Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 10:39:51) Ahoj všem, v poslední době mám čím dál větší pocit, že mi můj ani ne třiapůlletý synek přerůstá přes hlavu. Vždycky byl velmi živé a svéhlavé dítě a já jsem se snažila umožnit mu vybudování vlastního prostoru mezi jasně danými hranicemi. Ale teď se mi to jaksi vymyká z rukou. Zkusím to trochu popsat, snad mi některá dokážete poradit: Máme neustálé konflikty s každou banalitou - ráno se mu nelíbí hrneček s pitím, tak řve, že chce jiný. Já jsem klidná a trvám na tom, že nebudu špinit 5 hrnků, jen abych mu vyhověla. Pak si vzpomene, že mu nechutná čokoládový Bobík, kterého má k snídani, přestože ho jindy rád jí. Já jsem stále klidnáa říkám mu, že když si ho ráno vybral k snídani, otevřel a snědl, tak ho buď dojí nebo může jít od stolu a třeba si hrát, ale nic jiného nedostane. Nechce ani jedno a hystericky vřeští. Sobotní nálada je definitně v pytli a mě začínají téct nervy, protože tyto situace máme dvakrát do hodiny. Pak nějak dosnídá a jde si hrát. Deset minut je klid a začne scéna kvůli jiné banalitě. Prostě se skoro pořád vzteká nebo kňourá, v mezidobí řádí jak černá ruka. Jsem z něj zoufalá, protože prakticky není chvíle klidu a pořád se u nás ozývá řev. Čím dál víc odmítá uznávat rodičovskou autoritu, i když zcela klidně trvám na svém a vysvětluji mu, proč to je potřeba udělat... Prostě zuří a hysterčí... Už nemůžu, po poslední hodinové scéně kvůli banalitě tu sedím, brečím do klávesnice a mám pocit, že jsem nikdy neměla být matka...
|
Jedůfka / 99,00 |
|
(30.10.2010 10:49:26) Děláš to dobře, snažíš se být důsledná. Syn prochází obdobím vzdoru a zkouší. Nepomůže nic jiného, než se obrnit trpělivostí a vydržet. A nejlépe se nějak odreagovat bez syna, pročistit hlavu.
|
Isabellla |
|
(30.10.2010 10:55:43) Nemáš doma moje dítě, já jen myslela že kolem toho 3 roku už bude klid :)
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.10.2010 10:57:55) Někdo to má dřív, někdo později. Spíš je s podivem, že doteď zakladatelka nic takovýho neznala
Zakladatelko, neboj, ono to přejde... Je jen otázka kdy
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 11:24:01) Jéžiš, Jeno, období vzdoru máme už od dvou let. Ale teď se vše vygradovalo v době, kdy jsem myslela, že už se to bude lepšit! Dříve byly ty scény taky, ale daly se právě zvládnout důsledností. Teď jdem prostě z jednoho řvaní do druhého a důslednost nepomáhá. Navíc jsem těhotná a asi to na mne víc doléhá... Fakt si neumím představit, jak budu mít v tomhle teroru mimino
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.10.2010 11:50:14) Jo ták.. tak možná to jako těhotná i hůř snášíš, než byl dosud zvyklej. Může se to i horšit s žárlením...
Každopádně až budeš mít i mimino, tak se může vztekat, jak chce - když bude něco chtít a Ty budeš třeba zrovna kojit, tak holt bude mít smůlu... svym způsobem to budeš mít snazší v tom, že když to fakt nejde, tak to prostě nejde a člověk neřeší, jestli by měl, nebo ne...
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 11:54:56) Myslím, že žárlit nemůže, ještě to neví (zatím to na mě není moc vidět)
|
|
|
|
|
remus |
|
(30.10.2010 10:59:25) Holky, tyhle scény řeším domluvou, nepomůže, šup s ním pryč z místnosti, řveš, tady s námi nebudeš, my na tebe také neřveme, dělám to nekompromisně, respektive dělala, stačilo to toiž dvakrát, teď tím jen pohrozím a řvát přestane, jinak hrnečky, jídlo a pod. zkouší každé dítě, to je normální, rpostě hledá hranice.
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 11:26:30) Jo, jenže on se prostě vyšoupnout nenechá - má skoro 20 kilo a velkou sílu. Já jsem těhotná a nemůžu ho tahat... Když už ho tam dovleču a třeba zamču, tak kope vší silou do dveří, že by je za chvíli zničil! Co s tím mám proboha dělat? Polštářovanou celu fakt doma nemáme...
|
remus |
|
(30.10.2010 11:43:52) Tak to netuším, mě poselchnul, když jsem ho vykázala z místnosti, tka, sice se řevem, ale nešl, to si nedovolí, aby mě takhle neposlechnul, tak to neporadím, moje babička by ti řekla, že na takovéhle dítě jedině vrbový proutek...
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 11:48:04) Už jsem zkusila i ho seřezat - docela hodně Ani to bohužel nezabírá... Snad bych z něj musela vytlouct duši a to fakt nechci...
|
remus |
|
(30.10.2010 11:54:36) Seřezat ne, to opravdu nemá cenu, musí reagovat na jedno plácnutí, jinak to je k ničemu, ten náš prcek by oplakal i to jedno plácnutí na zadek, jak by mu bylo líto, že mě rozzlobil, v tom případě už ti navrhnu jen ignoraci, normálně ho prostě ignoruj, ať se vzteká jak chce, ať si třeba hrnek rozmlátí, zkus si ho nevšímat, jestli jsi to ještě neudělala, zkus u toho nevšímání mít jen takové prupovídky, že ti někam zmizel tvůj hodný synek a že ho musíš najít, že přišel nějaký vztekloun, kterého ty neznáš a podob., víc nekomentovat a naprosto ignorovat, dcerka byla hodné dítě, ale občas dostala záchvat vzteku, kdy se válela na zemi a prohíbala v zádech jako luk, tohle jedniné na ní platilo, řekla jsem si s vůj komentář, překročila jí a odešla do jiné místnosti, dala s tím pokoj.
