| Marie-Ellena | 
 |
(6.12.2010 14:35:25)
Jak snášíte nářek a volání o pomoc při nějakém lékařském zákroku u vašeho dítěte?
Můj syn (5) hodně zdravotně trpí na problémy, které se většinou bez nepříjemných a často i bolestivých věcí, neobejdou. Já to snáším strašně špatně, když ho u toho ještě musím držet a poslouchat, jak mě prosí o pomoc, pláče a volá "maminko milovaná, pomoz mi" - bože, to mi tak trhá srdce.
Chci se zeptat, jestli to tak máte taky nebo jestli vám to nic nedělá. Jak to snášíte vy a je proti tomu nějaká obrana?
|
| malostranska | 
|
(6.12.2010 14:41:37)
tak ja vim, co myslis, ale udelala jsem tu zkusenost, ze i dost zalezi na pristupu lekare. Doma dite proste poradne poucit, co se bude dit, poradne to s nim probrat, vzit si napomoc i treba nejakou knizku....meli jsme taky doktora, byl dost neurvalej, takze jsme ho vymenili a ted se tam deti dokonce tesi... pravda je, ze jsou ukony, bez kterych se asi rev neobejde( injekce...) ale vzhledem k tomu, ze neockuji, tak tohle u nas odpada.
|
| aragosta | 
|
(6.12.2010 14:44:34)
jojo, máš pravdu, pořádně vysvětlit, co a proč budou dělat a mluvit o tom dost pomůže, u nás to odbouralo pláč před a po zákroku, ale při samotném odběru dítě prostě brečí a nezajímají je knížky, sladkosti a podobné úplatky...
|
| Marie-Ellena |
|
(6.12.2010 14:46:11)
souhlasím, vše má vysvětleno, navíc ty procedůry prodělal už mockrát, nejde mi o pláč před a potom, ten nemáme, ale ten srdcervoucí pláč při tom
|
|
|
|
| aragosta |
|
(6.12.2010 14:41:45)
Od narození jezdíme kvůli špatné krvi pravidelně do Motola, každý odběr obrečím, čím je holka starší, tím je to horší (teď jí jsou 2,5 roku). Sestřičky na mě koukají jako na blázna a hysterky, ale já prostě nesnáším ten pocit bezmoci, když brečí a já na to musím jenom koukat...
Kdybych to uměla, tak jí tu krev naberu raději sama, jen abych nemusela poslouchat, jak jí někdo "ubližuje".
Kdyby to bylo výjimečně, tak mi to asi tolik nevadí, doktory zvládám celkově celkem dobře, ale třeba minulý týden jsme byli 2x na odběru, podruhé bohužel na liberecké transfuzce, kde neumějí dítě nabrat, já naštěstí prozřetelně nešla ani do ordinace, manžel říkal, že tohle bylo i na něj moc 
Takže plně chápu tvoje pocity, nejsi sama  a ať je brzy lépe 
|
| Petra Neomi | •
|
(7.12.2010 1:50:57)
No, zrovna odběr není tak strašný a bolestivý zákrok, ne? Kdyby dítě opravdu trpělo, tak to chápu, ale tohle není nic fatálního.
|
|
|
| Liška s banem :) | 
|
(6.12.2010 14:42:10)
Špatně. Při píchání injekcí se děti snažím zabavit, aby to tolik necítily, při odsávání nosu jsem šla raději pryč. Jeden zákrok jsem u dcerky úplně odmítla a podepsala revers. Až po měsíci, kdy jsme problém z většiny sami doma něžně a pomalu odstranili, šel manžel s dcerkou na zákrok a též ji zabavil něčím jiným, že si skoro ničeho nevšimla.
|
| Liška s banem :) |
|
(6.12.2010 14:43:23)
A už od května mám žádanku na vyšetření krve u malého (2 roky). Ještě jsem nesebrala odvahu tam s ním jít, na odběr. Manžel se k tomu nehlásí, protože se mu dělá z krve špatně.
|
| x x |
|
(6.12.2010 14:45:27)
Neboj, to se zvládne. Já jedu s malým příští pondělí taky na krev, kvůli ledvinám, musí být 3 dny bez masa, pak se sbírá moč za 12 hodin a ve finále brzy ráno na krev. Navíc tam jedu s celou sestavou, tj. 3 děti vč. mimina. To se zase užiju. 
