření na poslední chvíli)... |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.