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.10.2010 11:56:20) Tinus, u nás taky fungovala ignorace. Prostě dokud se neuklidníš, nebudu se s tebou vůbec bavit. Ovšem syn v tom pokoji nic nedemoloval, on jenom řval.
|
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.10.2010 11:59:21) Taky jsem pro ignorování.
"Na tohle nemám nervy, budu se s Tebou bavit, až budeš v klidu." Říct jen jednou a pak ignorovat, dokud se neuklidní.
Na někoho zabírá objetí, ale někdo to naopak nesnáší...
Náš starší se vztekal a mlátil sebou o zem, tak jsem si sedla poblíž na zem, nic neříkala a jen tam byla, aby až ho to přejde, moh přijít a přitulit se.
Když se vztekal třeba venku a nějaká cizí osoba na něj začla mluvit ve smyslu že je zlobivej chlapeček, tak to se akorát vzteknul ještě víc... Prostě stačilo mlčet a nevšímat si ho.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.10.2010 12:00:07) do vedlejší místnosti bych dítě taky neposílala, natož abych ho zamykala - to by u nás bylo kontraproduktivní... akorát větší vztek...
|
Jaana2 |
|
(30.10.2010 12:05:31) Jeno právě je potřeba vypozorovat co na který dítě platí. Syna jsem do vedlejšího pokoje vrzla kolikrát ( on ty vzteky měl fakt šílený), jo, tak do dvaří kopal, ale kopnul párkrát a přestel, protože mu to k ničemu nebylo, jen ho to bolelo. A v zápětí se zklidnil, asi tím, že byl sám, neměl obecenstvo. Zakladatelko když se Ti šprajcne, že nepůjde, tak ho tam nech (pokud to půjde - ne u silnice např) . On si to tříleťák ještě rozmyslí, aby mu máma zmizela z dohledu
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:10:51) Pravda, venku to zabírá i když jen v tom ohledu, že ta řvoucí příšera utíká za mnou a řve furt dál Ale co doma? Ještě bych se mohla někam zamčít já, nasadit sluchátka a pustit si metal...
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.10.2010 12:12:59) Májo, no já, když mi řvali oba, tak jsem si pustila film s titulkama (tam nevadí, když není slyšet). Ono u hudby Ti ještě zbejvá kapacite přemejšlet, co děláš blbě - u filmu Ti to čtení titulků nedovolí
|
|
bravad |
|
(30.10.2010 12:34:35) To vůbec není špatnej nápad.
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:39:14) Že? Zatím mi to z celé diskuze přišlo jako nejlepší řešení
|
|
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.10.2010 12:06:29) Jeno, já nezamykám ani nezavírám, prostě mu oznámím, ať jde do svýho pokoje a vrátí se, až bude schopnej normální komunikace.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.10.2010 12:09:09) Jasný, já to chápu, ale naši kluci by tam prostě nešli - hlavně ten mladší, ten se navíc bojí samoty - vrátil by se jak bumerang a řvoucí mi visel na noze, takže chápu, co tim zakladatelka myslí, když říká, že poslat ho někam prostě nejde.
|
|
remus |
|
(30.10.2010 12:12:41) Jo, tohle taky praktikuju, na syna to platí odmala, prostě ho vykážu do jiné místnosti, u dcery by to ve 3 letech nešlo, ta ležela jako prkno na zemi, to bych jí taky musela tahat, takže jsem jí překročila a odkráčela já. Ovšem nedemoluje je mi ani jeden z nich nic, to by si prostě nedovolili, to bych se fakt neudržela, asi bych mu pod stromeček nadělila nový hrneček a kus dveří, kdyby mi do nich kopal
|
Jaana2 |
|
(30.10.2010 12:18:07) no, dvěře zničený nemám a v té době to bylo nejrychlejší řešení, takže možná i za cenu ukopnutého rohu bych to riskla . Co pamatuju, tak venku to taky bývalolepší, doma se to začalo zklidňovat v době, kdy si začal sám hrát. Takové ty hry s někým na něco nebo s něčím ho nikdy moc nebraly , s autama si nehrál a nehraje, takže až ve chvíli, kdy objevil kouzlo lega se doma dokázal zabavit sám. Zakladatelko třeba se doma nudí - resp. neví, co má dělat, proto se vzteká - jak tu někdo psal, dává na jevo nespokojenost s něčím. Má něco, u čeho vydrží?
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:22:36) Jo, nuda bude asi občas spouštěč. Moc se sám nezabaví... Ale co je spouštěčem záchvatu hned u dveří při příchodu z venku nebo při snídani / večeři, apod. to fakt netuším
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.10.2010 12:24:18) Májo, po příchodu z venku to může právě být to, že si uvědomí, že je zase doma a bude se nudit... zvlášť jestli se mu venku líbí a je tam radši než doma. Když je doma, jak si tam hraje, co ho nejvíc baví?
