Re: Dcera 18 let neučí se na reparát

Ubrat tlak, ten vyvolá protitlak.

Byť naprosto chápu, jak se cítíš, prostě přijmout, že tohle není tvůj boj.

Nabídnout všemožnou podporu, pokud předmětu rozumíš, nabídnout, že se s ní budeš učit, zaplatíš doučování (třeba od nějaké vrstevnice).

A nechat ji. Bude-li mít sdílnější náladu (když se tlaky a protitlaky uklidní), vysvětlit jí, že nikomu se do neoblíbené činnosti nechce (je asi jasné, že jí účetnictví nebaví, když z něj propadá). Já sama jsem nikdy neměla tak vypiglovanou domácnost, jako když jsem se měla učit na zkoušky... Špinavá okna mě rozčilovala natolik, že jsem pravidelně odkládala skripta...

Moje stanovisko je dlouhodobě stejné - největší průsery vznikají tím, že se zavedla devítka a děti nekončí střední v 18, ale až v 19, někteří ve 20, pokud šli do školy o rok později. Pak vznikají šílené tlaky v rodinách proto, že "děti" jsou už reálně dávno dospělé, ale nemají ani dokončenou střední, tedy rodiče je pořád považují za děti a samozřejmě chtějí pro ně to nejlepší, tedy min. to, aby si tu školu dodělaly. Ale ono to prostě vzájemně nefunguje.

Režim učení se si musí každý najít sám. Chápu, že tobě je jasné, že když zapne na poslední 3 dny před zkouškou, tak to nestihne, ale třeba jo, třeba bude mít štěstí, třeba budou hodní, třeba se jí otázkama trefí do tématu, o kterém aspoň něco ví...

Jasně-tohle, o čem píšu, je aplikovatelnější až na té vysoké, kde děláš x zkoušek každé pololetí a když tomu dáš nedostatek práce, vyhoděj tě a příště se naučíš pořádně. Ale to už je ta samostatnost dospělého člověka - jestli se to radši zkusíš naučit na první dobrou pořádně a odpustíš si "ponížení" z vyhození a opakované učení, nebo jestli dáš přednost brigádě/pařbám/příteli, riskneš to, že to budeš mít aspoň za 3, bo to "nějak okecáš", v horším se to holt naučíš příště. Chápu, že na střední to není moc použitelné, ale teď už je trochu pozdě. Třeba jí to naučí, že příště je lepší zapnout na každou písemku a každou napsat třeba na 3-4, než se pak v létě mučit souhrnným učením se na reparát.

Ale - chápu, nebaví tě to a nechce se ti to učit, možná na to nemáš ani buňky. Ale tak zvládnem společně aspoň základy, aby z toho byla aspoň 4, co?

Co se stane, když to nedá - propadne nebo ji úplně vyhodí? Taky podle toho - fakt se ti chce učit se celý ročník to samé znovu, kvůli pár dnům (ne)učení se? Nebo hůř - fakt chceš skončit se vzděláním ZŠ a zahodit tři roky studia na střední a celý život dělat co - prodavačku? A třeba jo, však na tom taky není nic špatného... (a až dozraje, maturitu si dodělá dálkově, sama dobrovolně).

Hele, mám teď v práci mladou holčinu, co má maturu z OA a ona nechápe ani údaje na vystavených a přijatých fakturách... Fakt nechápu, jak mohla odmaturovat z účetnictví. Fakt ne. A dala to. Netuší ani, jaké máme v republice daně, co "je samo" a na co se podává přiznání... Prostě vůbec nechápu, jak na té škole to vzdělávání funguje. Říkala mi, že v životě nebyla nikde na praxi, daňový doklad v životě neviděla. Absolutně nepoužitelná v této oblasti. Posadila jsem ji k pohodě, ať zkusí vystavit nějakou fakturu s přesnými pokyny a hleděla na to... a já - jaký program jste ve škole používali na procvičování? a ona - žádný... A odmaturovala.

Jestli dcera je schopná na trojky prolézt z češtiny, angličtiny, matiky ... prostě z čeho bude maturovat, tak ten základ toho účetnictví (ne žádné šílené podrobnosti, ale prostě orientaci) stačit může. Tak může hledět třeba na videa (výuková), však je všeho plný internet, třeba z toho pochytí víc, než z učebnice, když navíc čte cosi, co vůbec netuší, o co jde...