Re: Jak na dceru?

Tak už tady je vidět jasná chba.Ty píšeš že jsi na ni tvrdá a nastavuješ mantinely-nenastavuješ.Když víš že nedokáže jet na motorce tam kde je potřeba,proč tu motorku vůbec bereš?A ještě ji pak musíš táhnout v ruce,takže nemůžeš vzít do náruče vztekající se dítě.Tak prostě když když dcera odmítá respektovat,že nemůže jet uprostřed silnice,tak motorka zůstane doma a dítě na ní nepojede vůbec.To samé kojení.Rozhoduješ o ukončení kojení ty,nebo rozhoduje dítě?Znám rodiny,kde je to naopak,kde mají rozhodovací právo děti a matky je poslouchají.Je to k pláči.Taková matka ani nedokáže okřiknout dítě,že na cizí auto se neleze,a jenom přihlíží tomu,jak se synáček prochází po kapotě.Děti přece potřebují ke svému rozvoji volnost,že,tak mu nebudeme bránit v nežádoucím chování.Taky jsem nedávno zažila-dvouleté dítě na odrážedle,chtělo jet uprostřed silnice.Jeho matka mu nedokázala říct ne,protože co kdyby z toho dítě mělo trauma a začalo brečet a vztekat se.Takže děťátko si klidně vesele drandilo v prostředku a když se později jeho maminka rozhodla,když to dítě opět vyžadovalo,že dneska uprostřed silnice nepojede,samozřejmě byly scény.Tak čí to byla vina?Dítěte,který se vzteká úplně právem,protože maminka mu den předtím ukázala že ano,že je přípustné prostředkem silnice jezdit?Ale to jsem docela odbočila od tvého problému.