Re: Dětství jako zážitková terapie

Veveru,
ale nic takového jsem přeci nenapsala . Jen ten sociální kontak je na vesnici jiný, protože ti lidé k sobě mají celkově blíž....všechno tam probíhá v užším kruhu, lidé se znají a dělají spoustu věcí společně. Tedy alespoň tady u nás to tak funguje, ať už jde o organizování různých akcí pro děti, jako jsou čarodějnice a den dětí, nebo třeba při starosti o splečné záležitosti (napadá mě i třeba chození do kostela nebo práce na polích) . Také rodiny častěji zůstávají blíž u sebe, takže vzájemné návštěvy, včetně toho pohlídání, bývá jednodušší.
Takže ty matky tam mají poměrně slušné sociální kontakty, pokud vesnice funguje....a když ne, pak jsou to právě maminky z vesnic, které se potýkají s problémy podobnými těm, co bydlí ve velkých městech daleko od rodiny, akorát že nemívají ta MC a podobné příležitosti, takže bývají leckdy mnohem nešťastnější....v zásadě se to stává maminkám ze satelitů, které spojují nevýhody veznice i města, alespoň do doby, než se samtelit buď připojí k městu nebo zabydlí a rozfunguje a začne žít svým životem jako vesnice.

Ráchel psala, že jí při psaní diplomky právě z průzkumu vylezlo, že maminky z města, které dochází do MC, mají blíž k těm vesnickým maminkám, že netrpí tolik tím nedostatkem sociálních kontaktů a Anantě se to nezdálo, protože neznala funkci MC. Tak jsem se to snažila přiblížit, v čem je ta "blízkost", že prostě nahrazuje ty možnosti, které vesnice má a město ne...a nejde o žádné hlídání, ale na vesnici se sousedi prostě znají, vědí o sobě leckdy víc, než je kdekomu milé, zatímco ve městě se lidé z jednoho baráku leckdy ani nepozdraví, protože netuší, že jsou sousedi..no a z toho často pramení i nemožnost se domluvit třeba na společném odvozu dětí tam nebo onam, na společném organizování čehokoliv..na čemkoliv společném, což MC supluje dost úspěšně....fakt jsem se nechtěla nikoho dotknout .