Výraz obličeje a osud člověka

Opakovaně potkávám asi 3 lidi, kteří se stále (tj. pokaždé, když je vidím) tváří naštvaně, nepříjemně, nejvíc mi na to pasuje výraz "tváří se jako pr..l". Nemyslím výraz utrápený, ale fakt naštvaný nebo pohrdavý, že mám pocit, že ho tak štvu já, resp. i další lidé v okolí. Jde o jednoho prodavače a jednu prodavačku v různých podchodech a jednu paní, kterou celkem často potkávám na ulici. Vždycky přemýšlím, jestli fakt mají tak strašný život nebo je pro ně tak strašný pohled na své okolí nebo jestli by bylo možné, že se třeba vnitřně cítí celkem v pohodě a ten výraz je jenom nějaká fyziognomická záležitost. Pokud jo, tak podle mého mají smůlu, protože ostatní lidé asi na ten výraz reagují podle toho, jak to vypadá a tedy asi nemají žádnou moc pěknou zpětnou vazbu (čímž by se ten jejich výraz naopak mohl stát "oprávněným")? Co bylo dřív, slepice nebo vejce? Znáte blíž někoho, kdo se takto tváří a přitom je to fajn člověk, co má rád lidi a za to, jak se tváří, "nemůže"?