Re: Dítě a "nároky"

Šuplíku, přesně, my třeba na jednu stranu synovi v něčem ustupujeme dost, nebo spíš bereme ohled na jeho potřeby, nebereme to jako, že děláme dítěti otroka....ale na druhou stranu v určitých věcech má ty hranice dané a nejede přes to vlak...nikdy si třeba nic nevynucoval v obchodech, žádné scény...prostě jsem mu řekla, že třeba někdy příště to koupíme...sám už pak chodil třeba po krámě, ukazoval mi různé věci a říkal "hele mami, tohle je pěkný, to bychom třeba někdy příště mohli koupit...." a tím to končilo a zůstalo to tak dodneška...nebo u silnice mi vždycky dával automaticky ruku a když jel na odrážedle, nebo na kole, tak vždycky stavěl cca metr před obrubníkem a čekal...nikdy se nestalo, že by nezastavil.... takže v určitých věcech má dané hranice, nebo pravidla, které ani nezkouší překročit...ale je jich jen pár, těch nezbytně důležitých...