Re: Dite je konecne dospele, tak, proc je to, tak divne

Sam, hned jsem si vzpoměla, jak jsi tu před mnoha lety psala, jak se tvé děti stanou dosažením dospělosti samostanými. Že jsi to měla také tak a že to byla nejleší škola života.
Tehdy jsem se pousmála, protože mám dítě starší a tvé plány mi přišly ... naivní.

Není to tak jednodoché, že?
U nás osamostatňování probíhalo postupně, já jsem plíživě vyklízela své místo v domácnosti (tehdy dvoučlenné - já a syn) jedné dorostence, do které byl syn zamilovaný.
Syn po maturitě nenastoupil na VŠ (velké oči a nereálná očekávání), čímž mě trochu naštval. Rok do nástupu na VŠ chodil do jazykovky, pracoval a budoval domácnost se svou láskou. Zaplatila jsem mu tu jazykovku, zbytek byl v jeho režii. Za ten rok velmi dospěl, což se projevilo mimo jiné i výběrem VŠ. (Teď má za pár Ing., doufám.)

Měla jsem to snazší, že jsem už měla druhou rodinu s náročnými puberťačkami ve střídavé péči.

Pokud můžu posoudit, jdeš na to dobře. Poskytnout zázemí, záchrannou síť, pokud bude špatně, ale jinak nechat rozletět. Hlavní je udržet důvěru a dobré vztahy. A to není vždy jednoduché .