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:34:07) Nejvíc baví? Někdy auta (jeřáby,bagry,hasiči), ale velmi oblíbení je i terorizovat kocoura - najíždět na něj auty, honit ho s děsným řevem a pod. Proti tomu okamžitě zasahuju, ale nemá to dlouhodobě žádný výsledek. pro něj je to prostě zábava a řeči o ubližování zvířatům apod. pouští jedním uchem tam a druhým ven. Přijde mi, že je plný negativní energie a neumí se jí zbavit... Přitom venku se táhne jak sopel a kňourá, že ho bolí nožičky. A doma do něj vjede čert a může zbořit barák
|
|
|
remus |
|
(30.10.2010 12:25:56) No tak z toho venku je spoštěč jasný - nechce se svlékat sám, chce od tebe obsluhovat, takže pohodlnost a lenost, má nějaké povinnosti, které musí plnit? Ráno to bude vzdor.
|
|
Jaana2 |
|
(30.10.2010 12:27:53) Májo možná to, že on už dopředu ví/tuší co bude následovat ( "nuda" ) a dopředu se tomu brání, protože ná nacvičeno, že když spustí, tak máma něco bude dělat a bude se dít aspoň něco. Kdysi jsem si kvůli tomu půjčila v knihovně chytrou příručku, jak na takové děti , speci kluky - mají prý jiné mozkovny a musí se na ně odlišně než na holky. Napadá mě - co to zkusit někdy před příchodem domů jinak, než je zvyklý. A taky se mi osvědčilo ( a dělám to dodnes) , že synovi říkám dopředu, co se bude dít , aby se na to připravil.
|
|
|
|
|
|
|
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:02:43) Už před pár měsíci jsme vymysleli zlobivého kluka (sám ho pojmenoval Tomáš), který jako v tu chvíli dělá ty hrůzy a pak, když David neví, jak se ctí ukončit zlobení, tak jako děláme, že už přišel náš hodný Davídek a řeknem si, že to chování nebylo vůbec správné, atd... Super věc, jenže teď se vzteká a vynucuje si věci tak často, že to postrádá smysl. Ignorovat zkouším, je to asi nejúspěšnější metoda, ale ve spoustě situací to nejde použít. Např. se nechce převléct po příchodu domů a začne zuřit. Tak ho po chvíli nechám v předsíni, ať se jako uklidní a převleče a pak přijde. Místo toho mi za pár minut přijde v zabahněných botech, bundě a čepici do kuchyně a tváří se jako nic. Tak ho vrátím ke dveřím a následuje další amok... To stejné někdy večer, když má jít spát. Ráno vstává do školky, nemůžu ho ignorovat hodinu, aby šel spát v deset, páč by ráno nevstal... Ach jo...
|
remus |
|
(30.10.2010 12:23:16) No to ale já nemyslela aby se za někoho druhého schovával, to ne, on ať je sám sebou, to jen ty projdi kolem a utrus, že ten tvůj klouček někam zmizel a odejdi pryč, když přijde s tím, že to nebyl on, tak mu řekni, že víš, že byl, lae že ho zlobivého nechceš, s botami nevím, to by si prostě mla´das nedovolil, aby mi šel domů v botech, taky měl se zouváním scény, já tam ale vůbec nešla a vždycky se zul, asi by opravdu potřeboval pevnější ruku a dodržování důslednosti v každé maličkosti, těžko říct, znáš ho nejlépe ty? Co tatínek, jak reaguje na něj?
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:28:31) na tatínka (pokud je doma) reaguje stejně... Právě že už nevím, jak být důslednější... Možná ze mě cítí únavu (z těhotenství) a snaží se to využít ve svůj prospěch?
|
remus |
|
(30.10.2010 12:33:37) Těžko říct, možná se podvědomě už teď bojí konkurence, já jsem taky těhotná, taky totálně hotová a unavená, když je mi hoděn zle, tak si syn ke mně lehne a opečovává mě, holt máme každá úplně povahově jiné dítě. Už mě napadá jedině zajít k odborníkovi, třeba má opravdu nějaký vnitřní problém, asi bych to zvážila, až přijde mimino, tak na to už nebude čas. Já se teď chystám dořešit řeč, chybí mu r,ř, tak ho objednám na logo už teď, snad to zmákne.
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:43:57) Odborníka zvažuju...
|
|
|
|
|
bravad |
|
(30.10.2010 12:32:31) Jéje, tak to jsem tomu svému vyhrožovala, že ho vyhodím za dveře na chodbu, protože doma nikdo v botech a v budně nechodí. Jednou jsem už i otvírala dveře... Tak se nakonec teda zul a převlíknul. No máš to těžký - určitě jsi víc unavená a vyšťavená. Je to jedno s druhým.. (Ale mysli pozitivně - aspoň si od něj trochu odpočineš, když je ve školce.) Taky to může být tou školkou?
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:37:21) Vyšoupnout za dveře by bylo fakt vtipný - máme dveře přímo do úzké ulice, sousedi by se pobavili Bohužel tu není ani chodník a tříleťáka na silnici před domem nechat stát asi nemůžu jinak by to byla lákavá myšlenka
|
bravad |
|
(30.10.2010 12:45:24) Aha, my máme byt, takže by řval akorát na chodbě v baráku. Ale takhle daleko to NIKDY nedošlo. To už se bál..
|
|
|
|
VIP | •
|
(30.10.2010 21:30:34) Já mám taky tříleťáka, ale už mimino k tomu. Co se narodilo, je to s malým děs a běs, scény podobné jak píšeš a kvůli všemu. Žárlí, chápu ho, ale co mám dělat, že. Vyhovět mu často nemůžu, ani kdybych chtěla. Neb mimino ihned pochopilo, že ho musí přeřvat. Po pokusech a omylech mi celkem zabírá tohle: Nechceš se oblíknout? OK, jdeš do školky v pyžamu. To budou děti koukat. Ale v autě je zima. Nesundáš si boty? OK, klidně v nich můžeš i spát. Myslíš, že bude prima to bahno v tvý postýlce? Já myslím, že to bude dost hnusný. Nechceš to jíst? (co má normálně rád). OK, tady to počká až budeš mít hlad. Nechceš se slíkat? Vystydne ti voda ve vaně a novou plejtvat nebudeme. A řvi jak chceš. (aby to nevyznělo tak drsně, samozřejně ho hodně mazlím, když to jde)
|
working mama |
|
(31.10.2010 7:51:54) Tak nějak jsem to dělala se svojí dcerou taky, když jsem čekala další mimčo. Byla jsem těhotná a najednou mi došlo, že už nebudu mít tolik času a síly na ty malé boje a abych se doprošovala, že má udělat to a to. Zkrátka jsem jí dala víc zodpovědnosti za její rozhodnutí - jdu ven, jdeš se mnou? ne? tak tady zůstaneš... v naprosté většině případů to fungovalo!!
