""Ale když to dítě čtenář je, dá i ty "staré" knihy" Otazka je, proc mu je nabizet. Knizky, ktere jsou tezke, nezazivne a z jinych svetu. "
a není to náhodou jeden ze účelů literatury jako předmětu? dítě v páté třídě, to už není úplně jen o tom ho "rozečíst", to už buď čte nebo nečte a pokud čte, určitě je dobré ho popostrčit i k té starší literatuře, je to otevírání světů, kam jinak nenahlédne... a pokud nečte, má alespoň motivaci to zkusit... jasně, taková Babička je možná nezáživná, ale minimálně nějaké povídky od Němcové pořád považuju za důležité, pořád přinášejí náhled na svou dobu, dají poznat způsob myšlení, psaní, je to nějaký odraz minulosti, kterou je dobré znát pro pochopení dějin... stejně jako je třeba dobré číst další obrozence, protože tahle literatura zasadí dějepis do kontextu...
navíc z toho seznamu si má jen vybrat, ne, že musí přečíst všechno...
smířit se s tím, že budeme dětem předkládat jen aktuální a nejžhavější čtivé trendy, mi zavání rezignací

jasně, já taky raději četla zahraniční autory, protože byli přeloženi do modernějšího jazyka, než jejich čeští vrstevníci, ale třeba neruda mě nakonec okouzlil právě tím jazykem a malebným slovníkem, který mi krásně ladil s tou malostranskou architekturou...
jinak za geniální v tomhle směru považuju právě čítanky a antologie, kde si dítě může vyzkoušet, jestli ho dílo chytne, jestli je pro něj forma čtivá...