Re: Jde sledujete předpověď počasí

TaJ jo to se občas stane, ale zrovna dnes jsem na fb čhmu četla toto-viz níže - je to docela zajímavé a vysvětluje to ty zvláštnosti. Mě spíše fascinuje že tady lije a srážkoměrná stanice je od našeho domu vzdušnou cestou 200-300 m, u práce ji mám hned vedle a ono fyzicky prší a pak se dívám na souhrn srážek a tam nula.

Pohlédněte s námi „pod pokličku“ meteorologickému radaru. Tohoto důležitého pomocníka při předpovídání dešťů a bouřek představuje Hana Kyznarová z radarového oddělení ČHMÚ.
ℹ💧❄️ Bouřkový radar pomáhá zjistit, jestli ve sledované oblasti prší. Zařízení vysílá elektromagnetické vlny a ty se rozptýlí o kapky deště nebo částice ledu. Čas, za který se část vlny stihne vrátit zpět, vypovídá o vzdálenosti od radaru. Protože víme, jak silný pulz jsme vyslali a jak silný se vrátí, dokážeme určit i sílu toho cíle. „Síla toho ""cíle"" závisí na počtu oblačných částic a jejich velikosti," říká odbornice. Když už jsou k dispozici data o oblačnosti, vzorcem se vypočítá, kolik srážek dopadne na zem," dodává.
👉 Není to ale vždy jednoduché. V cestě signálu se totiž mohou objevit různé objekty – třeba hory nebo např. bezdrátový internet. Většinou se rušení daří odfiltrovat, ještě než data shlédnete.
🔎💡 Jaká další znepřesnění je třeba vzít v potaz a jak zkorigovat předpověď pro co nejpřesnější výsledek?
👉 Třeba v létě se někdy stane, že se např. na snímcích z radaru objeví slabý deštík nebo oblačnost, i když je jasno. „Pachatelem“ bývá silná ranní inverze, která elektromagnetické vlny odráží v nepřirozených úhlech.
👉 V létě se také může stát, že déšť změřený radarem se vypaří dřív, než vůbec stihne dopadnout na zem.
👉 "Třeba v zimě se může stát, že oblačnost je velmi nízko a radar i tím nejnižším paprskem tu oblačnost ""přestřelí"" a vlastně ji nevidí. Může se stát, že třeba mrholí nebo sněží a radar nic nevidí," vysvětluje odbornice.
🔎 Co tedy s tím? Meteorologové kombinují při předpovědích data z různých zdrojů.
V tomto případě lze správnost radarových dat kontrolovat díky srážkoměrným stanicím. Ty totiž zaznamenávají množství srážek, které skutečně dopadlo na zem.