|
|
| La Pepa | 
|
(6.12.2010 14:52:08)
Liško, moje zkušenost praví, že čím menší dítě, tím je to lepší, zažila jsem odběry + mandle v 1,5 roce se synem a ve 2,5 letech s dcerou a bylo to nebe a dudy - 1,5 roku - pohoda, po probuzení z narkózy jsem nakojila a bylo po traumatu, zato dcera řvala jako tygr skoro celej den - o odběrech ani nemluvě)
|
| Liška s banem :) |
|
(6.12.2010 14:57:38)
La Pepa - jenže ty žilky nejsou skoro vidět. Brrr Už jsem našla jedno odběrové místo, kde my slíbili, že mají s dětmi hodně zkušeností, protože já asi budu jako pomocník nepoužitelná.
|
| La Pepa |
|
(6.12.2010 15:08:50)
jo, když nejsou žíly, je to peklo, doporučuju zhodnotit, kde je šance na úspěch (klidně i bolestivější hřbet ruky, ale napoprvé), nalejt do dítka libovolnout tekutinu ve větším množství, pozvat hned dost pomocníků a zmáknout to pokud možno rychle. Případně slíbit dítěti něco předem, i mu to ukázat (třeba u nás jinak nedostupné lízátko).
Naprostěj horror byly předoperační vyšetření s dcerou, které byly asi 2 roky a 4 měsíce, v laborce zaměnstnala 5 lidí, odběr se podařil na 4 napíchnutí - obě loketní jamky, nic, hřbet jedné ruky, jehlu vyrvala, hřbet druhé ruky se konečně podařilo napíchnout. Trvalo to asi 15 minut a byla jsem úplně zpocená, svaly mě bolely ještě asi týden. Ovšem, jak bylo holce :-( Málem nedošla domů, nakonec jsem syna vzala do šátku a jí hodila do kočáru.
|
|
| Balbína | 
|
(6.12.2010 15:12:26)
dcera taky nemá vidět žíly. Vůbec. Brali ji krev k Krči. Musela se hodně napít, hodně se zahřát (takže radím nabalit), ještě si nahřívala ruce pod horkou vodou. Brali ji hrozně moc krve. Sestra byla šikovná, hledala žílu pohmatem/citem nebo jak to nazvat.
Dceři je naštěstí už šest. Poprvé jí brali krev ve 4. Pomohlo nám, že jsme si na to předtím doma hráli. Já jako nabírala jí a ona jako nabírala mně.
|
|
|
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(6.12.2010 16:45:44)
Liško,  muž šel se synem na krev (já byla už hodně těhotná a necítila jsem se na to ho držet při tom na klíně). Zákrok zvládli, nicméně po zákroku muž bledý jako stěna, zpocený, sesul se na lavici a sestřička z vedlejší ordinace ho křísila cukrem a čajem a s doktorkou mu podkládaly nohy , Na dotaz, jestli mu brali krev, muž odpověděl, že jemu ne, ale synovi - šly obě do kolen. A kolem toho tancoval synek, který předtím řičel na krvi "tati, co ti je? Už půjdeme?"
Asi spolu byli na krvi naposledy
|
| Archciba | 
|
(6.12.2010 17:52:50)
Stejně by to dopadlo, kdyby šel manžel
|
|
|
|
|
| x x |
|
(6.12.2010 14:42:25)
Co naděláš, když je to nutné... POkud to je možné, jsem s dětma u zákroků, hladím je po vlasech a uklidňuju slovy. Taky jsme si toho užili dost...
|
| x x |
|
(6.12.2010 14:43:49)
Jinak ale očkování a braní krve za velké příkoří neberu, na to jsem celkem imunní. Myslím tím jiné věci, třeba RTG močového měchýře s kontrastní látkou a další fakt nepříjemné věci.
