Diskuze : Hlavní : Anglická školka

jo a jinak dětské crosc kupuji tak za 500 Kč originál, takže jako bačkory na celý školní rok i více mi to přijde dost v pohodě...

Marťo to nebylo trochu ale hodně jízlivé. Tak nějak si Vás dobírám.Přijměte moji omluvu. Jsem jen hloupej chlap a ty gumové boty, které jsem někde viděl tak asi 1400 mne tak ohromily, že mi to nedalo se nezeptat.

Vy si opravdu myslíte, že mezi holkama a klukama není rozdíl? Nepopírám, že i mezi nimi bude dost vyjímek, nicméně ty budou potvrzovat pravidlo.
Už jste někdy viděli chlapa, který by se denně maloval, každý týden chodil ke kadeřníkovi a jednou za měsíc si musel koupit něco nového na sebe. Jestli ano, tak to bude nejspíš ta vyjímka.

Jane, sice to opět podavate jizlive a opět vám do toho nic není... Ale protože je ma jako backory ve skole a tráví v nich dost času, na rozdíl od napodobenin nejsou pravé gumové, noha se v nich nepoti, jsou pohodlne, rychle se obouvaji, proste jecto praktická backora, ty doma ma k bazénu apod. tak na par minut mu no name stačí

Marťo, takový drzý dotaz. Proč tedy i ve škole nemá boty za 200? Mimochodem, to jsou ty gumové pantofle? Ty my kupujeme za necelou stovku. Proč za ně dá někdo tisícovku a více?

Jinak Káťo, naše dcera, shodou okolností také Kateřina, jako ta Vaše, je ve druhé třídě státní ZŠ a do minulého měsíce byla jediná ze třídy, kdo neměl mobil. Takže tento problém budete nejspíš řešit i jinde.

K tomu rozdílu mezi kluky a holky - opravdu tam rozdíl je. Mám 1 syna a 3 dcery. A ženský /dámy mi prominou/ jsou v porovnávání hadříků a botiček opravdu napřed. Chlapci jsou v tomto skutečně trochu natvrdlí. Syn je ve čtvrté třídě a opravdu mu je šumák, co má na sobě. Svůj první mobil utopil v záchodě. Svůj druhý mobil také obyčejně /k velké nelibosti mé manželky/ buď nechá doma nebo si ho zapomene po vyučování zapnout. Takže pro něj je to fakt škoda. Jeho mladší sestra je však trochu jiné nátury. To, že jediná nemá mobil, jsme řešili skoro každý den při večeři asi půl roku. Nějak jsem jí to nevěřil, nicméně manželka mi potvrdila, že ještě před Vánocemi byly holky 2, které mobil nevlastnily, ale Štěpánce ho rodiče koupili právě k Vánocům. Takže ho Kačka dostala ke svým narozeninám začátkem června. Rozdíl v přístupu k tomuto přístroji mne překvapil. Zatímco Honzík nikdy neví, kde mobil má, Kačka to ví vždy, většinou je nedaleko a v plné pohotovosti. Když jde ze školy, vždy zavolá mamince, aby jí sdělila, že už jde domů a jaké dostala známky. A nikdy nezapomene po cestě něco vyfotit. Takže to, že holky více porovnávají kdo co má a vlastní, které šatičky jsou zrovna v módě a jaké barvy má ta která pokojíček, je celkem nabíledni. Syn pro změnu nemohl pochopit, proč jeho kámoš má v pokojíčku televizi a počítač a on ne. To byl v první třídě. Já mu tehdy řekl, že on má zase sourozence a Eman žádného nemá. On se tehdy zamyslel a velmi vážně se zeptal, jestli by jsme Káťu nemohli za nějaký počítač vyměnit.

To, že děti porovnávají a řeší, co kdo má a nemá, není až zas takový problém. Je to normální a je to velký prostor pro debatování a "fylozofování" s dětmi. Pokud je to v prostředí, kde někdo má víc a někdo méně, dá se to celkem snadno vysvětlit a rozebrat. Navíc s nafoukaným frocíkem, který se vytahuje, že dostal iphona, si to třída nějak vyřídí. Ale co když bude jinde třída, stejně starých dětí, kde je iphone běžná záležitost? /to je Frederiko pro mne nepřirozené prostředí/

A nejvíce se mi to zdá nebezpečné u těch malých dětí, protože těm se to i hůře vysvětluje /a nebo jsem špatný pedagog/.

Jinak to, že puberťáci si vybírají, co chtěj nosit, je trochu jiná záležitost a nesrovnával bych to s prckama. Jejich motivy, proč se tak chovají jsou poněkud odlišné. Vzdor takové puberťačky jsme si doma zažívali asi 2 roky. Ale to je zase na jinou debatu.

Přeji všem dobrou noc.

v naší školce je kromě rodilé mluvčí ještě vždycky česká učitelka,kerá v případě problémů může mluvit česky. Takže by se to určitě řešilo...Já si to moc nedovedu představit, už mi to jde spíš mezi puberťákama, ale u takhle malých dětí...Přiznám se, že to neznám vůbec, nejen ve školce, ale prostě jsem se s tím nikdy mezi takhle malýma dětma nesetkala...A nemám ani žádný známý, kde by se nějak probíraly značky, auta, peníze, dovolený.