Diskuze : Hlavní : Dění na Rodině

Tyjo, Inko, to si nejak neumim predstavit

Já jenom doufám, že ještě dlouho budu žít přesně stejně jako teď, u mě už jakýkoliv vývoj bude jen k horšímu.

Já žiju stejně nejmíň 30 let. Nevyvíjím se.

Mickey,
já bych se vyvíjela, až bych brečela. Ale na to bych potřebovala ještě tak 2 práce, aby na všechny plány bylo dost peněz. A na to už se cítím dost opotřebovaně, než abych makala od nevidím do nevidím.
Dětem je skoro18, skoro15 a 12, takže už aspoň můžu sem tam na pár dní sama na výlet. I to je pokrok. Dávno je tomu, co bývaly srazy v OCL, ZOO a solných jeskyních. Až mi přijde, že to je snad sto let, co jsme řešili látkové pleny a to, jestli je lepší Bugaboo Bee než Inglesina Zippy

To zrychlené vnímání času mám už taky a je to možná i průvodní jev stárnutí. Zdánlivě uběhlo 10 let a nic se vlastně nestalo, ale stalo se toho hodně a i udržet krok s tím vývojem je čím dál těžší. Okolo sebe vidím lidi, kteří se nějak zasekli v období, kdy jim bylo dobře, třeba v 90. letech a dál už ty změny přijímají neochotně, drží se třeba i tehdejší módy. Já už jsem se zasekla asi taky, ale před těmi 10 lety. S tím, co přišlo potom, už se moc nekamarádím.
Jako mladá jsem naopak vnímala i rok jako hrozně dlouhou dobu a i si z toho hodně pamatuji. Ale je fakt, že mládí je obvykle těmi změnami a zážitky nabité.