Diskuze : Hlavní : Úmrtí v rodině

taky jsem to vždycky říkala, ale pak, když umřela maminka, zjistili jsme, že asi potřebujeme místo, kam za ní budeme chodit... nikdy bych si to nemyslela, v naší rodině se žádné hroby moc nevedly, nebyla jsem nikdy u žádného, vlastně vůbec netuším, kde bych hroby svých předků hledala... ani táta na to nikdy nebyl, ale po maminčině smrti automaticky šel na hřbitov a na obec, zjistit, jak by to bylo s hrobem a zařídil to - a jsem za to ráda... sestry tam teda nechodí, vůbec, ale mně osobně to tak nějak pomáhá, stavuju se tam pokaždé, když jedeme k tátovi... a přehodnotila jsem v tom smyslu i vlastní posmrtné dění - nechám to na pozůstalých (jediné, co mají zakázáno, je pohřbít mě v našem buranově nebo pokud bych se vysekala někde v autě, mají zakázáno dělat nějaké pomníčky u cesty)

A co oba rozprášit? Nebyl by žádný hrob.

A dát si jen jméno na hrob bez přesypání popela?

Aleno,
Přesně. On si vybral a 20 let žil s přítelkyní.
Pokud je ta možnost, pokládala bych to, že budou uloženi spolu, za naprostou samozřejmost.

Žili spolu 20 let, já bych nerozdělovala a uložila bych je dohromady.