|
|
|
|
|
|
|
schumi1 |
|
(30.10.2010 12:47:08) presne toto dela i nas mladej (4r), pokud zacne mlatit do dveri, staci jedna rana, jdu za nim a nasekam mu, proste dve tri na zadek, at ma proc se vztekat - zatim to vzdy pomohhloo, po chvilce se uklidnil a prisel s omluvou.... ale chapu, je to tezky... mmch, jses si jista, ze opravdu o mimi nevi, ty deti maj intuici, nemysli, nemohl treba z vasich reci nebo naznaku poznat, co se u vas chysta, ze mu pribude konkurent?
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 13:06:06) Bavíme se o tom, že někdy miminko / brášku mít budem, protože on po tom moc touží. Ale vysvětlili jsme mu, že to nejde tak jednoduše a rychle, a že se časem nějakého miminka dočká... Tak mám pocit, že by tohle kořenem problému být nemělo. On si nejspíš neumí představit, co to bude znamenat "mít miminko", těší se na něj jako na novou hračku
|
|
|
x x |
|
(3.11.2010 9:58:10) 20 kilo? Já mám kluka prvního června 07 a má 15 kilo. Ale je dost vysoký.
|
|
|
Liška s banem :) |
|
(30.10.2010 12:23:31) Tinus, používám stejnou metodu. Mám s tím docela úspěch (u dcerky; prcek je ještě moc malý).
|
|
|
Jedůfka / 99,00 |
|
(30.10.2010 11:07:56) U syna to přešlo (tedy spíš relativně) až okolo pátého roku. Jenže u něj se nakonec potvrdil AS, takže zpětně jsem si uvědomila, že to, že chce jiný hrníček znamená, že chce ten jediný, na který je zvyklý. Že chce posadit do židle nebo autosedačky JEN ode mne a vyvádí, když na něho sáhne někdo jiný, není jeho zkouška, co rodič vydrží, ale prostě zvyk, protože trávil 90% času jen se mnou. A že před školkou vztekle odmítá nastoupit do auta, protože je zaparkované jinde než je zvyklý, nebo chce jít právě touhle cestou, jinak stropí scénu, není rozmazlenost, ale jeden z jeho rituálů. Dlouho jsem si připadala jako neschopná matka, nezvládající základní věci, vidouce, že ostatní nic takového neřeší. Jenže tohle je opravdu hodně těžký rozpoznat v tak nízkém věku a u vás to vůbec nemusí ten důvod. Pravděpodobně syn opravdu jen zkouší hranice.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.10.2010 11:14:02) No, je fakt, že ve třech a půl si naši kluci brali hrneček s pomocí židle sami, takže třeba to, že chtějí jinej, vůbec neznám.
Ono to bylo tim, že starší nemluvil, tak pro něj bylo snazší se obstarat samostatně, než čekat, kdy já vytušim, co tim řevem a válenim se po zemi chce říct...
|
MiliP |
|
(30.10.2010 11:26:35) Souhlasím. Osobně bych dítko zapojila do pravidelných činností. Funguje to i u mladších dětí. Ať si vybere hrneček sám. U nás se toto eliminovalo díky tomu, že je samostatnější a vše si dokáže vyndat sama. Jogurt, lžičku a jde jíst, aniž bych jí pomáhala nebo kontrolovala. Třeba se to zlepší. A jinak co radí ostatní, trpělivost a vydržet. A když už je to nad únosnou mez, klidně bych dítku řekla, že teď už se ale opravdu začínám zlobit a řešit to nechci.
|
|
|
|
|
|
bravad |
|
(30.10.2010 10:59:14) Mysli na to, že ta scéna je prospěšná, nutná, očistná a bez toho to nejde. Časem to přejde (vlastní zkušenost.) Taky myslím, že to děláš dobře. A taky si opakuj, že ty scény - že je to strašně dobře. Je to signál, že se dítě zdravě vyvíjí. Možná snad - nesnažila bych se být za každou cenu klidná. Myslím, že ukázat dítěti zdravé nasrání má taky něco do sebe...
|
bravad |
|
(30.10.2010 11:03:30) A když už to jinak nefunguje - být kreativní a odvádět pozornost. Nechceš tenhle hrneček s kočičkou? Jůůů podívej, jak se ta kočička olizuje... Dej jí taky napít, ať nemá žízeň a hezky roste jako ty... Prostě dítě trochu zblbnout.. Uvidíš, no...
|
remus |
|
(30.10.2010 11:05:35) Tohel bych dělala u 2,6 letého dítěte, to má na to nárok, ovšem ve 3,5 už mu mají být mnohé věci jasné, aby pak takhle zakaladatelka necivčila s kočičkou ještě v 7 letech.
|
bravad |
|
(30.10.2010 11:07:36) Nevím. Zas když jsou 2 scény do hodiny den co den... Je to jenom nápad, jak si trochu ulevit....
