Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : říjen 2010

Ahoj,
vedra jsme přežili statečně - hlavně zalezlí doma nebo venku ve vodě. I pro Honzíka jsme vymysleli něco, aby se aspoň trochu smočil.
Dnes byl na kontrole, sádru mu zkrátili ke kolenu a dali malé berličky. Ale ještě jsem ho na nich neviděla - netroufá si. Už si zvykl všude se plazit. Jsme právě v půlce, tři týdny máme za sebou a tři týdny před sebou. Do školky se půjdeme 1.9. jenom podívat a představit a 7.7. by mu jí měli sundat. Tak počítám, že ještě to nějak rozchodí a pak začne chodit do školky.
Toník o škole nechce ani slyšet, má svoje řvací záchvaty, když zjistí, že šiju tašku na tělocvik, nebo kapsář na výtvarné potřeby. Hlavně, že se tam začíná pomalinku a postupně se přidávají hodiny. Až zjistí, že toho hodně umí, díky přípravě paní učitelky ze školky, tak si bude jistější a uklidní se.

Balci de vidět, že ste si to užili i Jit podle fotek na FB. Pavlínka byla v červnu s mamkou v Bašce a taky se jim tam líbilo a mi odjíždíme pozítří do Chorvatska na Hvar, tak už se nemůžeme taky dočkat na zasloužené volno

Ahoj BAlci,
vítám tě z dovolené. Už jsme viděla jednu fotku na FB a tam spálená nevypadáš, spíš opálená. To je dobře, že jste si to užili.
S babičkou už to bylo dlouho špatné. Už jsme ji to vysvobození opravdu přáli. Však taky pohřeb byl takový klidný, spíš jako slavnost než truchlení. A v hospodě se sešli bratranci a sestřenice různých generací, tak to bylo jako rodinná sešlost a slavnost. Některé bratrance jsem neviděla snad dvacet let, jak bydlí tak daleko. Všichni jsme se shodili, že jsme sraz měli uspořádat dávno, že máme na co vzpomínat a o čem povídat. Od maminčiných sestřenic a bratranců jsem se zase dozvěděla sposutu věcí z historie rodu, o kterých babička nikdy nemluvila a maminka nevěděla. Já mám tyhle rodinné sešlosti hrozně ráda.
Navíc jsem si skoro na 30 hodin odpočinula od dětí, což se mi nestalo už několik let.

Darjo přeji vám krásnou dovolenou u moře!!!
a malá je mooc šikovná holčička,gratuluji k úspěchům

Ahoj,
Honza ještě s Toníkem a jedním chlapečkem chodili kolem kostela, protože se uvnitř nudili. Byla zrovna pouť, takže to celkově trvalo déle. Na pozemku u kostela je odložený z fary takový starý zemědělský stroj (obracečka sena, nebo kultivátor) a tam si hráli na auto. Honza tam nejspíš někde spadl a o ty železa si rozlomil holenní kost. Doktor manželovi řekl, že kdyby se to stalo dospělému, tak by měl otevřenou zlomeninu, ale u dítěte je to všechno ještě měkké a vazy to udržely v noze.
Už to zvládá docela dobře, ale ještě nedošlo na koupání v bazénku, protože bylo docela chladno. To ta naše žába asi nevydrží bez lístostivých slziček. Zítra má být teplo a já jsme chtěla bazének vyčistit a znovu napustit.

Mončako, v Nízkých Tatrách jsme byli s dětmi třikrát. Tradičně jsme dělali výlet na Chopok, protože tam jsme se přiblížili sedačkovou lanovkou. jednou jsme bydleli někde v Demänovské dolině, tak tam vedla lanovka pod vrchol a dělali tam novou velkou z té strany. Tam jsme také navštívili i ledovou jeskyni. Dvakrát jsme pak bydleli z druhé strany v Tále. Tam jsme se vyvezli jen do půlky kopce (dál lanovka nejede) a zbytek vyšlapali. Od parkoviště se dá jít i na Štefánikovu chatu a dál na Ďumbier. V Podbrezové bylo i fajn koupaliště, ale s Bešeňovou se to nedá srovnat. Jedině cena vstupného . My jsme tam dělali výlety tak okolo - kolem potoka na maliny, k lanovce jinou stranou, na vodopády apod., protože jsme měli kluky malinké a nějaké kulturní akce by je nebavily. Ale je tam nedaleko i skanzen liptovské vesnice. Teď ti nevím, jestli je to přímo Liptov nebo jak. Je to na cestě mezi Liptovským Mikulášem a Podbanským. Jednou za hnusného počasí jmse si udělali výlet z nízkých Tater do Vysokých do Štrby. Pleso se dá obejít pohodlnou procházkou i s kočárkem, svezli jsme se vláčkem. Taky se tam dají objevit i lanové stezky i pro děti v korunách stromů už od čtyř let. My jsme v nějakém větším městě navštívili informační centrum a tam jsme získali letíky a tipy. Jo a ještě jsme si vždycky udělali výlet čiernobalogskou úzkokolejkou parním vláčkem. Cesta trvala asi hodinu tam, pak malou mašinkou do Vydrového a tam je muzeum lesnitcví jako naučná stezka. Byli tam i živí divočáci, prohlídka staré myslivny.
No, určitě bych si vzpomněla na další a další podrobnosti. Hlavně to chce chytnout pěkné počasí.