Re: Jak vzniká a vypadá přání nemít pohřeb?

Já to chápu, že někdo pohřeb nechce. Byla jsem na jednom a bylo to hrozné - vůbec to nebylo pietní, hezké a uctivé. Nějaký člověk na pohřbu mluvil do reproduktorů - byl to cizí chlap, který zemřelého ani neznal, prostě nějaký zaměstnanec krematoria, dostal papíry co má říct a co má zahrát, celou dobu se přeřekával a měl tón, jako že je mu to ale úplně jedno (což asi bylo, když byl cizí)...no děs, bylo to prostě hnusné a takové neuctivé.

Osobně bych chtěla spálit a být v urně doma, ale to chápu, že je pro některé lidi divné, že tu urnu doma mít nechtějí...tak třeba rozprášit na nějakém hezkém místě, ale pohřeb k tomu nepotřebuju, ať si každý zavzpomíná po svém - ono je to stejně pro ty pozůstalé a ne pro zemřelého, tomu už je to jaksi jedno, tak ať se třeba příbuzní rozhodnou, co chtějí (myslím v mém případě, až jednou).

Co ale nechápu, je situace, kdy si člověk pohřeb přeje, ale tvrdí, že ho nechce, ve smyslu aby si děti nedělaly škodu Tak to je snad to nejmenší co můžu svému příbuznému splnit, udělat mu obřad, pokud si ho přál