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.10.2010 11:10:45) někdy lepší, než hrát si se smetánkem na letadlo, aby ho dítko snědlo, je říct jen "hele, víš, co, dělej si co chceš - já hlad mít nebudu"
ono když to dítě dělá jen proto, aby bylo v opozici, tak pak nemá proti čemu...
|
bravad |
|
(30.10.2010 11:17:27) Tak 3,5 leté dítě snad už jí samo, takže letadlo nehrozí.. My "krmíme" zvířatka na talíři a na bryndáku (krmí sám). Fakt je, že to vzniklo daleko dřív, když mu bylo těch 2,5, a nevyvěralo to z žádné scény. Prostě jenom bojkotoval jídlo. Je to hra, baví ho to a my u jídla nepěníme...
|
bravad |
|
(30.10.2010 11:36:58) Jsem tím prostě chtěla říct, že nemá cenu hádat se s dítětem kvůli každé kravině, no... To pak roste vztek na obou frontách. Některé věci bych zkrátka doporučila řešit spíš diplomaticky - např. ať si hrníček vybere (jak už tu padlo), nebo podívej, jak ten hrneček, cos dostal je kráááááásnýýýýýý. Nebo - pokud se těší do školky (a ještě nechodí) - ten je tak kráááásnýýýý, že by ti ho všechny děti ve školce záááviděly. Ale pokud už řve, tak takový triky většinou nefungujou, to si musí člověk nachystat napříště. Jo a pak taky doporučuju - v mezidobí, kdy je v klidu - ho hodně tulit a mazlit.
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 11:46:13) Na mého syna bohužel podobné triky vůbec nezabírají, ani když neřve. Sám se rozhodne a pak mu žádné lichocení ani obdivování neovlivní názor. I když tu věc jindy má rád, teď zrovna nechce a nejede přes to vlak. Jinak samozřejmě nebazíruju na všem, ale jen na pár základních věcech - převlíct se a umýt ruce při příchodu z venku, čistit zuby a čurat před spaním, sníst to, co si předtím vybral(!) k jídlu nebo nechat být a nic jiného nedostane. Neubližovat lidem a zvířatům. Přesto, že toho chci tak málo, máme pořád dokola spory o ty stejné každodenní samozřejmosti, na kterých trvám...
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(30.10.2010 11:19:07) ono taky záleží n situaci, náš najmladší je 03/07, takže 3,5 má taky, a je to boj, ale ne vždycky. Když se unaví, je to daleko horší, když má hlad tak taky, takže moje reakce závisí na tom, co je schopný on vnímat. Když vidím, že je pozdě, chce se mu spát a má hlad, tak se nesnažím vychovávat, ani o žádný hranice, ani o nic jinýho, než do něja jakoukoliv metodou narvat večeři (klidně jedna lžička letadlo, druhá vláček.... desátá vrtulník) a pak umýt (včera při čistění zubů začal řvát, byl přetažený - tak jsem začala řvát stejně s komentářem, že kdo víc?, začal se tomu smát a zvládli jsme hygienu) a pak rychle do postele
když si jenom vymýšlí, a je odpoledne a on prostě nechce meruňkový ale jahodový jogurt, i když si předtím vybral ten meruňkový, tak má smůlu a nejí třeba nic.
ale nechám předtím třeba ten jogurt na výběr
|
remus |
|
(30.10.2010 11:25:49) Přesně tak, unavené dítě nemá cenu vychovávat, ale ráno u snídaně má náš 3,5 leťáck smůlu, to samé oběd, jíš nejíš, hlad budeš mít ty, o hrnku bych se s ním opravdu nebavila vůbec, není tu sám, kdyby si takhle vymyšlely obě dvě děti, tak potěš koště, to bych taky mohla k obědu i k večeři vařit několik chodů
|
Yuki 00,03,07 |
|
(30.10.2010 12:15:42) já musím neřešit i u oběda, protože po obědě je tak vyřízenej, že potřebuje dvě hodiny spát, a ke snídani má půl litru kakaa, takže jídlo je zatím doba, kdy prostě musím nějak přežít a nějak to do něj narvat, i když taky to není tak zlý vždycky, obědy má ve školce a večeře se snažím dělat dřív, ale jak píšu, záleží na náladě, blbý je, že ina mé, když jsem přetažená, ak jsem jak čertík z krabičkt, ale to každý ajá se za to nestydím :)
|
|
|
|
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.10.2010 11:43:37) No nevím, mně to dělání kašpařin nepřijde moc dobrý ani výchovný, neumím si představit, že bych syna k něčemu takhle přemlouvala... jak psala Jena - máš hlad? Jez. Nemáš - nejez. Nebudeš pít z tohohle hrnečku? Nepij, budeš mít žízeň ty, já ne.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(30.10.2010 12:21:06) ve 3,5 letech se musí ještě jednat s dítětem jako s malým unaveným tvorečkem, který se sám nerozhodne, jasně, nejstarší se rozhodnout uměl, tak jsem ho nechala, prostřední neuměl zlobit, taky dobrý, a nejmladší se vzteká skro pořád, pořád mu něo nelíbí, takže když je unavený a hladový, tak s ním nehne vůbec nica když chci, aby aspoň pořádně spal a dalo se s ním domluvit až vstane, musí být před spaním najezený
|
|
|
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.10.2010 11:05:27) "ukázat dítěti zdravé nasrání má taky něco do sebe"
JJ, souhlas.
Jinak taky je dobrý mít na paměti, že dítě se třeba jen potřebuje vyvztekat - ventilovat to, že ho štve celej svět. Radši mu říct, že se s nim budeš bavit, až se vyvzteká, než chtít, aby se hned vztekat přestal. (Ono by to nejspíš stejně nešlo, ale kdyby jo, tak by to stejně musel ventilovat později při další příležitosti, takže by sis nepomohla).
|
|
|
Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 |
|
(30.10.2010 11:02:20) a teď si představ, že někteří to mají i víckrát najednou Ne fakt, buď dál důsledná, nic víc udělat nemůžeš. Já taky nic víc udělat nemůžu. Jen si můžu rozmyslet, zda to NE co říkám je opravdu tak zásadní, že na něm budu muset trvat, nebo to až tak důležité není a moje nervy budou ušetřeny scén... Páč čím víc říkám NE tím víc to ignorují... Takže po poradě s psycholožkou si opravdu promýšlím jestli a co zakazovat a na čem si opravdu trvat...
