Re: Čtenářský deník

Také miluji Babičku, pro moje děti je Babička postrach. Naštěstí po nich nikdo nechce, aby ji četly.

Dášenka je psaná archaickou češtinou, věty jsou pro děti "divně" složené, příběhy samy o sobě pro školáče jsou, ale pro moje děti je nečitelná. Já ji jako dítě milovala, ale já jsem ji znala z večerníčku, tak jsem zkousla i tu "divnou" češtinu, moje děti ji asi neznají ani jako večerníček, nikdy je nebavil.
Foglar, Verne, Lindgrenová.....to už minulo i mě. Ve druhé třídě jsme ve škole četli Lovce mamutů, to mě dost nebavilo a tady se jedná o páťáka?, no nevím.

Jestli se jedná o páťáka, tak mě v té době hodně bavil Durrel. Pamatuji si, že jsem ho v té době četla v nemocnici. A četla jsem maminčinu knihovnu, takže Herriota. Asi mám divné děti nebo my jsme byli někde jinde.