Diskuze : Ostatní : Nářečí, slang, novotvary

Všem děkuju!

JJ, kastrol je nízký hrnec, pochází z francouzského caserole a ten pojem sem přinesli francouzští vojáci za napoleonských válek.
Hodně slov pochází taky z němčiny, proto se vyskytují po celém území Čech i Moravy (třeba ksicht = německý Gesicht = obličej, hajzl - něm. Häuslein = domeček se srdíčkem, kam musí i císařpán pěšky)

tak jihomoravské nářečí není, spíš několik různých dle regionů, plus ten hantec (což nářečí není)
v mém rodišti se původním "čistým" nářečím nemluví, ale prostě tak nějak moravsky,
ani nevím co z toho je co, ale to je možná ta "moravština", ta směs.

Ale přispěju taky nějakými výrazy, něco co se u nás říká se tu už objevilo,
některé jsou i obtížně přeložitelné,
třeba se tu ještě neobjevilo naše známé moravské "tož" = tak, tedy

rožni - rozsviť
včil - teď
zkama si ? - odkud jsi ?
su z ... - jsem z ...
gde deš - kam jdeš
tož dem ? - tak půjdeme ?
hen, hentam, hento (teď jako afkt přemýšlím jak to správně přeložit, záleží asi na co se odpovídá, a jaké je doprovodné gesto)
jdu dom - jdu domů
erteple - brambory
a použití ve větě - "Dé sem ty erteple" - Podej mi brambory.
jdu na snídaňu - dám si snídani
švíca - sestra

atd
a myslím že jiný význam máme pro "sodovku"

fčilkaj, totkaj, hentam, hento....
dyby byl zájem, možu tu psat slováckým nářečím aj román.
Naší babička bývali na dědině, gde sa tak můví. Aj moja mamka a aj já. Najradši sem s ňů seděla v kuchyni. Do jizby sa chodilo enom negdy. V kuchyni sem seděla na štokrlati u stola, babička vytáhla brutvan z trůby, položila ho na dénko a dala ně kus pečenej morky s erteplama na plýtký taléřek. Žufánkem to poléla hustů máčků. Dybych chtěla, mohla sem si vzít aj šišky. Potom babička zpívala pěsničky, najčastěj o syrotách a děvčicách, co umřely na tuberu. Oknem bylo vidět na násyp. tam sa plantaly štyry slépky a kohůt. Na hůře sa sušila turkyň. Tú pomožu babičce ošůpat.....