Re: Proč mužům vadí dítě/děti z předešlých vztahů?

jen nakukuju

Jaano, tohle já vidím tak, že jsou jisté mantinely, zvané osud, některé můžeš zbourat, jiné obejít, ale s některými nehneš

tak si vysvětluju, že někdo, když přehodnotí svůj způsob života, vztahy nebo najde tu správnou léčbu, třeba alternativní, se uzdraví, protože BYLO PSÁNO, že to není proti nějakému plánu shora, že to může dopadnout tak nebo tak. Jiný se neuzdraví.

Jen jedna věc je blbá, v okamžiku, kdy se rozhodneš měnit, bojovat - za cokoliv, musíš absolutně věřit, že máš šanci to změnit, jako Br - bez toho se to totiž nepovede. Bez víry. Ale ve skutečnosti všecho změnit NELZE. Proto se ve světě dějí špatné věci, špatné věci se dějí lidem, co si to objektivně nezaslouží a udělali maximum.

Jinak s těmi nemocemi - taky je zajímavý, že se lidi někdy ptají, proč se těžké nemoci často vyhýbají hajzlům a odnese je altruista, co si zaslouží jen to nejlepší.
Možná to bude v tom, že si ten altruista špatně vysvětluje altruismus. Dobrota není v tom, jít proti svým zájmům, nikdy se nechovat zdravě sobecky, jenže oni si myslí, že když se rozdají druhým, budou se vyhýbat konfliktům, tak že to je to nejlepší. Ne, není.

Jo a ještě - některé věci i když nefunkční ve skutečnosti člověku k něčemu slouží, takže se jich nevzdá - třeba ho chrání před citovým zklamáním, nebo když na nich lpí, vyhne se třeba osamostatnění, čehož se bojí, být třeba sám za sebe, bez partnera. Prostě není připraven určité věci udělat, nebo se některých vzdát, probouzí to v něm paniku, fobii a takový člověk bude lpět na zástupných problémech, motivech, ale ten hluboký důvod by třeba objevil jen psychoterapeut po dlouhé době a ještě by ho nedokázal třeba ani odstranit. Ten člověk by si nakonec třeba nechal "své jisté zlo", než aby šel za "nejistým dobrem".

To jen taková vsuvka, jedu pryč, takže nemám čas rozvinou debatu, bohužel. Ani jsem to nemyslela zrovna na Monty, ale obecně. Já mám životní názor takový, že napůl jsme šoféry svého osudu, ale v rámci jistých mantinelů, které, což je humorné, právě dopředu neznáme, takže nás to nutí se snažit stůj co stůj. Proto třeba mají úspěch lidi, co jen někam přišli v pravý čas, ale nemají ho třeba lidi, co se o něj léta snaží.

Zase - je to jen můj názor, neberu to jako dogma.