Diskuze : Hlavní : Adopce na dálku

S touto organizaci zkusenost nemam. My jsme pred lety podporovali pres Arcidiecezni charitu, z Prahy.

Děkuju za odpověď. My jsme se právě dívali na seznam států, které s touto organizací spolupracují, ale Česká republika mezi nimi nebyla. Ale i když jsme to v kolonce zatrhli, systém nás pustil dál, takže si myslím, že by to šlo. Dcera tam i psala dotaz, jak to tedy je, ale odepsali, že to zjistí a napíší až příští týden. Blbé je, že veškerá komunikace probíhá v angličtině, takže se moc nechytám .
No ale doufám, že to vyjde. Na této organizaci se nám líbí, že z poslaných peněz pomáhají až 4 dětem z komunity. To je super zpráva

Ja bychg si klidne cestu uhradil. Ale kam se dostanu? Jen na charitu a dal ne. Adresu ditete mi nikdo neda a pokud mi ji dite napise, je dopis zcenzurovan. Dal, neni vzdy pravda, ze dite ma rodice. Mel jsem kluka v Indii, kterej zil u slepeho dedy, takze verim, ze by byl rad, kdyby nasel nekoho, kdo ho ma rad jako syna. Nelze! Nikdo nerika, ze bych ho tahal sem - nejsem idiot a je mi jasny, ze se svym vzdelanim v Indii prorazi, u nas nikoliv. Proste mi to nebylo umozneno. Pripomina mi to psy v utulku, kteri jsou sice inzerovani k adopci, ale skutecna vule, dat jim domov, tu chybi. Nebo, ta vule je spojena se strachem, ze pes se dostane do rodiny a utulek ztrati "dojnou kravu", na kterou byly vybirany prispevky (na operaci, na ockovani...). Jezdit se divat na dite jak do ZOO??? Ale to k tomu prece patri! Opet mince se dvema stranama: kdyz uz neco platim, chci z toho i neco mit, treba prave pravidelne dite navstevovat, MIMO charitu. Ale jen platit a pripadny "setkani" si nechat organizovat charitou? Z toho pak plynou ty strachy apod. Co, kdyz tem deckam, pred setkanim, charita vymyva mozek (oni prijedou, aby si te prohlidli a kdyz se jim budes libit, BUDES MUSET S NIMI ODJET a uz nikdy neuvidis svoje rodice - napr.). Pak se nemuzeme divit, ze by to dite bylo cely vystraseny. A uplne nakonec - neverim, ze veskere penize jdou na dite. Tomu proste neverim. Spis si myslim, ze tam jde tak 20 - 30% maximalne. Proto ta neochota, drzet si zlate slepice v charite, nedavat adresy, branit svobodnemu setkavani atd.

To je asi ten duviod,proc neziskovky ZASADNE nepredavaji adresy tech decek. Pises jen na neziskovku pod evidencnim cislem a oni to preposilaji do mista (Indie, Gambie...), kde se to, MOZNA predava dal tem detem. A kdyz dite odpovi, tak to jde zase pres charitu, kde se to prelozi a pak se to sem nejak dopravi. Ale proc? Ja umim jak anglicky, tak francouzsky, nemecky a rusky, tak jsem schopen se s tim ditetem dorozumet primo. Ale ze strany neziskovek proste NENI ZAJEM, protoze by pak prachy mohly chodit primo a ocesavani prispevku by pak uz nebylo mozny.