Re: Jak vaše děti prožívaly nástup plnoletosti a kdy u nich vrcholila puberta?

nemám s puberťákem zkušenost, ale docela sleduju mojí kamarádku (má dceru, teď 22 let..)

Dcera kamarádky je taky hodně na vzhled, ale kamarádka ji v tom plně podporuje, dokonce ji dává tiy jak vypadat dobře, její dcera se u ní radí co si vzít na sebe, jestli je tohle dobré (kamarádka má vkus a cit, sama má ale 80 kg a necítí se, tak asi dceru vede k tomu,že vzhled a první dojem a vkus udělá hodně. V tomhle jim to závidím, dcera jí řekne všechno o tom s kým kde pařila, co kdo udělal, kterej kluk se s kterým popral, svěřila e že jí někdo stalkuje, že viděli jednou v noci v autě asi pár v "akci", dokonce se jí i svěřila že jim jednou, asi 18 jí bylo, praskl kondom, tak to kamarádka zajela pro prášky, tátovi to neříkaly ani. Prostě to svěřování je masakr a nechápu dodnes, jak to kamarádka udělala. Obdiv za to.

No ale aby to nebylo jen růžové, tak vztah ke škole a práci měla a má její dcera zatím nic moc - o tom kam chce na střední se jí kamarádka i bála zeptat, aby se nesekla. Nakonec se přihlásila na nějakou textilku, byla tam 4 roky nespokojená co je tam za kolektiv. Maturitu neudělala, ujela ji angličtina. V září to už dala, ale přijde mi to teda mazec, že dítě z rozumné rodiny se zázemím nedá maturitu z angličtiny. A nebylo to stresem. Na výšku nechtěla, zapsala se na rok na jazykovku. Rok chodila na tu jazykovku, což jsou asi 3 hoďky denně, jinak nic. Jo řidičák si udělala, ale ten my jsme si dělali ještě před maturitou nebo i při normálním studiu...ale tak ok. Když vyšla jazykovku, tak si dala prázdniny, pak si našla soukromou VOŠku. Kamarádka šťastná že chce studovat, zaplatili jí to rádi (jejich otec je majetný, to nebyl problém). Nechala toho po 3 měsících. Zbytek roku nedělala nic, dokud ji nevypršel status studenta. Teď si dala ještě prázdniny, je někde v Bulharsku, pak byla v Egyptě... a na podzim se už teda prý začne poohlížet po nějaké práci...

je jí 22.

Kamarádku ze všeho nejvíc asi mzí to, že s ní dcera nechce jezdit na poznávací zájezdy, ale že chce ty plážové. Jestli se kamarádka něčeho bojí, tak aby z nich nevyrostli , jak ona říká "burani" co n životě nebyli ani v Londýně. Říkala jsem kamarádce, že to na tom nestojí, že se mnou rodiče v devadesátkách nebyli NIKDE, natož v Londýně, a já sama jsem si po dvacítce začala tyhle zájezdy vyhledávat. Jenže já jsem chtěla i vejšku, i Erasmus, a kdybych byla na jazykovce, asi bych se aspoň snažila udělat si nějaký certifikát.... jinak chápu, že trocha prokrastinace je normální a potřeba v tomhle období...já zas v téhle době chodila na vejšku a odmítala jsem brigády, nechtělo se mi někde dřít, abych si mohla koupit blbosti jako je řasenka rtěnka nebo další spotřební věci. Takže jsem byla takový lowcost kořínek, asi chápu že kluci moc o mě neměli zájem, ale tak já bych ani povrchního blbečka nechtěla. Ale mohla jsem mít aspoň praxi a zkušenosti...

Jenže já aspoň studovala... neumím si představit zapsat se na školu, pak ji opustit a zbytek roku nic nedělat, pak jet na dovolenou do Egypta...

Tak jestli je tohle puberta, tak asi jo, protože dřív jsem za línou považovala sebe (že nechci mít t brigády a že v létě chci odpočívat), ale dcery kamarádka to posunula ještě dál...