Re: Děti bičované k výkonu jsou bezradnější než kdysi "děti ulice"

Alraune jasně že je to rozdíl, ale když už sedím s nouťasem (dříve dokonce jen s papírem a propiskou), tak je dle mého věc schopnosti soustředění, zda mohu pracovat (psát), nebo jen číst. A za chůze lze vymyslet něco, co pak zpracuju v sedě (ať již tvůrčí psaní, nebo jiná duševní práce). Ovšem chápu, "zapnout se" na 40 minut v předsálí hudebky a něco smysluplného udělat je těžké, prakticky to nestojí za to. Ovšem čím delší kroužky jsou, tím je to schůdnější, a Monty právě psala spíš o větších časových plochách. To je jedno, jen mi to tak přišlo divné, že číst se dá a pracovat ne, protože jsem mnoho let pracovala u různých "občerstvovacích" stolků asi tak pětinu celkového pracovního času, což mi ovšem umožnilo podpořit děti v jejich zájmech větší měrou, než kdyby to pro mě (osobně, bez ohledu na děti) byl ztracený čas.