|
|
dadlenka |
|
(30.10.2010 11:03:47) Období vzdoru jak vyšité, děláš to dobře, nezbývá ti nic jiného než přežít
|
|
Kivík |
|
(30.10.2010 11:09:00) Neboj, jdeš na to dobře, on prostě zkouší co si může dovolit, jako každé zdravé dítě Chápu, že je to asi dost na hlavu, ale musíš vydržet, však on se srovná.Jo a pokud řve a vzteká se, tak odvést do jiné místnosti a až se uklidní, tak ať přijde. Jako malá jsem to nesnášela, dost často jsem byla zkraje uražená, ale ono to mělo svůj výsledek. Držím palce, aby Tě z toho ,,nekleplo"
|
|
Irinulka+S 8/07 + E 6/11+// |
|
(30.10.2010 11:10:43) :D hele, jako kdybych četla sebe samu, včera jsem zrovna rozpoutávala tohle téma na svém FB a řešila ho s lidma co se zabývají dětskou psychologií. Radu jsem dostala- dite si ted vytvari svoji vlastni osobnost, a potrebuje v tom podporovat, takze davat moznost vyberu a ne vylozene prikazovat to,ci ono. A pak treba ve vzteku omyt oblicej studenou vodou, nebo pevne obejmout, aby se dite uklidnilo, popripade (nase dite nas totiz ve vzteku BIJE!!!!) mu dat papir na rozthani, polstar na vyvztekani - proste jiny objekt,nez biti rodicu atd. U nas dnes scena- protoze tu pobihala nahata- a opet spatne vyresena- rekli jsme ji s manzelem at se jde oblict- priste bysme to meli jinak podat- treba- to je ale zima? Tak akorat na chripku-je ptořeba se obléct - atd. No,taky s tím teď budeme bojovat, takže hodně zdaru :)
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 11:41:00) Díky, David je často taky agresivní... Na výběr mu samozřejmě dávám, když to jde. Ale když už něco je na stole, tak se otom nediskutuje. Přece když má pití v hrnku, z něhož pije a pak mu tam za nějakou dobu udělám další, tak si nemůže vydupávat, že teď chce zase jiný! Bych měla za půl dne plnou myčku jen kvůli jeho náladám...
|
bravad |
|
(30.10.2010 12:13:12) To je jasný a děláš to dobře. Ale zase na druhou stranu se nemusíš s ním začít HNED kvůli tomu s ním dohadovat. Můžeš ho třeba ignorovat, odejít z místnosti, začít mluvit o něčem jiném... A jestli je tak hodně agresivní, zkus ho víc mazlit v mezičase - aby věděl, že ho máš ráda.. (i když se pořád hádáte).
|
|
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(30.10.2010 11:12:09) to je normální pbdobí vzdoru, projdou tím skoro všichni a trvá to asi rok až dva. Musíš to vydržt a ty hranice nějakou dobu zúžit a přitvrdit, protože teď se tvůj syn pokouší zjistit, kdo u vás vlastně rozhoduje, a nesmí to být on - i když pochopitelně nějakou svobodu projevu mít musí
|
|
Tobii |
|
(30.10.2010 11:13:12) Můj malý hajzlík je úplně stejný, oni se snad takoví už rodí.... můj starší syn je totiž úplně normální. Ad kňourání a vztekání - někdy mám pocit, že bych ho nejradši zamkla do ložnici a zahodila klíč Ve chvíli kdy zařvu otočí o 180 stupňů, ale to mám furt řvát? Proč to nejde po dobrém?
|
|
Ocicko |
|
(30.10.2010 11:22:05) muj syn (stejny vek)ma to s tim hrnek a jidlem stejny - hrnek mu rano necham vybrat - a spolu uvarime..... kdyz rano neji necham ho a kdyz ma hlad dam mu to a on to doji.....
|
|
vebalka |
|
(30.10.2010 11:25:17) syn tě zkouší,co si muže dovolit a moc tě chválím za to,že si třeba u popsané snídaně stojíš za svým a neustoupíš. Je to hra kdo s koho a jednoho dne přestane. Když začne zase hysterčit,jednoduše mu oznam,ať jde vedle do pokoje a až se uklidní ať přijde.Uvidíš,že to možná pomůže. Tak pevné nervíky.
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 11:36:18) Prostě řve, že tam nepůjde a neudržím ho tam jinak, než že zamču - pak rozkopává dveře...
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.10.2010 11:47:14) Rozkopává dveře? Tak to by asi dostal z každý strany jednu, jakkoli jsem nepřítel fyzickejch trestů a syn ode mne v téměř osmi letech dostal za celý život facku snad 2x.
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 11:49:46) Monty, a co bys dělala, když by ani to nepomohlo? Už několikrát jsem to zkusila a výsledek žádný. Agresivita neklesá, často se naopak obrátí proti mně a tu věc, kterou má udělat, stejně neudělá ani potom!
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.10.2010 11:51:58) Májo, a co metoda gramodeska? Prostě ignorovat vztek a scény a pořád opakovat jedno a to samý, dokud ho to nepřejde?
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:08:13) Monty, taky jsem celkem cholerik, dýl jak 20 minut zaseknutou gramodesku nevydržím... Ale zkusím na sobě dál pracovat. Kdybych nebyla těhotná, asi budu chlastat, abych byla nad věcí
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.10.2010 12:12:38) Májo, no jako cholerik to máš těžší, to je fakt. Syn už ve třech a půl letech není mimino, tak zkus přemýšlet, čeho tím svým vztekáním chce dosáhnout. Zatím je jedináček, tak má asi pozornosti dost, tudíž buďto proti něčemu protestuje nebo má nějaký problém... nebo je to povaha. Psalas, že venku je to lepší než doma?