|
|
| Lenka a dva kluci | 
|
(6.12.2010 14:44:48)
vše obrečím i když snažím se nikdy před ním a pokud už myslím že na to nemám poprosím mámu kterou má syn strašně rád a vypomůže byla jsem u všech nemocnic operací co syn měl a spousty probrečených nocí když spal šíleny jen na to vzpomenu už řvu, ale před ním se snažím být statečná i když už byl velký a někdy jsem to nevydržela řekla jsem to synovi na rovinu, že ho tak miluju že mi to trhá srdíčko proto brečím
|
|
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(6.12.2010 14:42:59)
Starší syn nemá rád doktory, nikdy nebyl moc nemocný, nic mu nedělali, kromě očkování, ale jak má jít k doktorovi, tak je nesvůj. Snažím se mu všechno vysvětlit, aby věděl, co se bude dít. K naší doktorce chodí docela rád, je hodná a jsou tam různá auta, se kterými si může pohrát, ale teď jsem ho třeba brala na kožní a celou cestu kňoural, v čekárně říkal, že půjdeme domů a nechtěl poslouchat, že pan doktor se mu na nožičku jen trochu podívá a půjdeme, že ho nic nebude bolet. Byla jsem z toho nervózní, a to se fakt nic nedělo. Prostě se bojí. Když se dělo něco ošklivého typu očkování, tak jsem se mu pak omluvila, že to musel zažít, řekla jsem, že je mi to líto, ale že to bylo potřeba a pochovala jsem ho. Byl docela v pohodě, ale doktory fakt rád nemá, brečí už při vysvlíkání.
|
|
| adelaide k. | 
|
(6.12.2010 14:43:36)
Špatně, neopouštím, utěšuju a snažím se to nějak vydržet.
|
|
| Kaplanka+kluci 07/05+11/08 |
|
(6.12.2010 14:44:04)
špatně, ale horší by mi přišlo ho nechat "napospas" doktorům a nechatat ho samotného. Snažím se vysvětlovat, že mu nikdo "neubližuje" schválně a že je to nutné,aby se uzdravil.
Nejhorší to bylo teď celé jaro u mladšího, domluva s ním žádná a on je hysterka a špitál,odběry, několikeré píchání uší,laryngitidy...půl roku se furt něco sralo a už jsme z toho byli oba divocí.
|
| Kaplanka+kluci 07/05+11/08 |
|
(6.12.2010 14:46:04)
jen taková inhalace 3x denně byl nápor na nervy. Malej řval chuděrka fakt už jen když se něco "šustlo" a on měl pocit,že je ohroženej.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 |
|
(6.12.2010 14:52:28)
Takhle starší nezvládal odsávání nosu vysavačovkou. Ještě dobu potom, když jsme vytáhli vysavač, že budeme uklízet, utíkal na druhý konec bytu a tam stál v koutku a tvářil se neviditelnej. Na jednu stranu je to k smíchu, ale na druhou mi ho bylo děsně líto. Přitom to odsávání nebolí, zkoušela jsem to i na sobě, ale jemu to prostě vadilo, a to mám velice tichý vysavač. Teď pár měsíců zpátky jsem slavila, protože už začal sám luxovat. 
|
| La Pepa |
|
(6.12.2010 14:56:03)
hm, to taky znám, můj muž na to ani nemohl koukat, jak mu odsávám, navíc maminka se vždy s dítkem udobří a vztah to nepoznamená, tak jsem to vzala na sebe. Obvykle jsem odsála, syna vyřvaného doběla nakojila a uspala. Po odstavení se naučil sám smrkat, naštěstí
|
|
| Liška s banem :) |
|
(6.12.2010 14:56:22)
Jano, to máme doma to samé. Vidí vysavač a utíká do koutu a křičí: "Ne ne ne!"
|
|
| Liška s banem :) |
|
(6.12.2010 15:16:57)
LoraX, jednou jsem přesvědčila svou dcerku, ať si nechá dát dobrovolně čípek, protože ho jinak dám jejímu bráškovi (děsně na něj žárlila). Tak souhlasila, lehla si, vystrčila prdelku a nasadila útrpný výraz v obličeji (zuby zaťaté, oči zavřené).
|
|
|
| Balbína |
|
(6.12.2010 15:24:11)
já jsem zkoušela odsávat na sobě. Většinou to bylo v poho, ale občas když se nějak zrovna nadechneš, tak to docela bolí a hlavně potom cítím uši. Takže odsávám minimálně.
|
|
|
|
|
Poprvé jsem se nechala ukecat
a chodila přes půl hodiny po chodbě, protože jsem malou slyšela
. Odběry už snášela celkem v pohodě, ale po téhle zkušenosti to bude zase peklo 
V její náručí
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Vánoční slavnostiLiberec 
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Vánoční slavnosti
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)