28.1.2022 16:20:49 Konzerva
Jak si udržet trpělivost pro seniora?
nepotřebuji poradit, jen si "postěžovat".
Snažím se s rodiči vídat. Není to jednoduché, času moc nemám a po práci už bývám unavená. Ale přesto, se snažím, hlavně s mámou, tak je ukecaná a s tátou se nevykecá.
problém je v tom, že ona každou diskuzi vždycky stočí ke svým zdravotním problémům. Nemá žádný velký, jsou to takové běžné, kde s jedním se člověk smíří, ale když je jich víc, tak už je to vysilující. Tohle všechno vím a uznávám. A když se jí vyskytne nějaký nový problém nebo se něco zhorší, vždycky to s ní probírám, vyslechnu jí, případně se snažíme najít řešení nebo nějakou úlevu.
S tím mám ale problém je to, že ona o tom mele pořád a pořád. Kdykoliv se sejdeme, jdeme třeba do divadla, pak na chvíli na kafe, tak vždycky všechno stočí k tomu svýmu zdravotnímu stavu a vysvětluje mi, jak jet o těžký a náročný. Přitom já to vím, ve všem se jím přizpůsobuju, ale ona furt mele dokola. Třeba po tom divadle začnu diskuzi o tom, co jsme viděly a ona po pár větách "No ale jak ta x tam seděla, to já bych nemohla. To víš, já mám blbý kyčle. já tak dlouho nevydržím. No, tady jsou naštěstí dobrý sedačky, ale jinde, to bych nevydržela a to je věk, jen počkej, to tě taky čeká." a pak přejde na zažívaací problémy a záda a nespavost. A teprve po půlů hodině, když mi to všechno zopakuje, tak se mi podaří se vrátit k divadlu nebo něčemu jinému.
Ale přitom, když mám nějaký problém já, tak to vždycky stočí na sebe větou "No aspo%Jn vídíš, jaký to je, když já..." Přitom já si moc nestěžuju, je to třeba tak, že jí zavolám, že nemůžu přijít,protože mám chřipku a bolí mě hlava a ona mi na to řekne ""no vidíš, aspo%n víš, jaký to je, když mám já tu migrénu." Přitom ale když jí bolí hlava a já jsem u toho, tak jí obsakuju, dám jí prášek, zatáhnu závěsy, přinesu pití, chodím kontrolovat, jestli něco nepotřebuje.
Řešení to nemá, vím, že je taková, že to prostě musím brát, jak to je, počítat s tím, že když s ním jsem, musím si vyhradit minimálně půl hodiny na to, že budu zase poslouchat to samé. Ale upřímně řečeno.
S přibývajícími starostmi mi ubývá energie a být trpělivá ohledně těchle jejích stestků je pro mě čím dál těžší. Mrzí mě to, protože o jiných věcech se s ní mluvit celkem dá, ale tohle je hrozný.
Odpovědět