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:18:54) Je to asi povaha. Pozornosti má dost, ale chce jí mít 100% Jinak prostě chce být ten, kdo vše určuje. Jeho oblíbený výrok je: "Já to rozhodujuúúúú" i když k němu nemá nejmenší důvod. Připadá mi to jako věčný boj ve vlčí smečce o pozici Alfa-samce(samice)...
|
Jaana2 |
|
(30.10.2010 12:21:31) Hele Májo, tak zas Tě může hřát vědomí, že jednou z něj ten Alfa samec bude a Ty budeš pyšná matka, co všechno "Míšánek" zvládne
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:43:00) Přesně, říkám si, že z něj bude s touhle povahou a přístupem ředitel zeměkoule Pokud ovšem zvládne projít vzdělávacím procesem a neskončí s neochotou respektovat autority třeba v lochu
|
|
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.10.2010 12:22:20) Májo, no tak ho nech rozhodovat o věcech, který nejsou životně důležitý. Můj syn to má podobně, taky je typ, co nechce být moc manipulován a chce dávat najevo, že není tak blbej, aby si nemohl život zařídit podle svýho. Takže v tom, co je vcelku podružný se rozhodovat může - co si vezme k snídani, k večeři, kam se půjde o víkendu a tak.
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:25:47) Monty, to přesně dělám. Rozhoduje si vše, co je z mého pohledu schůdné. Ale když se rozhodne např. pro nějaké jídlo a nakousne ho, tak pak trvám na tom, aby ho buď dojedl nebo nechal být. Nic jiného nedostane, když si to vybral sám. Tak to u nás bylo vždy, ale najednou je z toho u každého druhého jídla problém... Stejně jako prostě nebudu diskutovat o umývání rukou a chození spát (máme dlouhý neměnný rituál před spaním, ale teď se seká i u něj)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 11:34:22) Holky, díky za rady. Vše co píšete, u nás praktikuju už rok a půl a scén nebylo tolik (třeba jen 4-5 za den) a šlo to zvládnout, byť za cenu vyčerpání posledních sil. Jen teď to prostě všechno přestalo fungovat. Ani po půl hodině důsledného trvání na svém (a samozřejmě už i mého viditelného "nasrání") se nestane to, co potřebuji, aby se stalo. Fyzicky ho prostě už nezvládám, motivace ani odvádění pozornosti nepomáhá - je chytrej jak opice. Ani na zadek nepomáhá. Prostě nemůžu vláčet do schodů zuřící kopající dítě, které má 110 cm a 20 kilo - jsem v pátém měsíci Když ho zamču, demoluje pokoj!!! Fakt jsem u konce sil, tohle už není období vzdoru, to je teror...
|
Irinulka+S 8/07 + E 6/11+// |
|
(30.10.2010 11:46:34) ano, vidím, že jste na tom úplně stejně, taky jsem těhotná, tak to řeším, jak to zařídit, aniž bych utrpěla nějaký větší újmy na zdraví :D DNes orpavdu pomohlo to,že jsem ji v záchvatu vzteku chytla a obejmula a držela jsem ji a říkala jsem ji ať se uklidní, houpala jsem s ní, a fakt se teda uklidnila... otázka je nakolik to vydrží a jak to bdue fungovat, ale budu zkoušet. Chtěla bych se vyhnout tomu,abych ji musela plácat na zadek, protože ono to stejně nikam nevede a ona se mi akorát vysmívá :-/ Taky mmám teď období ZOUFALSTVÍ, že prostě svoje dítě nezvládám a CO se stalo a KDY se to stalo??? KDO mi vyměnil dítě??? A nejhorší je,že tak reaguje opravdu jen doma- když jsme na veřejnosti, je to NEJHODNĚJŠÍ dítě na světě, moje kamarádka mi to nechce věřit, že se takhle malá chová, říká, že malá má svatozář... Má... jen do chvíle, než se za námi zavřou dveře
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 11:53:31) To máš fajn, že ji udržíš - kolik měří/váží? Náš David má postavu a sílu minimálně šestiletého dítěte a fakt ho fyzicky nezvládám, když zuří. A to nejsem žádná sušinka... Jinak u nás je to taky nejhorší doma. Ve školce je hodný a venku se to nějak dá. Ale já jsem zmrzlík a nemůžu s ním být hodiny venku, teď bude navíc brzo tma...
|
dlaždička |
|
(30.10.2010 12:10:01) No a co tatínek, jakou má on autoritu, jak reaguje syn na něj? Myslím, že v takovéhle situaci by i bylo na místě, aby syn viděl, že máš zastání, a že jste na něj dva a trváte oba důsledně na tom samém. Třeba i říct - tohle si k mámě nesmíš dovolit. Mně se taky dost vzteká dítě, co začalo chodit do školky a nejvíc pomáhá, když se dopředu rozhodnu, že se zkrátka vytočit nenechám (a vezmu si třeba třezalku) a nenechám se strhnout k téhle hře. Jak tu někdo psal - ráda tě uvidím, ale až budeš klidná, běž se vykřičet, zabouchej si do polštáře a přijď, až to bude lepší. V nejhorším se zavřu já před ní a dělám co, potřebuji. Za chvíli je většinou dobře. V situaci, kdy jsi těhotná se s ním netahej a neper, ale třeba i u toho kopání do dveří bych zapojila tatínka, aby syna pevně chytil a nedovolil mu ničit věci.
