19.1.2017 8:43:13 kambala pláááckááá
Rodinné básnické střevo
Několik lidí se tu přiznalo, že píše do šuplíku. Tak sem s tim, ať se to alespoň jednou dočká uveřejnění
Vykopávám básní o tom, jak chci napsat báseň:
Chci napsat báseň.
Ale
Ať dělám co dělám prchá
mi a vysmívá se
nedostihnutelná v dálce
chci ji chytit a tužkou
přibít na papír
aby mi už nevlála v hlavě
a neměnila pořád počet slok.
Chci ji přednášet svým milencům
aby přede mnou padali na kolena
a pak s ní dál ohromovali jiné
chci ji přednášet dnes a denně
v sálech v temném plyši
a sklízet tuny rudých růží
Od obdivovatelů mých očí.
Chci aby se mojí báseň
školáci museli učit po nocích
a upřímně nadávali na klasiky
kteří asi v mládí neměli nic lepšího na práci.
Pak bych se ve stáří houpala
v křesle
mezi výtisky svých básní
uvězněných
v kůži
a přemýšlela
jestli to té básni vůbec
stálo za to.
Odpovědět