Re: Co s drzým puberťákem?

jako ty jeho hlášky, když se to člověka přímo netýká jsou fakt úsměvné,ale chápu tě,je to na přesdržku.

A vzpomínám si ještě moooc dobře, když jsem se klukama dohadovala,že zas něco neudělali,co měli, jak mě,jako "slabou" matku měli až v patě, kolikrát bud do toho vstoupil manžel sám anebo jsem mu řekla rovnou,zahřměl na ně, bylo hned vidět jak mají ti chlapi větší autoritu, po tatkově vylágošu "stáhli chlapečci pěkně ocas zpět mezi nohy" a začli zas na chvli fungovat tak jak mají.

Kluci opravdu potřebují jednak ten chlapský vzor a pak hned taky tu pevnou ruku,pevné vedení. Je to těžké,když je to jen na ženské, neumím si to radši ani představit sama vychovávat syna/syny a pak,přes veškerou snahu té matky samotné, z nich nakonec ještě vyrůstají různá indivindi, protože správné mužské chování si neměli kdy a jak osvojit.

No je to těžký