Winky | •
|
(11.8.2011 20:58:52) můžu se na něco zeptat? Kolik reálně POUŽÍVÁTE utěrek, kolik ručníků a kolik povlečení? Mě právě přijde že je to docela zanedbatelná položka, tak nechápu co je na tom tak úžasnéh dostat toho balík. Když jsme byli s mužem sami dva, každý jsme měl své 2 osušky a každý přinesl 1 povlečení - akorát nám to stačilo, v podnájmech. Utěrky si nepamatuju ale jestli jsem měla 3-4 tak to bylo moc. Rozhodně jsme tehdy nežili úklidem, vařením a tak. No a než jsme se stihli usadit (ca 5 let než jsme se vzali), po kouskách jsme si pořídili co se nám líbí, až pak s dětmi se to trochu rozrostlo a i tak je toho málo - povlečení 3 sady dospělé, 4 dětské (s motivy které se dětem líbí), asi 3 osušky na každého (v tom jsou i ty obyč na ven když jdem na koupák), utěrek jestli mám deset a používám max. polovinu, na tu druhou nikdy nestihne dojít....
Od našich jsem jako "věno" po svatbě nedostala asi nic, ale když jsme spolu s mužem začali bydlet (což bylo ca po 2 měsících), mohla jsem si z domu vzít pár věcí - několik talířů (těch lichých, zbytků ze sad) a hrnků, jednu pánev (tu mi dával táta se slzou v oku,jeho trampovská památeční, krásně zvlněná, alumínijová ), jeden ostrý nůž a prkýnko na krájení... no prostě absolutní minimum a krásně nám to stačilo, fakt jsme toho nepotřebovali hafo. Od tchyně jsme dostali ca po roce (kdy už se zdálo že "nezdrhnu") sadu hrnců - ještě z DDR, ta se celkem hodila, pánev se teda používat moc nedala ale těch 5 hrnců mám i dnes po 10ti letech, pak nám asi 2x koupila takové hrníčky z tenkého skla které nepoužíváme a pak sadu sklenic na víno, ta se taky užila. Jinak žádné hory věcí jsme nedostali a nijak mi to v domácnosti nechybělo, ani se necítím "ošizená"
|
Jaana2 |
|
(11.8.2011 21:28:12) Winky nevím tedy , kolik Ti je, ale dřív to tak prostě bylo, že se pomaličku shromažďovala "výbava" . Já mám tedy utěrky taky z tý doby, jestli jsem odrovnala tak 10 za tu dobu, tak je to moc , ještě jich mám pár funglovek. Povlečení mi maminka šila, to mám taky ještě dodnes, miluji ho a jen tak ho pryč nedám + jsem dokoupila dětem + napínací prostěradla -bílá obyč už nepoužívám, to jsem dala do skautskýho oddílu na jejich potřeby. No a o ručnících jsem psala - ty jsem si jediné koupila všechny velké nové, malé, na ruce mám taky z výbavy, dřív se jim říkalo pracovní, takové jako z kostičkovaným reliefem.
No a mám ještě od babičky snídaňové hrnky, kdysi se mi nelíbily, že jsou moc obyč, ale dnaska se z nich nejlíp pije, jsou ještě z pěknýho porcelánu, dneska to je samá čína.
|
Winky | •
|
(11.8.2011 23:38:42) ok, já jen že tu někdo píše že je rád že toho dostal tolik, že se to v domácnosti hodí..... tak mám dojem že já bych takové množství věcí nikdy nevyužila, proto mi připadá zvláštní shromažĎovat toho tolik/mít radost že toho mám tolik..... Srandovní je, že moje máma pracovala v textilce, má doma natahaných spoustu látek ze kterých se šije povlečení. Ušila nám jedno, a jedno pro sestru. Zbytek si syslí, asi na horší časy já to teda nepotřebuju, jen mě fascinuje jak má taky tendenci hromadit věci které nepoužívá (tuhle chtěla sestra další povlečení a máma měla řeči jak těch látek zas nemá tolik že jsem ségře sadu koupila Taky se přiznám že je mi fuk jakou barvu má ručník a jestli ladí ke koupelně - prostě buď je mi příjemný a nebo ne, ale nic hlubšího v tom nehledám, u utěrek už vůbec ne.
|
Xantipa. |
|
(12.8.2011 9:49:41) Winky - Tvoje maminka má zažitou minulou dobu - tehdy nic nebylo a vím, že třeba látku na damaškový povlečení babičká sháněla třeba rok a pak ji nakoupila třeba pro 4 domácnosti - tj. do každé domácnosti 2 cíchy + 4 polštáře. Jinak - povlečení mám šité, netuším, zda tehdy se kupovalo jinak než v metráži. Dneska i to damaškové vyjde cenově líp koupené hotové než v metráži - ale ušít ho umím, nic na tom není.
|
|
|
|
|