Diskuze : Hlavní : Jak se seznámit

Za mě si myslím, že v tom věku tak úplně nebude problém, ale v kombinaci s tím vším, co píšeš.. sex není priorita, samorost:) Prostě další proměnné, které snižují pravděpodobnost.. Píšeš někde, jak dlouho už jsi sama, resp. jak dlouho hledáš vztah?
Já ani nechci počítat:), vztah jsem za tu dobu nijak aktivně nehledala, ale je pravda, že nabídek i celkem za ten čas bylo.. Ale až poslední dobou začínám pociťovat, že někoho začínám postrádat.. Ale zase právě já hledám.. resp. mám nějakou představu, koho bych tak prostrádala, tím nemyslím, že bych byla k němu nedostižnému citově vázána a tak si projektovala, ale ve smyslu, že v mých letech, plus navíc nehledám otce svým dětem, mám své zázemí a jistoty, takže nikam nespěchám a nic mě netlačí:(, ale vlastně je to kontraproduktivní. Plus u mě ještě navíc hraje roli fakt, že není problém ten sex s někým mít. Je někdo v mém životě, s kým nám to v tomto klape, oba jsme svobodní, ale nic víc od sebe neočekáváme pro naši nekompatibilitu v životě.

Mám psa, kočku í myš dokonce někde v baráku, kamarádky :-D. Ale chybí mi to někoho obejmout byt s ním..
Sexu se neříkám,ale je pro mne třešničkou na dortu ve vztahu Mám to více přes to duševno

Paulis,

já takto "od stolu" bych řekla, že Ti ty instinkty fungujou dobře.

Já jsem to měla takto nastavený i v těch 20, kompromisy jsem nedělala, a když přišel "ten pravej", tak jsem to prostě věděla. (A jsme spolu pořád a spokojený ). Takže si myslím, že jednat podle toho, jak to cítíš, určitě není na škodu, pokud to smeteš se stolu, tak k tomu máš asi nějakej důvod.

Tak v mládí je člověk nehotový, má před sebou dlouhou šňůru kompromisů, hodlá mít děti a naplnit nějaké své vize, V padesáti je otřískaný, ví, že si memůže už moc ubližovat a riskovat, jelikož by to nemusel přežít. Ale zase nemusí dělat ty kompromisy, příroda moudře zařídila, že už to nemusí mít za každou cenu.