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 12:14:01) Tatínek je na tom stejně jak já. Má samozřejmě větší sílu, ale hodně často není doma, spíš až večer před spaním. Ale autoritu a výchovné výsledky bohužel lepší nemá
|
dlaždička |
|
(30.10.2010 12:33:20) No je to těžký, ještě jsem si vzpomněla, že dceru dobře motivuje, když s ní třeba před spaním proberu, jak jsme se spolu měly přes den, co se mi moc líbilo a tak. A když se třeba vztekala, tak jí říkám, že je to škoda, že vím, že se jí všechno nelíbí, ale že je důležitý, aby dodržovala určitý pravidla. Že je lepší, když se můžeme domluvit normálně a ne na sebe ječet. Řekla bych, že pak opravdu víc snaží. A taky i nějaký trest jako důsledek, když už to překročí únosnou mez - nejvíc zabírá zákaz večerníčku nebo kroužku, kam moc ráda chodí. A ještě jedna věc je príma - špunty do uší
|
16.5Salám&Lajka14 |
|
(30.10.2010 12:35:49) No, tohle jsem já synovi vždycky vysvětlovala tak, že si o něm nemyslím, že je hloupej proto, že je malej, ale jsem přece jenom starší a mám víc zkušeností, tudíž dokážu líp odhadnout následek určitýho chování. Snažila jsem se, aby to bral jako doporučení, ne jako rozkaz. Ale důležitý bylo mu pořád opakovat, že po dobrým se domluvíme vždycky, po zlým nikdy.
|
|
|
|
|
|
|
Simeona+3 |
|
(30.10.2010 13:12:57) Ty Májo, a když jsi teď napsala, že jsi v pátém měsíci a syn o miminku ještě neví-kdy ho na to chcete začít připravovat? Synovi bylo 3 roky 9 měsíců, když se malá narodila, věděl o ní od mého 12.tt, byl na všech ultrazvucích včetně toho ve 13.tt, četli jsme si v knížkách o miminku (Petr, Ida a miminko), nakupovali pro něj věci...Mimo jiné taky slyšel, že maminka je víc unavená a musí se o ni starat když není táta doma. Teď čekáme třetí a 20měsíční dcerka taky ví, že mámu nesmí kopat do břicham, že tam je mimi.
Jo, taky byl naprosto nesnesitelnej, nejhorší to bylo cca 3 měsíce před narozením a šestinedělí, než se to doma usadilo. V zimě např. vydržel mít dvouhodinovou hysterickou scénu, protože jsem si dovolila taky sjet kopec na sáňkách.
|
|
|
Jaana2 |
|
(30.10.2010 11:56:03) Májo pokud byl od malička živější, tak se hlavně hoď do klidu, protože prostě jsou děti, které té eneŕgie mají jaksi příliš a někde jí potřebují vydat. Syn byl ( je) rovněž vztekací a to velmi. Ale ono to postupně opravdu zklidňuje, teď mu je 9 a vlastně už to celkem jde ( jakože by byl úplný klid to není, ale dá se to). Já to brala prostě tak, že po někom to mít musí ( má to po tátovi) takže za to vlastně ani tak moc nemůže a jak sama dobře děláš jsem mu prostě dala meze, kam už prostě nesmí a mezitím ho nechávám v rámci možností žít. Když byl menší a dostal ten svůj psotník v takové míře, že mi to fakt vadilo, prostě jsem ho vyhodila do vedlejšího pokoje a dokud se nevyvztekal, tak jsem ho nepustila. Dneska si už i vedle odejde sám a tam se vzteká, ví, že u mne nepochodí. Ale budeš muset vyzkoušet, co na syna bude platit, každé dítě je jiné. Já věděla, že jinak je ok ( tzn. nevypadalo to na nějakou komplikaci jako takovou) , tak jsem se s ním moc nemazala. Nechceš jíst? Smolík, nebudeš, až dostaneš hlad, dojíš to. Nechceš se strojit? Smolík, na hřiště nepůjdeme. Vždycky se dá něco vymyslet tak, abys z toho nevyšla s pošramocenýma nervama.
|
|
Simeona+3 |
|
(30.10.2010 12:55:04) Neboj, jdeš na to dobře, prostě zkouší kam až může zajít a co mu projde...Představ si, že bys mu vyhověla-nechtěl by k snídani Bobíka, dostal by chleba. Pak by si vzpomněl, že chleba vlastně taky nechce a chtěl by pomeranč. A když bys mu nevyhověla, scéna by byla stejná. Když bys mu vyhověla, vymyslel by si něco jiného. Tohle přesně znám od jedné známé, ona to fakt takhle praktikuje. Ještě že se s nimi nevídáme častěji, by mi zkazila moje děti.
|
Mája+kluci 07, 11 |
|
(30.10.2010 13:01:27) Jojo, to je přesně ten směr, který by to asi nabralo. Proto neustupuju, mám strach, kde by to skončilo...
|
|
Irinulka+S 8/07 + E 6/11+// |
|
(30.10.2010 13:43:16) Malá je droboulinká, 95cm a 15kg, ale když kopne,tak to stojí za to, Nedělám si iluze, mě se to uklidnění objetím povedlo dnes teprve poprvé, ale i to beru jako úspěch, místo původní půl hodiny po nás řvala jen 5min :D Budu zkoušet prostě všechno možné teď.
|
|
|
karma |
|
(30.10.2010 13:13:38) No, ne že bych byla hypermatka, mám o půl roku mladší dítě, podobná charakteristika, taky jsem založením choler, občas atmosféra zhoustne dost, ale u nás zabírá vesmes toto: dávám dceři maximum kompetencí (jak někdo myslím psal výše): sama si chystá talíře, hrnky, někdy i jídlo (vedle stoluz jsem jí dala např. poličku, kde másvoje nádobí apod), chleba/rohlík si sama vybere, popř.maže. Co chce jíst se s ní snažím vykomunikovat dopředu (když trvá na čokoládě k snídani, snažím se přesvědčit, že po jídle) Ono je děcko hodně barometr, jsi ted zranitelná, ono to cítí (ačkoli třeba o těhu neví). Vím, že tu jsou odpůrkyně knihy Respektovat a být respektován, mě četba pomohla hodně, nejsem teda nijak ortodoxním vyznavačem, ale spousta dobrých momentů tam je. Hlavně já jsem ze své podstaty despota, dcera myslím to má po mně, tak ta ega na sebe naráží, respektující přístup mi často nabídl dobroé řešení "hustých" situací
|
|
|