Re: Sladkých osmnáct

No, odpovědět přece můžete po pravdě: záleží nám na vás, máme o vás starost, bojíme se, že si tímhle stylem ten dospělý život můžete hned na začátku zkomplikovat, nesnáším kouř a vadí mi, že si ničíte zdraví, potřebuji vědět, pro kolik lidí mám vařit večeři a tak...

Sama mám skoro devatenáctiletou dceru bez problémů, stejně jako jsem byla bezproblémová já sama - máme to v rodině, jsme takoví ti slušňáci, co nekouří a nepijou, i v mládí; jenže to není zdaleka jenom výchovou jako spíš osobnostním nastavením, takže rada drahá.

Kamarádka na osmnáctiletého syna jednou použila "zrcadlo", v pátek s manželem odjeli na víkend, bez varování, nebrali mobily, dorazili v neděli v jedenáct (babičce řekli, aby v případě synova telefonu řekla, že se jí zmínili, že si chtějí na víkend kamsi vyrazit). Hlášení, kde je a kdy se vrátí, se tím prý výrazně zlepšilo.